|
|
Analýza stávajících evakuačních plánů z havarijní zóny Jaderné elektrárny Temelín
ŠANDA, Petr
ABSTRAKT Tato práce se zabývá analýzou Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dekontaminací radioaktivních látek při vzniku mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V první části práce je objasněno, co je Vnější havarijní plán, ve druhé části je zmíněna struktura Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín a plánu dekontaminace. Třetí část stručně popisuje jednotlivé části tohoto plánu, čtvrtá část práce se věnuje dekontaminaci. Zde jsou stanoveny některé zásady jak postupovat při provádění dekontaminace, technika určená k dekontaminaci. Pátá část popisuje co je radiační událost a jaké jsou klasifikační stupně mimořádné události. V závěru jsou shrnuty poznatky této práce a doporučení pro další vývoj v této oblasti.
|
|
|
Bezpečnost pokrmů v gastronomii - HACCP, postupy na základě HACCP ( zavádění v konkrétní provozovně, vývoj, těžkosti, výsledky )
JEČMENOVÁ, Michaela
Bezpečnost pokrmů v gastronomii se považuje z hygienického hlediska za nejdůležitější. Zajištění této skutečnosti je mimo jiné zakotveno i v zákonné povinnosti vytvořit jeden nebo více postupů založených na zásadách HACCP a podle nich postupovat (kapitola I, článek 5, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Požadavky, které jsou kladeny na stravovací zařízení, se nacházejí v nařízeních Evropského Parlamentu a Rady, v tzv. hygienickém balíčku, který má aplikační přednost před národní legislativou. Zdravotní nebezpečí z potravin jsem rozdělila na chemickou, fyzikální a biologickou kontaminaci. Za zmínku stojí i základní informace o rizikových potravinách a činnostech v souvislosti s tímto systémem. Hlavním cílem mé práce je porovnání systému prací (situací) v období před povinností zavést a dodržovat principy založené na zásadách HACCP se současnou situací ve mnou vybrané provozovně. Pro výzkum jsem si zvolila kombinaci kvalitativního i kvantitativního výzkumu. To znamená metodu nezúčastněného pozorování a individuální otevřený rozhovor s vedoucí školní kuchyně. U kvantitativního šetření jsem sestavila dotazník obsahující 40 otázek. Z rozhovoru jsem se dozvěděla zajímavé rady a tipy i pro běžný život. Dotazníkem bylo také potvrzeno, že dokumentace k systému kritických bodů neznamená pouze zvýšení administrativní zátěže zaměstnanců kuchyně, ale i zvýšení bezpečnosti stravy a podílu odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců za její přípravu.
|
|
|
Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů
MARŠÁLKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá riziky chemické kontaminace potravin a pokrmů a možnými zdravotními riziky konzumentů. Práce nejdříve pojednává o cizorodých látkách obecně. Poskytuje stručný přehled jak látek aditivních, které jsou do potravin přidávány záměrně, tak látek kontaminujících. Za kontaminanty potravin jsou označovány látky nežádoucí s jejichž přítomností je však nutno v potravinách počítat. Mohou vznikat přímo v potravinách nebo do nich pronikat z vnějšího prostředí již v zemědělské prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na zdraví člověka. Další část práce je zaměřena již na konkrétní kontaminující látky. Jedná se o dusičnany, dusitany a akrylamid. Dusičnany a dusitany jsou jednak látky kontaminující a jednak látky přidávané do potravin záměrně jako potravinářská aditiva. Jako aditiva jsou užívány z důvodů senzorických a protektivních. V prvním případě jde o zajištění stálého růžového zbarvení uzenin a nakládaného masa. V případě druhém slouží jako inhibitory růstu mikoroorganismů Clostridium botulinum a tím zabraňují vzniku nebezpečného botulotoxinu. Jako kontaminanty se dusičnany vyskytují především v potravinách rostlinného původu, kam se dostávají z půdy a vody v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Akrylamid je nově nalezený kontaminant potravin. Je považován za vysoce nebezpečnou látku z hlediska možné perorální expozice. Tato nebezpečnost spočívá v jeho neurotoxickém, genotoxickým a možném karcinogenním působení na člověka. Vzniká v potravinách s vyšším obsahem redukujících cukrů při jejich výrobě či kulinární úpravě působením teplot vyšších jak 120C. Práce má sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost jakožto konzumenty a případně pro provozovatele různých potravních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace různých druhů potravin a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
|
|
Skládky domovních odpadů, rizika spojená s jejich provozem a následný dopad na životní prostředí
KAZDA, Jaroslav
V předložené bakalářské práci je řešena problematika skládkování domovních odpadů, zejména pak skládky firmy .A.S.A., s.r.o. v katastru obce Lišov u Českých Budějovic a to z pohledu rizik, která s sebou přináší ukládání odpadů na uvedenou skládku a jejich následný dopad na životní prostředí. Skládkování na skládce tuhého komunálního odpadu Lišov bylo zahájeno v padesátých letech minulého století. Do prostoru po těžbě cihlářské suroviny byly ukládány veškeré odpady produkované obcí. Po celkovém zaplnění úložného prostoru byl tento prostor kultivován a následně byly odpady ukládány do dalšího vytěženého prostoru tzv. spodní skládky. Od roku 1998 se novým vlastníkem a provozovatelem skládky stala firma .A.S.A. České Budějovice s.r.o., Krajinská 10, 370 01 České Budějovice. V současné době má skládka vybudováno celkem 7 sektorů včetně jímání průsakových vod z tělesa skládky do akumulační jímky s možností zpětného rozlivu do tělesa a aktivního odplyňovacího systému. Provoz skládky je pravidelně monitorován odběry vzorků skládkových, podzemních a povrchových vod. V práci je ověřována hypotéza negativního vlivu skládky na životní prostředí. Porovnáním a prostudováním dostupných materiálů jsem zjistil, že se na skládce sice vyskytují v souvislosti s jejím provozem nebezpečné kontaminanty, leckdy i v nadlimitních koncentracích, přesto však jejich migrace podzemní vodou mimo zájmové území prokázána nebyla, resp. nebyl prokázán negativní vliv skládky na okolní životní prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.