|
|
Analýza vybraných vlivů na plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu
FÁK, Tomáš
Důležitým předpokladem a zájmem všech chovatelů skotu je, vlastnit stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat i vysoké mléčné užitkovosti. Toto je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Reprodukce skotu je v dnešní době v popředí zájmu našich chovatelů. Stále se zhoršující reprodukční ukazatele jsou hlavním problémem mnoha zemědělských podniků zabývající se chovem skotu. Zejména v horských a podhorských oblastech, nebo v regionech LFA je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost, protože zde chov skotu mnohdy plní i funkci mimoprodukční. Cílem této práce bylo vyhodnocení reprodukčních ukazatelů podle genotypu u stáda českého strakatého skotu. Do sledování byly zařazeny dojnice, které se poprvé otelily v roce 2007 až 2009. Sledované dojnice byly rozděleny do skupin podle genetického podílu českého strakatého skotu ( C1, C2 a C3). U vytvořených skupin byly sledovány reprodukční ukazatele (mezidobí, inseminační interval, inseminační index, servis perioda) dále se sledoval věk při prvním otelení, mléčná užitkovost a procentuální zabřezávání po první inseminaci. Tyto ukazatele byly vztaženy ke genotypu jednotlivých plemenic. Březost po první inseminaci u jalovic všech genotypových skupin byla přes 60% což lze hodnotit jako výborné. U krav tento ukazatel byl slabší, než je průměrem ČR, který je 41,5%. Průměrná hodnota březosti po první inseminaci u krav skupin C1 až C3 byla 40,6 %. Inseminační interval byl u všech skupin nevyhovující s průměrnou délkou 90 dnů. Hodnoty servis periody byly také nevyhovující s průměrnou délkou za sledované období 141 dní. Nejdelší servis periodu byla u genotypové skupiny C3 ( 154 dní). Věk při prvním oteleni u všech genotypových skupin, byl vyšší, než je chovný cíl. Průměrný věk u všech skupin při prvním otelení činil 33 měsíců. Přičemž chovný cíl je 27 až 29 měsíců. Nebyl prokázán vliv mezi genotypem a reprodukčními ukazateli. Vliv genotypu byl prokázán u mléčné užitkovosti na první laktaci. Nejvyšší mléčnou užitkovost na první laktaci měla skupina C3 (5249,476 kg mléka). Zjištěné výsledky prokázaly, že sledované ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti jsou ovlivněny výživou a dojnic a managementem chovu.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu pastvy na užitkovost dojnic
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vlivu pastvy na užitkovost dojnic v podniku, který se nachází v LFA oblasti. Dále se také zabývá postupy při obhospodařování pastvin a při samotné pastvě. Operace, prováděné před pastvou a během pastvy, jsou důležité z hlediska množství a kvality píce. Z výsledků této práce vyplývá, že v podniku Těšovský statek s. r. o. byla mléčná užitkovost během pastevní sezóny nižší než v zimním období. Nižší mléčné užitkovosti bylo dosaženo z důvodů zvýšené pohybové aktivity, změny krmné dávky a nízké kvality porostu, s čímž souviselo vysoké zatížení pastvin, které bylo 2,2 DJ . ha-1.
|
|
|
VLIV PASTEVNÍHO ODCHOVU JALOVIC NA MLÉČNOU UŽITKOVOST A PLODNOST
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
V Zemědělské družstvu Opařany bylo vybráno 160 ks plemenic a rozděleny do dvou skupin. Pastevní odchov a stájový odchov. U nichž byla sledována plodnost a mléčná užitkovost. Po celkovém vyhodnocení má pastevní odchov jalovic horší reprodukční výsledky ve sledovaném období 2007. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. Po celkovém vyhodnocení mléčné užitkovosti má pastevní odchov jalovic horší výsledky ve sledovaném období 2007. To především u množství mléka v kg a v kg bílkovin. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. A to jak v množství nadojeného mléka v kg, tak v obsahu mléčných složek - % tuku, který je u pastevního odchovu vyšší ve všech KU. Příčinu zhoršených výsledků mléčné užitkovosti můžeme hledat stejně jako u reprodukčních vlastností především v nedostatečné výživě a ve špatně sestavené krmné dávce, či na špatné kvalitě zkrmovaných komponentů. U pastevního odchovu opět chybí příkrm a tím dochází k nedostatečnému nárůstu jednotlivých zvířat. A pro obě skupiny bychom měli hledat příčiny ve špatném managementu a při převodu mladých zvířat do reprodukce a následné produkce by měla být zohledněna aktuální kondice, nikoli věk.
|
|
|
Chov normandského skotu v České republice
KABÁTKOVÁ, Zdenka
Cílem práce bylo zhodnotit současný stav chovu normandského skotu v České republice. Motivací pro zavádění chovu tohoto plemene jsou některé jeho vlastnosti. Mezi nejvýznamnější z nich patří vyšší obsah kapa kaseinu v mléce, dále dobrá konverze živin z objemné píce a v neposlední řadě kvalita masa. Sledování probíhalo ve čtyřech podnicích v letech 2005-2009. K základní skupině čistokrevných normandských dojnic byly vytvořeny kontrolní skupiny z holštýnského a českého strakatého skotu. Hodnocení plodnosti probíhalo na základě čtyř ukazatelů: věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda a mezidobí. Hodnocení užitkovosti bylo na základě produkce mléka, produkce bílkovin a obsahu mléčných složek. Na základě hodnocení výsledků plodnosti celého souboru lze soudit, že s výjimkou věku při prvním otelení (832 dní), nebyl splněn chovný cíl Svazu chovatelů normandského skotu. Hodnota inseminačního intervalu byla 88,74 dní, servis periody 134,28 dní a mezidobí 462,38 dní. Hodnocením úrovně mléčné užitkovosti se prokázalo splnění chovného cíle. Průměrná užitkovost byla na úrovni 5780,5 kg mléka a 214,6 kg bílkovin na první laktaci a 6873,1 kg mléka a 247,3 kg bílkovin na druhé laktaci. Porovnáme-li normandské plemeno s plemenem holštýnským, je produkce mléka nižší průměrně o 2025,4 kg, stejně tak je nižší produkce bílkovin o 48,6 kg. Při porovnání výsledk? plodnosti nelze prokázat statistický rozdíl. Při porovnání s plemenem českým strakatým, lze soudit, že normandské plemeno je konkurenceschopné, jak v ukazatelích plodnosti, tak v úrovni mléčné užitkovosti. Obsah mléčných složek má mléko normandských dojnic výrazně vyšší než mléko obou plemen (tuk 4,38-4,41%, bílkoviny 3,76-3,81%, laktóza 4,89-5,20%) V základním výběru čistokrevných normandských dojnic byla nejvyšší brakace (57,4%) oproti ostatním výběrům. Hlavním d?vodem vyřazování byly jiné zdravotní d?vody.
|
|
|
Analýza užitkovosti dojnic při dojení pomocí dojicích robotů
VRBOVÁ, Aneta
Deficit vzdělaných odborníků a trpělivých ošetřovatelů způsobil, že robotizace pronikla i do oblasti zemědělství - živočišné výroby, přesněji do dojení. Průkopníky v této nové technologii byli Holanďané, kteří v roce 1992 uvedli do provozu první dojící robot. Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň mléčné užitkovosti holštýnských dojnic v systému robotického dojení. Sledování probíhalo v roce 2009 na rodinné farmě Basík a syn. Tato farma se nachází 6 km východně od Tábora. Celkem bylo sledováno 64 dojnic holštýnského plemene a jejich podílových kříženek (62 H1 a 2 H3). Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Při hodnocení mléčné užitkovosti bylo zjištěno, že sledovaná skupina dojnic na 1. laktaci měla užitkovost 9635 kg M. Dojnice na 2. laktaci vykazovaly užitkovost 14329 kg M a to je o 5629 kg M víc, než požaduje chovný cíl H100. Plemenice na 3. laktaci dosáhly úrovně užitkovosti 13012 kg M. Při hodnocení počtu návštěv dojícího robota s ohledem na pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrný počet úspěšných dojení ve sledovaném stádě za den u plemenic na 1. laktaci byl 2,6. Neúspěšných dojení u dojnic na 1. laktaci bylo provedeno 0,07 za den. Dojnice na 2. laktaci se průměrně dojily 2,9 krát za den. Průměrný počet neúspěšných dojení u této skupiny zvířat byl 0,04. Robot dojnici na 2. laktaci odmítl průměrně 1 krát za den. Plemenice na 3. a další laktaci se průměrně dojily 2,7 krát za den, počet odmítnutí byl 1,5. Počet neúspěšných dojení u této skupiny byl velmi malý, pouze 0,03 za den.
|
|
|
VLIV POČTU DOJENÍ NA UŽITKOVOST A PLODNOST PLEMENIC DOJENÝCH POMOCÍ ROBOTŮ
KOZELKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu počtu dojení za den na dosahovanou mléčnou užitkovost v průběhu laktace a na ukazatele plodnosti. Sledování stáda dojnic holštýnského skotu proběhlo od ledna 2010 do února 2011 v Zemědělském družstvu Brloh, hospodařícím v oblasti Blanského lesa. Celkem bylo do sledování zahrnuto 55 plemenic, z toho 75 % činil holštýnský skot, 22 % podílové kříženky českého strakatého skotu a 3 % plemeno fleckvieh. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování ukazatelů byly u sledovaného stáda vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Při hodnocení mléčné užitkovosti včetně složek mléka za normovanou laktaci na jednotlivých laktacích dosáhly plemenice na 1. laktaci 9460,00 kg M (3,22 % B a 3,88 % T), na 2. laktaci 10632,15 kg M (3,23 % B a 3,96 % T) a plemenice na 3. a další laktaci 9738,60 kg M (3,18 % B a 4,08 % T). Při posuzování frekvence dojení navštívily plemenice na 1. laktaci za 1/3 laktace robota 2,51 krát/den, za 2/3 laktace 2,72 krát/den a za 3/3 úsek laktace 2,70 krát/den. Tento trend pokračoval i na dalších laktacích, výjimkou byly plemenic 2. laktace za 3/3 laktace, které robota navštěvovaly nejčastěji 2,80 krát/den. Při porovnání vztahu mezi počtem dojení a mléčnou užitkovostí byla zjištěna statistická závislost. Se zvyšujícím se počtem dojení stoupá také užitkovost. Při porovnání reprodukčních ukazatelů u celého stáda byly zjištěny následující hodnoty - průměrný věk při 1. otelení 774,9 dnů (25 měsíců), průměrná délka mezidobí 382,3 dnů, průměrná hodnota servis periody 110,4 dnů a průměrná hodnota inseminačního intervalu 77,8 dnů. Při posuzování vztahu mezi počtem dojení a servis periodou byla prokázána pozitivní korelace, tj. s rostoucím počtem dojení dochází k prodlužování servis periody.
|
|
|
VLIV TECHNOLOGIE CHOVU NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRVOTELEK SKOTU
VOBINUŠKOVÁ, Zlata
Cílem diplomové práce bylo porovnat výsledky mléčné užitkovosti a plodnosti u prvotelek českého strakatého skotu. Sledované dojnice na 1. laktaci byly odchovány v rozdílných podmínkách (ve vazném a volném způsobu ustájení) a následně ustájeny ve vazné a volné produkční stáji. Srovnávání bylo provedeno v Zemědělském družstvu Černovice u Tábora, které hospodaří v kraji Vysočina okresu Pelhřimov. Sledování proběhlo v roce 2009.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu
JÍCHOVÁ, Eva
Cílem této práce bylo vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu a porovnání s užitkovostí a plodností plemenic českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách. Sledování bylo provedeno v Zemědělském družstvu Bělčice, kde jsou obě plemena chována ve shodných podmínkách technologie ustájení, úrovně výživy a ošetřování. Do sledování bylo zařazeno celkem 366 kusů plemenic z toho plemene montbeliard I (123 ks), dojnice plemene český strakatý skot C (109 ks) a dojnice s 50 % podílem krve plemene montbeliard a s 50 % podílem krve plemene český strakatý skot CI (134 ks), které ukončily laktaci v období od 1.10.2004 do 30.9.2007. Plodnost byla hodnocena podle reprodukčních ukazatelů (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a mléčná užitkovost podle ukazatelů užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, persistence laktace, délka laktace). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce servis periody, délce mezidobí a ve věku při prvním otelení. U dojnic I byla nejdelší jak délka servis periody (124,5 dne) tak i délka mezidobí (414,6 dnů), naopak u skupiny CI bylo dosaženo hodnot nejnižších 99,7 dne resp. 377,2 dne. Montbeliardský skot dosáhl věku při prvním otelení 844,7 dne, což je o 52,6 dnů dříve oproti skupině C. Dojnice českého strakatého skotu vyprodukovaly za normovanou laktaci v průměru 7672,7 kg mléka, kříženky CxI 7677,1 kg, dojnice plemene I 8708,5 kg mléka. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Dojnice plemene montbeliard měly prokazatelně (P$łeq$0,001) nižší obsah tuku v mléce (4,06% oproti 4,23 u C resp. 4,21 u CxI). V obsahu bílkovin nebyl mezi plemeny prokázán statisticky významný rozdíl při hodnotách 3,46 u C, 3,48 u CxI a 3,46 u I. Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti dojnic montbeliardského plemene však byla dosažena u tohoto plemene nejvyšší produkce jak tuku (352,3 kg) tak i bílkovin (300,8 kg). Nejvyšší index perzistence laktace byl prokázán u dojnic plemene montbeliard na úrovni 89,9 oproti nejnižší dosažené hodnotě u skupiny plemenic českého strakatého skotu 85,4 (P$łeq$0,001).
|
|
|
Porovnání vlivu technologie ustájení a dojení na vybrané ukazatele užitkovosti a kvality mléka
POLÁKOVÁ, Radka
Tématem této diplomové práce je porovnání volného ustájení s dojením robotem a vazného ustájení s dojením do potrubí. Hodnocení je zaměřeno na mléčnou užitkovost a její kvalitu, reprodukční ukazatele a zdravotní stav dojnic. Je zde sledována i svobodná volba dojení dojnice v průběhu dne. Posouzeno je i mikroklima ve sledované stáji. Vše je hodnoceno v provozních podmínkách. Objektem studia je zrekonstruovaná stáj, ve které jsou provozovány oba systémy. Naměřené a sledované hodnoty byly porovnávány v oblasti mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu mezi skupinami. Zjištěné hodnoty byly zhodnoceny v programu Statistica 9. Pomocí počítačového systému dojícího robota bylo zjišťováno časové období, kdy dojnice nadojí v robotu nejvíce mléka. V oblasti mléčné užitkovosti dosahuje dojení robotem vyšší dojivosti a zvýšení procentuálního obsahu laktózy. Dojení do potrubí na stání má lepší výsledky v procentuálním obsahu bílkovin. Při uplatnění možnosti výběru časového úseku dojení dojnice nadojily nejvíce mléka v rozmezí 10:00 až 18:00 hodin. V oblasti reprodukce dosahuje lepších výsledků volné ustájení s dojením robotem. U problematiky zdravotního stavu se statisticky prokázaly lepší zdravotní výsledky u volného ustájení s dojením robotem.
|
host ::
RSS.