|
|
Nástroj pro analýzu elektrokardiografických záznamů
Plch, Vít ; Hejč, Jakub (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem nástroje ECG_ANN pro analýzu elektrokardiografic-kých záznamů a jeho sestavením v prostředí Matlab. Program má sloužit UBMI VUT v Brně. V teoretické části se zabývá vznikem akčního potenciálu, šířením akčního potenciálu převodní sou-stavou srdce, poruchou šíření akčního potenciálu převodní soustavou srdce; jsou zde probrány pří-činy a následky těchto poruch viditelné v elektrokardiografickém záznamu získaném z izolovaných zvířecích srdcí. Je zde naznačena problematika experimentů na zvířecích modelech. Dále se v ní popisují programy EG_Anotation a EG_RR_View, sloužící k popisu elektrokardiografických zá-znamů, návrh a sestavení programu ECG_ANN který z těchto programů vychází. Na konec se zde vyskytuje návod k programu, a diskuze k problémům, které se při návrhu a sestrojení programu vyskytly.
|
|
|
Hodnocení srdečních arytmií
Šromová, Michaela ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Obsahem práce je stručný popis anatomie a elektrofyziologie srdce. Práce dále popisuje elektrokardiogram a různé typy srdečních arytmií s popisem jejich léčby. V další části je uveden návrh programu pro klasifikaci vybraných typů arytmií a tři možnosti klasifikace rytmu, a to pomocí délky RR intervalů, označení extrémů P vln a detekce R kmitů, poslední metoda je založena na rozměření délek intervalů a výšek amplitud. Praktickou částí této práce bylo vytvoření klasifikátoru rytmu s přiřazováním vhodné léčby arytmiím, ověření jeho funkce na signálech z dostupné knihovny arytmií a jeho vyhodnocení.
|
|
|
Analyzátor průběhů srdečního rytmu
Zmeškal, Ladislav ; Říha, Kamil (oponent) ; Číž, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem, algoritmizací a realizací grafické aplikace v programu MATLAB pro záznam EKG a PPG signálu pomocí přístroje LabJack UE9, následného uložení zaznamenaných signálů a jejich zpracování, jako je volitelný výběr, ořez a filtrace. Jsou zde popsány typy použitých filtrů a metody detekce základních parametrů EKG a PPG signálů, detekce R vln a systol. Na základě detekování těchto parametrů byly navrženy a testovány algoritmy pro výpočet průměrné tepové frekvence a nalezení arytmií v EKG signálu. Poslední část práce obsahuje vyhodnocení, které srovnává výsledky detekce pomocí navržených algoritmů s výsledky ze značkované veřejné databáze.
|
|
|
Umělá aorta pro demonstraci činnosti intraaortální balonkové kontrapulzace
Bičiště, Jan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Zeman, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje návrh a konstrukci modelu umělé aorty určené pro demonstaci činnosti intraaortálního balonkového katétru (IAB) a testování reakce kontrapulzační pumpy na simulovanou srdeční činnost v režimu tachykardie, bradykardie a arytmie. Základní částí modelu aorty je průhledná plastové trubka, ve které jsou generovány tlakové pulzy představující srdeční činnost. Požadované tlakové pulzy vytváříme krokovým motorem s vlnovcem (membránou). Řízení krokového motoru je realizováno programovatelným řídicím systémem AMiNi-E. Jednotlivé tlakové pulzy simulují činnost srdce v průbězích: tachykardie, bradykardie a arytmie. Volbu průběhů volíme pomocí ovládacích přepínačů. Generované tlakové pulzy jsou snímány tlakovým čidlem a jsou přenášeny do řídícího počítače. Snímaná data je možné zobrazit v podobě grafů v programu Microsoft Excel. Intraaortálního balonkový katétr (IAB) je zaveden uvnitř modelu a je propojen s kontrapulzační pumpou, která na tlakové pulzy reaguje.
|
|
|
Klasifikace signálu EKG
Smělý, Tomáš ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Hrubeš, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikací různých průběhů EKG signálů. Úkolem bylo rozpoznat normální cykly od různých typů arytmií a určit, o jaké poruchy se jedná. Klasifikace byla provedena pomocí neuronových sítí v nadstavbě programového prostředí Matlab (Neural Network Toolbox). Výsledkem této práce je aplikace, která po načtení EKG signálu z databáze provede jeho předzpracování a následnou klasifikaci jednotlivých kvaziperiod do pěti různých tříd. Procentuální výsledky klasifikace jsou uvedeny v závěru práce.
|
|
|
Analýza EKG zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
KOLLNEROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce (BP) se zabývá problematikou monitorace a hodnocení elektrokardiografie (EKG). Monitorace EKG patří mezi základní diagnostické metody srdeční činnosti. Své nezastupitelné místo tak má i v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Je tedy nezbytné, aby zdravotnický záchranář uměl s jistotou obsluhovat EKG přístroj a bezchybně rozeznal typické odchylky v EKG křivce u život ohrožujících či často se vyskytujících arytmií, neboť již správně započatá léčba v PNP má mnohdy rozhodující vliv na život pacienta. V teoretické části BP jsem se zabývala základními poznatky z anatomie a fyziologie srdce. Dále pak elektrokardiografií jako bazální vyšetřovací metodou, kde jsem zmínila i typy elektrokardiografie a popis EKG přístroje používaného v PNP. Následně jsem popsala elektrody a svody a jejich dělení. Doplnila jsem též postup monitorace EKG pomocí defibrilačních elektrod a monitoraci EKG pomocí svodů. V další podkapitole jsem se zabývala fyziologickou křivkou EKG, jejím popisem a stanovením srdečního rytmu. Značnou část teoretické části BP jsem věnovala problematice poruch srdečního rytmu a dělením těchto poruch. V poslední kapitole jsem pak zmapovala možnosti léčby poruch srdečního rytmu a to jak farmakologické, tak terapii bez aplikace léčiv. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní i kvantitativní formou výzkumu. Data byla získána metodou rozhovoru a doplňujícím vědomostním testem určeným zdravotnickým záchranářům Jihomoravského kraje (Jmk). Rozhovory byly provedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jmk. Doplňující vědomostní test se skládá z 16 otázek a obsahuje otevřené i uzavřené otázky. Výsledky výzkumu byly zpracovány a znázorněny pomocí sloupcových grafů. Ty vyjadřují číselnou hodnotu výsledku výzkumu. Hlavním cílem BP bylo analyzovat postup zdravotnického záchranáře při hodnocení EKG křivky a dílčím cílem pak zmapovat vědomosti zdravotnického záchranáře v oblasti hodnocení EKG křivek. Teoretická část bakalářské práce může být využita jako studijní materiál, a to nejen pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní studenty zdravotnicky orientovaných oborů, v jejichž studiu se vyskytuje problematika EKG. Na základě výsledků hlavního cíle bakalářské práce byl sestaven manuál usnadňující zdravotnickým záchranářům analýzu EKG křivek.
|
|
|
Kvalita života u pacienta po katétrové ablaci
KOCMICHOVÁ, Jana
Teoretická východiska Katétrová ablace je výkon zaměřený na cílené odstranění nebo poškození oblasti, která způsobuje vznik arytmie. Tento výkon se začal používat na přelomu 80. a 90. let, protože bylo zjištěno, že léčba antiarytmiky je drahá a léky se musí užívat celý život. Díky její vysoké úspěšnosti a nízkému riziku komplikací se využívá v léčbě supraventrikulárních tachyarytmií. V současnosti se úspěšnost pohybuje okolo 75 % a někdy je nutné výkon opakovat, aby se dosáhlo požadovaného efektu. Cíle práce První cíle měl zjistit, zda u pacientů po prodělané katétrové ablaci došlo ke změně v jejich osobním a pracovním životě. Druhým cílem bylo zmapovat, které oblasti pacientova života byly léčbou pomocí katétrové ablace ovlivněny. Třetí cíl zjišťoval rozdíly v pacientově životě před katétrovou ablací a po katétrové ablaci. Výzkumné otázky V1: V jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni? V2: Jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována pomocí kvalitativního šetření, provedeného za pomoci polostrukturovaného rozhovoru s pacienty trpícími arytmií. Celkem bylo osloveno 9 respondentů, z nichž 5 bylo mužského pohlaví a 4 pohlaví ženského. Získané informace byly zpracovány pomocí programu Atlas.ti. Výsledky jsou prezentovány sítěmi vytvořenými v tomto programu. Výsledky Pomocí získaných dat od dotazovaných respondentů trpících arytmií lze odpovědět na stanovené výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, v jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, že nejvíce omezovanou oblastí je osobní život. Kdy arytmie působí svým respondentům nejvíce potíží při sportovních aktivitách. Kvůli svým zdravotním potížím většina respondentů své sportovní aktivity omezila nebo se jich úplně vzdala ve prospěch svého zdraví. Další problémy působí při vykonávání fyzické námahy a při fyzické zátěži. Té se také oslovení respondenti raději vyhýbají. Respondenti jsou také omezováni při výkonu své pracovní činnosti, kdy hlavní příčinou jejich potíží je psychické vypětí, psychická zátěž způsobující příznaky arytmií u jednotlivých respondentů. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě. Změny, které nastaly, se týkaly oblasti péče o rodinu a o domácnost, ve které mohou vykonávat více činností. Kdy se respondenti mohou více věnovat své rodině, od které jsou podporováni v léčbě. Objevilo se celkové zlepšení jejich zdravotního stavu, umožňující lepší zapojení do běžného života. Nejčastěji uváděnou oblastí změny byla oblast sportu. Kdy v době po katétrové ablaci se respondenti ke svému koníčku začali postupně vracet. Závěr V práci jsou podrobně popsány omezení, která arytmie svým respondentům působí a dále také změny ke kterým po prodělané katétrové ablaci u jednotlivých respondentů došlo a které se vyskytly. Výsledky lze využít v praxi při edukaci pacientů, které čeká výkon katétrové ablace a o následných opatřeních pomocí zpracované myšlenkové mapy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče před a po provedení katétrové ablace
KMETKOVÁ, Monika
Katétrová ablace představuje definitivní nefarmakologickou léčbu poruch srdečního rytmu, dovolující zničení, tj.ablaci, abnormální tkáně v srdci, která má za následek vznik této poruchy. Jedná se o zákrok, jímž můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienty před a po provedení katétrové ablace, úrovni informovanosti pacientů, úrovni komunikace mezi sestrou a pacientem a dále monitoruje potřeby respondentů po prodělaném výkonu. Aktuálnost tohoto tématu spatřujeme i vzhledem k tomu, že několik prospektivních randomizovaných studií prokázalo signifikantně vyšší účinnost ablace v dlouhodobém udržení sinusového rytmu než při léčbě antiarytmiky. Dále se kvalita života po katétrové ablaci zvyšuje a její zlepšení je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Teoretická část se v úvodu zabývá dějinami objevů, v dalších kapitolách zahrnuje anatomii a funkci srdce. Přináší také informace o poruchách srdečního rytmu, popisuje klinický obraz onemocnění a možnosti léčby. V závěru teoretické části je rozpracována příprava pacienta na výkon, samotný akt, možné komplikace, ošetřovatelská péče po výkonu a úloha sestry při ní. Cílem této pasáže je shrnutí dosavadních poznatků o řešené problematice. Tato část byla vypracována na základě příslušných literárních zdrojů. Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče před a po výkonu katétrové ablace. K dosažení tohoto cíle bylo v empirické části využito kvalitativní výzkumné metody. V této části byly zjišťovány odpovědi na tři výzkumné otázky. Jaká je informovanost pacientů podstupující výkon katétrové ablace? Jaká je komunikace sester s pacientem? Jaké jsou potřeby pacienta po výkonu katétrové ablace? Výzkumné šetření probíhalo u nemocných podstupující výkon katétrové ablace. Rozhovory probíhaly v nemocnici České Budějovice, a.s. a v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze na kardiologickém oddělení. Do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů. Jejich výběr byl podmíněn ochotou dotazovaných se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. U každého z účastníků byla použita nestandardizovaná forma rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme tuto práci a její výsledky co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
|
|
Léčba srdečních arytmií ve vztahu k ošetřovatelské péči
NOVÁKOVÁ, Jaroslava
Ošetřovatelská péče navazující na léčbu srdečních arytmií je neodmyslitelnou součástí péče o nemocné. Tak jako existují různé typy arytmií, různé typy léčby, tak i následná ošetřovatelská péče má svá specifika. Nejedná se pouze o péči po léčbě, ale i přípravu na výkon a následnou edukaci. Teoretická část práce obsahuje informace o arytmiích, jejich vzniku, léčbě. Je zde i zmínka o organizacích, které sdružují sestry, pracující na arytmologických odděleních. Praktická část je tvořena výzkumným šetřením. Kvantitativní šetření je realizováno na arytmologických pracovištích pomocí dotazníku, kterým jsou osloveny sestry. Kvalitativní část obsahuje rozhovory s nemocnými, kteří podstoupili některý z typu léčby srdeční arytmie. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou si sestry vědomy specifik ošetřovatelské péče, která následuje po léčbě srdeční arytmie, v které fázi je péče pro sestry nejnáročnější a zda při své práci mohou vycházet ze standardizovaných ošetřovatelských postupů. Další cíl je zaměřen na zmapování edukační činnosti v rámci ošetřovatelské péče. Rozhovory s nemocnými jsou zaměřeny na oblasti při příjmu, před výkonem, po výkonu a při edukaci. Měly by nastínit pohled z ?druhé? strany. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Stěžejní hypotézou práce byl předpoklad, že sestry při poskytování ošetřovatelské péče nemocným podstupujícím léčbu srdečních arytmií, nepracují podle standardizovaných ošetřovatelských postupů. Následně byl vytvořen návrh standardizovaného ošetřovatelského postupu, který je zaměřen na ošetřovatelskou péči o nemocné podstupující implantaci trvalého kardiostimulátoru a mohl by nalézt využití ve Fakultní nemocnici v Plzni, kde byla velká část šetření prováděna.
|
|
|
Kvalita života u chronicky nemocných dětí - srdce
BORSKÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem {\clq}qKvalita života u chronicky nemocných dětí {--} srdce`` podává v teoretické části přehled o problematice dětské kardiologie včetně anatomie srdce, vyšetřovacích metod v kardiologii, příčin a dělení arytmií a v neposlední řadě jejich léčbou včetně použití metod kardiostimulace a implantabilního kardioverteru {--} defibrilátoru. Dále je charakterizována a specifikována kvalita života, její rozsah pojetí a význam hodnocení. Závěr teoretické části je věnován chronicky nemocnému dítěti a jeho vývojovým aspektům. Praktickou část tvoří vytyčený cíl bakalářské práce a stanovené hypotézy. Následuje metodický popis postupu výzkumu a použité techniky. Kapitola {\clq}qVýsledky`` podává zprávu o proběhlém šetření v podobě grafů s jejich slovním popisem, a ty jsou následně porovnávány v diskuzi. Cílem práce je zmapovat kvalitu života a další souvislosti v problematice dětské kardiologie se zaměřením na skupinu dětí s implantovanými kardiostimulátory. Soustředit se na zásadní problémy a pokusit se navrhnout optimální řešení. Záměrem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje implantace kardiostimulátoru kvalitu života dětí. Data respondentů byla získána metodou dotazování, pro kterou byla použita technika nestandardizovaného dotazníku, který se zabývá třemi doménami - fyzickou, psychickou a sociální. Z výsledků práce vyplývá, že děti své omezení ve srovnání s optimem vnímají. V porovnání pohledu dětí na vlastní tělo po implantaci kardiostimulátoru z hlediska pohlaví jsou patrné rozdíly. Teoretická část i výsledky výzkumu mohou sloužit jako shrnutí poznatků o problematice části dětské kardiologie, věnované poruchám srdečního rytmu, jež je nutné řešit implantací kardiostimulátoru ve vztahu ke kvalitě života a také o prožívání nemoci v závislosti na vývojových aspektech dítěte. Využít ji mohou rodiče, kliničtí dětští psychologové, praktičtí dětští lékaři pro děti a dorost či jiní, kteří chtějí nebo potřebují získat podrobnější informace týkající se tématu.
|
host ::
RSS.