|
|
Nové koncepty v péči o seniory: Validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma, Smyslová aktivizace Lohre Wehner
KOUBOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je teoretická a cílem je na základě rozboru odborné literatury a absolvování odborného školení teoreticky popsat tyto nové modely a to jak se vztahují ke klientům a pracovníkům v domovech pro seniory. Součástí práce bude diskuse, v které tyto modely navzájem porovnám. V úvodu definuji pojmy stáří, stárnutí a jeho projevy. Dále se zaměřuji na popis domovů pro seniory, na s nimi související standardy a na pracovníky pomáhajících profesí. V poslední kapitole se věnuji novým konceptům péče o seniory, kterými jsou validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma a smyslová aktivizace Lohre Wehner. Přínosem této práce je pochopení těchto modelů a to, jak je možné usnadnit a zlepšit kvalitu života klientům. Zároveň může být užitečná pro ty, které o klienty pečují a snaží se jim porozumět.
|
|
|
Ochrana práv a důstojnosti osob s demencí v domově se zvláštním režimem
TETOUROVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá ochranou práv a důstojnosti osob s demencí. Práce zkoumá, jakým způsobem jsou lidská práva garantována a zajišťována jednak mezinárodními lidsko-právními dokumenty, ale zejména jakým způsobem k této problematice přistupuje Česká republika, konkrétně sociální služby, které se řídí standardy sociálních služeb. Práce hledá odpověď, zda jsou standardy kvality sociálních služeb dostatečnou zárukou ochrany lidských práv a důstojnosti osob, konkrétně osob s demencí v domově se zvláštním režimem. Pro toto zjištění používá rozbor vypracovaného standardu kvality sociálních služeb Ochrana práv konkrétního poskytovatele sociálních služeb a nabízí možná východiska vedoucí k zajištění ochrany práv a důstojnosti osob s demencí.
|
|
| |
|
|
Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou
HÁLOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou. Demence se stává celospolečenským problémem hlavně u lidí starších 65 let. Demence jako onemocnění začíná pomalu a nenápadně. Proto jí pacienti a jejich okolí často zaměňují za normální projevy stárnutí. Toto onemocnění se rozděluje do několika forem podle příčin vzniku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba patří mezi progredientní onemocnění mozku, kdy dochází u člověka k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, orientace, myšlení, uvažování, chápání, schopností komunikace a úsudku. Včasná diagnóza a také zahájení terapie co nejdříve jsou základním předpokladem ovlivnění průběhu onemocnění. K léčbě Alzheimerovy choroby je potřeba přistupovat komplexně. Důležitá není pouze farmakologická léčba, ale i terapie zaměřené na kognitivní rehabilitaci a aktivizaci klienta. Aktivizační činností se rozumí nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností člověka. Mezi aktivizační činnosti můžeme zařadit ergoterapii, aromaterapii, muzikoterapii, zooterapii, arteterapii a další. Rodinní pečovatelé, kteří nezvládají sami péči o osobu s Alzheimerovou chorobou, se mohou rozhodnout umístit člena rodiny do domova se zvláštním režimem. Dalším důvodem k umístění může být i lepší poskytnutí péče v zařízení, než mohou doma lidé s demencí dostávat. V domově se zvláštním režimem se o člověka s Alzheimerovou chorobou stará ošetřovatelský a zdravotnický personál, pracovnice na aktivizační činnosti, sociální pracovnice a další terapeuti, proto je tato profesionální péče pro člověka s demencí lepší. Pro empirickou (praktickou) část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polostandardizovaného rozhovoru, neřízeného pozorování a obsahové analýzy dat. Výzkum probíhal v Domově se zvláštním režimem ve Strakonicích a v Domově se zvláštním režimem Na Zlaté stoce v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů. Pracovní zařazení dotazovaných bylo: instruktorka sociální práce domova se zvláštním režimem, instruktorka sociální práce domova pro seniory, fyzioterapeutka, pracovnice přímé péče, pracovnice na aktivizační činnosti, zdravotní sestry a staniční sestra. Respondentky byly vybírány pomocí metody výběru sněhové koule (Snowball sampling). V prvním zařízení proběhl výzkum u 7 respondentek, které pracují s klienty trpící Alzheimerovou chorobou. V druhém zařízení se zúčastnilo výzkumu 6 respondentek. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se mění aktivity a aktivizační činnosti s postupem Alzheimerovy choroby v zařízeních pro osoby se syndromy demence. Dílčím cílem práce byl zjistit názor pracovníků v sociálních službách na nejvhodnější aktivizační činnosti pro osoby s Alzheimerovou chorobou. Dalším dílčím cílem bylo zmapování nabízených aktivizačních činností ve dvou vybraných zařízeních se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkumná otázka byla: Jsou ve vybraných zařízeních aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou prováděny s ohledem na postup onemocnění?
|
|
|
SmartBoard a jeho využití při vzdělávání integrovaného žáka s PAS na ZŠ
KOPALOVÁ, Markéta
V problematice zdravotně postižených se v současné době často hovoří o integraci, neboli začleňování jedince s postižením do intaktní společnosti. Tento proces bývá velmi dlouhý a složitý. Výsledky začlenění jedince do třídy mezi intaktní žáky tak nezáleží jen na práci učitele, ale i na rodinné diagnostice a celém stimulačním programu, který napomáhá tomu, aby bylo dítě co nejlépe integrovatelné. Velmi obtížná bývá integrace právě osob s poruchou autistického spektra, jejichž chování se často neobejde bez problémů. Existují ale jedinci, které je možné, většinou za pomoci asistenta, integrovat do základní školy mezi intaktní vrstevníky. Nevýhodou integrace bývá chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitele. Pokud takový učitel nemá s problematikou autismu žádné zkušenosti, vyučování bývá problém. Někdy může být velkým pomocníkem právě některá z informačních a komunikačních technologií, například SmartBoard, jehož ovládání je velmi snadné. Vhodné je tedy i pro jedince s postižením jemné motoriky, a dokáže zaujmout kromě intaktních dětí i děti s poruchou autistického spektra. Tato bakalářská práce je zaměřena na využití SmartBoardu u dětí s poruchou autistického spektra, které jsou integrované na základní škole. K jejich výchově a vzdělávání je tak potřeba využívat speciálních přístupů. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu mentální retardace, její etiologii, symptomatice a rozdělení. Dále popisuje demenci u dětí, kdy jedinec ztrácí již dříve osvojené dovednosti a schopnosti. Velký úsek teoretické části se zabývá poruchami autistického spektra, kde je popsána etiologie, prevalence a symptomatika se zaměřením na triádu problémových oblastí. Věnuje se rovněž přidruženým postižením a rozdělení jednotlivých poruch autistického spektra, na časný infantilní autismus, atypický autismus, jiné dezintegrační poruchy v dětství, Aspergerův syndrom a schizoidní poruchu v dětství. Závěr teoretické části se věnuje diagnostice a výchově a vzdělávání jedinců s tímto druhem postižení. Praktická část je zpracována na základě informací získaných formou dotazníků. Jedná se tedy o kvantitativní výzkum za použití metody dotazování. Výzkumným souborem jsou všechny základní školy v celé České republice. Zkoumána byla především data ze základních škol, které integrují jedince s poruchou autistického spektra. Bylo zjištěno, že 75% základních škol, které mají integrovaného žáka s poruchou autistického spektra, využívají k jeho vzdělávání SmartBoard. Posuzován byl pak zejména způsob získávání metodických materiálů těchto základních škol v jednotlivých krajích. Výsledky ukázaly, že více než polovina respondentů si materiály vytváří či kupuje. 34% k těmto dvěma způsobům řadí ještě stahování z různých internetových portálů, kde se v současné době nachází kolem 16 000 materiálů pro základní školy. Pouze 40% respondentů spolupracuje s ostatními školami. Podle mých postřehů z provedeného výzkumu vyplynulo, že pokud by spolu pedagogové vzájemně více komunikovali a předávali si osvědčené materiály, znamenalo by to zvětšení nabídky pro pedagogickou práci. Výsledky této bakalářské práce by tak mohly sloužit k rozšíření informovanosti o pomůcce SmartBoard a o jeho pozitivech. O těch jsem se mohla přesvědčit v jedné základní škole, kde integrují dívku s poruchou autistického spektra, a kde jsem mohla být přítomná její výuce. V rámci práce byl také vytvořen nástin metodického materiálu z matematiky, který je určen pro 4. třídu, a který by mohl inspirovat učitele integrovaných žáků s poruchou autistického spektra při práci s nimi.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí
KLOUDOVÁ, Martina
Demence, také nazývaná jako nemoc stáří, se přestává týkat pouze vyspělých zemí, je dnes problémem globálním. Populace v České republice stárne, je to způsobeno snižující se porodností a úmrtností ve všech věkových skupinách. Demence patří mezi častější onemocnění seniorů než cévní mozková příhoda a diabetes mellitus. U lidí ve věku 65 let je riziko rozvoje stařecké demence 5 %, ve věku 75 let stoupá na 10 %. Ve věku nad 85 let trpí onemocněním 30-50 % seniorů (Jirák, Holmerová, a kol., 2009). Většina sester se na svých odděleních s klienty s demencí setká, a proto by měly být vzdělané v oblasti specifických potřeb při ošetřování těchto klientů.Cílem práce bylo 1. Zjistit specifické problémy ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí. 2. Zmapovat možnosti vzdělávání sester ve zdravotnických zařízeních v problematice klienta se stařeckou demencí. 3. Zjistit negativní faktory působící na psychiku sester při ošetřovatelské péči o klienta se stařeckou demencí. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké nejčastější problémy řeší pracovníci ve zdravotnictví při ošetřovatelské péči s klienty se stařeckou demencí? 2. Jakým způsobem komunikuje sestra s klientem se stařeckou demencí? 3. Jaké jsou možnosti vzdělávání sester v problematice stařecké demence? 4. Jaké jsou negativní dopady na psychiku u pracovníků ve zdravotnictví, kteří pracují s klienty se stařeckou demencí?Bakalářská práce na téma problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí, byla zpracována formou kvalitativního šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor a byl sestaven pro sestry z různých standardních oddělení nemocnice Strakonice. Rozhovory tvořilo sedmnáct otázek a se souhlasem sester byly natáčeny na diktafon a následně doslova přepsány. Výzkumné šetření probíhalo od 22. 2. 2013 do 1. 3. 2013.Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny sestry se často setkávají s klienty s onemocněním demence a znají specifické problémy u ošetřování těchto klientů. Z výsledků také vyplývá, že mají přehled o různých formách vzdělávání v problematice stařecké demence, přesto se nevzdělávají a považují ostatní sestry za neinformované. Při výzkumném šetření jsme také zjistili, že na odděleních žádné formy vzdělávání v této oblasti nemají. I přes nedostatek informací, se však sestry snaží problematické situace s klientem řešit dle svých zkušeností, nebo sbíráním informací od ostatních zdravotníků, což bývá obvykle nedostačující. Díky těmto souvislostem, dochází ke zhoršené komunikaci mezi sestrou a klientem s demencí, nastává tak špatná spolupráce jak s klientem, tak i jeho rodinou a často se u sester objevují negativní dopady na jejich psychiku, jako je např. únava, stres a psychické vyčerpání, které se odráží i v jejich rodinném životě.Myslíme si, že by se sestry měly více motivovat ke vzdělávání se v problematice stařecké demence. Vzdělávání sestrám přinese teoretickou znalost o onemocnění demence, pomůže jim navázat lepší spolupráci s klientem s demencí a budou schopny předcházet i správně řešit možné problematické situace při jeho ošetřování, a také se naučí, jak s klientem se stařeckou demencí vhodně komunikovat. Výstupem mé bakalářské práce je návrh na seminář, určený nejen pro sestry z oddělení následné péče, který obsahuje základní informace o problematice ošetřování klienta se stařeckou demencí (Příloha 5).
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry
DOLEJŠOVÁ, Jarmila
Vyšší věk je spojen s mnoha nemocemi a jedním ze závažných zdravotních problémů se celosvětově stává u seniorů onemocnění demencí. V současné době se odhaduje na celém světě počet lidí postižených demencí na 38 miliónů a do roku 2050 se podle prognóz ztrojnásobí. Onemocnění postihuje nejčastěji seniory ve věku nad 65 let. Pracuji v domově pro seniory a s touto problematikou se denně setkávám. To byl také důvod, proč jsem si právě tuto oblast zvolila jako téma bakalářské práce. Bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku domova pro seniory, domova se zvláštním režimem a roli všeobecné sestry v těchto pobytových sociálních zařízeních. Dále popisuje demenci, její dělení a stadia. V další části je popsána ošetřovatelská péče o takto nemocné pacienty. V závěru teoretické části jsem zmínila Českou alzheimerovskou společnost, která má v našem státě nezastupitelné místo v pomoci lidem trpícím touto chorobou, ale i osobám o ně pečujícím. V praktické části jsem prováděla šetření kvantitativní formou pomocí anonymního dotazníku. Zjištěné výsledky jsem analyzovala a zpracovala do grafů. Stanovila jsem si čtyři cíle a zároveň formulovala čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, v čem sestry spatřují pozitiva a negativa daného zařízení z hlediska poskytování ošetřovatelské péče pacientům s demencí. K jeho naplnění byla stanovena hypotéza 1: V domovech se zvláštním režimem je ošetřovatelská péče poskytována s větším ohledem na specifické potřeby pacientů s demencí. Tato hypotéza byla šetřením potvrzena. Druhým cílem bylo zjistit motivaci sester pro práci s pacienty s demencí. Stanovena byla hypotéza, že společnou motivací je sociální cítění a potřeba pomáhat starým lidem. I tato hypotéza byla potvrzena. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zpracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty a pracují-li v souladu s nimi. Vymezena byla hypotéza: Domovy pro seniory nemají, na rozdíl od domovů se zvláštním režimem, vypracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty. Oproti mému předpokladu však uvedlo 64% sester pracujících v klasických domovech pro seniory, že standardy vypracovány mají. Musím tedy konstatovat, že tato hypotéza potvrzena nebyla. Zjistit, jsou-li všeobecné sestry seznamovány s novými poznatky v oblasti ošetřovatelské péče o dementní pacienty, a zda se tato péče liší v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, byl čtvrtý cíl. Stanovená a testovaná hypotéza zněla: Sestry v obou typech zařízení si zajišťují své celoživotní vzdělávání v oblasti péče o dementní pacienty převážně individuálně, nikoli prostřednictvím zaměstnavatele. Ani tato hypotéza nebyla potvrzena. Důvodem ke zvolení tohoto tématu bakalářské práce bylo zjistit, zda je pro klienty s onemocněním demencí a jejich spolubydlící vhodné trvalé soužití v klasickém domově důchodců. Tento cíl byl splněn a to díky výsledkům získaným na základě vyslovených názorů sester pracujících v sociálních zařízeních uvedených v tomto výzkumném šetření. Praktické využití výsledků bakalářské práce bude realizováno v Domově pro seniory Sušice v srpnu 2013, kdy se navýší kapacita o 14 lůžek se statutem zvláštního režimu.
|
|
|
Křesťanské principy v sociální práci
JENŠOVSKÝ, Jiří
JENŠOVSKÝ, JIŘÍ. Bakalářská práce s názvem ? Křesťanské principy v sociální práci? Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Dr. Ing. Křišťan Alois, Th.D. První část práce se zaměřuje na možnosti snížení stresových vlivů, které na klienta působí po příchodu do pobytového sociálního zařízení. Nabízí možnosti, věřícím i nevěřícím pracovníkům zařízení jak najít cestu ke klientovy, rozpoznat jeho potřeby a pokusit se je naplnit. V druhé části práce se zaměřuji na aktivity, jako je bazální stimulace, smyslová aktivizace a ergoterapie. Tyto aktivity v práci podávám jako další možnosti zjištění inrormací o klientovi a rozvíjení vztahů pracovníka v sociálních službách či školeného terapeuta s klientem. Ve třetí části zkoumám zúčastněným pozorováním vývoj vztahu dvou věřících klientů k věřícímu a nevěřícímu sociálnímu pracovníkovi. Výzkum se zabývá reakcemi klientů v konkrétních denních situacích na pracovníka v sociálních službách (věřícího a nevěřícího). Výzkum zachycuje jednání pozorovaných klientů v různých náladách, při zdravotních obtížích, depresích nebo i v dobré náladě. Snaží se podat co nejrealističtější obraz jednání pozorovaných klientů v kontaktu s vírou a nevírou sociálního pracovníka.
|
|
|
Aktivizační činnosti v domově pro seniory
KROUPOVÁ, Štěpánka
Název práce: Aktivizační činnosti v domově pro seniory Tématem mé bakalářské práce jsou především aktivizační činnosti seniorů v pobytových zařízeních, a to jak aktivizačními činnostmi seniorů se syndromem demence, tak aktivizační činnosti seniorů bez syndromu demence. Práce je teoretického charakteru a má čtyři části. V první části se zabývám stářím, stárnutím, změnami a potřebami ve stáří, tématem druhé části jsou pobytová zařízení pro seniory, sociální práce a role sociálního pracovníka v pobytových zařízeních pro seniory, adaptace seniorů na pobyt a aktivizační činnosti obecně. V posledních dvou částech popisuji vybrané aktivizační činnosti. Cílem bakalářské práce je popsat vybrané aktivizační činnosti v pobytových zařízeních pro seniory, a to jak u seniorů se syndromem demence, tak u seniorů bez syndromu demence. Jedná se o aktivizační činnosti, které může vykonávat sociální pracovník, popřípadě pracovník v sociálních službách či aktivizační nebo zdravotní sestra.
|
|
| |
host ::
RSS.