|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Slovinska
PESSR, František
Bakalářská práce je zaměřena na územní polaritu socioekonomické diferenciace Slovinska na základě prostorové analýzy vybraných indikátorů. Hlavním cílem práce je detekce územních disparit a určování determinantů, které jejich vznik ovlivňují. Jednotlivé indikátory představují široké spektrum geografických reálií. Dle svého charakteru jsou ukazatele rozděleny do třech kategorií na ekonomické, sociální a ostatní. Mezi vybrané indikátory se řadí například hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek nebo míra religiozity. Práce se především koncentruje na území Slovinska, avšak důležité je i zasazení do evropského kontextu. Konečné výsledky představují determinanty vytvářející územní diferenciaci a vykazují určitou míru územní polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rakouska
LEŽÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává tématiku územní polarity socioekonomické diferenciace ve střední Evropě, konkrétně v Rakousku. Hlavním cílem této práce je sledovat současný stav tohoto fenoménu na základě prostorové analýzy vybraných sociogeografických ukazatelů. Ukazatele jsou rozděleny do tří skupin sociální, ekonomické a ostatní. Příkladem indikátorů, které jsou v práci využity, jsou například hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, průměrná mzda, rozvodovost, celkový přírůstek obyvatel nebo podíl cizinců. Součástí je také kapitola věnující se Rakousku v evropském kontextu. Práce by nakonec měla určit determinanty, které ovlivňují současné postavení a charakter jednotlivých rakouských regionů a vymezit míru polarity.
|
|
|
Globální ekonomický výhled - září 2014
Česká národní banka
Výhledy HDP, inflace, předstihových ukazatelů, úrokových sazeb, měnových kurzů a cen komodit. V rámci rubriky „Zaostřeno na…“ obsahuje zpráva analýzu "Konkurenceschopnost a růst vývozu zboží ve vybraných středoevropských zemích", ve které je mimo jiné dokumentována například vyšší současná závislost zemí střední a jihovýchodní Evropy na světové poptávce v porovnání s posledními předkrizovými léty.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Polska
VÁCHA, Ladislav
Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Slovenska
HOLAKOVSKÝ, Josef
Bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Slovenska na základě aplikace prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavní cíl spočívá v identifikaci stěžejních determinantů spolupodílejících se na vzniku regionálních disparit. Indikátory jsou klasifikovány podle povahy do tří jednotlivých kategorií na ekonomickou, sociální a ostatní. Ke sledovaným ukazatelům patří např. hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, rozvodovost či religiozita. Finální výsledky ztělesňují hlavní determinanty profilující územní diferenci a současně vymezují míru územní polarity.
|
|
| |
|
|
Vize uspořádání střední Evropy v koncepcích T.G. Masaryka a M. Hodži: Studie č. 5.315
Valenta, Petr
Složité národnostní a politické poměry střední Evropy inspirovaly politiky a intelektuály k promýšlení nejrůznějších vizí, které by tuto oblast pomohly stabilizovat. Práce se zabývá koncepcemi T. G. Masaryka a Milana Hodži, které prošly dynamickým vývojem. Do vypuknutí 1. světové války byla jejich představa uspořádání obdobná. Vycházeli z přesvědčení o vhodnosti zachování habsburské monarchie při její prohlubující se demokratizaci, která měla být i odpovědí na řešení národnostních sporů a emancipaci slovanských národů. V meziválečném období Masaryk spoléhal na versailleské uspořádání, které bylo otázkou celoevropskou, nikoli středoevropskou. Případnou federalizaci celé Evropy viděl Masaryk jako vzdálenější bod, do kterého mají národy Evropy dospět přirozeně z vlastní iniciativy. Hodžův akcent středoevropské spolupráce vycházel z realistického přesvědčení, že spoleh na versailleský systém není dostatečnou zárukou pro klid ve střední Evropě. Konkrétní spolupráci se snažil vést na hospodářském poli. Hodža své teze rozpracoval podrobně za 2. světové války v návrhu středoevropské federace. Spolupráce měla podle Hodži umožnit, aby se střední Evropa vymanila ze závislosti na turbulentním vývoji v Německu či Sovětském svazu.
Plný text: PDF
|
|
|
Komparace podmínek pro agroturistiku ve střední Evropě
BEČVÁŘOVÁ, Martina
V diplomové práci je zacíleno na analýzu fungování a podpor agroturistických služeb ve střední Evropě, tedy v České republice, Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a Maďarsku. V rámci jednotlivých kapitol je každá země analyzována z hlediska zemědělství, cestovního ruchu, fungování agroturistiky a podpůrných institucí zabývajících se agroturistikou. Dále se diplomová práce zaměřuje na SWOT analýzu, díky které je možné určit strategii, jakou by se měla agroturistika v České republice ubírat a na co by se měli podnikatelé a státní instituce zaměřovat. Závěrečná kapitola navrhuje strategie z pohledu státu a z pohledu samotného podnikatele v agroturistice.
|
|
|
Analýza primárních emisí akcií ve střední Evropě
Chrástek, Michal ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Makovec, Martin (oponent)
Diplomová práce "Analýza primárních akcií ve střední Evropě" se zabývá problematikou primárních úpisů akcií ve středoevropském regionu, s důrazem na Českou republiku. Začátek práce je věnován vymezení podstaty procesu IPO, následuje rozčlenění jednotlivých IPO na primární a sekundární emise. Třetí část se věnuje příčinám rozdílů mezi počtem IPO na pražské a varšavské burze. V poslední části je analyzován vztah mezi počtem emisí a hrubým domácím produktem v jednotlivých státech.
|
|
|
Role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích na pozadí Visegrádu
Siekliková, Lenka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Bohatová, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích se zaměřením na Visegrádskou skupinu jako představitele středoevropské regionální spolupráce. Práce se nejprve věnuje obecně mezinárodním režimům, ke kterým Visegrádská skupina patří, popisuje důvody jejich vzniku a funkce, jež plní. Dále se práce zabývá regionem střední Evropy, jeho vymezením a spoluprací, která v něm probíhá. Stěžejní část práce je věnována konkrétně Visegrádské skupině, jejímu vzniku a vztahům mezi členskými státy a především působení v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. V závěru jsou zhodnoceny úspěchy a neúspěchy v bezpečnostní a obranné oblasti spolupráce visegrádských zemí a nové možnosti, které se v současné době pro takovou spolupráci naskýtají.
|
host ::
RSS.