|
|
Zhodnocení znalostí studentů vybraných čtyřletých gymnázií v Českých Budějovicích o primární prevenci v oblasti sexuálně přenosných chorob.
JOZOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní: Zhodnocení znalostí studentů vybraných čtyřletých gymnázií v Českých Budějovicích o primární prevenci v oblasti sexuálně přenosných chorob. Jak již z názvu vyplývá, cílem bylo zjistit, jaké informace mají studenti o problematice sexuálně přenosných onemocnění, jak se před těmito infekcemi chrání. V teoretické části práce se zabývám aktuálním výskytem pohlavních nemocí, jejich rozdělením, legislativním opatřením a také podrobnému popisu vybraných onemocnění. Výzkumná část mé práce byla sestavena na základě anonymního dotazníku. Celkem bylo použito 178 řádně vyplněných dotazníků od studentů prvních a druhých ročníků čtyřletých gymnázií. K vypracování práce jsem si stanovila dvě hypotézy. První, že studenti získávají své informace o této problematice nejčastěji z médií. Tato hypotéza se mi potvrdila a ukazuje tak na dlouhodobý trend, kdy média mají neustále větší vliv na mladou populaci. Druhá hypotéza, výchova ke zdraví v této oblasti je v rámci vyučování ve školách žáky hodnocena jako nedostatečná, se nepotvrdila, neboť studenti hodnotili výuku nedostatečně (popřípadě jako vůbec žádnou) pouze ve 35,4%. Z výsledku vyplynulo, že problematika STD není studentům lhostejná, ovšem v některých oblastech by bylo třeba jejich informovanost zlepšit na potřebnou úroveň. Tato práce by mohla posloužit pro výuku a její výsledky je možné využít jednotlivými gymnázii, kde probíhalo dotazníkové šetření, jako předlohu pro realizaci sexuální výchovy a programů primární prevence za účelem zvýšení úrovně znalostí studentů a motivace k lepším postojům v ochraně svého zdraví v problematice sexuálně přenosných onemocnění.
|
|
| |
|
|
Edukační činnost v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů na druhém stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnázií
PINESOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ,,Edukační činnost v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů na druhém stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnázií`` se zabývá tím, jak by měla probíhat správná edukace žáků ve školách. Jaké protidrogové programy fungují ve znojemském regionu, jestli se školy řídí Rámcovým vzdělávacím programem, jak funguje Minimální preventivní program na školách a co je to primární prevence. Cílem práce je zhodnotit jak je realizována primární prevence patologických jevů ve školách na okrese Znojmo. K tomuto cíli jsou stanoveny tři hypotézy. První hypotéza se zaměřila na to, zda je edukace žáků v oblasti primární prevence dostatečná. Druhá hypotéza se zaměřila na to, zda ve školách realizují Minimální preventivní program učitelé těchto škol a třetí hypotéza byla zaměřena na to, jak často si školy zvou ke spolupráci na realizaci Minimálního preventivního programu odborníky. Data byla získána dotazníkovým šetřením a rozhovorem s pedagogy. Dotazníkové šetření probíhalo na pěti školách na okrese Znojmo - na třech základních školách (ZŠ Kravsko, ZŠ Šumná a ZŠ Václavské náměstí), na jedné základní škole praktické (ZŠ praktická Znojmo) a jednom víceletém gymnáziu (osmileté gymnázium Znojmo). Šetření bylo vedeno jak mezi žáky, tak mezi pedagogy. Skladba otázek byla taková, že se odpovědi žáků a pedagogů mohly navzájem potvrzovat či vyvracet. Z provedeného šetření tedy vyplývá, že edukace žáků na školách v oblasti primární prevence patologických jevů je nedostatečná, učitelé i žáci uvedli, že protidrogová prevence probíhá ve vyučovacích hodinách minimálně. Ve školách realizují Minimální preventivní programy učitelé těchto škol. Školy zvou ke spolupráci na realizaci Minimálního preventivního programu odborníky 1-2x ročně, jen ve výjimečných případech častěji. Žáci i pedagogové by uvítali častější protidrogové přednášky.
|
|
|
Primární prevence sociálně patologických jevů u dětí v předškolním věku
SEMERÁDOVÁ, Dagmar
Práce se věnuje problematice primární prevence sociálně patologických jevů v souvislosti s rozvojem osobnosti dítěte předškolního věku. V teoretické části se zabývá vymezením pojmu primární prevence sociálně patologických jevů a přibližuje význam vhodných činností a výchovných postupů u předškoláků, jak v mateřské škole, tak i v rodině. V praktické části jsou pak zkoumány postoje rodičů dětí do šesti let věku k primární prevenci sociálně patologických jevů a rizikové faktory, které v současnosti charakterizují rodinné zázemí předškoláka.
|
|
|
Prevence sociálně patologických jevů v rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání
BIDLOVÁ, Jana
Vzhledem k přechodu českého školství na školní vzdělávací programy se změnil i způsob provádění primární prevence. Do výuky byla zavedena průřezová témata a žáci v průběhu povinné školní docházky plní dané klíčové kompetence. Cílem této práce bylo zhodnotit, zda školní vzdělávací programy podporují provádění primární prevence sociálně patologických jevů na základních školách. V praktické části byla využita výzkumná metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníku a nestandardizovaného rozhovoru. Využití pro praxi: Především materiál pro pedagogy, vypovídající o kvalitě školních vzdělávacích programů.
|
|
|
Evaluace primární prevence na základních školách.
PRŮCHOVÁ, Dominika
Cílem primární prevence je odradit od rizikového chování či zahájení rizikového chování posunout do co nejpozdějšího věku. Z toho důvodu byly stanoveny mechanismy primární prevence, kde jako hlavní vykonavatel jsou pověřeny školy a školská zařízení. Hlavní činitel na utváření postojů a výchově dětí je bezesporu rodina, avšak ta velmi často selhává v preventivním dění v návaznosti na rizikové chování. Rodina má jasně nezastupitelnou roli, kterou má ve společnosti suplovat škola, prostřednictvím svých realizovaných preventivních programů. Každá základní škola je povinna vypracovat tzv. "minimální preventivní program``, podle metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na kolik jsou preventivní opaření ze strany školního prostředí účinná, se pokusím zjistit v této práci. K výzkumu je použita metoda kvalitativního výzkumu, formou obsahové analýzy dat, získaných z minimálních preventivních programů a z dříve provedených výzkumů, zaměřených na rizikové chování. Takto získaná data byla vzájemně komparována, analyzována na základě jejich dostatečnosti a plného zastoupení vyskytujícího se rizikového chování. Data byla dále evaluována prostřednictvím polořízeného rozhovoru s krajskou koordinátorkou prevence sociálně patologických jevů. Výzkumný soubor tvoří základní školy z Českých Budějovic a z Třeboně, celkem 10. Cílem diplomové práce bylo Zmapovat oblast primárně preventivních aktivit v základních školách na základě jejich včasnosti a zastoupení prevence vybraného rizikového chování provést evaluaci.
|
|
|
Rozsah znalostí důsledků užívání drog jako ovlivňujícího faktoru drogového přístupu
HAVLOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjišťování rozsahu znalostí negativních důsledků, které vznikají při užívání omamných a psychotropních látek mezi mládeží. Hlavní díl práce je založen na kvalitativním výzkumném šetření, jehož cílem je zjištění znalostí nepříznivého působení návykových látek na integritu osobnosti člověka u třech skupin respondentů. Výsledkem práce je komplexní zmapování informovanosti o škodlivosti drog mezi mládeží a stanovení hypotéz na základě komparace zjištěných poznatků u všech zkoumaných skupin.
|
|
|
Evaluace primární prevence rizikového chování na základních školách
ŠMATLÁKOVÁ, Iva
Téma této práce zní Evaluace primární prevence rizikového chování na základních školách. Rizikové chování je obecný pojem a každý člověk o něm má různou představu. Dle odborníků lze vymezit 3 základní oblasti rizikového chování. První oblastí je zneužívání návykových látek, druhou je rizikové chování v oblasti reprodukčního zdraví a třetí je rizikové chování v oblasti psychosociální. Tato problematika je stále aktuálním předmětem celé společnosti. Usus návykových látek, šikana či patologické hráčství patří k nejznámějším podobám sociální patologie vyskytující se na základních školách. Současný stav byl čerpán z odborné literatury. Je v něm popsán pojem rizikové chování, druhy sociálně patologických jevů, oblast školní i mimoškolní primární prevence a cílová skupina {--} dospívající. Důležitým faktorem vzniku rizikového chování je jeho prevence. Na kolik jsou preventivní opaření ze stran rodiny, přátel, médií a především školního prostředí účinná zjišťuji v této práci. Cílem bakalářské práce je posoudit účinnost primární prevence rizikového chování na základních školách. Dílčím cílem je zmapovat postoje žáků a školních metodiků prevence k rizikovému chování a k primární prevenci. Ke sběru dat byla pro žáky základních škol použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků. Dále byl v práci aplikován kvalitativní výzkum, kde byl nástrojem sběru dat polostandardizovaný rozhovor se školními metodiky prevence. Z výzkumu vyplynulo, že děti mají nemalé zkušenosti s návykovými látkami a školní metodici neshledávají primární prevenci za dostatečně účinnou. Výsledky tohoto průzkumu byly předány ředitelům škol a metodikům prevence a mohou být využity v rámci primární prevence, ve výuce a pro potřeby dalšího výzkumu.
|
|
|
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
|
|
|
Metody práce ve středisku výchovné
VOHRADSKÁ, Pavla
Práce se zabývá metodami střediska výchovné péče, které na úseku školního poradenství pomáhá předcházet nebo řešit poruchy chování u dětí a mládeže. Teoretická část se zabývá preventivně výchovnou péčí, rozdělením střediska výchovné péče, pracovníky středisek výchovné péče. Metodami práce ve středisku výchovné péče.
|
host ::
RSS.