|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výchova kojence v rodině
BÖHM, Jan
Cílem mé bakalářské práce bylo sestavit ucelenou a přehlednou teoretickou základnu v oblasti vývoje a výchovy kojence v rodině a na tomto základě sestavit co možná nejvhodnější intervenční program tak, aby rodiče byli schopni nabízet svému dítěti maximum podnětů, vhodných k jeho zdravému vývoji. Tento intervenční program by měl vyhovovat co možná nejširšímu spektru rodičů, z hlediska časových, finančních a místních, resp. prostorových možností. V mojí bakalářské práci se tedy zabývám výchovou kojence v rodině se zaměřením na jeho optimální způsob vývoje z hlediska tělesného, duševního, sociálního a spirituálního zdraví. Teoretickou část tvoří základní přehled pojmů a poznatků od předních českých a zahraničních autorů, zabývajících se vývojem a výchovou kojenců. Výzkumná část přináší poznatky o pozitivním vlivu aktivního přístupu a zařazení intervenčního programu do výchovy kojence z hlediska psychomotorického vývoje a výchovy v sociálním životě, v rodině, v oblasti odborné péče a ve společenském kontextu. Ve vyhodnocení naměřených dat jsou analyzovány a porovnány výsledky, ze kterých jsou vyvozeny závěry a doporučení pro výchovu kojence v rodině. Práce má za cíl poukázat na důležitost vhodně zvoleného přístupu ve výchově již od prvního dne narození dítěte z důvodu vysokého významu pro jeho budoucí život. Na počátku každé fáze výchovy kojence lze rodičům doporučit studium navrhovaného intervenčního programu a případný společný nácvik technik s odborníkem, který má za úkol dohled nad správnou technikou do okamžiku osvojení.
|
|
|
Historie kojenecké výživy od roku 1945 do roku 2008
VACUŠKOVÁ, Miluše
Výživa dítěte má v každém věkovém období svá specifika. Pro novorozenecký a kojenecký věk dítěte má především velký význam kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajišťuje příjem kvalitní potravy, která je mladým organizmem velmi dobře tolerována a zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek na dítě ve vztahu k infekcím a navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte. Ve své práci jsem se snažila vyhledat zlomové body v koncepci kojenecké výživy ve světě i u nás a zmapovat problematiku kojení a vývoj umělé výživy od konce druhé světové války po současnost. Také jsem chtěla položit důraz na nenahraditelnost mateřského mléka, ale i na suplementaci umělých mlék probiotiky, prebiotiky, synbiotiky a jejich význam ve výživě dětí. Cílem práce č. 1 bylo vyhledat zlomové/uzlové body v koncepci kojenecké výživy ve světě od počátku 19. století a v České republice od roku 1945 do roku 2008. Cílem práce č. 2 bylo prokázat, že kojenecká výživa v současné době sleduje kromě nutričních hodnot výživy i imunologické aspekty. Cílem práce č. 3 bylo vytvořit návrh edukačního programu, který může sloužit jako praktický návod k využití teoretických podkladů v klinické praxi. Informace potřebné k dosažení stanovených cílů byly získány studiem, analýzou a srovnáváním dostupných písemných dokumentů, týkajících se přirozené i umělé výživy dětí. Většina dokumentů byla určena pro studium zdravotnických pracovníků na středních a vysokých školách v České republice. Současně bylo také čerpáno z publikací pro rodiče a širší veřejnost v rozmezí od roku 1945 po rok 2008. Pro ilustravi byly použity i některé tabulky obsahující schémata umělé výživy odpovídající době, ve které vznikly. Na těchto schématech jsem chtěla poukázat na změny v koncepcích, které s sebou přinášel vývoj nejenom ve znalostech a myšlení lidí, zabývajících se výživou dětí, ale i v nových možnostech a technologiích potravinářského průmyslu.
|
|
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
|
|
Standard nefarmakologického tišení a hodnocení bolesti u novorozenců a kojenců
PAVLÁSKOVÁ, Ilona
Význam diplomové práce spočívá zjištění současného stavu hodnocení a tišení bolesti na novorozeneckých a kojeneckých odděleních vybraných nemocnic, zjištění míry používání standardizovaných hodnotících škál pro bolest, zjištění překážek při hodnocení a nefarmakologickém tišení bolesti a zejména pak ve vypracování standardu pro hodnocení a tišení bolesti pro novorozenecká a kojenecká oddělení.
|
host ::
RSS.