|
|
Úloha dětské sestry v prevenci CAN syndromu
KROUŽKOVÁ, Aneta
Současný stav: Syndrom CAN (Child Abuse and Neglect) lze charakterizovat jako fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání a zanedbávání dítěte. Nejčastěji se takového jednání s dítětem dopouští rodiče nebo rodinní příslušníci. Součástí CAN syndromu je i domácí násilí a šikana. Cílem práce bylo vyhodnotit trendy v počtu hlášených případů násilí na dětech v České republice v letech 2012-2021, popsat znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, popsat znalosti rodičů o syndromu třeseného dítěte, popsat roli dětských sester v prevenci syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a popsat roli dětských sester v prevenci syndromu třeseného dítěte. Metodika: Pro empirickou část práce byla zvolena kvalitativně-kvantitativní výzkumná strategie. Pro kvantitativní sběr dat byly zvoleny metody sekundární analýza dokumentů z Ministerstva práce a sociálních věcí za období 2012-2021. Pro druhou část kvantitativního výzkumu byla využita metoda dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal z části v ordinacích praktických lékařů a z části byla data sesbírána online, prostřednictvím sociálních platforem pro rodiče. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 212 rodičů. Pro kvalitativní sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících u praktického lékaře pro děti a dorost. Výběr rodičů a sester byl záměrný. Výsledky: Ve sledovaném období 2012-2021 bylo do registru MPSV nahlášeno celkem 84 897 případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí (100 %). Nejčastější zastoupenou formou syndromu CAN bylo zanedbávání 72 %. Případů psychicky týraných dětí bylo 11,2 %, případů sexuálně zneužívaných dětí, včetně dětské prostituce a dětí zneužitých k pornografii, bylo 10,2 %. Fyzicky týraných dětí bylo 7,6 %. Zastoupení dívek a chlapců bylo téměř vyrovnané, jednalo se o 51,5 % dívek a 48,5 % chlapců. Nejvíce týranou, zneužívanou a zanedbávanou skupinou dětí byly děti ve věku od 6 do 15 let 55 %. V rámci statistického testování nebyla potvrzena hypotéza, že počty hlášených případů násilí na dětech v letech 2012-2021 významně rostly (p <0,830). Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 212 rodičů a z toho se 43,9 % respondentů setkalo s nějakou formou syndromu CAN. Dle oslovených rodičů mezi nejrizikovější skupiny osob, u kterých je vyšší riziko, že se budou dopouštět týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte patří: osoby závislé na alkoholu; uživatelé návykových látek anebo sexuální devianti. Nejčastěji se dle respondentů dopouští sexuálního zneužívání nevlastní otec (87,7 %) nebo strýc (66,0 %). Dle respondentů mezi příznaky fyzického týrání patří: modřiny různého stáří, změna chování dítěte, popáleniny, zlomeniny nebo bodné rány. Dle respondentů mezi příznaky sexuálního zneužívání dětí patří: poranění análního otvoru , krvácení z pohlavních orgánů, změny chování, zvýšená úzkostnost nebo agresivita. Nejčastěji rodiče souhlasili s tvrzením, že důsledkem třesení s kojencem je poranění jeho mozku, krvácení do mozku, smrt dítěte nebo krvácení do sítnice. Znalost rodičů o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a syndromu třeseného dítěte se významně neměnila v závislosti na jejich vzdělání (p <277) ani na jejich věku (p <406). Na základě rozhovorů se sestrami v primárně-preventivní péči lze konstatovat, že role sester v prevenci CAN syndromu spočívá ve vyhledávání rizikových skupin dětí pro vznik CAN syndromu, spolupráce s dětským lékařem a edukace rodičů o syndromu třeseného dítěte. Závěr a doporučení pro praxi: Na základě teoretické a empirické části výzkumného šetření byl navržen informativní materiál "CAN syndrom", který je určený pro rodiče a sestry v ordinacích PLDD.
|
host ::
RSS.