|
Prevence sociálně patologických jevů na základní škole
BRANDEJSOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá tématem prevence sociálně patologických jevů na základní škole. Po dohodě s vedoucím diplomové práce jsem práci zacílila nejen na vliv školního prostředí základních škol, ale také na vliv volného času mládeže ve vztahu ke vzniku sociálně patologických jevů. Teoretická část je rozdělena na tři základní části. První část je věnována volnému času. Ve druhé části teorie charakterizuji jednotlivé sociálně patologické jevy a poslední část zaměřuji na významnou oblast primární prevence. V praktické části jsem pomocí týdenního časového snímku zmapovala strukturu volného času žáků a žákyň druhých stupňů třech základních škol s rozdílným počtem obyvatel v okrese Písek. Pro zjištění výskytu sociálně patologických jevů jsem dále použila formu řízeného rozhovoru s metodičkami prevence základních škol.
|
|
Problematika primární prevence ve školním prostředí
KRČMÁŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou primární prevence sociálně patologických jevů, které bezprostředně ohrožují nejen školní prostředí, ale také okolí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku prevence a sociálně patologických jevů. Praktická část je zpracována pomocí dotazníků, které jsou určeny pro žáky 9. tříd příslušné základní školy a kraje, kde jsem zjišťovala problematiku primární prevence. Výsledky jsou zpracovány v počítačovém programu - Microsoft Excel a vyjádřeny pomocí grafů. Zajímavostí této práce by bylo zkusit provést tento výzkum i na střední škole.
|
|
Kartografická prezentace socioekonomických a přírodních jevů
VACKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá metodami kartografického znázorňování, konkrétně způsoby kartografické prezentace socioekonomických a přírodních jevů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny. Teoretická část práce je věnována především všeobecným zásadám tvorby map, jejich kompozici a popisu základních kartografických vyjadřovacích prostředků a jednotlivých metod kartografického zobrazování tematického obsahu. V praktické části je pak popsán sled jednotlivých úkonů, na jejichž základě je vytvořen soubor map s danou tematikou.
|
|
PROGRAMY PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ A JEJICH REALIZACE V KONKRÉTNÍM NÍZKOPRAHOVÉM ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
PARTLOVÁ, Ivana
Hlavním tématem mé diplomové práce jsou programy prevence sociálně patologických jevů a jejich realizace v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež(NZDM). Práce má dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje sociálně patologické jevy, prevenci, preventivní programy a sociální službu NZDM všeobecně. V empirické části se snažím zjistit odpověď na otázku, jaký je dopad realizace programů prevence na uživatele služby v konkrétním zařízení - v NZDM V.I.P. v Českých Budějovicích, jaké měly programy prevence v roce 2012 zaměření a proč, jak často byly realizovány a jaký byl zájem klientů o témata preventivních opatření.
|
|
Pohyb a duševní zdraví jako výchova prožitkem
Blahutková, M. ; Řehulka, Evžen
Bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení včetně poznávání sebe sama, svého těla a okolí nám přináší řadu pozitivních chvil v životě. Pomocí jednoduchých cvičení s netradičním náčiním, s netradičními přístupy a s hudebním doprovodem můžeme nacházet cesty k životní rovnováze a k životní filozofii. Psychomotorika rozvíjí všechny stránky osobnosti a pomáhá při prožívání hlubokých prožitků pramenících z vlastních zdrojů osobnosti. Přináší hodnoty zejména v kontextu současnosti, který je charakterizován krizí v prožívání a v prožitkovosti. Psychomotorika nepředává prožitek, pouze nabízí a ukazuje cestu.
|
|
Rodinné prostředí drogově závislých
LUKÁŠOVÁ, Adéla
Žijeme v postmoderní době, kde původní pojetí rodiny pozbývá smyslu a kde dochází k rozbíjení tradičních rodinných hodnot. Lze zde také hovořit o takzvané krizi rodiny a s ní souvisejícím vznikem sociálně patologických jevů. Tento pojem se v České republice začal uplatňovat v průběhu 90. let. Jedná se o transformaci, která sebou přináší absenci tradičních rodinných znaků, kterými jsou úplná rodina, primární zastoupení rodiny ve společenském spektru či upřednostňování tráveného času v rodině jejími jednotlivými členy. Rodina současné postmoderní společnosti je poté charakterizována velmi vysokou rozvodovostí a s tím spojenou absencí jednoho z rodičů (převážně otce), poklesem počtu dětí, zvyšováním rodičovského věku či upřednostňováním kariéry na úkor rodiny. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá tématem rodiny jako společenským fenoménem, typologií rodiny, styly výchovy v rodině, rizikovými faktory v rodině a poté drogami samotnými, aktuální drogovou situací na české scéně, drogovou závislostí, léčbou drogově závislých v návaznosti na rodinnou terapii. Zvýšená pozornost je věnována stylům výchovy a rizikovým faktorům v rodině a jejich možnému vlivu na vznik sociálně patologických jevů. Cílem praktické části této bakalářské práce je zmapování názorů odborníků na drogovou závislost v návaznosti na drogové prostředí. Dílčím cílem práce je pak zjištění skutečnosti, do jaké míry je odborný pracovník schopen ovlivnit rodinné prostředí drogově závislého. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování prostřednictvím hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Tento byl založen na kladení otevřených a polouzavřených otázek vybrané skupině respondentů. Účelem sběru dat bylo vytvoření hlubšího monitoringu a zjištění základních faktů o dané problematice. Základním výzkumným souborem se stali odborní pracovníci věnující se cílové skupině drogově závislých. Prostřednictvím analýzy výsledků výzkumného šetření byly vytvořeny odpovědi na výzkumné otázky a shrnuty následovně: 1. Odborníci vnímají, že rodinné prostředí ovlivňuje vztah drogové závislosti, konkrétně prostřednictvím genetických dispozic, osobnostních předpokladů, vrstevníků a problematické komunikace v samotné rodině, vedle toho je důležitá role rodičů a vzájemné vztahy v rodině, není klíčovým faktorem, ale pouze jedním z faktorů, který ovlivňuje vznik drogové závislosti. 2. Odborníci mají možnost ovlivnit rodinné prostředí drogově závislých prostřednictvím individuální, skupinové, rodinné či partnerské terapie; rodičovské a sociální práce; mediace vztahů v rodině, spoluprací, arteterapií či za pomoci relaxačních technik. Výzkumné šetření ukázalo, že neexistuje výlučně jeden rizikový faktor z oblasti rodinného prostředí, který by predisponoval vznik závislosti na omamných a psychotropních látkách. Tento jev se neobjevuje ani v souvislosti se vznikem a rozvojem jiného sociálně patologického jednání. Analýza získaných dat ukázala, že vznik závislosti je určen komplexním působením několika faktorů, které pramení z nejrůznějších sfér života. Hovoříme tedy o bio - psycho - socio - spirituálním vzniku závislosti. Výše zmíněné platí také v návaznosti na výchovné styly rodiny. Nelze říci, že určité styly výchovy jsou více či méně predispoziční ke vzniku závislosti nežli jiné.
|
|
Dynamika a kodifikace
Šipková, Milena
Autorka se pokouší o typologii variantních jazykových jevů. Zdůrazňuje, že vedle jazykových změn podmíněných sociálně a teritoriálně, jsou důležité zejména procesy systémové a v jejich rámci jevy progresivní.
|
|
Jóga jako prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
FÁBEROVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je problematika sociálně patologických jevů dětí a mládeže a dále jóga, jako součást preventivního působení v této oblasti. První část teoretické části je zaměřena na obecnou charakteristiku sociálně patologických jevů dětí a mládeže, na význam rodiny a školy a na prevenci, druhá část je věnována józe a jejímu využití. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum zaměřený na zjištění, do jaké míry jóga ovlivňuje chovánía jednání dětí.
|
|
Počátky sociálně patologických jevů v předškolním vzdělávání
HRUŠKA, Luděk
Bakalářská práce pojednává o problematice sociálně patologických jevů v oblasti předškolního vzdělávání. Teoretická část se zaobírá jednak samotnou kategorizací sociálně patologických jevů, tak vlivy, které je mohou vyvolat. Dále řeší otázku, zda současná legislativa dokáže dostatečně ochránit dítě před těmito jevy. Výstupem této části je pojmenování rizik, na které by se měli pedagogové v předškolním vzdělávání zaměřit. Součástí bakalářské práce je výzkum, který zjišťuje, jak dalece je oblast předškolního vzdělávání zasažena sociálně patologickými jevy. Zároveň se zabývá otázkou, zda je v této oblasti vzdělávání prováděna prevence a pokud ano, jakou formou. Na základě těchto zjištění je provedena analýza dat a následně jejich komparace s celorepublikovými daty Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, odbor sociálně právní ochrany dětí.
|
| |
host ::
