|
|
Vliv léčiv přítomných v recipientech ČOV na ryby.
KUBATA, Michal
Za několik posledních dekád ve vyspělých zemích výrazně vzrostlo množství spotřebovávaných léčiv. Tyto látky jsou v menší nebo větší míře z lidského těla vyloučeny a končí v kanalizaci. Splaškové vody z kanalizace končí v lepším případě v čistírnách odpadních vod, kde jsou částečně vyčištěny a poté vypuštěny do povrchových vod. Rezidua léčiv unikající do životního prostředí ovlivňují zde přítomné organismy. V rámci této studie byl posouzen vliv reziduí léčiv na ryby v biologickém rybníku Čežárka (2,6 ha). Čežárka je recipientem vyčištěných odpadních vod z ČOV města Vodňany, jehož populace čítá 7 000 obyvatel. Biologické rybníky jsou vhodným řešením zajišťujícím dočištění odpadní vody z ČOV, kde se živiny v těchto vodách zapojují do potravního řetězce v ekosystému rybníka. Ve vodě v rybníku bylo identifikováno 62 farmak. Fyziologický stav ryb exponovaných v biologickém rybníku po dobu 30, 90, 180, 320 a 360 dnů byl porovnáván s rybami z kontrolního rybníka nezatíženého odpadními vodami. Mezi sledované parametry byl zařazen přírůstek, kondice ryb a biomarkery zahrnující koncentraci vitellogeninu, míru peroxidace lipidů, antioxidační aktivita katalázy, glutathion peroxidázy, glutathion reduktázy, glutathion S-transferázy a superoxid dismutázy. Výsledky analýz sady biomarkerů prokázaly vliv vyčištěných odpadních vod obsahujících rezidua léčiv na ryby. Získané výsledky dokládají značnou schopnost adaptace ryb na prostředí biologického rybníka po 90 dnech expozice.
|
|
|
Sledování výskytu pesticidů v povodí horní Blanice pomocí pasivního vzorkování
VLK, Pavel
Cílem této práce bylo stanovit výskyt farmak a pesticidů v horní části vodňanské Blanice. Tato řeka pramení ve VVP Boletice. Byl předpoklad, že toto území, kde je přítomnost veřejnosti a využívání krajiny minimální, bude minimální znečištění těmito antropogenními polutanty. Vyšší znečištění přichází dále po vodním toku se zvýšeným využíváním krajiny. Ke sběru vzorků byly použity pasivní vzorkovače POCIS, analýza byla provedena pomocí apalinové chromatografie. Bylo sledováno 201 látek (127 farmak, 74 pesticidů). Nad hranicí měřitelnosti bylo zjištěno 27 látek (18 farmak, 9 pesticidů). Nejmenší zatížení bylo zjištěno na lokalitě Spálenec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 83,9 ng. POCIS-1. Největší celkové zatížení bylo zjištěno na lokalitě Černý potok, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 618,9 ng. POCIS-1. Jedná se však o malý tok. Druhé nejvyšší znečištění bylo zjištěno na lokalitě Rechle na přítoku do VN Husinec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 482 ng. POCIS-1. V horní části sledovaného vodního toku je zatížení relativně malé vzhledem k nízké úrovni osídlení a využívání krajiny. Od lokality Řepešínský mlýn stoupá počet obyvatel v povodí a krajina se mění z lesní na zemědělskou. Zde výrazně stoupá i znečištění krajiny, které se pak projevilo i ve vzorkovačích umístěných ve vodním toku. Některé látky mění ve volném prostředí své chemické vlastnosti a stávají se perzistentní. Proto jsou v krajině přítomné i dlouho po ukončení jejich používání (hexazinon, DEET). Velká vodní nádrž VN Husinec dokáže velkou část polutantů zadržet. Tento jev se projevil více u farmak než u pesticidů.
|
|
|
Karbamazepin - studie přísunu do povrchových vod
Hromádková, Lucie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Antikonvulzivum karbamazepin je léčivo, které je nutné užívat dlouhodobě. Navíc je karbamazepin i jeho metabolity rezistentní vůči mikrobiálnímu rozkladu i sorpci na kal v současných čistírnách komunálních odpadních vod. Karbamazepin a jeho metabolity tak ČOV prochází a jsou kontinuálně vypouštěny do toků. Koncentrace karbamazepinu v tocích jsou příliš nízké na to, aby toto léčivo bylo schopné působit akutně toxicky, nelze ovšem vyloučit chronickou toxicitu karbamazepinu nebo synergické účinky s jinými rezidui léčiv. Karbamazepin je díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem odolný také k degradačním procesům probíhajícím v povrchových vodách a v půdě, a proto se přes horninové podloží infiltruje i do podzemních vod. O chování a působení jeho metabolitů v povrchových vodách zatím nejsou dostatečné informace. Nejen karbamazepin, ale i další farmaka jsou dnes často detekována v povrchových a podzemních vodách, a také v půdě. Navíc se zvyšujícím se počtem obyvatel neustále roste i spotřeba farmak a tedy i jejich přísun do životního prostředí. Avšak vzhledem k potenciálnímu riziku, které farmaka v životním prostředí znamenají, je nutné další přísun těchto mikropolutantů redukovat. Farmaka mohou do životního prostředí vstupovat několika cestami, a tak existuje i několik možných strategií jak tyto vstupy omezit....
|
|
|
Mechanismy ovlivnění akvatických společenstev specifickými polutanty.
Vaněčková, Hana ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
S poklesem klasického znečištění vodních ekosystémů narůstá význam PPCP (farmaka a další chemické látky, které jsou člověkem využívány). Jejich množství v rámci spotřeby člověka narůstá a tím se zvyšuje přísun do komunálních odpadních vod, následně do vod povrchových, případně podzemních. Tato bakalářská práce je literární rešerší v oblasti zatížení vod PPCP. Cílem je shrnutí poznatků ze studií věnovaných vlivu těchto látek na sladkovodní společenstva. Úvodem jsou shrnuty příčiny variability (časové a prostorové) koncentrací těchto látek v tocích. Míra ovlivnění sladkovodních společenstev však mimo jiné závisí i na délce expozice, která je s ohledem na kontinuální přísun látek z čistíren odpadních vod dlouhodobá, proto je ve studiích intenzivně zkoumán vliv dlouhodobého působení na akvatická společenstva. Důraz je kladen na působení endokrinních disruptorů (látek narušujících endokrinní systém), které ovlivňují kupř. estrální cyklus u některých druhů exponovaných populací. Sledovány jsou změny ve vnímání predátora jeho kořistí, přičemž dochází např. k ovlivnění únikových reakcí kořisti. Rovněž je sledován aditivní účinek směsí farmak a konkurenceschopnost jednotlivých populací ve společenstvech. V práci jsou daná tvrzení podložena konkrétními studiemi. Klíčová slova: PPCP, farmaka, endokrinní...
|
|
|
Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí
Pospíšilová, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na téma "Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí". Úvodní část popisuje základní pojmy spojené s touto problematikou (farmakologie, léčiva, hormony, environmentální polutanty či PPCPs). Část bakalářské práce je také věnována základnímu rozdělení vybraných léčiv dle účinku. V práci jsou také popsána vybraná farmaka a jejich toxický účinek na vybrané necílové organismy. Následně jsou rozebrány mechanismy, které slouží k odstranění těchto farmak ze životního prostředí. V závěrečné kapitole je uvedena statistika nejprodávanějších léčivých látek v ČR za období 2008 -- 2014.
|
|
|
Výskyt beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BERANOVÁ, Petra
Cílem práce bylo poskytnout přehled o distribuci beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů, jejich výskytu ve vodním prostředí a vlivu na ryby. Analýzou dat získaných z webových stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv, provedenou v programu Excel bylo zjištěno, že v roce 2011 bylo v České republice distribuováno 53 643 kg beta-blokátorů a 24 472 kg blokátorů kalciových kanálů. Z beta-blokátorů dosahovaly největšího objemu distribuce účinné látky metoprolol, acebutolol a atenolol, z blokátorů kalciových kanálů to byl verapamil, amlodipin a diltiazem. Tato léčiva patří i ve světě k nejvíce prodávaným a lze je najít v povrchových vodách v České republice i po celém světě v koncentracích dosahujících desítek až stovek ng.l-1 Důvodem je nízká úroveň odstraňování beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů na čistírnách odpadních vod, která se pohybuje od 11 do 76 %. Testy toxicity s metoprololem, propranololem, atenololem verapamilem a diltiazemem provedené na rybách prokázaly vliv těchto látek např. na snížení plodnosti, líhnivosti nebo srdečního tepu. Pozorovány byly také různé histopatologické změny na játrech a srdci, nebo malformace u raných vývojových stádií ryb. Nejnižší koncentrace testovaných látek, při kterých byly tyto účinky pozorovány, se pohybovaly převážně řádově v g.l-1 nebo mg.l-1, tzn. v koncentracích, které se běžně v povrchových vodách nevyskytují. Některé efekty byly ale pozorovány i při environmentálních koncentracích. Z důvodu dlouhodobého působení na organismus mohou beta-blokátory a blokátory kalciových kanálů představovat hrozbu pro vodní ekosystémy. Řešením může být zlepšení mechanismu odstraňování farmak na čistírnách odpadních vod.
|
|
|
Výskyt humánních léčiv ve středním toku řeky Jang-c-ťang. Porovnání dat z pasivních vzorkovačů POCIS s literárními údaji.
KUBATA, Michal
Výskyt humánních léčiv ve středním toku řeky Jang-c-ťiang. Porovnání dat z pasivních vzorkovačů POCIS s literárními údaji. Znečištění vodního prostředí léčivy se stává v posledních letech závažným problémem. Množství farmak a prostředků osobní péče (PPCP) kontinuálně vzrůstá, a to co do počtu druhů látek, tak i jejich objemu. Povodí řeky Jang-c-ťiang je jednou z nejosídlenějších a zároveň nejrychleji se rozvíjející oblastí světa. Cílem této práce bylo porovnat zveřejněné výsledky předešlých výzkumů s výsledky naměřených koncentrací zachycené pasivními vzorkovači POCIS. Pasivní vzorkovače byly umístěny v 10 lokalitách na středním toku řeky Jang-c-ťiang. Odbobí vzorkování bylo od 12. 10.2013 do 22. 10.2013 při teplotě vody 20 21°C. Instrumentální analýza vzorků byla provedena metodou LC-MS/MS. Metoda pasivního vzorkování byla velice úspěšná a byla prokázána přítomnost 39 látek ze skupiny léčiv a prostředků osobní péče. Celkové koncentrace cílových látek se pohybovaly v rozmezí 36 757 ng . POCIS-1. Nejzastoupenější skupinou byly antibiotika. V minulosti bylo provedeno několik vědeckých výzkumů zabývající se přítomností farmak v této řece. Autoři citovaní v rešerši detekovali celkem 36 farmak. Významné byly látky sulfamethoxazol, karbamazepin, indomethacin a ibuprofen, které v povrchové vodě dosahovaly maxim koncentrací přes 200 ng . l-1. Metoda dosavadních měření spočívala v odběru vzorků povrchové vody, popřípadě sedimentu. Detekce polárních mikro polutantů s využitím pasivního vzorkování je poměrně nová metoda a bohužel nelze přímo porovnávat výsledky získané analýzou bodových vzorků vody a výsledky z POCIS. Doposud existuje možnost přepočtu jen pro zlomek léčiv a pesticidů, přičemž většina vzorkovacích koeficientů byla získána v laboratorních podmínkách. V reálném prostředí existují faktory, které mohou výsledky měření ovlivnit (např.: teplota vody, turbulence, kolísání koncentrací, degradace látek ve vzorcích při skladování, atd.). Na velikosti koncentrací má největší vliv naředění polutantů v daném toku. Zastoupení jednotlivých látek je závislé na skladbě užívaných léčiv v dané oblasti.
|
|
|
Farmaka a další chemikálie pro osobní potřebu člověka - jejich stabilita a osud ve vodním prostředí
GOLOVKO, Oksana
V rámci této práce byl studován vliv podmínek uskladnění vzorků na vlastní chemickou analýzu, byly sledovány změny koncentrací sledovaných sloučenin v průběhu roku a současně i účinnost odstraňování PPCP v čistírně odpadních vod. Dále byla studována i fotostabilita PPCP v podmínkách s různými zdroji světla. Na základě analýzy získaných dat bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků před analýzou mají významný vliv na degradabilitu farmak přítomných v těchto vzorcích. Bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků významně ovlivňují možnost determinace cílových sloučenin. Roční období může mít významný vliv na variabilitu koncentrací a na eliminaci PPCP v procesu čištění odpadní vody. Cílovými analyty bylo 10 antibiotik, 4 antidepresanty, 3 psychiatrická farmaka, 2 antihistaminika, 2 regulátory lipidů, 4 UV filtry, 3 analgetika a 9 farmak na úpravu krevního tlaku. V období od března 2011 do února 2012 bylo odebráno a následně pomocí kapalinové chromatografie analyzováno celkem 272 vzorků odpadní či vyčištěné odpadní vody (136 z přítoku a 136 z odtoku ČOV). Koncentrace většiny farmak v analyzovaných vzorcích byly vyšší v zimním období. Účinnost eliminace (RE) farmak byla nedostatečná a pohybovala se v rozmezí 38% - 100%. Nejnižší RE bylo v zimním období. Dále byla sledována fotodegradace 88 farmak rozpuštěných v čisté upravené vodě. Tyto experimenty byly realizovány jak v laboratorních podmínkách s využitím umělého zdroje UV záření tak v reálných podmínkách s využitím slunečního záření. Je nutno zdůraznit, že fotostabilita PPCP závisí na délce jejich expozice různým druhům záření (UV, sluneční). Podíl fotolýz z celkového množství sledovaných farmak byl nižší v případě expozice umělému UV záření.
|
|
|
VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
HORA, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo posouzení ovlivnění ryb žijících v Živném potoce cizorodými látkami vstupujícími do toku přes ČOV Prachatice. Jako indikátorový organismus byl zvolen pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Odlov ryb byl proveden v roce 2012 pomocí elektrického agregátu ze tří lokalit. Celkem bylo odloveno 36 ryb. Následně byla u odlovených ryb provedena analýza vzorků krve a tkání pomocí vybraných biomarkerů (vitellogenin a EROD). Dále byla provedena analýza tkání ryb a analýza vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná koncentrace pohybovala od 275 do 573 ng.ml-1. V krevní plazmě samic byla koncentrace vitellogeninu nejnižší v lokalitě pod ČOV (7 185 823 ng.ml-1). V ostatních lokalitách byla průměrná koncentrace v rozmezí 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. Aktivita jaterních detoxikačních enzymů (EROD) byla nejvyšší ve znečištěných lokalitách, v rozmezí 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. V kontrolní lokalitě byla aktivita minimální (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). Výsledkem stanovení vybraných cizorodých látek v tkáních ryb (játra) a ve vodě je suma všech detekovaných farmak. V tkáních ryb byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 20,8 - 138,8 ng.g-1. Ve vodě byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 0,07 - 3,00 g.l-1. Nejvyšší hodnoty byly opět naměřeny ve znečištěných lokalitách. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že v Živném potoce pod Prachaticemi přítomné koncentrace cizorodých látek negativně ovlivňují přítomné organismy.
|
|
|
Osud polárních organickýxh polutantů ve vodním prostředí
FEDOROVA, Ganna
Tato práce zkoumala výskyt nově vznikajících polutantů v různých částech vodního prostředí. Byly použity různé matrice životního prostředí: odpadní vody, povrchové vody a ryby se zaměřením na farmaka, nelegální drogy a perfluorované sloučeniny. Přestože již po celém světě bylo ve vodním prostředí objeveno značné množství farmaceutických látek, nové spolehlivé metody vedoucí k jejich zjištění a kvantifikaci jsou stále potřebné. Výstupem studie jsou tři multireziduální metody analyzující farmaka a nelegální drogy ve vodě a ve vzorcích ryb. Jejich hlavní výhodou je, že široká škála sloučenin z různých tříd již byla pokryta, což umožňuje získat maximum informací při minimálním analytickém úsilí. Všechny metody byly validovány včetně klíčových parametrů, jako jsou například mezní hodnoty stanovitelnosti, selektivity, výtěžnosti a opakovatelnosti, a prokázaly vynikající účinnost, díky čemuž bylo možné určit cílové sloučeniny ve stopovém množství. Metody byly následně aplikovány na monitorování POC v různých vzorcích životního prostředí. Ve Švédsku byl prokázán široký výskyt farmak v oblasti odtoků z ČOV. Jednalo se o poněkud vysoké koncentrace zástupců léků na zvýšený krevní tlak, některá antibiotika a antidepresiva. Tento fakt zdůrazňuje význam monitorování ČOV, jelikož čistírny patří mezi hlavní zdroje PPCP ve vodním prostředí. Pro monitorování POC v odpadních vodách byla testována metoda pasivního vzorkování. Obě standardní konfigurace polárního chemického integrativního pasivního vzorkovače (POCIS) byly v polních podmínkách kalibrovány na širokou škálu kontaminantů. Hodnoty vzorkovacích rychlostí byly vypočítány na odtok odpadních vod. Jedná se o významný přínos pro potenciální rozsáhlé použití vzorkovače POCIS pro monitorovací programy životního prostředí. Analýza vzorků bioty je nezbytnou součástí hodnocení stavu polutantů ve vodním prostředí. Z toho důvodu byla provedena kontrola antibiotik obsažených v rybách, které jsou dostupné na českém trhu. Bylo analyzováno 32 druhů antibiotik z různých tříd. Vzorky ryb a krevet byly zakoupeny ve třech největších supermarketech v Českých Budějovicích, které patří do sítě obchodů pokrývajících celou Českou republiku. Celkem bylo získáno 97 vzorků. Nalezené koncentrace nepřevýšily hodnoty MRL stanovené Evropskou Unií. V rybách českého původu nebyla nalezena žádná antibiotika. Avšak přítomnost reziduí antibiotik v jedlých tkáních ryb by mohla být velmi znepokojující a mohla by znamenat nesprávné použití antibiotik v průmyslu akvakultury, což může mít následně nežádoucí vliv na životní prostředí a lidské zdraví.
|
host ::
RSS.