|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Úloha dětské sestry v prevenci CAN syndromu
KROUŽKOVÁ, Aneta
Současný stav: Syndrom CAN (Child Abuse and Neglect) lze charakterizovat jako fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání a zanedbávání dítěte. Nejčastěji se takového jednání s dítětem dopouští rodiče nebo rodinní příslušníci. Součástí CAN syndromu je i domácí násilí a šikana. Cílem práce bylo vyhodnotit trendy v počtu hlášených případů násilí na dětech v České republice v letech 2012-2021, popsat znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, popsat znalosti rodičů o syndromu třeseného dítěte, popsat roli dětských sester v prevenci syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a popsat roli dětských sester v prevenci syndromu třeseného dítěte. Metodika: Pro empirickou část práce byla zvolena kvalitativně-kvantitativní výzkumná strategie. Pro kvantitativní sběr dat byly zvoleny metody sekundární analýza dokumentů z Ministerstva práce a sociálních věcí za období 2012-2021. Pro druhou část kvantitativního výzkumu byla využita metoda dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal z části v ordinacích praktických lékařů a z části byla data sesbírána online, prostřednictvím sociálních platforem pro rodiče. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 212 rodičů. Pro kvalitativní sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících u praktického lékaře pro děti a dorost. Výběr rodičů a sester byl záměrný. Výsledky: Ve sledovaném období 2012-2021 bylo do registru MPSV nahlášeno celkem 84 897 případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí (100 %). Nejčastější zastoupenou formou syndromu CAN bylo zanedbávání 72 %. Případů psychicky týraných dětí bylo 11,2 %, případů sexuálně zneužívaných dětí, včetně dětské prostituce a dětí zneužitých k pornografii, bylo 10,2 %. Fyzicky týraných dětí bylo 7,6 %. Zastoupení dívek a chlapců bylo téměř vyrovnané, jednalo se o 51,5 % dívek a 48,5 % chlapců. Nejvíce týranou, zneužívanou a zanedbávanou skupinou dětí byly děti ve věku od 6 do 15 let 55 %. V rámci statistického testování nebyla potvrzena hypotéza, že počty hlášených případů násilí na dětech v letech 2012-2021 významně rostly (p <0,830). Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 212 rodičů a z toho se 43,9 % respondentů setkalo s nějakou formou syndromu CAN. Dle oslovených rodičů mezi nejrizikovější skupiny osob, u kterých je vyšší riziko, že se budou dopouštět týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte patří: osoby závislé na alkoholu; uživatelé návykových látek anebo sexuální devianti. Nejčastěji se dle respondentů dopouští sexuálního zneužívání nevlastní otec (87,7 %) nebo strýc (66,0 %). Dle respondentů mezi příznaky fyzického týrání patří: modřiny různého stáří, změna chování dítěte, popáleniny, zlomeniny nebo bodné rány. Dle respondentů mezi příznaky sexuálního zneužívání dětí patří: poranění análního otvoru , krvácení z pohlavních orgánů, změny chování, zvýšená úzkostnost nebo agresivita. Nejčastěji rodiče souhlasili s tvrzením, že důsledkem třesení s kojencem je poranění jeho mozku, krvácení do mozku, smrt dítěte nebo krvácení do sítnice. Znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a syndromu třeseného dítěte se významně neměnila v závislosti na jejich vzdělání (p <277) ani na jejich věku (p <406). Na základě rozhovorů se sestrami v primárně-preventivní péči lze konstatovat, že role sester v prevenci CAN syndromu spočívá ve vyhledávání rizikových skupin dětí pro vznik CAN syndromu, spolupráce s dětským lékařem a edukace rodičů o syndromu třeseného dítěte. Závěr a doporučení pro praxi: Na základě teoretické a empirické části výzkumného šetření byl navržen informativní materiál "CAN syndrom", který je určený pro rodiče a sestry v ordinacích PLDD.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním z pohledu rodičů
ŠÁTAVOVÁ, Iva
Současný stav: S respiračním onemocněním se setkáváme během našeho života běžně. Velmi častou skupinou, kterou postihuje právě toto onemocnění bývají nejčastěji děti. Mnoho autorů udává, že je to z důvodu, protože děti nemají dostatečně vyzrálý imunitní systém a také jsou častými účastníky větších kolektivů. My jsme se v této práci zaměřili na rodiče, kteří prožívají hospitalizaci se svým dítětem, právě z důvodu respiračního onemocnění. Cíle práce: Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na to, jak je z pohledu rodičů poskytována ošetřovatelská péče jejich dětem s respiračním onemocněním. Ve druhém cíli byl zmapován postoj rodičů k této ošetřovatelské péči u jejich hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumné šetření této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. U sběru dat byla využita technika polostrukturovaných rozhovorů s rodiči dětí hospitalizovaných na dětském oddělení s respiračním onemocněním. Dialogy byly zaznamenávány pomocí funkce "Diktovat" a následně analyzovány pomocí techniky otevřeného kódování "tužka a papír". Velikost výzkumného vzorku byla stanovena na základě teoretického nasycení získaných dat. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, která je jejich dětem poskytována. Rodiče jsou na dětských odděleních informováni a edukováni o poskytování ošetřovatelské péče a rovněž se do ošetřovatelské péče aktivně zapojují. V ošetřovatelské péči každý z rodičů zastává postoj podpory pro své hospitalizované dítě. Rodiče také usilují u svého dítěte o navození klidnějšího prostředí a podmínek při výkonu ošetřovatelských činností.
|
|
|
Tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců
DUDARCOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Procedurální bolest je způsobována během medicínských výkonů. Dlouhodobé vystavování bolesti má celou řadu dopadů, proto je velmi důležité dbát na management prevence procedurální bolesti. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti hodnocení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Druhým cílem práce bylo zmapovat dostupné metody tišení procedurální bolesti a posledním cílem bylo zmapovat možnosti zapojení matek nedonošených novorozenců do managementu prevence procedurální bolesti. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, metodou dotazování a pozorování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů, které probíhaly s dětskými sestrami a s matkami nedonošených novorozenců. Další částí výzkumného šetření bylo pozorování dětských sester během bolestivých výkonů. Získané informace byly zapisovány do pozorovacích archů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v současné době je velká snaha o snížení počtu bolestivých výkonů, které musí nedonošení novorozenci podstoupit. Bylo zjištěno, že při hodnocení procedurální bolesti je třeba brát v potaz i veškeré okolnosti a nehodnotit pouze dle dané škály. Z nefarmakologických metod tišení bolesti je dle našeho výzkumu nejúčinnější přímý kontakt matky a dítěte. Farmakologické metody tišení bolesti se používají spíše ve vzácných případech. Dále bylo potvrzeno, že v současné době je velká snaha o zapojení rodičů do péče o nedonošené novorozence, ale je potřeba ji nadále zvyšovat a zapojit například i více otce. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít při vzdělávání dětských sester. Byl také vytvořen edukační leták pro matky.
|
|
|
Edukační potřeby matek novorozených dvojčat
ŠIMEČKOVÁ, Tereza
Úvod: I přes klesající trend výskytu vícečetných těhotenství se s dvojčaty setkáváme poměrně často. Péče o dvě děti naráz může být velice náročná, a z tohoto důvodu je důležitá podpora jak od partnera a rodiny, tak i od zdravotnického personálu. Mezi kompetence sester patří i edukace matek ohledně péče o novorozence, u novorozených dvojčat hraje hlavní roli bezpečnost a kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u novorozených dvojčat. Druhým cílem bylo odhalit, jaké mají matky novorozených dvojčat edukační potřeby. Třetím cílem bylo odhalit nejdůležitější oblasti, v nichž je nutné matku edukovat a čtvrtým cílem bylo zjistit, zda existuje rozdíl v edukačních potřebách z pohledu matek a sester pracujících na stanici fyziologických novorozenců. Metodologie: Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení a matkami novorozených dvojčat. Rozhovory probíhaly od prosince roku 2022 do března roku 2023. Všechny rozhovory byly po souhlasu nahrány na záznamové zařízení a poté přepsány do programu Microsoft Word. K analýze, kódování a vytváření jednotlivých schémat byl využit analytický program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, kterým byly přiřazeny příslušné kódy, které byly dále seskupovány do kategorií, které zachycovaly souvislosti s přímou vazbou na výzkumné otázky. Následně byly kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že mezi specifika ošetřovatelské péče u novorozených dvojčat patří jednoznačně kojení, které má nespočet benefitů jak pro novorozence, tak pro matku. Mezi oblasti, v nichž je nutné matku edukovat, patří výše zmíněné kojení, ale hlavně bezpečnost. Mezi edukační potřeby matek můžeme zařadit opět kojení a podporující, empatický přístup od sester. Mezi rozdíly v edukačních potřebách z pohledu sester patří praktická edukace s nácvikem a následným pozorováním matky, zda činnost provádí dobře a následná reedukace. Matky by naopak ocenily, kdyby se edukace účastnil ještě jiný člen rodiny. Závěr: Z výsledků vyplývá, že matky novorozených dvojčat jsou edukovány stejným způsobem, jako matky s jedním novorozencem. Důraz se klade hlavně na bezpečnost, aby matka nenechávala děti bez dozoru, nebo nenechala jednoho bez dohledu, zatímco se stará o druhého. Důležitou oblastí je také kojení, kdy se u matek dvojčat preferuje tandemové kojení, což znamená, že matka kojí obě děti naráz. Tato bakalářská práce může být využita ve zkvalitnění péče o matku s novorozenými dvojčaty a v rámci výuky budoucích dětských sester.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u novorozence drogově závislé matky
PEKÁRKOVÁ, Barbora
Abstinenční syndrom novorozence se vyskytuje u novorozenců matek závislých na různých typech drog. Může jít o drogy jak měkké (legální), tak tvrdé (ilegální). Projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu jsou především neurologického typu. Novorozenecký abstinenční syndrom se dále projevuje gastrointestinálními, respiračními nebo termoregulačními problémy. NAS se začíná projevovat především 24-72h po porodu a nejprůkaznější vyšetření je potvrzení návykové látky z mekonia. Hodnotí se skórováním dle Finneganové a při bodovém ohodnocení vyšším než 8 se diagnostikuje tento syndrom. Prvním cílem bylo odhalit a popsat odlišnosti ve způsobu péče o novorozence drogově závislé matky oproti způsobu péče o fyziologického novorozence, druhým cílem bylo specifikovat ošetřovatelské problémy u novorozence drogově závislé matky a třetím cílem bylo konkretizovat roli sestry v péči o novorozence drogově závislé matky. Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory probíhaly v červnu roku 2022. Pět rozhovorů bylo nahráváno na záznamové zařízení a tři rozhovory byly psány na papír z důvodu neudělení souhlasu k nahrávání některými sestrami, a poté přepsány do programu Microsoft Word. Pro analýzu, kódování a vytváření schémat byl využit program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly dále seskupovány dle kategorií v souvislosti s přímou vazbou k výzkumným otázkám. Poté byla jednotlivá schémata vytvořena pomocí těchto kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nečastější ošetřovatelský problém u novorozence s NAS je neklid, pláč, třes, křik, nedostatek spánku, teplotní nestabilita, hltání při jídle a zvracení. Dále na základě zanalyzovaných dat vyplynulo, že role sestry při ošetřování novorozence s NAS jsou především "sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče" a "sestra edukátorka". Hlavní odlišnosti ve způsobu péče mezi novorozencem drogově závislé matky a fyziologickým novorozencem je ve výživě, kontaktu s matkou, kdy záleží na přítomnosti matky a stavu novorozence, a v přítomnosti dalších odborníků, především sociální péče, kteří se podílejí na péči o dítě s NAS. Rozdíly v edukaci se téměř nevyskytují, záleží však na celkovém stavu dítěte a jeho potřebách. Z výsledku vyplývá, že u novorozenců s abstinenčním syndromem se nejčastěji vyskytují neurologické problémy, dále problémy se spánkem, teplotou a stravou. Sestra se u těchto novorozenců podílí především v roli sestry edukátorky a poskytovatelky ošetřovatelské péče. Rozdíly v péči o dítě NAS jsou závislé na přítomnosti matky, celkovém stavu dítěte a jeho gestačním věku. Jsou to především rozdíly ve výživě a přítomnosti dalších odborníků, jako je sociální péče. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ve zkvalitnění péče o novorozence s NAS, v rámci výuky budoucích sester v oboru Pediatrické ošetřovatelství a v dalším vzdělávání dětských sester v oblasti NAS v nemocnicích pomocí přednášek za účelem dřívějšího odhalení tohoto syndromu.
|
|
|
Péče o fyziologické novorozence v období poporodní adaptace z pohledu rodičů a dětských sester
MUSELOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá péčí o fyziologické novorozence v období poporodní adaptace zpohledu rodičů a dětských sester. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána péče o fyziologické novorozence v poporodní adaptaci, fyziologie poporodní adaptace novorozence, role dětských sester a porodní plány. Praktická část zahrnuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo popsat klíčové a nejčastěji diskutované body péče o novorozence na porodním sále a částečně na úseku péče o fyziologické novorozence. Druhým cílem bylo identifikovat ty části péče, které jsou nejčastěji zdrojem nesouladu mezi představou rodičů a zdravotníků. Pro naplnění těchto cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 42 otázek a byl proveden s deseti participantkami. Bylo vybráno pět dětských sester pracujících na neonatologickém oddělení a pět matek hospitalizovaných po porodu na stanici šestinedělí. Na základě výsledků bylo zjištěno, že mezi nejčastější diskutované body v péči o novorozence patří především komunikace ohledně celkové péče a postupů. Matky mají mnohokrát specifická přání ohledně dekontaminace spojivkového vaku a formy podání vitaminu K novorozenci. V těchto bodech byl zjištěn nesoulad, i přes tyto nejčastější body je dále zmiňováno vyšetření novorozence na hrudi matky. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastějším zdrojem nesouladu mezi představami rodičů a zdravotníků je jen nedostatek validních informací ohledně celkové péče o novorozence.
|
|
|
Význam LATCH skóre v podpoře efektivního kojení
MATĚJKOVÁ, Radka
Úvod: LATCH skóre je systém mapování kojení, který podporuje efektivní kojení a slouží k předpovídání délky výlučného kojení v šesti týdnech po porodu. Vyhodnocení, která začínají už na porodním sále a pokračují až do propuštění matky a novorozence, jsou zásadní. Systém LATCH slouží jako systematické shromažďování informací o kojení. Hodnotící škála přiřadí 0, 1 nebo 2 body pěti klíčovým oblastem kojení. Každí písmeno zkratky LATCH označuje oblast hodnocení. Se skórovacím systémem LATCH může dětská sestra hodnotit proměnné matky a novorozence, také může jednoduše definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče v porodnici. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo odhalit, jaký význam má LATCH skóre v podpoře efektivního kojení. Druhým cílem bylo odhalit, v jakých oblastech techniky kojení matky nejčastěji chybují. Třetím cílem bylo popsat, v kterých oblastech LATCH potřebují matky více edukovat. A posledním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o matku a novorozence s nízkým LATCH skóre. Metodologie: Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření s využitím přímého pozorování a metody dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti matkami, které v období výzkumu byly po porodu, hospitalizované na oddělení pro fyziologické novorozence. U matek se realizovalo přímé pozorování v průběhu kojení v den po porodu a při propuštění z porodnice. Během pozorování bylo vyhodnoceno LATCH skóre. U matek s nízkým LATCH skóre první den po porodu se dále kvalitativně vyhodnocovaly intervence, které byly matkám poskytnuty a jejich efektivita byla ověřena hodnotou LATCH při propuštění. Tyto matky byly zpětně kontaktovány v šesti týdnech věku dítěte a prostřednictvím krátkého rozhovoru jsme ověřili, zda matky stále kojí, jaké měly problémy při kojení a případně důvod ukončení kojení. Získané údaje byly kvalitativně analyzovány s využitím programu ATLAS.ti. Výsledky: Na základě výzkumného šetření a získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že LATCH skóre má význam v podpoře efektivního kojení. V současné době stále přibývá žen, které chtějí kojit a to, co nejdéle. Během analýzy získaných dat jsme si stanovili tři kategorie. První kategorie se zabývá hodnocením LATCH skóre při prvním přiložení po porodu, zde je zachyceno, co vše ovlivňuje kojení v prvních hodinách po porodu ze strany matky, novorozence a dětské sestry. Ve druhé kategorii se zabýváme nejčastějšími problémy při kojení a jejich řešením dětskou sestrou. Nejčastější překážkou byla vzájemná poloha matky a novorozence a správné přisátí a sání novorozence. S kojením úzce souvisí také psychický a fyzický komfort matky. Ošetřující personál, tedy dětské sestry, více edukují matku v oblastech LATCH, kde jsou strženy body a jejich cílem je, aby novorozenec opouštěl porodnici plně kojen a matka si se vším ohledně kojení věděla v domácím prostředí rady. Poslední kategorií je průběh kojení po šesti týdnech po porodu. Zajímá nás, zda matky stále plně kojí a zda měly nějaké komplikace. Závěr: Z výsledků vyplývá, že LATCH skóre je rychlý a jednoduchý nástroj na hodnocení kojení po porodu, během hospitalizace a před propuštěním. Tato metoda hodnocení kojení slouží dětským sestrám efektivně hodnotit proměnné matky a novorozence, definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče o matku a novorozence.
|
|
|
Význam a přínos kontaktu kůže na kůži v péči o těžce a extrémně nedonošené novorozence
NEJDROVÁ, Tereza
Úvod: Termín "skin to skin kontakt" je označení pro metodu kontaktu mezi matkou a jejím dítětem. Již časný kontakt novorozence s matčinou kůží v nejkratší době po narození má velmi pozitivní účinky pro novorozence ale i samotnou matku. Ve většině porodnicích je novorozenec ihned po porodu položen na nahé břicho nebo hrudník matky, aniž by byl osušen. Tato metoda příznivě působí na psychické a fyzické potřeby novorozence. Děti jsou spokojenější, méně pláčou, přibývají rychleji na váze, stabilizuje se jejich tělesná teplota, srdeční frekvence a dýchání. Také má význam pro jeho rodiče. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo identifikovat, jaký vliv má metoda skin to skin na termoregulaci, laktaci, psychické a fyzické potřeby u novorozence a také u matky. Druhým cílem bylo zjistit, jaké existují možnosti podpory kontaktu skin to skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Posledním cílem bylo odhalit, jaké důvody nejčastěji brání poskytovat kontakt skin ti skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Metodologie: Výzkumná část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, pomocí hloubkového a polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami z neonatologického oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2022. Následně byly doslovně přepsány v textovém editoru Microsoft Word a poté byla provedena kvalitativní analýza dat a kategorizace v analytickém nástroji ATLAS.ti. Rozhovory byly rozděleny do čtyř kategorií a následných podkategorií. Veškerá data jsou znázorněna v přehledných schématech u jednotlivých kategorií. Výsledky: Na základě získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že metoda skin to skin kontaktu má více benefitů než rizik, které by bránily k rozvoji vazby rodič-dítě. V současné době důvodů a potencionálních rizik, které by bránily kontaktu skin to skin rapidně ubylo. Z výzkumné šetření vyplývá, že nejzávažnějším rizikem stále zůstává nestabilní stav novorozence. Důležitá je spolupráce ošetřovatelského týmu a rodičů novorozence. Pokud by dítě nemohlo být klokaněno, existují alternativní metody, které napomáhají k vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem. Ošetřující personál dovoluje klokanit otcům, pokud matka není, kvůli svému zdravotnímu stavu, schopna. Závěr: Z výsledku vyplývá, že metoda kůže na kůži snižuje u dětí pláč a stres. Novorozenci jsou klidnější a lépe spějí a prospívají. Tato metoda také posiluje vzájemnou vazbu mezi matkou a novorozencem. Nedonošení novorozenci bývají uloženi do inkubátorů, napojení na monitory a hadičky, často i s podporou dýchání. Všechny tyto faktory vyvolávají u rodičů často pocit viny, selhání, zklamání či osamocení. Je důležité umožnění podílet se na péči o jejich novorozence. Tím získávají i informace o zdravotním stavu dítěte. Při klokánkování se prohlubuje citová vazba. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o nedonošené novorozence, dále v rámci celoživotního vzdělávání dětských sester a v rámci výuky v oboru Pediatrické ošetřovatelství. Výsledky také budou prezentovány v článku časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
host ::
RSS.