|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu
POKORNÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu" se zabývá určitými vlivy na vybrané stádo skotu, které jsou zjištěny z kontroly mléčné užitkovosti. Autorka v této práci porovnává vždy dojnice na první a třetí laktaci. Literární přehled práce je rozdělen do jednotlivých kapitol, v první kapitole je definován český strakatý skot, jeho historie, charakteristika, příbuzná plemena a užitkovost plemene. Další rozsáhlá kapitola se zabývá mléčnou užitkovostí, s ní spojenou kontrolou užitkovosti, metodami kontroly užitkovosti, laktací a vybranými vlivy na užitkovost zvířete. V poslední části literárního přehledu se autorka věnuje reprodukci a reprodukčním ukazatelům. V druhé části práce, která je nazvána materiál a metodika, se autorka zabývá stádem skotu ve společnosti JASANKA s.r.o., na kterém vybrané vlivy posuzovala a hodnotila, pomocí výsledků z kontrol užitkovosti. Hromadné výsledky statisticky vyhodnotila.
|
|
|
Šlechtění a návrh standardu zakrslého saténového berana
MRÁZOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo na základě informací dostupných z literatury a vědeckých zdrojů sestavit návrh na plemenný standard zakrslého saténového berana. V rámci této práce byl i sestaven návrh na postup šlechtění nového plemene. Byl sestaven pomyslný pár sestávající ze zástupců obou výchozích plemen pro nové plemeno. Podle pravidel genetiky a Mendelových zákonů byl vytvořen kombinační čtverec, který vytvořil přehled genotypů vzniklých křížením ve filiální generaci F2 od obou výchozích plemen. Na základě genotypů byl sestaven i přehled skutečně vy-šlechtěných jedinců z hlediska exteriérových znaků a následně navrhnut postup na další šlechtění, aby se dosáhlo u všech vyšlechtěných jedinců exteriéru odpovídajícímu navrhnutému plemennému standardu. Zakrslý saténový beran (ZBSa) by měl mít podle návrhu na standard tělo zavalité, krátké, bez zřetelného krku. Končetiny středně dlouhé, velmi silně stavěné. Postoj hrudních končetin vzpřímený. Hlavu klabonosou a širokou v celém profilu s očima mírně vystouplýma, výraznýma. Uši podkovovitě zavěšené po obou stranách hlavy, s otvory směřujícími k hlavě, s rozpětím uší 22 až 28 cm, u kořene vytvářející hrbolky, bez jakýchkoliv záhybů, masité, dobře osrstěné a na koncích zaoblené. Srst by měla být hustá, elastická, 1,8 až 2 cm dlouhá, výrazně jemná, vykazující zvláštní, velmi silný hedvábný a třpytivý lesk. Z hlediska barvy byly uznány všechny barevné rázy plemen s normální srstí uvedených ve vzorníku plemen bez výjimek pro strakatost nebo kresbu. Ideální hmotnost od 1,20 do 1,40 kg.
|
|
|
Význam rodin v chovu chladnokrevných plemen koní
HOŠKOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce má za cíl zpracovat přehled o aktuálních rodinách chladnokrevných plemen koní chovaných v České Republice. Na základě chovatelské evidence a informací získaných u Uznaných chovatelských sdružení je zpracován přehled o rodinách, které se aktuálně vyskytují v chovu chladnokrevných plemen koní (českomoravský belgický kůň, norický kůň a slezský norik). U jednotlivých rodin jsou uvedeny informace o jejich rozšíření (počet klisen v rodině), vzhledem k absolvování zkoušek výkonnosti. K získání širšího náhledu na problematiku chovu chladnokrevných koní v ČR je do této práce zahrnuto zkoumání zázemí osob chovatelů z hlediska motivace, míry zájmu a ambicí chovatelů chladnokrevných koní. Pramenem informací je seriál Jindřišky Svobodové o chovatelích chladnokrevných koní uveřejněný v časopise Jezdectví v roce 2015 nazvaný "Seriál o nové generaci, která se věnuje koním, jež měli být pro svoji "společenskou přebytečnost" odsouzeni k depozitu skanzenů a archívů." Ze zjištěných výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení pro chovatelskou činnost Uznaného chovatelského sdružení.
|
|
|
Stanovení emisí tuhých znečišťujících látek v chovech drůbeže
MAŠEK, Jiří
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou koncentrace prachových částic v chovu drůbeže, konkrétně brojlerů. Realizace měření probíhala v Družstvě vlastníků Batelov. K monitorování částic prachu byly použity přístroje DustTrak II 8530, které zaznamenávaly data v intervalu dvou vteřin po dobu 24 hodin. Měření bylo prováděno ve třetím týdnu a posledním, tj. pátém týdnu výkrmu.
|
|
|
Nejzávažnější genetické choroby u teriérů
KAMENÍKOVÁ, Petra
Úkolem této bakalářské práce je zpracovat kompletní literární studii týkající se dědičných chorob teriérů a podrobněji představit některé vybrané. Práce tedy obsahuje jak seznamy chorob prokázaných u plemen teriérů, tak i popisy nejčastějších a nejvýznamnějších chorob. Vysvětleny jsou hlavně příčiny vzniku těchto chorob, jejich dědičnost a dopad na jedince, popřípadě jejich léčbu. Dále práce pojednává o vlivu těchto odchylek na chov teriérů, o možnostech jejich eliminace a o možných strategiích zvýšení zdraví. V závěru shrnuji některá obecná doporučení pro chovatele teriérů.
|
|
|
Porovnání učenlivosti u koní
PEJCHOVÁ, Lea
Cílem práce bylo porovnání učenlivosti u koní různého věku, pohlaví a plemenné příslušnosti. Schopnost koní učit se byla testována prostřednictvím tří cviků, a to přechodu přes plachtu, průchodu úzkým prostorem a hrabání přední nohou na povel. Dále byla testována paměť koní, tj. schopnost zapamatovat si naučené tři cviky a zopakovat je po dvouměsíční přestávce, během které prováděny nebyly. Ze získaných výsledků je patrné, že učenlivost koní je značná. Faktorem, který nejvíce ovlivňuje jejich učenlivost, je věk, protože byl zjištěn významný rozdíl v učenlivosti koní mladších čtyř let a koní starších. Bylo prokázáno, že čtyři koně, a to z věkové skupiny od 1 do 4 roků se učili snadněji než dalších 10 koní ze starších věkových skupin. Plemenná příslušnost je rovněž významným faktorem ovlivňujícím učenlivost koně. Cvik, jehož podstatou bylo projít neznámým terénem, se rychleji naučili koně chladnokrevných plemen nežli teplokrevných a např. zástupkyně plemene slovenský teplokrevník se ho nenaučila vůbec. Naopak cvik, jehož podstatou bylo ihned zareagovat na povel cvičitele a provést pohyb částí těla, si rychleji osvojili koně teplokrevných plemen nežli chladnokrevných. Jako nejméně důležitý faktor bylo vyhodnoceno pohlaví koní; bylo zjištěno, že valaši potřebují o něco nižší počet pokusů na zvládnutí všech tří cviků, rozdíl však byl jen nepatrný. Bylo potvrzeno, že paměť koní má vysokou úroveň, koně si naučené cviky pamatovali velice dobře i po dvouměsíční přestávce. Výsledky testů paměti koní v závislosti na jejich věku, plemenné příslušnosti a pohlaví jsou téměř shodné s výsledky testů učenlivosti.
|
|
|
Testování užitkovosti meziplemenných kříženců lína obecného.
HOMOLA, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení užitkových vlastností jako je růst, přežití a jateční výtěžnost u kříženců vybraných plemen lína obecného. V testu byli použiti kříženci těchto plemen lína; Vodňanské (V), Táborské (T), Maďarské (M) a Hlubocké (H), které sloužilo jako mateřské plemeno. Jako kontrola bylo použito plemeno zlatého lína.
|
|
|
Systém pro evidenci chovů
Entlová, Radka ; Koutný, Jiří (oponent) ; Jirák, Ota (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a vývojem webové aplikace pro chovatele. Věnuje se problematice plemenných chovů a požadavkům pro jejich chov. Tato aplikace nabízí uživatelům členství ve skupinách a možnost být v kontaktu s přáteli nebo najít nové. Popisuje implementaci aplikace vytvořené pomocí architektury MVC. Aplikace byla vytvořena pomocí JavaServer Pages, Struts2 a AJAX.
|
|
|
Dynamika růstu králíků vybraných plemen
POUSTKA, Milan
Cílem diplomové práce bylo porovnat užitkové vlastnosti vybraných populací tří plemen králíků moravský modrý (Mm), holandský králík (Ho) a vídeňský modrý (Vm), tedy velkého,středního a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého, 84 vrhů holandského králíka a 65 vrhů vídeňského modrého. Přírůstek byl sledován v pravidelných týdenních intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého, vídeňského modrého a 6 měsíců věku u holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Na základě sledovaných znaků přírůstku byla sestavena růstová křivka podle Richardsovy funkce v programu Excel a Statistica 12. Měsíční přírůstky hmotnosti byly porovnány mezi plemeny. Plemeno Mm dosáhlo nejvyššího průměrného přírůstku 693 g, plemeno Ho 480 g a plemeno Vm 529 g.Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Byla zjištěnavysoká statistická závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a přírůstkem v prvním měsíci věku (R =0,94, p < 0.01). Od 2. měsíce věku se závislost snižovala.Z parametrů růstové křivky byl zjištěn inflexní bod růstu u Mm v 59,8 dnech věku při hmotnosti 1528 g, u plemene Ho ve 43,2 dnech při hmotnosti 895 g a u Vm v 67,7 dnech a hmotnosti 1512 g. Průměrný počet mláďat ve sledovaných chovech byl 6,3 u Mm, 6,48 u Ho a 6,23 u Vm. Mléčnost byla zjištěna podle hmotnosti vrhu ve 2 a 21 dnech. Mléčnost u Mm byla 3985 g, u Ho 2582 g a u Vm 3176 g. U všech plemen byla zjištěna průkazná závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a mléčností (R = 0,97-0,98).Mortalita u sledovaných plemen byla na nízké úrovni, nejvyšší byla u Vm (5 %), dále 2,9 % u Ho a u Mm jen 1,4 %. Jatečným rozborem byla zjištěna nejvyšší výtěžnost u plemene Ho (62,4 %), avšak při nižší produkci živé hmoty. Jatečná výtěžnost u Vm byla 59 % a nejnižší u Mm (56,1 %). Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Plemeno Vm i přes vyšší mortalitu vykazovalo poměrně velké přírůstky hmotnosti s jatečnou výtěžností srovnatelnou s jinými středními plemeny tzv. masného typu.Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Analýza výskytu dysplazie kyčelního kloubu u vybraných plemen psů
KOHOUTOVÁ, Lenka
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou dysplazie kyčelního kloubu u psů. Práce je složena ze dvou částí. V první části jsem shrnula všechny dostupné informace o tomto onemocnění. Mezi ně patří faktory ovlivňující vznik tohoto onemocnění, klinické příznaky, systémy hodnocení, diagnostika, léčba konzervativní i chirurgická, prognóza a prevalence. Druhá část je metodická. V ní jsou shrnuta data o jednotlivých plemenech psů, která byla získána z Veterinární nemocnice Stodůlky. Hodnocena byla plemena anglický mastif, auvergneský krátkosrstý ohař, beauceron, brazilská fila, bretaňský ohař, kavalír King Charles španěl, československý vlčák, francouzský krátkosrstý ohař, italský ohař, italský spinone, malý modrý gaskoňský honič, modrý pikardský ohař dlouhosrstý, novofundlandský pes, portugalský ohař, saint germainský ohař, tibetský teriér a zlatý retrívr. V závěru jsem uvedla chovatelské doporučení týkající se omezení výskytu vyšších stupňů dysplazie kyčelního kloubu.
|
host ::
RSS.