|
|
Možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
SEKYROVÁ, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Cílem bakalářské práce je představit možnosti a význam výtvarné výchovy pro rozvoj kognitivních funkcí a motoriky horních končetin žáků mladšího školního věku se zrakovým postižením. Praktickým záměrem je vytvoření modifikace školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) předmětové oblasti Výtvarná výchova pro speciální potřeby žáků se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy, a to jak pro žáky slabozraké, tak pro žáky nevidomé. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je věnována definici zrakového postižení, jeho klasifikaci a členění podle stupně, typu a příčiny vzniku. Druhá kapitola pojednává o etiologii zrakového postižení. Třetí kapitola se zabývá specifiky vývoje dětí se zrakovým postižením v mladším školním věku. Konkrétně je zde popsán kognitivní vývoj dětí se zrakovým postižením v tomto věku. Zaměřuje se na zrakové, sluchové a hmatové vnímání, dále na pozornost, paměť, myšlení a řeč. Čtvrtá kapitola obsahuje možnosti základního vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Nejprve je zde pro přehlednost uvedena legislativa, raná péče a předškolní vzdělávání. Poté je velká část kapitoly věnována samotnému základnímu vzdělávání a to jak formou integrace, tak na základní škole pro zrakově postižené. Pro úplnost textu jsou zde zmíněny i základní informace o středoškolském vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části pojednává o výtvarné výchově pro žáky se zrakovým postižením. Praktická část obsahuje modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde nejprve uvedeny cíle práce a metodika praktické části, jejíž součástí je popis výzkumného terénu a analýza ŠVP základní školy. Poslední část je tvořena samotnou modifikací a jsou v ní obsaženy tabulky s původním i modifikovaným učivem a očekávanými výstupy a dále metodické doplnění zvlášť pro žáky slabozraké a nevidomé. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byly použity kvalitativní postupy. Technikou sběru dat byla analýza dokumentů, konkrétně školních vzdělávacích programů. Bakalářská práce je využitelná jako studijní materiál pro studenty speciální pedagogiky, speciální pedagogy a po formální úpravě i pro cílovou skupinu rodičů a žáků se zrakovým postižením. V neposlední řadě by mohla sloužit jako metodické náměty pro pedagogy na základních školách hlavního vzdělávacího proudu a žáky se zrakovým postižením s tímto typem vzdělávacích potřeb, kteří jsou v nich integrováni.
|
|
|
Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením
SÝKOROVÁ, Adéla
Předkládaná bakalářská práce nese název Vliv inkluze na sebepojetí dítěte se zrakovým postižením a je tvořena dvěma částmi, částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, přičemž se kapitola první zabývá vymezením pojmu zrakové postižení. Mimo to zahrnuje také informace o způsobech klasifikace zrakového postižení, možné etiologii jeho vzniku, či dělení na zrakové postižení vrozené a získané. Kapitola se zabývá také možnostmi vzdělávání osob se zrakovým postižením vymezenými v legislativě České republiky. To vše se zaměřením zejména na oblast integrace a inkluze žáků se zrakovým postižením a s ohledem na specifika, jež jsou pro tuto oblast zásadní. Kapitola druhá je věnována sebepojetí, jeho složkám a vývoji. Není zde opomenuto ani období staršího školního věku, které je pro tuto práci s ohledem na složení výzkumného vzorku tvořeného třemi probandy ve věku čtrnáct let klíčové. Kapitola třetí pak popisuje použité metody a techniky sběru dat. Empirická část je vystavěna na kvalitativním výzkumu. Výzkum byl realizován prostřednictvím hloubkových rozhovorů vedených s probandy, které byly následně kvůli získání dostatečného množství informací navíc doplněny ještě o rozhovor vedený s matkou každého z probandů a analýzu osobních dokumentů, některých lékařských zpráv a zpráv ze speciálně pedagogického centra či Centra zrakových vad. Ze získaných informací byly sestaveny případové studie, jež byly dále analyzovány. Na základě provedeného výzkumu je možné soudit, že je sebepojetí dítěte značným způsobem inkluzí ovlivněno. To, zda bude ovlivněno pozitivně či negativně však závisí na způsobu její realizace a připravenosti všech jejích účastníků. Tato bakalářská práce by měla přinést vhled do problematiky sebepojetí dítěte se zrakovým postižením vzdělávaného formou inkluzivního vzdělávání. Zároveň by mohla sloužit jako inspirativní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou a také pro pedagogy zabývající se inkluzivním vzděláváním. Mohla by být také podnětem pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
JANDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na téma Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje zrakové postižení. Druhá kapitola se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Třetí kapitola je zaměřena na specifika vývoje dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Další kapitolou je výchova a vzdělání dětí se zrakovým postižením. Pátá kapitola zahrnuje předmatematické a matematické představy. Hlavním cílem je rozpracovat již stávající část ŠVP speciální mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na předmatematické a matematické představy do jednotlivých aktivit. Z tohoto cíle vycházejí tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je pozorováním dětí, zjistit, jakou část ŠVP bych měla rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vymyslet aktivity s pomůckami, které budou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ pro děti se zrakovým postižením předškolního věku. Třetím dílčím cílem je použít aktivity na rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v praxi. K dosažení cílů jsou stanoveny tři výzkumné otázky. V praktické části bakalářské práce jsem využila metodu kvalitativního výzkumu. Jako techniku sběru dat potřebnou k realizaci výzkumu jsem použila pozorování dětí se zrakovým postižením. Dále jsem provedla polostrukturovaný rozhovor s pedagogy. Ke zpracování získaných informací jsem použila techniku analýzy dat. A udělala jsem analýzu osobní dokumentace vybraných dětí a zúčastnila jsem se přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Výzkumné šetření probíhalo v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích od ledna do konce března 2016. Cílovou skupinu tvoří děti a pedagogové speciální mateřské školy pro zrakově postižené. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě nové aktivity s pomůckami orientované na rozvoj předmatematických a matematických představ. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě aktivity s pomůckami rozvíjejí stanovené kategorie. Obě aktivity s pomůckami rozvíjejí jemnou motoriku, zrakové vnímání, myšlení, paměť, řeč, geometrické tvary, orientaci na ploše, číselnou řadu. Druhá aktivita s pomůckou navíc rozvíjí hmatové vnímání, orientaci v obrázku a podporuje spolupráci ve skupině. Z výzkumu vyplývá, že obě aktivity s pomůckami jsou pro děti se zrakovým postižením přínosné. U první aktivity s pomůckou plnily děti úkoly podle přesného postupu. Děti pojmenovávaly geometrické tvary, orientovaly se na ploše, kde procvičovaly pojmy týkající se orientace v prostoru. Při druhé aktivitě s pomůckou si děti u vytváření obrázku osvojovaly tvarové vlastnosti předmětů, barvy a druhy materiálů. Na vylosovaných kartičkách s úkoly pozorovaly grafické obrazy čísel, orientovaly se na ploše a vytvářely obrázek, rozvíjely verbální projev, procvičovaly číselnou řadu, chápaly pojem čísla a jeho množství a přiřazovaly symbol na kostce k napsaným číslům. Na základě ověření aktivit s pomůckami v praxi, je zřejmé, že jsou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ. Během výzkumu bylo zjištěno, jak byla pozornost dětí při aktivitách s pomůckami ovlivňována motivací, okolním prostředím a dobou, kdy s pomůckou pracovaly. Nově vytvořené pomůcky budou ponechány v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Tyto aktivity s pomůckami mohou být také využity v běžných mateřských školách nebo rodiči jako námět na další aktivity s dětmi k podpoře školní zralosti.
|
|
|
Středisko rané péče v Českých Budějovicích. Aktivity a aktuální problémy.
AMBROZKOVÁ, Edita
Tématem bakalářské práce je Středisko rané péče v Českých Budějovicích, aktivity a aktuální problémy. Tato práce je deskriptivním výzkumem fenoménu rané péče. Úvodní část je zaměřena jednak na objasnění základních pojmů, které souvisí s danou problematikou, dále na problematiku rané péče u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením s důrazem na sociální aspekty a představení organizace Střediska rané péče v Českých Budějovicích, se zaměřením na poskytované služby, aktivity a cíle. V závěru této části jsou uvedeny některé příklady dobré praxe.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zpracování architektonického prvku jako haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá architektonickým detailem české rané středověké architektury. Teoretická část seznamuje s historií gotického umění a popisuje kamenickou výzdobu staveb vznikajících od třetí čtvrtiny 13. století do jeho konce na českém území. Blíže se zaměřuje na historii města Českých Budějovic a hlavní pozornost věnuje popisu klášterního kostela Obětování Panny Marie. V praktické části je stěžejní tvorba tří konzol jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené objekty jsou tvarovou i polychromovanou rekonstrukcí reálných konzol ze severní stěny zmíněného klášterního kostela. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
VRŠNÍKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Dílčím cílem je provést modifikaci školního vzdělávacího programu pro žáky se zrakovým postižením. Cílem této bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek představit význam tělesné výchovy pro optimalizaci rozvoje všech složek osobnosti žáka se zrakovým postižením a vytvořit modifikaci závazného vzdělávacího obsahu předmětové oblasti Člověk a zdraví (Tělesná výchova) pro žáka se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy. Tato práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zpracování teoretických východisek, jejichž tématem jsou žáci či děti se zrakovým postižením. Konkrétně se v literární rešerši věnuji zrakovému postižení, jeho definici a klasifikaci. Dále teoretická část představuje specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením, jeho motorický, psychický, kognitivní vývoj a rozvoj samostatného pohybu a prostorové orientace. Dalším tématem teoretické části je raná péče a systém vzdělávání dětí se zrakovým postižením, s důrazem na význam tělesné výchovy a pohybových aktivit u dětí se zrakovým postižením. Poslední velkou kapitolou teoretické části bakalářské práce jsou pak vybrané pohybové a sportovní aktivity vhodné pro děti se zrakovým postižením, jako jsou atletika, plavání, lyžování, cyklistika, goalball a showdown. Praktická část se věnuje samotné modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy v Českých Budějovicích. V první části jsou uvedeny cíle práce a metodika výzkumu. Dále následuje shrnutí výsledků kvalitativního šetření, modifikace školního vzdělávacího programu a závěr. Mezi výzkumné metody použité v této bakalářské práci patří analýza dokumentů a rozhovor. Rozhovor byl veden s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Na základě šetření byl vypracován modifikovaný školní vzdělávací program pro tělesnou výchovu, navržené modifikace jsou charakteru materiálního, personálního, didaktického a metodologického. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z analýzy dokumentů a literatury, a rozhovoru vedeného s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Bakalářská práce by měla sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost a mít praktickou využitelnost pro pedagogy a následně pro žáky se zrakovým postižením integrované v základní škole v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Úloha informačních a komunikačních technologií v prostorové orientaci jedinců se zrakovým postižením
ŠTÁDLEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením. V důsledku limitované zrakové percepce mají tyto osoby značně ztíženou samostatnou mobilitu, což negativně ovlivňuje jejich samostatnost a následně i kvalitu života. Vzniklé bariéry překonávají osoby s narušeným zrakovým vnímáním za pomoci bílé hole a podobných tradičních kompenzačních pomůcek, ovšem pomoci jim mohou i informační a komunikační technologie, jejichž vývoj za posledních dvacet let zasáhl i do této oblasti. Cílem práce je vytvořit ucelené uspořádání teoretických poznatků o problematice prostorové orientace a samostatného pohybu s účastí informačních a komunikačních technologií. Dílčími cíli je analyzovat služby související se samostatnou mobilitou, které poskytuje Navigační centrum SONS ČR a zmapovat posun v oblasti samostatného pohybu s účastí IT technologií z pohledu osob se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické, praktické a přílohové části. Teoretická část je sestavena ze tří kapitol. První z nich věnuje pozornost obecně zrakovému postižení, jeho vymezení, členění zrakových vad podle typu, stupně, doby a příčiny vzniku. Na konci první kapitoly popisuji také kompenzaci zrakového vnímání, které kompenzují ostatní smysly, především hmat a sluch. V druhé kapitole jsou charakterizovány specifika prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, její metodika, tedy prvky prostorové orientace a samostatného pohybu, technika dlouhé hole a orientační analyticko syntetická činnost, v závěru je popsaná také výchova a rozvoj samostatné mobility. Poslední kapitola teoretického oddílu se zaměřuje na kompenzační pomůcky pro samostatnou mobilitu s důrazem na informační a komunikační technologie. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu a člení se do dvou oddílů. Prvním z nich je analýza služeb poskytovaných Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, do nichž patří telefonická linka, plánování cest, online navigace a pomoc v nouzi. Doplňkovou technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s osobami se zrakovým postižením s cílem analýzy používaných kompenzačních pomůcek, informačních a komunikačních technologií pro účely samostatného pohybu a zmapování vývoje těchto pomůcek z pohledu uživatelů. Výzkumný soubor pro rozhovory tvoří tři nevidomí jedinci, kteří se při samostatné mobilitě nemohou spoléhat na zrakovou kontrolu a jsou tak odkázáni na užívání kompenzačních pomůcek. Ze závěru zkoumání vyplývá, že nejvýznamnější pomůckou při samostatném pohybu zůstává tradičně bílá hůl, vedle ní ovšem zastávají velký význam i informační a komunikační technologie a to především VPN vysílačka, kterou se ovládají informativní majáčky a zjišťují se různé informace např. na zastávce či prostředcích městské hromadné dopravy apod. Stále větší význam zastávají mobilní telefony s hlasovým výstupem, které se pořád rozvíjí. Díky přístupu na internet zde může jedinec najít dopravní spojení nebo se za pomoci GPS navigace vydat do zcela neznámého prostředí. Podle názorů respondentů jsou pomůcky velmi dobře dostupné a stále se rozvíjejí. Varují ovšem před dotykovými displeji telefonů, s nimiž může být manipulace pro některé uživatele velmi náročná až nemožná. Služby Navigačního centra SONS ČR se dle respondentů v důsledku zpoplatnění nevyplatí. Práce může poskytnout zpětnou vazbu pro organizace a firmy zprostředkovávající služby a pomůcky týkající se prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením. V upravené formě může sloužit také jako informační materiál o dostupných pomůckách a službách pro vymezené cílové skupiny.
|
host ::
RSS.