|
|
Genderové rozdíly na trhu práce
Pecháčková, Monika ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; de Lara Resende, José Guilherme (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na genderové rozdíly v okupační alokaci v zemích Střední Evropy, tj. v Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku. Hlavním cílem této práce je zjistit, do jaké míry se dají genderové nerovnosti vysvětlit rozdíly v lidském kapitálu mezi muži a ženami. V této práci jsou použita data z průzkumu Life in Transition 2010, který je zaštiťován Evropskou bankou pro obnovou a rozvoj. Důraz je kladen na rozdělení okupací na bílé a modré límečky. V empirické části této práce je využita nástavba Oaxaca-Blinderovy dekompozice pro binární závislou proměnou, jejímž autorem je Fairlie (2005).
|
|
|
Monitoring centrálních bank - březen 2010
Česká národní banka
Obsahuje rozbor posledního vývoj měnové politiky vybraných centrálních bank a výběr zajímavých událostí týkajících se měnové politiky centrálních bank. Článek z rubriky Téma pod lupou: „Dvacet let měnové politiky ve střední Evropě“. Vybraný projev: „O švýcarské měnové politice“ přednesl Thomas Jordan, člen řídícího výboru švýcarské centrální banky (SNB).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Spalničky - možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v Evropě
MERVARDOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje epidemiologické situaci ve výskytu spalniček v České republice a možnostem ovlivnění jejich nepříznivé situace v Evropě. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, virového původu, které má významný dopad na zdravotní stav především dětské populace. Nejúčinnější ochranou před onemocněním spalničkami je očkování. Zavedení očkování proti spalničkám příznivě ovlivnilo epidemiologickou situaci na celém světě. Prioritou Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, dále jen WHO) je eliminace spalniček. Dlouhodobým cílem WHO a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen ECDC) byla eliminace spalniček v evropském regionu do roku 2010. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Příčinou byla nízká proočkovanost některých populačních skupin v řadě evropských zemí. Požadavkem k dosažení eliminace spalniček je vysoká proočkovanost populace. V řadě zemí se díky účelné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček. V letech 2007- 2009 se podařilo dosáhnout historicky minimálního výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel v evropském regionu. V dalších letech došlo opět k nárůstu nemocnosti spalničkami. Opětovný nárůst případů onemocnění je přičítán rozšíření sociálních skupin, u kterých byla nedostatečná proočkovanost z hlediska dosažení kolektivní imunity. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje historii onemocnění spalničkami, původ názvu onemocnění a první zmínky o něm. Druhá kapitola teoretické části se věnuje klinickým charakteristikám onemocnění spalničkami. V podkapitolách je popsán klinický obraz onemocnění, možné komplikace onemocnění, jak se nákaza diagnostikuje a jaké existují možnosti terapie. Třetí kapitola definuje epidemiologické charakteristiky onemocnění. Podkapitoly jsou zaměřeny na původce onemocnění, zdroje onemocnění, možné cesty přenosu, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost a výskyt tohoto onemocnění. V poslední, čtvrté kapitole teoretické části jsou popsána možná epidemiologická opatření, ke kterým patří surveillance spalniček, preventivní a represivní opatření a očkování. Praktická část diplomová práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu - sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získávána z informačního systému pro hlášení a evidenci infekčních onemocnění EPIDAT na Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Údaje o počtu obyvatel, o zastoupení osob v jednotlivých věkových skupinách i v jednotlivých krajích byla čerpána z demografických ročenek přístupných na webových stránkách Českého statistického úřadu. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel. Pro výzkum byly stanoveny cíle zmapování trendů výskytu onemocnění spalničkami v ČR a ve střední Evropě za období let 2004-2013, porovnání výskytu onemocnění spalničkami v krajích ČR a zjištění důvodů nedostatků v proočkovanosti proti spalničkám v Jihočeském kraji. Na základě takto stanovených cílů bylo definováno pět výzkumných otázek. VO1: Měla incidence spalniček v ČR ve sledovaném období 2004-20013 vzestupný trend? VO2: Byly zjištěny rozdíly v incidenci spalniček podle věkových skupin ve sledovaném období 2004-2013? VO3: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle krajů ve sledovaném období 2004-2013? VO4: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle států střední Evropy ve sledovaném období 2004-2013? VO5: Byla zjištěná v Jihočeském kraji nedostatečná proočkovanost proti spalničkám ve sledovaném období 2004-2013? Získané výsledky mají poukázat na problematiku možného ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu spalniček v Evropě. Tato diplomová práce může být využita jako informační zdroj o trendech výskytu, vývoji vakcinace a stavu proočkovanosti proti spalničkám
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Maďarska
KEBZA, Martin
Tato bakalářská práce se věnuje studiu územní polarity socioekonomické diferenciace Maďarska. K zjištění tohoto jevu slouží řada statisticky podložených ukazatelů, které jsou podrobeny analýze. Tyto indikátory jsou rozděleny do tří skupin (ekonomické, sociální a ostatní), pro komplexní pohled na diferenciaci Maďarska. Rovněž se tento text snaží o vymezení determinantů polarity. Na základě analýzy ukazatelů dochází k syntéze, která vymezuje vyspělejší část Maďarska a část méně vyspělou.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Slovinska
PESSR, František
Bakalářská práce je zaměřena na územní polaritu socioekonomické diferenciace Slovinska na základě prostorové analýzy vybraných indikátorů. Hlavním cílem práce je detekce územních disparit a určování determinantů, které jejich vznik ovlivňují. Jednotlivé indikátory představují široké spektrum geografických reálií. Dle svého charakteru jsou ukazatele rozděleny do třech kategorií na ekonomické, sociální a ostatní. Mezi vybrané indikátory se řadí například hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek nebo míra religiozity. Práce se především koncentruje na území Slovinska, avšak důležité je i zasazení do evropského kontextu. Konečné výsledky představují determinanty vytvářející územní diferenciaci a vykazují určitou míru územní polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rakouska
LEŽÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává tématiku územní polarity socioekonomické diferenciace ve střední Evropě, konkrétně v Rakousku. Hlavním cílem této práce je sledovat současný stav tohoto fenoménu na základě prostorové analýzy vybraných sociogeografických ukazatelů. Ukazatele jsou rozděleny do tří skupin sociální, ekonomické a ostatní. Příkladem indikátorů, které jsou v práci využity, jsou například hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, průměrná mzda, rozvodovost, celkový přírůstek obyvatel nebo podíl cizinců. Součástí je také kapitola věnující se Rakousku v evropském kontextu. Práce by nakonec měla určit determinanty, které ovlivňují současné postavení a charakter jednotlivých rakouských regionů a vymezit míru polarity.
|
|
|
Globální ekonomický výhled - září 2014
Česká národní banka
Výhledy HDP, inflace, předstihových ukazatelů, úrokových sazeb, měnových kurzů a cen komodit. V rámci rubriky „Zaostřeno na…“ obsahuje zpráva analýzu "Konkurenceschopnost a růst vývozu zboží ve vybraných středoevropských zemích", ve které je mimo jiné dokumentována například vyšší současná závislost zemí střední a jihovýchodní Evropy na světové poptávce v porovnání s posledními předkrizovými léty.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Polska
VÁCHA, Ladislav
Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Slovenska
HOLAKOVSKÝ, Josef
Bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Slovenska na základě aplikace prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavní cíl spočívá v identifikaci stěžejních determinantů spolupodílejících se na vzniku regionálních disparit. Indikátory jsou klasifikovány podle povahy do tří jednotlivých kategorií na ekonomickou, sociální a ostatní. Ke sledovaným ukazatelům patří např. hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, rozvodovost či religiozita. Finální výsledky ztělesňují hlavní determinanty profilující územní diferenci a současně vymezují míru územní polarity.
|
|
| |
host ::
RSS.