|
Plavecká technika tělesně handicapovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací
Čuříková, Lada ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Jandová, Soňa (oponent) ; Fořterová, Petra (oponent)
Cíl práce: Cílem práce je pomocí měření EMG u skupiny vybraných svalů, popsat intraindividuální rozdíly v plavecké technice plavců s jednostrannou nadkolenní amputací. Metoda: Jedná se o případové studie na základě popisu pomocí záznamu průběhu povrchové elektromyografie u vybraných dvojic svalů, synchronizovaného s videozáznamem plavecké techniky. Výsledky: Výzkum prokázal u sledovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací, že: u plaveckého způsobu kraul, vyrovnávají nestejně intenzivní kop pravou a levou dolní končetinou především pomocí břišních svalů a následně pak i rozdílnou intenzitou elektrického potenciálu u dalších sledovaných svalů; u plaveckého způsobu znak, svaly horní části těla na straně amputované končetiny, nevykazují rozdílnou aktivitu, než svaly na opačné straně; u plaveckého způsobu prsa je hlavní propulzní sval pro lokomoci prostřednictvím pletence ramenního - m. latissimus dorsi aktivován po delší dobu na straně amputované končetiny, čímž elektrická aktivita vybraných svalů, není v časové ose symetrická. Klíčová slova: plavecký krok, plavání, nadkolenní amputace, elektromyografie, svalová aktivita, handicap, EMG.
|
|
Apreciativní sufixace ve španělštině a strategie jejího překladu
ŠINDELÁŘOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce přibliţuje čtenáři různé moţné překlady španělských deminutiv a augmentativ a porovnává frekvenci pouţití těchto překladů na základě výskytů v Českém národním korpusu. Teoreticky je zde popsáno obohacování slovní zásoby, největší část práce se ale věnuje apreciativní sufixaci ve španělském a českém jazyce, tedy tvorbě augmentativ a deminutiv a následné strategii jejich překladů. Čtenář zde nalezne nejčastější české a španělské apreciativní sufixy a také popis změn, kterým podléhají základová slova v průběhu modifikace. U kaţdého apreciativa jsou k dispozici také grafy, které znázorňují frekvenci pouţití moţných překladů, které korpus nalezl.
|
|
Vliv výchovy dítěte s Aspergerovým syndromem na život ostatních členů rodiny
MUŽÍKOVÁ, Alena
Narození dítěte s těžkým postižením změní dosavadní život celé rodiny v mnoha oblastech. Tématem práce je především, jakým způsobem se rodiče vyrovnávají se samotným faktem postižení jejich dítěte, v jakých oblastech rodinného života pociťují největší dopady, do jaké míry postižení ovlivní jejich výchovné přístupy k dítěti, co usnadňuje zvládání zátěže spojené s péčí o dítě s postižením, jakou roli hraje sociální okolí. Práce je zaměřena na vývoj a výchovu dítěte s postižením v rodině a specifika výchovy dítěte s poruchou autistického spektra, konkrétně s Aspergerovým syndromem. Práce popisuje celý proces vyrovnávání se jednotlivých členů rodiny s danou diagnózou, od prvních reakcí na ni, přes změny v jejich každodenním životě až po vyrovnávání se s tímto faktem.
|
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
|
Příběh Georga Placzka (Nová fakta o jeho pozoruhodném životě a práci)
Gottvald, Aleš
Světově významný teoretický fyzik a brněnský rodák Georg Placzek (1905-1955) spolupracoval s mnoha dnes již legendárními fyziky prvé poloviny dvacátého století, avšak v naší zemi není příliš znám. Placzkův přínos teoretické fyzice je významný a dosud živý. Byl též aktivním účastníkem řady historických událostí zásadního významu, mimo jiné se coby vedoucí teoretické skupiny a jako jediný občan Československa výrazně podílel na projektu Manhattan. Přinášíme řadu nově objevených a jinde nepublikovaných skutečností, dokumentů i fotografií o Georgu Placzkovi, jeho pozoruhodném životě, práci i rodině.
|
|
Problematika gravidity žen ve vyšším věku
KUNTOVÁ, Anna
Bakalářská práce se věnuje problematice gravidity žen ve vyšším věku. Toto téma je v současnosti velmi aktuální a často diskutované. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou respektive část výzkumnou. V teoretické části jsme definovali fyziologickou graviditu, obecnou problematiku gravidity ve vyšším věku a plánování rodičovství. V další kapitole jsme se zaměřili na to, jakým způsobem může věk ženy ovlivnit její prožívání těhotenství nebo plod. Dle mnoha studií je dokázáno, že ženy ve věku nad 35 let mají větší sklon k těhotenským komplikacím.Významnou problematikou je také plodnost, která po 30. roku života ženy nápadně klesá. Dále je zmíněna prenatální péče, psychika a potřeby žen ve vyšším věku.Cíle této bakalářské práce byly dva. Prvním cílem jsme chtěli zjistit, jakým způsobem ovlivňuje věk ženy průběh gravidity. Druhý cíl byl zvolen ke sledování nejčastějších důvodů vedoucí ženy k otěhotnění ve vyšším věku. K těmto cílům bylo zvoleno pět výzkumných otázek: Jakým způsobem vyšší věk žen ovlivňuje průběh gravidity? Jak hodnotí ženy vícerodičky graviditu před 35. rokem a po něm? Jakým způsobem porodní asistentky edukují těhotné ženy ve vyšším věku a jak na ně pohlíží? Jaká je informovanost žen o rizicích těhotenství ve vyšším věku? Z jakých důvodů se ženy rozhodly pro graviditu ve vyšším věku? Výzkumné šetření bylo prováděno kvalitativní metodou za pomoci individualizovaných polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s deseti ženami ve věku 35 let a více (které byly rozděleny na pět prvorodiček a pět vícerodiček) a třemi porodními asistentkami. Výzkum probíhal v ordinacích praktických gynekologů na základě jejich souhlasu s výzkumem. Výsledky této práce poukázaly na problematiku gravidity ženy starší 35 let. Bylo zjištěno a tudíž v některých případech potvrzeno, že věk může mít negativní vliv na graviditu po 35. roce života ženy. U respondentek se vyskytla například těhotenská hypertenze, nízko nasedající lůžko nebo také riziko v podobě amniocentézy. Nelze ale říci, že každá gravidní žena ve vyšším věku bude sužována komplikacemi. Rizikovost gravidity ve vyšším věku byla v některých případech vyvrácena, protože se dá říci, že tři respondentky z deseti prožily svou graviditu bezproblémově. Co se týká důvodů, které ženy vedly k rozhodnutí mít v tomto věku potomka, velkou roli sehrává partner ženy. Vyskytly se případy, kdy se žena vdala za nového partnera, či že na vhodného partnera pro rodinu dlouho čekala. Dále za tím stojí i fakt, že ženy dítě prostě chtějí a nad svým věkem nijak zvláště nepřemýšlejí. Jiným důvodem může být i upřednostnění kariéry nebo koníčků ženy před mateřstvím a také neplánovaná gravidita.Bakalářská práce poukázala na možná rizika pro gravidní ženy ve věku nad 35 let. Měla by sloužit jako informační zdroj nikoliv však jako plán, který tyto ženy zaručeně čeká, pokud otěhotní nad 35 let. Zjištěné důvody žen pro otěhotnění mají ukázat současnou situaci a smýšlení žen. Výsledky jsou obrazem dnešní doby, protože věk pro otěhotnění ženy je, dá se říci, na vzestupu, a je dobré vědět, proč se tomu tak děje. Dalo by se polemizovat nad problematikou informovanosti a edukace žen. Měly by dopředu vědět rizika pro otěhotnění nad 35 let, či je nevědomost v této problematice pozitivní faktor? Každá žena je osobnost, má jiné chápání a jiné psychické rozpoložení. Je potřeba ženu vnímat holisticky a brát v potaz její anamnézu.
|
|
Pícniny v osevních postupech a ve výživě zvířat
Sláma, Miloš
Cílem práce bylo posoudit vývoj osevních postupů s návazností na současný stav pícnin na orné půdě, kdy začalo ubývat osetých ploch pícnin a snižovaly se i stavy skotu. Práce se dále zabývá zásadami osevních postupů, vhodností zařazení jednotlivých druhů pícnin a jaký vliv má zařazení pícnin v osevních postupech a ve výživových parametrech skotu. Správně sestavený osevní postup totiž přispívá k bezproblémovému pěstování plodin a obohacení půdy o velké množství podzemní a nadzemní fytomasy. Zařazení pícnin přispívá v mnoha případech ke zvýšení úrodnosti půdy. Velmi vhodné je v této souvislosti zařazení leguminóz, především jetelovin, ale i luskovin, které zanechávají velké množství posklizňových zbytků a navíc díky symbióze kořenového systému s hlízkovými bakteriemi fixují vzdušný dusík. V krmných dávkách přežvýkavců představují významný zdroj bílkovinné složky. Nejvyšší uplatnění v krmivářství z jetelovin nachází vojtěška setá a jetel luční. Pro doplnění glycidové složky krmné dávky má největší význam kukuřice na siláž, která je díky okopaninovému charakteru s možným přímým hnojením také zlepšující plodinou v osevních postupech.
|
|
Spokojenost klientů s poskytovanými službami v Domově pro seniory Máchova, Humpolec.
JAKEŠOVÁ, Lucie
Výzkumným cílem v této diplomové práci bylo zjištění spokojenosti klientů domova pro seniory Humpolec se zajištěním této sociální služby. Snahou bylo zejména zmapování oblastí, které považují za problémové sami uživatelé sociální služby. Domov pro seniory Humpolec sídlí od roku 1962 v objektu, který nebyl původně vystavěn pro tyto účely. V současnosti se potýká stejně jako mnoho jiných ústavů sociálních služeb se snahou naplňovat standardy kvality sociálních služeb v nevhodných architektonických podmínkách. Ačkoliv sami uživatelé uváděli ve většině oblastí spokojenost se zajištěním sociální služby, z výzkumu vzešlo také několik oblastí, které lze chápat jako problémové. Jednalo se zejména o oblast dostupnosti veřejných služeb. Jako hlavní důvod nespokojenosti s touto oblastí uváděli respondenti existenci architektonických bariér, které znemožňují jejich plnou participaci na běžném životě. Jako další problémová oblast byla označována oblast zachování soukromí na pokojích uživatelů, zejména ve chvílích vykonávané intimní hygieny, dostupnost sociálního zařízení od pokojů uživatelů a v menší míře také oblast stravování či společného soužití. Předpokládala jsem, že za nejpalčivější oblast poskytovaných služeb bude označována oblast stravování a ubytování. Ačkoliv tento můj předpoklad nebyl potvrzen, lze na jisté problémy v této oblasti z výsledků provedeného výzkumu usuzovat. Výsledky výzkumu také ukazují, že zvýšení spokojenosti uživatelů s poskytovanými službami by vyžadovalo větší systémové změny, které bohužel nejsou v současné době z mnoha zřejmých důvodů možné. V budoucnu však lze očekávat, že se oblast pobytových sociálních služeb bude dále v souladu se standardy kvality sociálních služeb transformovat ke kvalitnějším a pozitivně hodnoceným službám.
|
|
Problematika syndromu nemocných budov (SBS) v pracovním prostředí kancelářských prostor v Českých Budějovicích, zdravotní důsledky a možnosti prevence
ŠVADLENKOVÁ, Radka
Moderní člověk stráví většinu času uzavřený uvnitř domů, úřadů, škol a jiných zařízení, a pokud se v nich necítí dobře, pociťuje příznaky onemocnění a nepohody, má to jistě značný nejen psychický, ale i fyzický dopad na jeho každodenní život. Většina příznaků nemoci nebo nevolnosti vyskytující se u lidí pracujících nebo žijících v budově se objevuje z nejasných příčin. A pokud tito lidé budovu opustí, často dojde ke zlepšení těchto zdravotních obtíží, či k jejich úplnému vymizení. Jedná se především o vysoký výskyt dráždivých příznaků očních sliznic, horních a dolních dýchacích cest, kožních reakcí, nespecifické přecitlivělosti, duševní a tělesné únavy, žaludeční nevolnosti a závratí, tedy o {\clq}qSyndrom nemocných budov``. Syndrom nemocných budov (SBS) má za následek nejen podstatný pokles pracovní výkonnosti a růst absence, ale může to být i zhoršení osobních vztahů, s čímž také v mnoha případech souvisí pokles pracovní produktivity. O syndromu nemocných budov je známo již řadu let. Jeho výskyt je četný, ale přesná příčina nebyla zatím odhalena. Jedná se zřejmě o souhru více negativních faktorů. Pozitivním faktem však je, že se tento problém dostává čím dál více do povědomí občanů, a i množství studií a publikací o SBS přibývá. Tato diplomová práce je složena ze dvou částí. První část je teoretická a druhá praktická. V praktické části jsem se zaměřila na výzkum. Cílem mé diplomové práce bylo srovnat moderní budovu s klimatizací s budovou starší, bez klimatizace, na výskyt příznaků SBS u pracovníků kancelářských prostor v Českých Budějovicích. Také jsem zjišťovala informovanost běžné populace o tomto problému, a řadu dalších otázek s ním souvisejících. Výsledky považuji za přínosné především pro odborníky v tomto oboru, Státní zdravotní ústav, ale i běžnou populaci, zajímající se o tuto problematiku.
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
host ::
