|
|
Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením
SÝKOROVÁ, Adéla
Předkládaná bakalářská práce nese název Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením a je tvořena dvěma částmi, částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, přičemž se kapitola první zabývá vymezením pojmu zrakové postižení. Mimo to zahrnuje také informace o způsobech klasifikace zrakového postižení, možné etiologii jeho vzniku, či dělení na zrakové postižení vrozené a získané. Kapitola se zabývá také možnostmi vzdělávání osob se zrakovým postižením vymezenými v legislativě České republiky. To vše se zaměřením zejména na oblast integrace a inkluze žáků se zrakovým postižením a s ohledem na specifika, jež jsou pro tuto oblast zásadní. Kapitola druhá je věnována sebepojetí, jeho složkám a vývoji. Není zde opomenuto ani období staršího školního věku, které je pro tuto práci s ohledem na složení výzkumného vzorku tvořeného třemi probandy ve věku čtrnáct let klíčové. Kapitola třetí pak popisuje použité metody a techniky sběru dat. Empirická část je vystavěna na kvalitativním výzkumu. Výzkum byl realizován prostřednictvím hloubkových rozhovorů vedených s probandy, které byly následně kvůli získání dostatečného množství informací navíc doplněny ještě o rozhovor vedený s matkou každého z probandů a analýzu osobních dokumentů, některých lékařských zpráv a zpráv ze speciálně pedagogického centra či Centra zrakových vad. Ze získaných informací byly sestaveny případové studie, jež byly dále analyzovány. Na základě provedeného výzkumu je možné soudit, že je sebepojetí dítěte značným způsobem inkluzí ovlivněno. To, zda bude ovlivněno pozitivně či negativně však závisí na způsobu její realizace a připravenosti všech jejích účastníků. Tato bakalářská práce by měla přinést vhled do problematiky sebepojetí dítěte se zrakovým postižením vzdělávaného formou inkluzivního vzdělávání. Zároveň by mohla sloužit jako inspirativní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou a také pro pedagogy zabývající se inkluzivním vzděláváním. Mohla by být také podnětem pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
JANDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na téma Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje zrakové postižení. Druhá kapitola se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Třetí kapitola je zaměřena na specifika vývoje dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Další kapitolou je výchova a vzdělání dětí se zrakovým postižením. Pátá kapitola zahrnuje předmatematické a matematické představy. Hlavním cílem je rozpracovat již stávající část ŠVP speciální mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na předmatematické a matematické představy do jednotlivých aktivit. Z tohoto cíle vycházejí tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je pozorováním dětí, zjistit, jakou část ŠVP bych měla rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vymyslet aktivity s pomůckami, které budou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ pro děti se zrakovým postižením předškolního věku. Třetím dílčím cílem je použít aktivity na rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v praxi. K dosažení cílů jsou stanoveny tři výzkumné otázky. V praktické části bakalářské práce jsem využila metodu kvalitativního výzkumu. Jako techniku sběru dat potřebnou k realizaci výzkumu jsem použila pozorování dětí se zrakovým postižením. Dále jsem provedla polostrukturovaný rozhovor s pedagogy. Ke zpracování získaných informací jsem použila techniku analýzy dat. A udělala jsem analýzu osobní dokumentace vybraných dětí a zúčastnila jsem se přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Výzkumné šetření probíhalo v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích od ledna do konce března 2016. Cílovou skupinu tvoří děti a pedagogové speciální mateřské školy pro zrakově postižené. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě nové aktivity s pomůckami orientované na rozvoj předmatematických a matematických představ. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě aktivity s pomůckami rozvíjejí stanovené kategorie. Obě aktivity s pomůckami rozvíjejí jemnou motoriku, zrakové vnímání, myšlení, paměť, řeč, geometrické tvary, orientaci na ploše, číselnou řadu. Druhá aktivita s pomůckou navíc rozvíjí hmatové vnímání, orientaci v obrázku a podporuje spolupráci ve skupině. Z výzkumu vyplývá, že obě aktivity s pomůckami jsou pro děti se zrakovým postižením přínosné. U první aktivity s pomůckou plnily děti úkoly podle přesného postupu. Děti pojmenovávaly geometrické tvary, orientovaly se na ploše, kde procvičovaly pojmy týkající se orientace v prostoru. Při druhé aktivitě s pomůckou si děti u vytváření obrázku osvojovaly tvarové vlastnosti předmětů, barvy a druhy materiálů. Na vylosovaných kartičkách s úkoly pozorovaly grafické obrazy čísel, orientovaly se na ploše a vytvářely obrázek, rozvíjely verbální projev, procvičovaly číselnou řadu, chápaly pojem čísla a jeho množství a přiřazovaly symbol na kostce k napsaným číslům. Na základě ověření aktivit s pomůckami v praxi, je zřejmé, že jsou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ. Během výzkumu bylo zjištěno, jak byla pozornost dětí při aktivitách s pomůckami ovlivňována motivací, okolním prostředím a dobou, kdy s pomůckou pracovaly. Nově vytvořené pomůcky budou ponechány v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Tyto aktivity s pomůckami mohou být také využity v běžných mateřských školách nebo rodiči jako námět na další aktivity s dětmi k podpoře školní zralosti.
|
|
|
Středisko rané péče v Českých Budějovicích. Aktivity a aktuální problémy.
AMBROZKOVÁ, Edita
Tématem bakalářské práce je Středisko rané péče v Českých Budějovicích, aktivity a aktuální problémy. Tato práce je deskriptivním výzkumem fenoménu rané péče. Úvodní část je zaměřena jednak na objasnění základních pojmů, které souvisí s danou problematikou, dále na problematiku rané péče u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením s důrazem na sociální aspekty a představení organizace Střediska rané péče v Českých Budějovicích, se zaměřením na poskytované služby, aktivity a cíle. V závěru této části jsou uvedeny některé příklady dobré praxe.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zpracování architektonického prvku jako haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá architektonickým detailem české rané středověké architektury. Teoretická část seznamuje s historií gotického umění a popisuje kamenickou výzdobu staveb vznikajících od třetí čtvrtiny 13. století do jeho konce na českém území. Blíže se zaměřuje na historii města Českých Budějovic a hlavní pozornost věnuje popisu klášterního kostela Obětování Panny Marie. V praktické části je stěžejní tvorba tří konzol jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené objekty jsou tvarovou i polychromovanou rekonstrukcí reálných konzol ze severní stěny zmíněného klášterního kostela. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
VRŠNÍKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Dílčím cílem je provést modifikaci školního vzdělávacího programu pro žáky se zrakovým postižením. Cílem této bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek představit význam tělesné výchovy pro optimalizaci rozvoje všech složek osobnosti žáka se zrakovým postižením a vytvořit modifikaci závazného vzdělávacího obsahu předmětové oblasti Člověk a zdraví (Tělesná výchova) pro žáka se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy. Tato práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zpracování teoretických východisek, jejichž tématem jsou žáci či děti se zrakovým postižením. Konkrétně se v literární rešerši věnuji zrakovému postižení, jeho definici a klasifikaci. Dále teoretická část představuje specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením, jeho motorický, psychický, kognitivní vývoj a rozvoj samostatného pohybu a prostorové orientace. Dalším tématem teoretické části je raná péče a systém vzdělávání dětí se zrakovým postižením, s důrazem na význam tělesné výchovy a pohybových aktivit u dětí se zrakovým postižením. Poslední velkou kapitolou teoretické části bakalářské práce jsou pak vybrané pohybové a sportovní aktivity vhodné pro děti se zrakovým postižením, jako jsou atletika, plavání, lyžování, cyklistika, goalball a showdown. Praktická část se věnuje samotné modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy v Českých Budějovicích. V první části jsou uvedeny cíle práce a metodika výzkumu. Dále následuje shrnutí výsledků kvalitativního šetření, modifikace školního vzdělávacího programu a závěr. Mezi výzkumné metody použité v této bakalářské práci patří analýza dokumentů a rozhovor. Rozhovor byl veden s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Na základě šetření byl vypracován modifikovaný školní vzdělávací program pro tělesnou výchovu, navržené modifikace jsou charakteru materiálního, personálního, didaktického a metodologického. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z analýzy dokumentů a literatury, a rozhovoru vedeného s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Bakalářská práce by měla sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost a mít praktickou využitelnost pro pedagogy a následně pro žáky se zrakovým postižením integrované v základní škole v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Úloha informačních a komunikačních technologií v prostorové orientaci jedinců se zrakovým postižením
ŠTÁDLEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením. V důsledku limitované zrakové percepce mají tyto osoby značně ztíženou samostatnou mobilitu, což negativně ovlivňuje jejich samostatnost a následně i kvalitu života. Vzniklé bariéry překonávají osoby s narušeným zrakovým vnímáním za pomoci bílé hole a podobných tradičních kompenzačních pomůcek, ovšem pomoci jim mohou i informační a komunikační technologie, jejichž vývoj za posledních dvacet let zasáhl i do této oblasti. Cílem práce je vytvořit ucelené uspořádání teoretických poznatků o problematice prostorové orientace a samostatného pohybu s účastí informačních a komunikačních technologií. Dílčími cíli je analyzovat služby související se samostatnou mobilitou, které poskytuje Navigační centrum SONS ČR a zmapovat posun v oblasti samostatného pohybu s účastí IT technologií z pohledu osob se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické, praktické a přílohové části. Teoretická část je sestavena ze tří kapitol. První z nich věnuje pozornost obecně zrakovému postižení, jeho vymezení, členění zrakových vad podle typu, stupně, doby a příčiny vzniku. Na konci první kapitoly popisuji také kompenzaci zrakového vnímání, které kompenzují ostatní smysly, především hmat a sluch. V druhé kapitole jsou charakterizovány specifika prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, její metodika, tedy prvky prostorové orientace a samostatného pohybu, technika dlouhé hole a orientační analyticko syntetická činnost, v závěru je popsaná také výchova a rozvoj samostatné mobility. Poslední kapitola teoretického oddílu se zaměřuje na kompenzační pomůcky pro samostatnou mobilitu s důrazem na informační a komunikační technologie. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu a člení se do dvou oddílů. Prvním z nich je analýza služeb poskytovaných Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, do nichž patří telefonická linka, plánování cest, online navigace a pomoc v nouzi. Doplňkovou technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s osobami se zrakovým postižením s cílem analýzy používaných kompenzačních pomůcek, informačních a komunikačních technologií pro účely samostatného pohybu a zmapování vývoje těchto pomůcek z pohledu uživatelů. Výzkumný soubor pro rozhovory tvoří tři nevidomí jedinci, kteří se při samostatné mobilitě nemohou spoléhat na zrakovou kontrolu a jsou tak odkázáni na užívání kompenzačních pomůcek. Ze závěru zkoumání vyplývá, že nejvýznamnější pomůckou při samostatném pohybu zůstává tradičně bílá hůl, vedle ní ovšem zastávají velký význam i informační a komunikační technologie a to především VPN vysílačka, kterou se ovládají informativní majáčky a zjišťují se různé informace např. na zastávce či prostředcích městské hromadné dopravy apod. Stále větší význam zastávají mobilní telefony s hlasovým výstupem, které se pořád rozvíjí. Díky přístupu na internet zde může jedinec najít dopravní spojení nebo se za pomoci GPS navigace vydat do zcela neznámého prostředí. Podle názorů respondentů jsou pomůcky velmi dobře dostupné a stále se rozvíjejí. Varují ovšem před dotykovými displeji telefonů, s nimiž může být manipulace pro některé uživatele velmi náročná až nemožná. Služby Navigačního centra SONS ČR se dle respondentů v důsledku zpoplatnění nevyplatí. Práce může poskytnout zpětnou vazbu pro organizace a firmy zprostředkovávající služby a pomůcky týkající se prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením. V upravené formě může sloužit také jako informační materiál o dostupných pomůckách a službách pro vymezené cílové skupiny.
|
|
|
Socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání.
SOBOTOVÁ, Kateřina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání u žáků se zrakovým postižením. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol, přičemž první je zaměřena na zrakové postižení a jeho klasifikaci, druhá se zabývá vývojovým obdobím staršího školního věku a popisuje specifika tohoto období u dětí se zrakovým postižením. Třetí kapitola se ve stručnosti věnuje problematice socializace z obecného hlediska a poté ve vztahu ke zrakovému postižení a čtvrtá, závěrečná kapitola teoretického bloku, se zaměřuje na systém vzdělávání a profesní přípravy dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením, zvláštní pozornost je pak věnována problematice kariérového poradenství a volbě povolání těchto žáků. Obecným cílem, stanoveným pro teoretická východiska této bakalářské práce, je zmapování specifik socializace žáka se zrakovým postižením staršího školního věku ve vztahu k volbě povolání. V praktické části pak pomocí kvalitativního šetření reflektovat současnou situaci kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením ve vybraných školských a poradenských zařízeních a nastínit, jaké představy mají žáci se zrakovým postižením o svém budoucím povolání a světě práce. K naplnění cíle praktické části, který je rozpracován na dva dílčí cíle, byl použit kvalitativní výzkum, technikou sběru dat byl strukturovaný rozhovor. Ten mi poskytlo celkem 6 dotazovaných, z toho 1 pracovník školského zařízení, 1 pracovník zařízení poradenského a 4 žáci se zrakovým postižením ve věku 13 - 15 let. Otázky pro žáky byly sestaveny na základě zpracování podkladů pro teoretická východiska a rozčleněny na dvě části. První blok otázek zjišťoval základní anamnestická data žáků se zrakovým postižením a jejich představy o budoucím povolání, blok druhý byl pojat jako didaktický test, který je složen z otázek ze světa práce a jehož výsledky vypovídají o tom, jak se tito žáci orientují právě v problematice světa práce. K naplnění druhého dílčího cíle bylo použito rovněž strukturovaného rozhovoru s pracovníkem pedagogického zařízení a se speciálním pedagogem v SPC a zpracování získaných informací pomohlo ke stručnému zmapování současné situace kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením v Jihočeském regionu. Kvalitativní výzkum přinesl v oblasti adekvátnosti představ žáků se zrakovým postižením vcelku překvapivé závěry. Vyplynulo z něj, že i přes závažnost zrakového postižení a limity s ním spojenými, se představy dotazovaných jeví jako přijatelné a adekvátní. V případě otázky kariérového poradenství a profesní přípravy těchto žáků je zřejmé, že vše probíhá standardním způsobem tak, jako je tomu v případě žáků intaktních, problematika postrádá určitou ucelenou koncepci a ke specifikům, která souvisí se zrakovým postižením, dotazovaná vzdělávací instituce nepřihlíží.
|
host ::
RSS.