|
|
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
|
|
|
Tradiční a netradiční pojetí role zvířat v dětské literatuře a autorské pohádce
RABOVÁ, Markéta
Bakalářská práce Tradiční a netradiční role zvířat v dětské literatuře a autorské povídce se snaží definovat pohádku jako literární útvar, postihnout její základní dělení (druhy) a stručně nastínit její historii. Stejné cíle si klade i u autorské povídky. Jejím dalším dílčím úkolem je charakterizovat pohádkové postavy, a to se se zaměřením na zvířecí protagonisty. Druhá kapitola představuje analytickou teorii C. G. Junga, na jejímž základě zdůrazňuje propojení pohádek s psychologií a důležitost jejího analyzování pro děti i pacienty. Těžiště práce spočívá na komparaci vybraných klasických pohádek (nejen bratrů Grimmových) s moderním přepracováním povídek A. Carterové. Dále se práce zabývá podrobnou charakteristikou dvou rolí vybraných zvířecích hrdinů, vlka a kočky následované zvířecími metamorfózami v pohádkách Kráska a zvíře a Žabí princ. Tato práce také stručně nastiňuje psychologický dopad pohádek na vývoj dítěte.
|
|
|
Pohádka a příběh ve waldorfské mateřské škole
JANEČKOVÁ, Pavla
V bakalářské práci se zabývám formami a přístupem waldorfské pedagogiky v předškolním vzdělávání při práci s pohádkou a příběhem. Zabývám se dobou, kdy pohádky vznikaly, jejich historickým vývojem a způsobem, jak byly vypravěči a sběrateli předávány. Zajímám se o to, jakou hodnotu v sobě pohádky a příběhy ukrývají, o jejich obraznou řeč a archetypy. Zároveň se zabývám její interpretací a hlubším porozuměním. Věnuji se způsobu podání, metodickými principy a vhodností výběru pohádek a příběhů v souladu s waldorfskou pedagogikou. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, kde pozoruji, jakým způsobem mé vlastní příběhy na děti působí. Tato zjištění provádím na základě videozáznamů, spontánních reakcí dětí a výpovědí rodičů. Popisuji a reflektuji vlastní tvůrčí proces vzniku různých typů příběhů tak, jak se využívají v praxi waldorfské pedagogiky. Všímám si, jak se působení těchto příběhů odráží na sociálním klimatu ve třídě, na vztahu dětí k přírodě, k činnostem a jak velkou měrou se podílí na rozvoji fantazie a kreativity u dětí v předškolním věku.
|
|
|
Hudební pohádka v mateřské škole
TONINGEROVÁ, Iva
Cílem mojí bakalářské práce je ověření možnosti realizace hudební pohádky v mateřské škole a jejího přínosu z hlediska současného předškolního vzdělávání. Prostřednictvím hudby, hudební pohádky se snažím propojit všechny oblasti předškolního vzdělávání. K tomu využívám i různé mimohudební činnosti.
|
|
|
Rozvoj výtvarné tvořivosti prostřednictvím pohádky
MATĚJKOVÁ, Eva
Teoretická část se věnuje ilustraci a významným českým ilustrátorům dětské literatury. Dále se zaměřuje na pohádku jako umělecký útvar a na význam pohádky v předškolním věku. V praktické části je popsána realizace osmi pohádek s konkrétní skupinou, jejich průběh a návrh metodických postupů jak pracovat s těmito pohádkovými příběhy a rozvíjet tak výtvarné tvořivé aktivity dětí. Vše je doplněno fotografiemi.
|
|
|
Pohádková tvorba Jana Wericha v žánrovém a vývojovém kontextu české autorské pohádky
PECHOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá pohádkovou tvorbou Jana Wericha v žánrovém a vývojovém kontextu české autorské pohádky. První část přibližuje autorskou pohádku na pozadí folklorní pohádky. Druhá část mapuje vývoj autorské pohádky od 70. let 19. století do 60. let 20. století, přičemž se zaměřuje právě 60. léta 20. století z důvodu první publikace Fimfára. Třetí část je věnována interpretacím jednotlivých pohádek z Fimfára, na jejichž základě jsou sledovány žánrové konstanty a autorské inovace. Čtvrtá část představuje filmové verze pohádek z Fimfára. Poslední část nás seznamuje s nedávnou vydanou knihou Werichových pohádek do té doby souhrnně netištěných.
|
|
|
Využití pohádky k rozvíjení tvořivosti dětí v MŠ
HNOJSKÁ, Jana
Práce se zabývá rozvojem tvořivosti dětí v mateřské škole, vysvětluje, co to tvořivost je, definuje pojmy tvořivé myšlení, tvůrčí činnost, představivost, fantazie a motivace. Charakterizuje tvořivého učitele, metody rozvíjení tvořivosti a její ontogenetický vývoj. Ve své práci rovněž hovořím o pohádkách a jejich využití v MŠ. Zdůvodňuji důležitost rozvíjení tvořivosti u dětí a uvádím možnosti propojenosti všech prvků umění při rozvoji tvořivosti. Praktická část se věnuje projektu porovnání práce dvou odlišně pracujících tříd, kdy jedna z nich je zapojena do programu rozvíjení tvořivosti prostřednictvím pohádek. Práci doplňuji fotografiemi, videonahrávkou a texty použitými v projektu.
|
|
|
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí
KREJČOVÁ, Irena
Pohádky jsou prozaický výpravný žánr, který zprostředkovává společenské, etické a kulturní hodnoty dětem. Forma příběhu je dětem přístupná a srozumitelná. Pohádkové postavy svou jednoznačností umožňují dětem snadněji pochopit a rozlišit dobro a zlo, správné a nesprávné, kladné a záporné. Mentální postižení zasahuje celou osobnost a projevuje se nižší úrovní rozumových schopností a odlišným způsobem vnímání. Do jaké míry ovlivňují pohádkové postavy vývoj dětí s mentálním postižením, nebylo dosud zodpovězeno. Cílem práce bylo zjistit, zda děti s MP pohádkové postavy znají a vnímají a zda jsou jimi ovlivňovány obdobně jako zdravé děti. Zkoumaný soubor zahrnoval deset dětí se středně těžkou mentální retardací ve věku od 12 do 19 let. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi, jejich rodiči a zaměstnanci školy. Bylo využito i metodiky strukturovaného pozorování a analýzy produktů. Všech deset dětí se pravidelně s pohádkami setkává. Všechny děti preferují audiovizuální formu pohádek. Rodiče tří dětí uvedli, že dětem pohádky také předčítají. Děti dokázaly vyjmenovat 3 až 18 pohádek. Dokázaly uvést oblíbenou postavu a její charakteristiku. V devíti případech se jednalo o postavu kladnou, jedno dítě uvedlo postavu zápornou. Osm dětí umělo jmenovat jak zápornou, tak kladnou postavu. Typická pohádková postava čerta je pro dětí srozumitelnější než postava vodníka, která je pro ně nejednoznačná. Ve volné kresbě se pohádková témata vyskytla jen ojediněle ve figurálních a technických motivech. Ojedinělý byl i výskyt pohádkových motivů ve spontánní hře dětí a jejich konverzaci. Chápání pohádkového příběhu a pohádkových postav je u dětí s MP omezeno. Ačkoli je audiovizuální forma pohádky v literatuře kritizována, jeví se pro tyto děti jako lépe přístupná. Televizní ztvárnění pohádky je pro ně lépe pochopitelné. Zprostředkovává jim informace pro více smyslů najednou a má tak větší šanci je zaujmout.
|
|
|
Kniha jako médium pro předškolní vzdělávání
ČASTORALOVÁ, Petra
Kniha patří mezi nejstarší média, která nás seznamují s kulturou kolem nás. Prostřednictvím knihy získáváme informace z oblasti literatury, vědy, umění, historie aj. Slouží jako zdroj informací, zábavy, relaxace, odpočinku a někdy i úniku od starostí všedních dnů. V životě nás všech má své nezastupitelné místo. Teoretická část bakalářské práce pojednává o vlivu a významu médií na výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku. Zaměřuje se především na knihu, jako médium, se kterým se děti setkávají během svého života. Vysvětluje pojem a funkce literatury pro děti a mládež, její specifika a žánrovou skladbu. Seznamuje nás s faktory ovlivňujícími dětské čtenářství a s jinými oblastmi, které jsou spojené se vzděláváním dětí předškolního věku. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří výzkumné šetření zabývající se vztahem rodičů a učitelů mateřských škol k médiím, především knihám. Cílem je zjistit, zda jsou knihy využívány při vzdělávání dětí předškolního věku.
|
|
|
ANIMOVANÁ POHÁDKA V PŘEDŠKOLNÍM VZDÉLÁVÁNÍ
KAŠPAROVÁ, Eliška
ANOTACE Bakalářská práce se zabývá významem a působením animované pohádky v předškolním vzdělávání. Prostřednictvím zařazování animované pohádky se snaží docílit pozitivního vlivu na předškolní věkovou skupinu. Práce poukazuje i na vhodnost výběru animované pohádky vzhledem k věku, náročnosti a schopnostem dětí v předškolním vzdělávání. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje několik závažných kapitol. Vymezuje pohádku jako takovou. Dále přibližuje animovanou pohádku z hlediska výkladu různých autorů a historie. Poukazuje na různorodost vztahující se k autorům animovaných pohádek a klasifikaci. Snaží se přiblížit složitost tvorby animované pohádky v dnešní době a poukazuje na řadu profesí, které se k ní vztahují. Velkou váhu přikládá kapitolám Význam pohádek a Večerníček. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením provedeným ve dvou předškolních zařízeních v Písku a v Českých Budějovicích, formou kresby a řízeného rozhovoru. Důležité bylo výzkumné šetření u tvůrců animovaných pohádek na FAMO Písek, kde proběhly diskuse s autory i samotnými studenty, kteří se podílejí na tvorbě animovaných pohádek. Cílem bylo zjistit představu o působení animované pohádky na děti v předškolním zařízení a také zjištění jejího významu pro tyto děti. Také zda se dá zjištěný vliv animovaných pohádek pozitivně usměrňovat. Výzkumné šetření bylo zpracováno na základě audionahrávek z diktafonu, videonahrávek, kresby a poté následně vyhodnoceno.
|
host ::
RSS.