|
|
Pohybové aktivity jako primární prevence u vybraných civilizačních chorob
DIVÁCKÝ, Jan
Obsahem bakalářské práce je nastínit význam pohybových aktivit v primární prevenci civilizačních onemocnění a zdůraznit zařazení těchto aktivit jako součást zdravého životního stylu. Zvýšená prevalence civilizačních chorob souvisí s naším způsobem života, ve kterém dochází k nadbytečnému příjmu potravy a snížené pohybové aktivnosti. Pohybové aktivity v přiměřené dávce pozitivně ovlivňují hodnoty HDL cholesterolu, snižují rizika vzniku rakoviny tlustého střeva, diabetu 2. typu nebo hypertenze, pomáhají udržovat tělesnou hmotnost, zvyšují kardiorespirační zdatnost, čímž působí preventivně proti onemocnění srdce, krevního oběhu a dýchacího systému. Nejčastější příčinu morbidity a mortality ve většině evropských zemí, včetně ČR představují kardiovaskulární onemocnění. Pohybové aktivity kromě primární prevence mají důležitý přínos v léčbě, tedy terciální prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Prvním cílem této práce bylo zjistit, jaké pohybové aktivity vykonávají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním. Nejčastější formou pohybové aktivity u této skupiny osob je chůze 26 (39 %) mužů a 22 (48 %) žen. Na první stanovený cíl se váže H1: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním se nevěnují pohybovým aktivitám (H0). Tato hypotéza byla zamítnuta testováním na hladině významnosti alfa = 0,05 pomocí chí kvadrát testu. Vykonávání pohybové aktivity především ovlivňuje cíl, kterého chceme dosáhnout. Pro udržení zdravotních benefitů musíme dodržovat zásady principu FITT. Osobám s KVO se doporučují především dlouhodobé pohybové aktivity (chůze, nordic walking, jízda na kole, plavání, domácí trenažery), vykonávané pravidelně s frekvencí 3-5x týdně, po dobu minimálně 30 minut, které by neměly přesáhnout intenzitu 60-80 % maximální srdeční frekvence nebo 6 MET. Pohybové aktivity nemusejí být vykonány najednou, ale mohou být rozděleny do více časových intervalů v průběhu dne. Druhým cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním o možnostech vhodných pohybových aktivit. Na něž navazovala H2: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit. Pro stanovení znalostí o možnostech vhodných pohybových aktivit jsem zahrnul 6 dotazníkových otázek. Edukovanost jsem stanovil dosažením 4 a více bodů minimálně u 70 % pacientů (H0). Výsledná hodnota p = 0,00 < 0,05, tedy zamítáme (H0) osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (podíl edukovaných 70 %), a přijímám alternativní hypotézu, osoby s kardiovaskulárním onemocněním nejsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (HA). Podíl edukovaných osob není očekávaných (70 %), je statisticky významně vyšší, pacienti jsou více edukováni, než jaký byl předpoklad (86 %). V celkovém shrnutí osoby s KVO vykonávají nejčastěji venkovní pohybové aktivity ve formě chůze, kdy muži preferují vyšší frekvenci 3-4x týdně, než ženy 1-2x týdně. Čas strávený pohybovými aktivitami se u obou pohlaví nejčastěji pohyboval mezi 20-30 minutami denně ve střední intenzitě. Ve srovnání s doporučeními je objem PA výzkumného souboru dostačující, pouze týdenní frekvence u žen by měla dosahovat frekvence mužů. Pokud bude zachována současná úroveň pohybové aktivnosti, mělo by individuálně docházet k udržení současných zdravotních parametrů s ohledem na vyšší průměrný věk (63,7 let) a povahu onemocnění respondentů. Výsledky této práce mohou přispět k pochopení důležitosti pohybové aktivity v prevenci civilizačních chorob, a tím působit intervenčně na chování a způsob života rizikových skupin (osoby se sedavým zaměstnáním, děti a mládež, senioři).
|
|
|
Systém obrany organismu proti reaktivním kyslíkatým látkám a úloha výživy v něm
BENDLOVÁ, Radka
Reaktivní formy kyslíku a dusíku jsou spolu s toxickými noxami vnějšího prostředí nejcitovanějším zdrojem patologických vlivů na fyziologické procesy člověka a na vývoj degenerativních onemocnění (civilizačních chorob). Řada volných radikálů se v organizmu vyskytuje běžně, protože jsou součástí fyziologických procesů (fyzický pohyb, zpracování potravy, imunitní obrana organizmu). Na jedné straně vysoce reaktivní formy kyslíku hrají důležitou roli v antimikrobiální ochraně lidského organizmu, pomáhají usmrcovat mikrooganizmy během fagocytózy. Na druhé straně oxidační stres (nadprodukce reaktivních kyslíkatých látek) se podílí na poškozování bílkovin, lipidů a nukleových kyselin. Organizmus musí čelit oxidačnímu poškození svých biomolekul antioxidační ochranou. Dostatečná hladina antioxidantů v biologických tkáních působí protektivně. Budeme-li dodržovat doporučená množství a složení potravy bohaté na antioxidanty, můžeme zásadním způsobem přispět ke zlepšení zdravotního stavu a snížit tak riziko manifestace některých závažných chorob, nazývaných chorobami civilizačními.
|
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
|
Faktory ovlivňující změny obsahu antioxidantů v organismu
MERLEOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá vztahem antioxidantů a volných radikálů, jejich vzájemného působení a vlivu na lidský organismus. Charakteristika, vlastnosti a výskyt některých antioxidantů, např. karotenoidů, flavonoidů, kyseliny askorbové, selenu, melatoninu, quercetinu aj., mohou objasnit některé mechanismy jejich působení na lidské zdraví, zejména v oblasti civilizačních onemocnění jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina nebo obezita. Ovoce a zelenina jsou významnými zdroji dietárních antioxidantů a proto je jejich pravidelné zařazování do stravy součástí antioxidační ochrany organismu, ačkoliv se obsah antioxidantů v těchto potravinách může působením vnějších vlivů měnit. Informace použité v této práci byly získané z vědeckých a odborných publikací či periodik vyhledaných v domácích i zahraničních databázích vědecké a odborné literatury.
|
|
|
Zdravý životní styl mezi českými spotřebiteli
Jarošová, Lucie ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tvrzníková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem české populace. Klade si za cíl zmapovat charakteristiky a specifika jejího životního stylu, zodpovědět jak přistupuje ke svému zdraví, jak se o něj stará, do jaké míry dodržuje zásady zdravého životního stylu a jaké jsou její znalosti na poli této problematiky. V teoretické části práce je nejprve na základě analýzy odborné literatury poskytnuto komplexní vymezení tohoto pojmu, poté je za pomocí řady studií mapováno rizikové chování české populace ve vztahu k nepřenosným onemocněním, za nimiž stojí nezdravý životní styl. V praktické části práce jsou pak pomocí rozboru dotazníkového šetření doplněného analýzou agenturních dat Marketing & Media & Lifestyle zodpovídány otázky pojmenované v cíli práce, a to nejprve v rámci celé populace a následně pak v rámci tří vybraných skupin respondentů: (1) těch, kteří svůj životní styl považují za zdravý, (2) těch kteří nikoli a (3) skupiny mladých lidí.
|
|
|
Ochranná strava.
ŠÍMOVÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou ochranné stravy. Teoretická část je zaměřena na analýzu související literatury. Věnuji se tématu ochranné stravy jako způsobu výživy, který je důležitým předpokladem ochrany zdraví před civilizačními nemocemi. Dále se zabývám civilizačními chorobami v souvislosti s výživou a možnostmi jejich předcházení. Ve své práci píši i o zdraví a výchově ke zdraví jako o nutném prostředku k zachování duševního, fyzického i sociálnímu zdraví člověka, který je v nynější době vystaven vysokým nárokům, stále rychlejšímu životnímu tempu a stresovým situacím. Také se zmiňuji o programu Zdraví pro všechny v 21. století. Hlavní náplní praktické části je zkoumání stravovacích návyků, informovanosti o zdravé stravě v souvislosti se vznikem nemocí a postojů lidí. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku, počet zúčastněných respondentů byl 128. Ze dvou výzkumných otázek byla jedna nepotvrzena a jedna potvrzena.
|
|
|
Hodnocení rizik životního stylu středoškolské mládeže programem Nutrifia
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Kvalita životního stylu každého člověka má vliv na jeho zdraví a zdraví celé společnosti. Je známo, že většina návyků, které máme v dospělosti, má původ v našem dětství. Proto je dětství a dospívání vhodná doba pro výchovu ke zdraví a k zdravému životnímu stylu. Velké množství lidí stižených civilizačními chorobami svědčí o nízké kvalitě životního stylu obyvatel. Životní styl mladých lidí zahrnuje nedostatek pohybu, zneužívání návykových látek, nevhodné stravování ale i různé adrenalinové aktivity. Je třeba motivovat mladé lidi ke změně a tím snížit počet klientů s civilizačními chorobami. Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení životního stylu středoškolských studentů. Cílem práce bylo zjištění úrovně životního stylu středoškolské mládeže v oblasti stravování, spotřeby alkoholu, kouření a pohybových aktivit. Byly stanoveny hypotézy: H1 Hodnota BMI u studentů středních škol odpovídá nadváze. H2 Studenti středních škol provádějí sportovní aktivity 1 ? 2x týdně. H3 U studentů gymnázia se vyskytuje více kuřáků než u studentů odborných středních škol. H4 V jídelníčku středoškolských studentů je ovoce a zelenina zastoupena přiměřeně ( tj. více jak 4 porce za den). H5 Jídelníček středoškolských studentů odpovídá výživové pyramidě. Výzkumný soubor tvořilo 97 respondentů ze středních škol, konkrétně studenti 4. ročníků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích studijních oborů zdravotnický asistent, laboratorní asistent a asistent zubního technika. Dále studenti 4. ročníků Gymnázia v Prachaticích. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativně metodou dotazníku. Výsledky výzkumného šetření mohou být použity k prezentaci v rámci přednášek o zdravém životním stylu určených široké veřejnosti.
|
|
|
ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL JAKO PREVENCE CIVILIZAČNÍCH CHOROB
TICHÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdravého životního stylu v souvislosti s prevencí civilizačních chorob. V teoretické části jsou stručně popsány nejvýznamnější faktory životního stylu, které mají vliv na lidské zdraví. Dále je zde zmíněna prevence a také některé civilizační choroby, se kterými se nejčastěji setkáváme.Zdravý životní styl představuje soubor zvyklostí a chování, který podle současných vědeckých poznatků podporuje zdraví. Můžeme si jej představit například jako styl, v němž většina složek, ze kterých se skládá, má pozitivní orientaci a kde fyzická aktivita, racionální výživa, nekuřáctví, střídmé pití alkoholu a dobré mezilidské vztahy jsou na prvním místě.Cílem této práce je zmapování životní stylu a následné porovnání výsledků ve skupině žen a mužů a porovnání životního stylu u osob žijících ve městě a na venkově. Výzkumný soubor tvořily osoby žijící v okrese Jindřichův Hradec, ve věku 41-55 let. První hypotéza - V rámci dodržování zdravého životního stylu se u mužů bude častěji objevovat negativní faktor kouření {--} byla potvrzena. Ve svém výzkumu jsem zjistila, že ve zkoumaném vzorku populace osob žijících v okrese Jindřichův Hradec pravidelně kouří 37,1 % mužů a 22,2 % žen, což koresponduje s výsledky studie HELEN, na nichž byla tato hypotéza postavena. Druhá hypotéza - Ženy budou hodnotit svůj zdravotní stav jako horší {--} nebyla potvrzena. Otázka zjišťující subjektivní pocit zdraví měla ověřit, zda platí zjištění Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky. Zdravotní stav hodnotilo kladně celkem 43,6 % žen a 35,4 % mužů, záporně 14,6 % žen a 29,1 % mužů. Třetí hypotéza {--} Lidé žijící ve městě na sobě budou ve srovnání s obyvateli venkova častěji pociťovat stres {--} byla potvrzena. Na otázku {\clqq}Trpíte stresem?`` odpovědělo kladně celkem 90,4 % osob žijících ve městě a 77 % osob žijících na venkově.
|
|
|
Změna tělesné hmotnosti během kalendářního roku\\
ŘÍHA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje tělesné hmotnosti, procentního podílu tuku a hodnot BMI v průběhu jednoho kalendářního roku u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V teoretické části se zabývám charakteristikou zdraví a civilizačními chorobami. Obezitě, rovněž jedné z civilizačních chorob, jsem vzhledem k předmětu této práce věnoval kapitolu samostatnou. Další kapitoly tvoří strava a pitný režim a pohybová aktivita. Poslední důležitou kapitolu představuje vliv tělesné hmotnosti na zdraví člověka, kde je popsán zejména vliv nadměrné hmotnosti na výskyt civilizačních chorob. V praktická části činilo výzkumný soubor 105 osob, z toho 41 mužů a 64 žen. Pro zjištění tělesné hmotnosti a procenta tuků byla použita váha Tanita. Získané hodnoty jsou zaznamenány v podobě tabulek a grafů. Z výsledků vyplývá, že tělesná hmotnost, procento tuku i hodnota BMI se během kalendářního roku u obou pohlaví mění jen nepatrně. Průměrné měsíční hodnoty BMI a procenta tuku ukazují, že jak u mužů, tak i u žen se hmotnost pohybuje v ideální rovině a nepředstavuje žádná zdravotní rizika.
|
|
|
Zdravý životní styl
Donát, Lukáš ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Šraierová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem a jeho vlivem na nejčastější civilizační choroby. V dalších částech je vypracován dotazník na téma: Zdravý životní styl. Z tohoto dotazníku vychází výsledky, které potvrzují nebo vyvrací hypotézy řečené v průběhu práce.
|
host ::
RSS.