|
|
Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR.
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé bakalářské práce "Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR", kterým se zabývám, v posledních letech ovlivnilo a stále ovlivňuje každého z nás. Myslím, že toto téma je aktuální, jelikož byla v minulosti Česká republika několikrát zasažena povodněmi, Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky na životech a zdraví obyvatel po povodni byly co nejmenší. V teoretické části své práci jsem popsala nejčastější infekční onemocnění spojené s následky povodní a snažila jsem se poukázat na opatření, která jsou nutná při záchranných a likvidačních prací této přírodní katastrofy. Opatření, která jsem popsala, jsou důležitá pro minimalizaci infekčních onemocnění, která hrozí obyvatelstvu. Pro zjištění praktických výsledků, jsem sestavila dotazník, který jsem rozdala mezi namátkově vybrané osoby zúčastněné při povodních v letech 2002, 2006 a 2009 v Jihočeském a Plzeňském kraji Výsledky infekčních onemocnění jsem následně porovnala se statistickými údaji hlášených infekčních onemocnění v ČR. V práci byla ověřována hypotézu, je-li obyvatelstvo v době povodně včas a řádně chráněno a informováni o zdravotních rizicích v období bezprostředně po povodni. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako pozitivní, jelikož jsem se přesvědčila, že jsou dostatečná opatření k tomu, aby obyvatelstvo bylo chráněno před zdravotními riziky. Troufám si říci, že v době povodně nehrozí žádná zdravotní rizika, protože jediné praktické a teoretické poznatky hovoří o přípravě na evakuaci před možnou povodní.
|
|
|
Znalosti pracovníků školního stravování v Českobudějovickém regionu v oblasti potravinového práva
MAXOVÁ, Marie
V současnosti žijeme v době, která umožňuje široký a dostatečný výběr kvalitních potravin pro výživu dětí i dospělých. Stravovací návyky vznikají již v raném dětství a jsou této nabídce potravin přizpůsobovány. Stravovací návyky ovlivňuje i řada faktorů, které jsou spojeny s výživou jednotlivců nebo určitých skupin lidí. Mezi takové faktory patří i školní stravování. Školnímu stravování je v poslední době věnována velká pozornost, objevují se negativní ohlasy, které vycházejí především ze strany médií. Některé děti si stěžují, že jim strava ve školní jídelně nechutná, že se stále opakuje stejný typ jídelníčku, že si nemohou vybrat z více pokrmů, že jídlo je studené, personál je k nim nevlídný, nepoužívá vhodné oblečení, a další připomínky. To vede některé rodiče k úvaze, zda je tento způsob stravování pro jejich děti vhodný a zda by nebylo lepší zvolit jiný způsob stravování dětí v průběhu školní docházky. Zapomíná se na to, že často pouze v rámci školního stravování dostává žák nutričně a energeticky vyváženou stravu a že celý systém školního stravování směřuje k získání odpovídajících návyků v rámci zdravého způsobu výživy. Školní stravování je doprovázeno celou řadou nařízení a předpisů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda je personál školních jídelen s těmito předpisy a nařízeními obeznámen a zda jsou jejich znalosti dostačující k výkonu epidemiologicky závažné činnosti. Tuto bakalářskou práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je zaměřena na teoretickou stránku dané problematiky. V teoretické části se hovoří o zavedení správné výrobní a hygienické praxe, problematice systému založeného na zásadách HACCP, legislativě, která se vztahuje ke školnímu stravování a provádění státního zdravotního dozoru. Druhá část této bakalářské práce je část výzkumná. Šetření probíhalo v náhodně vybraných školních jídelnách v Českobudějovickém regionu. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených pracovníkům školního stravování, zaměřených na jejich znalosti z oblasti potravinového práva. Byla stanovena následující hypotéza: H1 Většina pracovníků školního stravování má dostačující znalosti v oblasti potravinového práva pro výkon činnosti epidemiologicky závažné. Cíl práce byl splněn a hypotéza byla pomocí výzkumného šetření potvrzena. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro zájemce o školní stravování, při školení pracovníků v oblasti potravinového práva. Výstupy z této práce mohou sloužit k potřebám výuky.
|
|
|
Analýza stávajících evakuačních plánů z havarijní zóny Jaderné elektrárny Temelín
ŠANDA, Petr
ABSTRAKT Tato práce se zabývá analýzou Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dekontaminací radioaktivních látek při vzniku mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V první části práce je objasněno, co je Vnější havarijní plán, ve druhé části je zmíněna struktura Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín a plánu dekontaminace. Třetí část stručně popisuje jednotlivé části tohoto plánu, čtvrtá část práce se věnuje dekontaminaci. Zde jsou stanoveny některé zásady jak postupovat při provádění dekontaminace, technika určená k dekontaminaci. Pátá část popisuje co je radiační událost a jaké jsou klasifikační stupně mimořádné události. V závěru jsou shrnuty poznatky této práce a doporučení pro další vývoj v této oblasti.
|
|
|
Bezpečnost pokrmů v gastronomii - HACCP, postupy na základě HACCP ( zavádění v konkrétní provozovně, vývoj, těžkosti, výsledky )
JEČMENOVÁ, Michaela
Bezpečnost pokrmů v gastronomii se považuje z hygienického hlediska za nejdůležitější. Zajištění této skutečnosti je mimo jiné zakotveno i v zákonné povinnosti vytvořit jeden nebo více postupů založených na zásadách HACCP a podle nich postupovat (kapitola I, článek 5, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Požadavky, které jsou kladeny na stravovací zařízení, se nacházejí v nařízeních Evropského Parlamentu a Rady, v tzv. hygienickém balíčku, který má aplikační přednost před národní legislativou. Zdravotní nebezpečí z potravin jsem rozdělila na chemickou, fyzikální a biologickou kontaminaci. Za zmínku stojí i základní informace o rizikových potravinách a činnostech v souvislosti s tímto systémem. Hlavním cílem mé práce je porovnání systému prací (situací) v období před povinností zavést a dodržovat principy založené na zásadách HACCP se současnou situací ve mnou vybrané provozovně. Pro výzkum jsem si zvolila kombinaci kvalitativního i kvantitativního výzkumu. To znamená metodu nezúčastněného pozorování a individuální otevřený rozhovor s vedoucí školní kuchyně. U kvantitativního šetření jsem sestavila dotazník obsahující 40 otázek. Z rozhovoru jsem se dozvěděla zajímavé rady a tipy i pro běžný život. Dotazníkem bylo také potvrzeno, že dokumentace k systému kritických bodů neznamená pouze zvýšení administrativní zátěže zaměstnanců kuchyně, ale i zvýšení bezpečnosti stravy a podílu odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců za její přípravu.
|
|
|
Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů
MARŠÁLKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá riziky chemické kontaminace potravin a pokrmů a možnými zdravotními riziky konzumentů. Práce nejdříve pojednává o cizorodých látkách obecně. Poskytuje stručný přehled jak látek aditivních, které jsou do potravin přidávány záměrně, tak látek kontaminujících. Za kontaminanty potravin jsou označovány látky nežádoucí s jejichž přítomností je však nutno v potravinách počítat. Mohou vznikat přímo v potravinách nebo do nich pronikat z vnějšího prostředí již v zemědělské prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na zdraví člověka. Další část práce je zaměřena již na konkrétní kontaminující látky. Jedná se o dusičnany, dusitany a akrylamid. Dusičnany a dusitany jsou jednak látky kontaminující a jednak látky přidávané do potravin záměrně jako potravinářská aditiva. Jako aditiva jsou užívány z důvodů senzorických a protektivních. V prvním případě jde o zajištění stálého růžového zbarvení uzenin a nakládaného masa. V případě druhém slouží jako inhibitory růstu mikoroorganismů Clostridium botulinum a tím zabraňují vzniku nebezpečného botulotoxinu. Jako kontaminanty se dusičnany vyskytují především v potravinách rostlinného původu, kam se dostávají z půdy a vody v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Akrylamid je nově nalezený kontaminant potravin. Je považován za vysoce nebezpečnou látku z hlediska možné perorální expozice. Tato nebezpečnost spočívá v jeho neurotoxickém, genotoxickým a možném karcinogenním působení na člověka. Vzniká v potravinách s vyšším obsahem redukujících cukrů při jejich výrobě či kulinární úpravě působením teplot vyšších jak 120C. Práce má sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost jakožto konzumenty a případně pro provozovatele různých potravních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace různých druhů potravin a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
|
|
Skládky domovních odpadů, rizika spojená s jejich provozem a následný dopad na životní prostředí
KAZDA, Jaroslav
V předložené bakalářské práci je řešena problematika skládkování domovních odpadů, zejména pak skládky firmy .A.S.A., s.r.o. v katastru obce Lišov u Českých Budějovic a to z pohledu rizik, která s sebou přináší ukládání odpadů na uvedenou skládku a jejich následný dopad na životní prostředí. Skládkování na skládce tuhého komunálního odpadu Lišov bylo zahájeno v padesátých letech minulého století. Do prostoru po těžbě cihlářské suroviny byly ukládány veškeré odpady produkované obcí. Po celkovém zaplnění úložného prostoru byl tento prostor kultivován a následně byly odpady ukládány do dalšího vytěženého prostoru tzv. spodní skládky. Od roku 1998 se novým vlastníkem a provozovatelem skládky stala firma .A.S.A. České Budějovice s.r.o., Krajinská 10, 370 01 České Budějovice. V současné době má skládka vybudováno celkem 7 sektorů včetně jímání průsakových vod z tělesa skládky do akumulační jímky s možností zpětného rozlivu do tělesa a aktivního odplyňovacího systému. Provoz skládky je pravidelně monitorován odběry vzorků skládkových, podzemních a povrchových vod. V práci je ověřována hypotéza negativního vlivu skládky na životní prostředí. Porovnáním a prostudováním dostupných materiálů jsem zjistil, že se na skládce sice vyskytují v souvislosti s jejím provozem nebezpečné kontaminanty, leckdy i v nadlimitních koncentracích, přesto však jejich migrace podzemní vodou mimo zájmové území prokázána nebyla, resp. nebyl prokázán negativní vliv skládky na okolní životní prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.