|
|
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
|
|
| |
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
| |
|
|
Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.
|
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
|
|
Propagace české kultury jako součást veřejné diplomacie v USA
Kohoutová, Jana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Veřejná diplomacie se v posledních letech stala neoddělitelnou součástí mezinárodních vztahů. Efektivní komunikace je klíčem pro řešení mezinárodních konfliktů a posilování partnerských vztahů mezi jednotlivými zeměmi. K tomu výraznou měrou přispívá rovněž budování dobrého jména země u zahraniční veřejnosti. Diplomová práce se zabývá propagací české kultury jako významné součásti veřejné diplomacie v USA, konkrétně v New Yorku, částečně také ve Washingtonu D. C. První a druhá kapitola stanovují teoretický rámec pro kapitoly následující, jsou v ní objasněny základní pojmy veřejné diplomacie. Třetí kapitola následně představuje konkrétní aktéry a partnery, jejichž spoluprací se autorka zabývá ve čtvrté a páté kapitole. Čtvrtá kapitola se podrobně zaobírá filmovým festivalem Panorama Europe, největším evropským festivalem v New Yorku, a snaží se mapovat jeho propagaci. Tato akce je významná tím, že se jedná o původní projekt Českého centra, k němuž byly přizvány i další kulturní instituty a který probíhá pod záštitou sítě evropských národních institutů pro kulturu (EUNIC). Pátá kapitola představuje unikátní projekt, do něhož bylo zapojeno přes pětadvacet různých aktérů a jehož hlavní tematikou byly oslavy 25. výročí Sametové revoluce v USA. Hlavním cílem této práce je na základě případových studií zanalyzovat, jak aktéři přispívají k budování dobrého jména České republiky v USA a jak své aktivity propagují.
|
|
|
Josef Suk jako autor klavírních úprav děl Antonína Dvořáka
Kibicová, Tereza
Josef Suk pořídil pro Antonína Dvořáka klavírní úpravy jeho koncertních ouvertur V přírodě op. 91 a Othello op. 93 a dále klavírní výtah kantáty Te Deum op. 103. Studie se snaží objasnit především přesnější dobu vzniku těchto úprav a klade si také otázku po míře Dvořákovy autorizace těchto úprav.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.