|
Dotace v zemědělském podniku, vliv daňové účinnosti a změn v podniku na vývoj dotací.
HRDLIČKOVÁ, Jana
V diplomové práci jsou přiblíženy důvody pro podporu zemědělství a zároveň poskytnut přehled základních dotačních nástrojů, kterými je zemědělství v ČR podporováno.V praktické části této (diplomové) práce je řešena situace, kdy dojde ke koupi části hospodářského celku, neboť na analyzovaný zemědělský podnik byla převedena zemědělská prvovýroba jiného zemědělského subjektu. Analyzovaný zemědělský podnik je příjemcem několik základních dotačních nástrojů a s jejich přijetím vzniká zemědělskému podniku řada problémů. Mezi ně patří např. otázka v jakém okamžiku se mohou dotace odrazit v účetnictví. Dále musí zemědělský podnik zvolit způsob účtování, který je odlišný v případě přijetí dotace k úhradě provozních nákladů, finančních nákladů a investiční dotace na úhradu pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dotace má vliv i na finanční zdraví zemědělského podniku, které je nutné posoudit v delším časovém období a to podle devíti ekonomických ukazatelů finanční analýzy. Tyto ukazatele jsou v diplomové zjištěny pro případ přijetí i nepřijetí dotace. Získané dotace jsou dále ovlivněny aktuální daňovou soustavou (platnou v ČR), konkrétně výší daně z příjmů právnických osob a výší daně z přidané hodnoty. Diplomová práce se snaží kvantifikovat vliv těchto daní na celkové příjmy zemědělského podniku z dotací.
|
|
Soudobá ekonomická situace Švédska a jeho zahraniční obchod
Becková, Pavlína ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Svobodová, Z. (oponent)
Švédsko - jeho historický vývoj jak politické, tak ekonomické situace. Hlavní částí práce je analýza zahraničního obchodu Švédska, vztah v rámci Skandinávských zemí a dalších hlavních obchodních partnerů. Předkládám také případovou studii na švédský produkt a jeho umístění na americkém truhu - Absolut vodku. Klíčová otázka na závěr mé práce: Jaký bude následovat ekonomický vývoj Švédska?
|
|
Veřejné mínění o interrupci a eutanazii
Škodová, Markéta
V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána. Další otázka zkoumala, jaký postoj zaujímají čeští občané k eutanazii.
|
|
Veřejné mínění o interrupci a eutanazii
Škodová, Markéta
V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána. Další otázka zkoumala, jaký postoj zaujímá česká veřejnost k eutanazii.
|
|
Veřejné mínění o interrupci a eutanázii
Škodová, Markéta
V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory české veřejnosti na umělé přerušení těhotenství. Občané se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána. Další otázka zkoumala, jaký postoj zaujímají čeští občané k eutanazii.
|
| |
|
Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky
Horáková, Naděžda
V květnovém výzkumu se CVVM snažilo zmapovat názory české veřejnost na ekonomické dopady vstupu České republiky do EU. Respondenti se vyjadřovali k tomu, zda se jim změnila životní úroveň, jak se změnily mzdy a ceny po vstupu ČR do EU a jaký byl dopad vstupu ČR do EU na některé vybrané oblasti. Poslední otázka byla věnována tématu, zda přijmout či nepřijmout EURO.
|
|
Ošetřovatelská péče u zlomenin stehenní kosti u dětí do pěti let
TROJANOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o děti na náplasťové extenzi a jejich hospitalizací na lůžkovém dětském oddělení. Problematika zlomenin u dětí je stále aktuálním tématem, jelikož je málo literatury o ošetřovatelské péči o tyto děti. Děti se zlomeninou stehenní kosti do pěti let se nejčastěji léčí konzervativním způsobem za pomoci náplasťové extenze. Stanovili jsme si dva hlavní cíle práce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak dítě zvládá hospitalizaci na lůžkovém dětském oddělení. Druhý cíl byl zaměřen na specifika ošetřovatelské péče u dětí do pěti let se zlomeninami stehenní kosti na lůžkovém dětském oddělení. K těmto cílům jsme si stanovili čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaký má přínos hospitalizace dítěte se zlomeninou stehenní kosti s matkou na lůžkovém dětském oddělení. Druhá výzkumná otázka se věnuje uspokojováním potřeb dítěte se zlomeninou stehenní kosti. Třetí otázka zjišťuje specifika ošetřovatelské péče u dětí do pěti let se zlomeninou stehenní kosti. Poslední se zabývá možnými komplikacemi, které z ošetřovatelského hlediska mohou vzniknout u dětí do pěti let se zlomeninou stehenní kosti. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami a rodiči dětí na náplasťové extenzi. Rozhovory probíhaly v období od 16. 2. 2013 do 31. 3 ve dvou nemocnicích v Praze a v jedné nemocnici v Brně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na dětském oddělení a pět rodičů hospitalizovaných na dětském oddělení se svými dětmi. Získané údaje byly zpracovány do kategorií v modulu Microsoft Word a poté byly tyto kategorie okomentovány. Výsledky poukazují na to, jak dítě zvládá hospitalizaci na lůžkovém dětském oddělení a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. První výzkumná otázka se zabývala hospitalizací dítěte se zlomeninou stehenní kosti na lůžkovém dětském oddělení. Zjistili jsme, že děti na náplasťové extenzi jsou obvykle hospitalizovány se svými rodiči. Hospitalizaci zvládají dobře, protože se o ně převážně starají rodiče. Sestry uvedly, že pro dítě je lepší hospitalizace s rodičem, protože je zvyklé na péči od matky či otce a je klidnější. Druhou výzkumnou otázkou jsme zjišťovali potřeby dítěte na náplasťové extenzi. Došli jsme k závěru, že o veškeré potřeby dítěte se stará matka či otec. Z potřeb jsme zjišťovali hlavně výživu, hygienu, vyprazdňování a pohyb. Potřeba výživy se u těchto dětí zajišťuje vleže na lůžku a krmí se nejčastěji lžičkou. Pokud je dítě krmeno kojeneckým mlékem, podává se mu přímo z prsu matky nebo z kojenecké lahve odstříkaným mlékem. Hygiena se provádí též v lůžku a to za pomoci umělohmotného umyvadla a žínek. U potřeby vyprazdňování jsme došli k závěru, že se děti na náplasťové extenzi převážně vyprazdňují v lůžku do plen. Pohyb mají děti, které jsou umístěné na náplasťové extenzi, omezený a zajišťují si ho převážně samy. Třetí výzkumná otázka zkoumala specifika ošetřovatelské péče u dítěte s náplasťovou extenzí. Zjistili jsme, že se extenze upravuje dle potřeby pomocí ,,speciálních obvazů" a elastických obinadel. Veškerá ošetřovatelská péče se provádí vleže v lůžku. Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala ošetřovatelskými komplikacemi, které u těchto dětí mohou vzniknout. Všechny sestry se zmínily o možnosti vzniku defektu pod náplastí. Došli jsme k názoru, že je důležitá zvýšená péče o pokožku na dolních končetinách. Tato práce by měla sloužit k seznámení s náplasťovou extenzí a k následnému odstranění chyb, které se mohou v péči o dítě se zlomeninou stehenní kosti na náplasťové extenzi vyskytovat.
|
|
Využití rekvalifikací uchazečů o zaměstnání pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
VYBÍRALOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je rekvalifikace jako jedna z forem celoživotního vzdělávání a její zasazení do celkového kontextu politiky zaměstnanosti a trhu práce v České republice. Od ledna 2012 byl na úřadech práce České republiky využíván nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - zvolená rekvalifikace. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si sám volí rekvalifikaci (pracovní činnost), kterou potřebuje ke svému uplatnění na trhu práce a rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. Jedná se zejména o netypické kurzy, které běžně Úřad práce České republiky nenabízí, a který většinou vede k podnikání v daném oboru. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na porovnání, kolik uchazečů o zaměstnání touto novou rekvalifikací v okrese Jindřichův Hradec prošlo a zda je motivuje více než klasická rekvalifikace, kterou uchazečům nabízí úřad práce. Cílem této práce byla analýza využívání nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v Jihočeském kraji. Konkrétně jsem si vybrala okres, ve kterém žiji, tedy Jindřichův Hradec. V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala především tématy pasivní či aktivní politiky zaměstnanosti, více se zaměřila na rekvalifikace a s ní spojené pojmy. Dále jsem popsala Úřad práce České republiky a jeho Kontaktní pracoviště v Jindřichově Hradci, situaci tohoto okresu na trhu práce a práci s uchazeči o zaměstnání. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz jsem si vybrala kombinaci analýzy dat Úřadu práce České republiky a kvalitativního výzkumu. Konkrétně jsem využila data na základě podkladů Úřadu práce České republiky za roky 2008-2012 a polořízené rozhovory, které měly podpořit analýzu dat. Tyto rozhovory byly vedeny v březnu 2013 se 3 respondenty spadajícími do evidence Kontaktního pracoviště Úřadu práce v Jindřichově Hradci. Každý z nich si zvolil jiný typ zvolené rekvalifikace. Mým hlavním cílem bylo především porovnat, zda je zvolená rekvalifikace účinnější a motivující více než klasická, zprostředkovaná úřadem práce. Dále jsem se zaměřila na srovnání financování rekvalifikací ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropského sociálního fondu. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy a 1 výzkumná otázka. Hypotéza č. 1: Zvolená rekvalifikace uchazeče přispívá ke zvýšení uplatnitelnosti uchazečů o zaměstnání. Hypotéza č. 2: Prostředky z evropských fondů prokazatelně přispívají k vyššímu počtu uchazečů - rekvalifikantů. Výzkumná otázka: Motivuje možnost rekvalifikace uchazeče o zaměstnání ke změně dosavadní kvalifikace? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza č. 1 se potvrdila a hypotéza č. 2 také. Tato práce by mohla pomoct ke zvýšení informovanosti o jednom z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikaci a dále sloužit jako studijní literatura pro studenty. Také může poskytnout zpětnou vazbu krajské pobočce Úřadu práce České republiky v Českých Budějovicích o názorech uchazečů na rekvalifikaci.
|
|
Makroekonomický vývoj československé a české ekonomiky od roku 1990
Štefánik, Rudolf ; Janáček, Kamil (vedoucí práce) ; Burgerová, Jiřina (oponent)
Cílem diplomové práce je poukázat na poměrně zajímavý ekonomický vývoj nejprve Československa a posléze již samostatné České republiky. Práce se zaměřuje především na úvodní transformační fází těchto zemí, která vyústila v měnovou krizi a hospodářskou recesi, dále otázce inflačního cílování a nakonec problematice vstupu ČR do eurozóny. Tyto tři etapy ekonomického vývoje nelze sledovat odděleně, ale je potřeba je analyzovat ve vzájemné souvislosti. Dnes je pro ČR z ekonomického hlediska hlavním problémem otázka vhodného načasování vstupu do ERM II a následně do EMU. Pro tento účel bude muset ovšem splnit mnohdy kritizované maastrichtské kritéria.
|
host ::
