|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci strážníků Městské policie hl. m. Prahy
Váchová, Lucie ; Plášková, Alena (vedoucí práce) ; Mejdrech, Vlastimil (oponent)
Tato práce analyzuje nastavení procesu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) při práci strážníků Městské policie hl. m. Prahy (MPP). Teoretická část uvádí situační analýzu podmínek, v nichž MPP působí a definuje klíčová rizika osobní bezpečnosti městských střážníků. Rovněž jsou zde uvedeny metodologie risk managementu a řízení kvality. Praktická část popisuje a analyzuje proces zajištění BOZP u MPP. Výstupem práce je zhodnocení účinnosti současného procesu a navržení možných scénářů dalšího zlepšení.
|
|
| |
|
|
Biohazard a připravenost záchranných složek
KLÍMOVÁ, Veronika
Biohazard a připravenost záchranných složek V této bakalářské práci se zabývám biohazardem a připraveností záchranných složek. O této problematice se mluví velmi málo, i když nás čím dál více některé skupiny upozorňují na hrozící nebezpečí a paniku s ním spojenou, hlavně díky terorismu. Poté následuje část zabývající se vyhlášením poplachu, poskytováním zdravotní péče na místě mimořádné události a následným tříděním raněných s ukázkou registrační karty, která usnadňuje orientaci o stavu postiženého. Dále jsou zde rozebrány úkoly a činnosti základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) kde nesmí chybět rozebrání typové činnosti u nálezu předmětu s podezřením na přítomnost B-agens. Okrajově je zde zmíněna činnost NBC (nuclear, biological, chemical) týmů podílejících se na zvládání kontaminace a zaměřené na další jednání. Následující kapitola rozebírá nejrůznější typy ochranných pomůcek, které jsou schopné nás ochránit před působením B-agens. Tato část přechází na mechanismy a způsoby dekontaminace společně s dalšími opatřeními proti rozšíření kontaminace. Další část práce se zabývá biologickými zbraněmi respektive B-agens způsobující nejrůznější choroby a onemocnění. Jsou proto rozděleny podle kategorií a původce. Postupně jsou zde, podle závažnosti, tyto infekční onemocnění popsány. Cílem této práce bylo popsání nejvýznamnějších bojových biologických látek, které by mohly být zneužité teroristickými organizacemi a postup složek IZS při společném zasahování. Hypotézami jsem se snažila zjistit, zda je dostatečná informovanost a materiální zabezpečení v základních složkách integrovaného záchranného systému. Sestavila jsem tedy anonymní dotazník s 21 otázkami, kde byla správná vždy pouze jedna odpověď. Tento dotazník jsem rozdala na stanoviště záchranné služby, hasičského záchranného sboru a policie ČR v jihočeském kraji.
|
|
|
Kvalitativní šetření v aplikaci dezinfekce a sterilizace na ošetřovací jednotce.
KARBÁČOVÁ, Marika
Abstrakt Tato práce je zaměřena na aplikaci dezinfekce a sterilizace na ošetřovací jednotce. Tyto metody jsou nedílnou součástí ošetřovatelské péče, zabraňují vzniku, přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl proveden v Nemocnice Prachatice a.s. na chirurgickém oddělení. Využitou metodou je nestandardizovaný hloubkový rozhovor, v druhé fázi rozšířený o strukturované pozorování. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: zjistit, jaké jsou způsoby aplikace dezinfekce na ošetřovací jednotce, cíl 2: zjistit, jaké jsou způsoby aplikace sterilizace na ošetřovací jednotce, cíl 3: zjistit zda sestry dodržují zásady dezinfekce a sterilizace na ošetřovací jednotce. Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké typy aplikace dezinfekce se používají na ošetřovací jednotce chirurgického oddělení? Jaké typy aplikace sterilizace se používají na ošetřovací jednotce chirurgického oddělení? Jaké zásady dezinfekce a sterilizace se dodržují na ošetřovací jednotce chirurgického oddělení? Z výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování, bylo zjištěno, že na oddělení se provádí chemická a fyzikální dezinfekce. Zaměstnanci využívají služeb centrální sterilizace. Na oddělení neprobíhá žádná forma sterilizace pouze předsterilizační příprava. Při dezinfekci dodržují správný postup, avšak ne vždy správné dávkování dezinfekčního prostředku. Jako možnost zlepšení navrhuji provést školení a připomenutí, že doporučené koncentrace dezinfekčních roztoků jsou dostatečně účinné. Není potřeba zvyšovat jejich množství, dochází k zvyšování finančních nákladů oddělení.
|
|
|
Analýza připravenosti zdravotnické záchranné služby k řešení mimořádných událostí chemického, biologického, radiačního či nukleárního původu
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zhodnotit připravenost zdravotnické záchranné služby na řešení potenciální mimořádné události chemického, biologického, radiačního či nukleárního charakteru. Náplní diplomové práce je zmapovat odbornou, materiální, technickou a legislativní připravenost. Tato data nabízejí přehled zkušeností záchranářů z praktické stránky, získané při zásahu nebo školení a jsou doplněna o specifické údaje od Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Shromážděné informace pro vypracování diplomové práce byly získány na základě metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. U kvantitativního výzkumu byla data získána za pomoci anonymního dotazníku, kde výzkumný soubor tvoří lékaři a zdravotničtí záchranáři. U kvalitativního výzkumu, byla použita forma řízeného rozhovoru s náměstkem krizového řízení zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Typická poranění při snowboardingu a sjezdovém lyžování a jejich prevence
ČERMÁK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá problematikou poranění na snowboardu a sjezdových lyţích v českých horách. Porovnáním vypracovaných statistik od Horské sluţby ČR zjistí nejčastější poranění při dané činnosti a lokalitu vzniklého poranění. Také se zabývá prevencí vzniku úrazu a přípravou na danou činnost, jak materiálně, tak fyzickou kondicí a také znalostí pravidel na českých sjezdových tratích.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví
KAMENICKÁ, Nikola
Téma mé bakalářské práce bylo vypsáno s názvem ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadné výskytu postižení zdraví. Předmětem mé práce bylo stručně nastínit problematiku mimořádné události, za kterou se považuje i hromadný výskyt postižení zdraví. Dále popsat základní činnosti zdravotnického záchranáře na místě takové události, aby byla patrná možná rizika hrozící záchranáři v této situaci. Má práce obsahuje i přehled běžně používaných ochranných pomůcek a základy bezpečnosti práce. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví. Zmapovat znalost rizik, která vyplývají z výkonu povolání zdravotnického záchranáře při hromadném výskytu postižení zdraví a porovnat dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na tyto cíle byly následně vytvořeny hypotézy. V bakalářské práci byla použita kvantitativní metoda sběru dat. Výzkum byl realizován dotazníkovou technikou v rámci Jihočeského kraje. Získaná data byla zpracována do grafů. Hodnoty jsou následně i procentuelně přepočteny a umístěny v komentáři pod grafy. Obecně lze však říci, že zdravotničtí záchranáři i všeobecné sestry dodržují zásady bezpečnostních opatření a znají možnosti vlastní ochrany. Výzkum však prokázal, že věk nemá zásadní vliv na dodržování bezpečnostních opatření a rovněž i vzdělání zásadně neovlivňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce. Výsledné hodnoty ukazují, že zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dodržují více zdravotničtí záchranáři, než všeobecné sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, i když jsou zde malé procentuelní rozdíly. Výzkum byl značně ovlivněn neznalostí pojmu hromadný výskyt postižení zdraví a nepřítomností zdravotnických záchranářů u této mimořádné události. Bylo by proto vhodné více seznámit zdravotnické záchranáře s problematikou mimořádných událostí ať už v průběhu studia nebo povolání prostřednictvím seminářů.
|
|
|
Rizika a ochrana sester pracujících v oblastech akutní péče
HRAZDÍROVÁ, Radka
Abstrakt Rizika a ochrana sester pracujících v oblastech akutní péče Sestry jsou na pracovištích akutní péče vystaveny zvýšenému riziku. Riziku poranění, úrazu, infekce ale také vysokému stresu. Velká zátěž spočívá v poskytování akutní péče klientům s minimální anamnézou a prakticky bez výsledků vyšetření. Sestry jsou vystaveny pracovnímu stresu, stresu z mezilidských vztahů, přetížení a směnnosti. Stres při výkonu povolání zvyšuje již přítomná rizika poranění, úrazu i infekce. Při své práci jsou sestry povinné dodržovat pravidla bezpečnosti práce, které jsou prezentované na školení bezpečnosti práce, ve směrnicích a standardech. Znalost těchto předpisů je povinností každé sestry. Součástí směrnic je používání ochranných pomůcek při práci a ochranná opatření před úrazem a poraněním. Nedodržováním těchto nařízení se sestry ohrožují jak na zdraví, tak na životě. Případné poranění, úraz podléhá hlášení pracovního úrazu, které má své výhody i nevýhody. V šetření jsme se zaměřili na kardiochirurgickou jednotku intenzivní péče, anesteziologicko {--} resuscitační oddělení a operační sály. Oslovili jsme šest respondentů, pro kvalitativní šetření. Bylo zvoleno pět cílů. C1: Zjistit informovanost sester o pravidlech bezpečnosti práce. C2: Zjistit zda je souvislost mezi věkem sestry a vědomím rizika práce v oblasti akutní péče. C3: Zjistit, zda se účinně chrání při výkonu povolání. C4: Zjistit, jak stres ovlivňuje práci sester v rizikovém prostředí. C5: Zjistit, zda při poranění, úrazu, infekci je dodržován postup dle pravidel bezpečnosti práce. Cíle byly splněny. Z analýzy nestandardizovaných rozhovorů vyplynuly čtyři hypotézy. H1: Sestry jsou vnímáním rizika při práci nejvíce ovlivňovány v produktivním věku. H2: Sestry považují za osobní ochranu při práci pouze rukavice a ústenku. H3: Dlouhodobější pracovní stres vede u sester k psychosomatickým potížím. H4: Zbytečně zdlouhavý postup při hlášení pracovního úrazu svádí sestry k zamlčení této skutečnosti. Z výsledků vyplynulo, že pravidla bezpečnosti práce sestry znají. Ochranné pomůcky používají v omezeném rozsahu. Riziko nejvíce vnímají sestry v produktivním věku a sestry s malými dětmi. Stres při práci neovlivňuje pracovní výkon sester, ale jednoznačně přispívá k poranění a úrazu. Postup hlášení pracovního úrazu je sestrami vnímán jako zdlouhavý a je z tohoto důvodu často nedodržován.
|
|
|
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
|
host ::
RSS.