|
|
Experimentální softwarový syntezátor zaměřený na tvorbu ambientních mikrointervalových ploch
Pavlov, Mykhailo ; Dlouhý, Dan (oponent) ; Indrák, Michal (vedoucí práce)
Táto bakalářská práce se věnuje experimentálnímu softwarovému nástroji, hlavní jednotkou kterého je sekvencer s možností mikrotónálního ladění a volby stupnic. Hlavním cílem této práce je návrh a implementace takového syntezátoru v prostředí Reaktor na základě znalostí a návrhů získaných v rámci semestrální prace. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Úkolem teoretické části je shrnutí teoretických znalostí potřebných k návrhu a následné implementaci nástroje. Tyto poznatky zahrnují krátkou historii, druhy syntézy, typické konstrukční zásady a zásady interakce s prostředím pro vývoj. Praktická část popisuje proces navrhu a implementace jednotlivých částí nástroje, jeho designu a následně se věnuje použití syntezátoru v praxí, jeho unikátním vlastnostem a teoretickému dalšímu vývoji.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh a konstrukce jednoduchého hudebního syntezátoru
Ondryáš, Radek ; Čudek, Pavel (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématem hudebních syntezátorů. Práce poskytuje obecný popis syntezátorů, jejich historie, typů a důležitých součástek. Další částí práce je popis zvukového čipu Texas Instruments SN76477, jeho funkcionality a způsoby ovládání. Hlavní částí této práce je kolem čipu SN76477 navrhnout a realizovat syntezátor a vyrobit pro něj krabici z laserem řezané překližky
|
|
|
Experimentálního hardwarový hudební nástroj, převádějící údaje ze senzorů na zvolené hudební parametry
Šindler, Stanislav ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zdokumentovat teoretický a praktický proces návrhu a realizace digitálního hardwarového syntezér založeného na mikrokontrolerové platformě Teensy, s využitím rozšiřující patice Teensy Audio Shield. Software pro syntetyzér bude napsán v jazyce C++, program pro jeho komunikaci s osobním počítačem bude vyvořen v jazyce Cycling Max . Výsledkem práce bude zapouzdřené zařízení s uživatelským rozhraním pomocí otočných ovladačů, tlačítek a displeje. V této práci bude navržen a zkonstruován připojitelný modul měřících teplotu, intenzitu světla a vlhkosti, ovlivňující uživatelem zvolené zvukové parametry.
|
|
|
Experimentální hardwarový hudební nástroj na principu FM syntézy řízený bezkontaktním ovladačem
Vejvoda, Zdeněk ; Jirásek, Ondřej (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
V bakalářské práci byl navrhnut a zkonstruován experimentální analogový syntetizér. Teoretická část se věnuje základnímu rozdělení elektroakustických nástrojů a blíže popisuje některé zástupce, kteří byli důležití pro inspiraci při návrhu anebo pro samotný historický vývoj. V další části jsou uvedeny metody zvukové syntézy, které jsou doplněné o jejich hudebně-estetické vlastnosti. Dále jsou uvedeni historičtí zástupci hudebního a zvukového experimentování, z jejichž myšlenkových východisek byly extrahovány některé potřehy, které byly uplatněny při návrhu nástroje. Praktická část se zabývá technickým rozborem všech dílčích bloků, zejména oscilátorů a způsobem implementace frekvenční modulace. Postup je doložen elektrotechnickými schématy, grafy a nezbytnými výpočty. Závěrem je produkt složen na desku plošných spojů.
|
|
|
Syntéza hudebního signálu pomocí přímého generování vyšších harmonických složek
Ježek, Štěpán ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Přikryl, Lubor (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice syntézy hudebního signálu, konkrétně tzv. aditivní (součtové) metodě. Hlavním cílem je implementace softwarového hudebního nástroje ve formátu zásuvného modulu VST3 v C++ aplikačním frameworku JUCE. Výsledný program umožňuje editaci harmonických složek modulového kmitočtového spektra a vytvoření časové závislosti složek pomocí tzv. morphingu mezi více, uživatelem nastavenými, stavy spektra. Úvod práce shrnuje obecně nejrozšířenější metody syntézy zvuku a porovnává je s metodou součtové syntézy. Následně je pojednáno o možných přístupech k implementaci tohoto typu syntézy, jejich přednostech, případně nedostatcích. Další sekce se zabývají technologiemi využitými k realizaci zásuvného modulu VST3 a rozborem hlavních částí tvořících výsledný program. Tento rozbor se zaměřuje především na část určenou pro zpracování signálu, uveden je ale také stručný popis jednotek tvořících grafické rozhraní.
|
|
| |
|
|
Experimentální softwarový hudební nástroj řízený změnou intenzity světla
Laborová, Anna ; Rajmic, Pavel (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Práce představuje návrh a realizaci experimentálního softwarového syntezátoru Ljós užívající snímaní intenzity světla jako ovládacího prvku. Nástroj je realizován v prostředí programu Max/MSP a platformy Arduino, tělo ovladače je zhotoveno za pomocí technologie 3D tisku. Těžiště experimentálnosti spočívá v interaktivitě ovládání. Uživatel mění parametry syntezátoru pomocí světelného zdroje, konkrétně jeho intenzity.
|
|
|
Production of popular music using virtual instruments
Mottl, Jaroslav ; Vondra, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doškář, Josef (oponent)
Tato práce se zabýva technologickými možnostmi produkce hudby pomocí virtuálních nástrojů a rovněž poskytuje replikovatelný postup, s jehož pomocí si může čtenář vytvořit vlastní skladbu. V teoretické části práce je vysvětlená technologie, která se používá při tvoření hudby takovýmto spůsobem. Praktická část nabízí komplexní návod, doprovázený zvukovou přílohou.
|
host ::
RSS.