|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
|
|
Soužití se členem rodiny trpícím bipolární poruchou
KANDĚROVÁ, Alena
Práce se zabývá duševním onemocněním s důrazem na poruchu osobnosti (afektivní poruchy - bipolární porucha).Úvodní část je soustředěna na vztah společnosti a její nahlížení na duševně nemocné a z toho vyplívající stigma. Další teoretická část popisuje základní terminologii jednotlivých výrazů, dále se vztahujících k hlavnímu tématu tj. bipolární porucha osobnosti.
|
|
| |
|
|
Pohybová aktivita učitelů vedoucí ke zdraví
Blahutková, M. ; Řehulka, Evžen ; Cacek, J.
Příspěvek se zabývá rozborem poznatků a zkušeností z oblasti péče o duševní hygienu a zdraví učitelů na základních a středních školách. Vychází z Výzkumného záměru MŠMT Učitelé a zdraví, jehož řešitelem je Pedagogická fakulta MU v Brně. Přestože péče o duševní zdraví žáků patří do základních zásad učitelské veřejnosti, péči o svoje duševní zdraví zcela opomíjeli. Všichni učitelé přitom uváděli potíže s regulací napětí a uvolnění v průběhu celého roku.
|
host ::
RSS.