|
|
Odběr venózní krve - rutinní záležitost pro sestry?
JELÍNKOVÁ, Petra
Odběr venózní krve patří k častým ošetřovatelským postupům v pracovní činnosti všeobecné sestry. Žilní krev je snadno dostupným biologickým materiálem, jehož validní výsledek napomůže k upřesnění diagnózy onemocnění a zahájení vhodné léčby hospitalizovaného pacienta. Zdravotnictví v současné době stále více klade důraz na zvyšování kvality ošetřovatelské péče. V nemocnicích jsou vypracovány standardy ošetřovatelských postupů, které jsou sestry povinny dodržovat a řídit se jimi. K těmto postupům patří i odběr venózní krve. Dvěma cíly této práce bylo zmapování znalostí všeobecných sester na odděleních v Nemocnici Tábor, a.s. v oblasti odběru venózní krve a zmapování pracovního zázemí a postupů u odběrů venózní krve na odběrových pracovištích. K dosažení cílů bylo využito kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Dotazníky byly rozdány na standardní oddělení všeobecným sestrám a rozhovorů se zúčastnilo pěr respondentů pracujících na odběrových místech v jihočeském kraji. První hypotéza, zda sestry postupují při odběru venózní krve dle standardního ošetřovatelského postupu, se potvrdila. Druhá hypotéza, zda sestry ví, že svým postupem při odběru krve mohou ovlivnit výslednou analýzu krevního vzorku, se potvrdila. Třetí stanovená hypotéza, zda sestry mají znalosti o negativních faktorech preanalytické variability se také z výzkumného šetření potvrdila. Poslední čtvrtá hypotéza, zda mají sestry vědomosti o správném pořadí odběrových zkumavek, se na základě odpovědí, nepotvrdila. Na tři výzkumné otázky lze odpovědět následovně. Sestry na odběrových pracovištích mají odpovídající pracovní zázemí zajišťující klidný a bezpečný průběh při odběru venózní krve. Odběrové sestry postupují při odběrech správným postupem, který zaručuje pacientovi validní výsledek odebraného vzorku krve. Respondenti na odběrových místech mají vypracované standardní ošetřovatelské postupy, které znají, řídí se jimi a dodržují jejich znění. Takový postup považují za správný, bezpečný a jediný způsob zajišťující kvalitně odebraný krevní vzorek. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že pro sestry v nemocnici, na rozdíl od odběrových sester, patří odběr venózní krve k rutinním výkonům s vlastním naučeným postupem.Znalostmi z nastudované odborné literatury a zároveň z výsledků výzkumného šetření, navrhnu jako přínos z této práce managamentu nemocnice konkrétní úpravy ve znění standardního ošetřovatelského postupu a sestry budou mít k dispozici mnou zpracovaný ošetřovatelský manuál odběru krve, který jim bude sloužit jako správný rutinní postup při odběru venózní krve.
|
|
|
Vnímání ošetřovatelské praxe studentů oboru všeobecná sestra očima pacienta.
ČÍŽKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je ?Patient´s perception of nursing practice provided by studets of nursing?. Významným faktorem k tomu, aby se ze studenta stala řádná sestra, je výkon ošetřovatelské praxe během studia. Právě spojení teorie a praxe studentů oboru všeobecná sestra je nezbytné pro zkvalitnění vzdělávacího a výchovného procesu. Studentská praxe je proto nedílnou a podstatnou součástí studia. Význam má i pro budoucí zapojení studentů do ošetřovatelského procesu. V ošetřovatelské praxi je důležitá interakce s nemocnými. Veškeré dění se odehrává formou interakcí a komunikace, která je významná z hlediska profesionálního chování, které by si měl každý zdravotník osvojit již během studia. Tato schopnost slouží k navázání a rozvíjení kontaktů s pacientem a značně ovlivní, jak je sestra pacientem vnímána. Cílem bakalářské práce je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí Hypotéza 1: ?Domnívám se, že pacienti respektují studenty při ošetřovatelské praxi?, která byla potvrzena, hypotéza 2: ?Domnívám se, že pacienti mají z některých výkonů prováděnými studenty strach? nelze potvrdit a hypotéza 3: ?Domnívám se, že mladší pacienti jsou ke studentům na praxi kritičtější než starší pacienti? nelze potvrdit. Druhým cílem je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí hypotéza 4: ?Domnívám se, že pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou praxí studentů,? která byla potvrzena. Další částí bakalářské práce bylo zodpovězení stanovených výzkumných otázek. 1. výzkumná otázka byla ?Co vede pacienty k odmítnutí ošetřovatelského výkonu od studentů?? Jednalo se především o nedostatek zkušeností studentů, nedůvěra pacienty ve studenty a bolest a stud pacientů. 2. výzkumná otázka zněla ?Jsou pacienti informování o tom, že studenti na oddělení vykonávají ošetřovatelskou praxi?? O této skutečnosti byli informováni 2 ze 4 pacientů. K získání potřebných dat bylo použito kvalitativní i kvantitativní šetření. Kvalitativní výzkum byl realizovaný formou nestandardizovaného rozhovoru s pacienty. Tyto rozhovory byly vedeny se 4 vybranými pacienty. Kvantitativní metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly určeny pro pacienty na odděleních, kde absolvují praxi studenti oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory probíhaly v Nemocnici v ČB, a.s.
|
|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.
|
|
|
Eutanázie z pohledu ošetřovatelského personálu
LENKOVÁ, Gabriela
Název bakalářské práce Eutanázie z pohledu ošetřovatelského personálu obsahuje část teoretickou a praktickou.Cílem práce je zmapovat názor ošetřovatelského personálu na eutanázii. Respondentky odpovídaly na následující otázky 1. Přiklánějí se všeobecné sestry na vybraných odděleních k legalizaci eutanázie nebo proti ní? 2. Jaké okolnosti vedou k jejich názoru? Pro získání výsledků jsem provedla výzkum formou kvalitativního šetření. Použila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo devět sester z vybraných oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Na základě analýzy výsledků byly stanoveny odpovědi na výzkumné otázky. Odpověď č. 1 ? Ošetřovatelský personál se přiklání k legalizaci eutanázie v České republice. Odpověď č. 2 ? Ošetřovatelský personál v názoru na eutanázii ovlivňuje délka praxe, vzdělání, setkávání s nevyléčitelně nemocnými lidmi, zájem o téma eutanázie, znalost základních pojmů, postoj k svobodné volbě člověka ohledně práva rozhodovat o své smrti a situace v českém zdravotnictví, zejména nedostatečně rozvinutá a všem dostupná paliativní péče.
|
|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta.
BALVÍNOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá vlivem implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta. Každoročně se v České republice provede více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Přesto, že kardiostimulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech aspektů klientova života. Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před a po implantaci kardiostimulátoru. Jak byli klienti edukováni a kdo jim nejvíce pomohl se vyrovnat se vzniklou situací. Zjišťovali jsme, zda klienti měli k dispozici dostatek informací o životě s kardiostimulátorem. A k jakým změnám došlo v životě klienta po implantaci kardiostimulátoru. Pro naplnění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum provedené rozhovory se 7 klienty, kteří mají již více než jeden rok implantovaný kardiostimulátor. Rozhovory byly provedeny při návštěvě klientů v kardiostimulační poradně, kam dochází na pravidelné kontroly. Výzkumem bylo zjištěno, že péče je na velmi dobré úrovni a všichni dotazovaní klienti byli s péčí spokojeni. Měli dostatečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šokem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sledování srdečního rytmu, se klienti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost již nyní nevnímají. Jejich život je ve většině případech lepší. Z výzkumného šetření je zřejmé, že kardiostimulátor významně ovlivňuje zdravotní stav klientů, ale nemá vliv na život klienta.
|
|
|
Bezpečná ošetřovatelská péče
HAVELKOVÁ, Hana
Bezpečí pacientů je celosvětovým problémem a my se stále více zamýšlíme nad možnostmi zvyšování kvality poskytované péče, což je prioritou všech poskytovatelů zdravotní péče, sester nevyjímaje. Nesmíme zapomínat ani na pacienty a jejich blízké, neboť jsou našimi partnery a sestra by měla usilovat o to, aby se sami pacienti aktivně podíleli na péči o své zdraví, a tím získali důležitou roli v prevenci některých nechtěných pochybení. Teoretická část diplomové práce byla věnována podrobnější analýze pojmu bezpečí a bezpečné péče a následně rozebírala možné prostředky podporující bezpečnou péči a s nimi spojená negativa. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké prostředky jsou využívány pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče u všeobecných sester studujících specializační vzdělávání. Bylo stanoveno šest hypotéz. K dosažení cíle diplomové práce a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní šetření s technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, studující v měsíci únoru 2010 specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dotazované sestry nevyužívají dostatek prostředků, které by mohly napomoci snížení rizika vzniku pochybení vedoucí ke zvýšení úrovně bezpečné ošetřovatelské péče. K navrhovaným opatřením směřujícím ke zvýšení používání prostředků pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče jednoznačně patří prohloubení podvědomí o jejich existenci. Je nutné rovněž důsledně apelovat na management, aby více využíval různých prostředků a informoval o nových postupech a provedených analýzách pravidelně všechen zdravotnický personál, nejen sestry. Vedoucí pracovníci by měli provádět pravidelné a podrobné analýzy proběhlých mimořádných událostí, stanovit rizika pochybení a realizovat opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí. Výsledky šetření budou poskytnuty odborné veřejnosti, publikovány v odborných periodikách a mohou sloužit jako podklad pro srovnávání dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Faktory nespokojenosti sester a jejich vliv na kvalitu péče na kardiochirurgickém oddělení.
ERETOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry patří z hlediska odborné přípravy i profesionálního výkonu mezi náročná povolání. Je očekáváno, že sestra zvládne odbornou činnost, práci s moderní technikou, vykonávání administrativních prací, unese fyzickou i psychickou zátěž své profese, dokáže ovlivnit a vést správným směrem prožívání a jednání nemocných a v neposlední řadě je schopna se vypořádat s pracovními i rodinnými problémy, které s sebou život přináší. Toto všechno často řeší v nepřetržitém, směnném provozu na různých specializovaných pracovištích. Jak jsou sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení ve své profesi spokojeny či nespokojeny, jaký vliv má na jejich spokojenost délka praxe, zda by měla případná nespokojenost sester vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a jaké možnosti má management zdravotnického zařízení při snižování faktorů nespokojenosti, to jsou otázky, které se staly předmětem diplomové práce. Výzkumné šetření bylo provedeno v IKEM v Praze. Ke zmapování dané problematiky byla zvolena metodologie výzkumu kvantitativní i kvalitativní. V kvantitativní části byl vytvořen dotazník pro všeobecné sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení a pro hospitalizované pacienty.Nástrojem sběru dat kvalitativního šetření byl rozhovor se zástupci základního, středního a top managementu nemocnice, kterým bylo zjišťováno. Kvantitativním šetřením byla zjištěna následující fakta. Nejčetnějšími faktory nespokojenosti jsou, zvýšená psychická a fyzická zátěž, nespolupracující pacient a péče o více pacientů najednou, množství administrativy v souvislosti s péčí o pacienta, nedostatečné finanční ohodnocení, nedostatečná komunikace ze strany lékařů a nadřízených, nedostatek pomocného personálu, promítání se zaměstnání do soukromí či problém s usínáním po noční službě. I přes všechny tyto zjištěné negativní faktory jsou sestry ve svém zaměstnání spokojeny a to bez ohledu na délku praxe. Identifikované faktory nespokojenosti rovněž nemají vliv na kvalitu poskytované péče. Z výsledků kvalitativního šetření vyplývá, že nejčastěji používaným způsobem managementu při zjišťování spokojenosti zaměstnanců je osobní zjištění, aktivní pohovor a sdělení personálu. Zástupci top managementu, středního a základního managementu mají možnost při odstraňování, či snižování faktorů nespokojenosti působit samostatně v rámci svých nastavených kompetencí. Dále je možná vzájemná spolupráce mezi staničními sestrami, vrchními sestrami a náměstkyní pro ošetřovatelskou péči. V určitých případech je problém postoupen oprávněným osobám, jimž přísluší řešení (náměstek pro léčebnou péči, sociálně-právní oddělení, personální oddělení). S lékaři při odstraňování či snižování zjištěných faktorů nespokojenosti spolupracují zástupci managementu minimálně. O závažných případech je informován vedoucí lékař nebo primář oddělení, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči informuje ředitele nemocnice. I přes veškerou snahu managementu o eliminaci se však některé faktory nespokojenosti neustále opakují a nedaří se je odstranit.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
host ::
RSS.