|
|
Hyperaktivita
VELKOVÁ, Martina
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou {\clqq}hyperaktivity``, která je v dnešní době tématem velmi aktuálním a diskutovaným. V teoretické části diplomové práce upřesním pojem {\clqq}hyperaktivita``, blíže specifikuji její projevy a důsledky, podrobněji se budu věnovat současným možnostem reedukace a následně se zaměřím na programy, pomáhající hyperaktivním dětem a jejich rodičům. Praktická část diplomové práce sestává ze tří oddílů: rozhovor s pedagogickým pracovníkem, pracujícím s hyperaktivními dětmi; kazuistika hyperaktivního dítěte; dotazníkový průzkum a jeho následné vyhodnocení. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na konkrétní projevy hyperaktivních dětí ve školním prostředí a na jejich následky; současně se snaží zjistit možnosti reedukace a nápravy; zaměřuje se detailněji na pomoc, nabízenou hyperaktivním dětem a jejich rodičům školami a v návaznosti na tom i mírou jejího využití ze strany rodičů. V úplném závěru praktické části diplomové práce se věnuji vyhodnocení mnou stanovených hypotéz.
|
|
| |
|
|
Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD - význam informovanosti rodičů a učitelů
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Abstrakt Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD (význam informovanosti rodičů a učitelů) V současné době diagnostika syndromu ADHD u dítěte představuje pro rodiče, učitele, vrstevníky a celkově pro společnost náročnou zkoušku. Samozřejmě, že i dítěti, kterému je diagnostikován syndrom ADHD, způsobuje řadu problémů při inkluzi do společnosti. Nutností je, aby nejen dítě, rodiče a učitelé, ale i společnost byla dostatečně informována o syndromu ADHD a následně všichni dokázali vytvořit příznivé sociální prostředí, ve kterém je možno ambulantní léčbou velmi pozitivně ovlivnit vývoj dítěte. Tato práce se věnovala problematice vlivu sociálního prostředí na dítě s diagnózou ADHD. Cílem práce bylo zmapování informovanosti rodičů a učitelů o syndromu ADHD. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny rodičům dětí studujících na základních školách a učitelům pracujících v základních školách v Jihočeském kraji. Dotazníky byly anonymní, dobrovolné a obsahovaly 30 polootevřených a uzavřených otázek pro rodiče a učitele. K samotnému výzkumu bylo použito 100 ze 100 rozdaných dotazníků pro rodiče a 70 z celkového počtu 75 rozdaných dotazníků pro učitele. Návratnost dotazníků byla vysoká, u rodičů činila 100% a u učitelů 93%. Hypotéza H1 "Rodiče vyhledají pomoc u odborných pracovníků pro děti s příznaky ADHD" se potvrdila. Hypotéza H2 "Učitelé jsou dostatečně informováni o problematice dětí s ADHD" se také potvrdila. Hypotéza H3 "Učitelé dovedou poradit rodičům, jak a kde vyhledat odbornou pomoc" byla výzkumným šetřením také potvrzena. V otázkách týkajících se používání speciálních přístupů k dětem a spolupráce rodičů a učitelů se prokázala dobrá informovanost, ale její minimální využití v praxi. Z výzkumu dále vyplývá, že velkým problémem pro spolupráci je přesvědčení většiny učitelů, že v současné době je syndrom ADHD často vnímán jako omluva pro nevychované dítě. Také většina rodičů je přesvědčena, že učitelé neuplatňují speciální přístupy k dětem s diagnózou ADHD. Zlepšit by se měla edukační činnost v oblasti komplexního přístupu v péči o děti trpící syndromem ADHD, která bude založena na otevřené komunikaci mezi školou a rodiči. Nedílnou součástí bude spolupráce s externími odborníky.
|
|
|
Muzikoterapie z pohledu specifických poruch učení a chování
PECHOVÁ, Martina
Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s jedním z alternativních směrů {--} s muzikoterapií, uvést do problematiky specifických poruch učení a chování a v neposlední řadě podat jakýsi návod, jak využít prvků muzikoterapie při práci s dětmi s těmito poruchami. Práce je rozčleněna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů muzikoterapie, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie, dyspraxie. Snaží se objasnit problematiku ADHD a poukázat na souvislost mezi specifickými poruchami učení a chování. Praktická část obsahuje dvacet cvičení, která byla sestavena na podkladě metodické příručky autorů Mgr. M. Beníčkové, Ph.D. a Mgr. Z. Vilímka, kteří využívají českou muzikoterapeutickou metodiku {--} Hudbu těla, a zároveň na podkladě kazuistik dvou chlapců, kteří chodí do základní školy praktické. Každé cvičení je zaměřeno na rozvoj určitých funkcí, je doplněno pomůckami, motivací, vlastním popisem a rozborem, který vychází z praktického provedení. Při hodnocení je využito metody pozorování.
|
|
|
Dítě s ADHD
VLČKOVÁ, Daniela
Cílem mé bakalářské práce je vymezení přesné diagnostiky ADHD, specifika poruchy ve vývojových obdobích dítěte. Také poukazuji na řadu praktických technik a návodů, které mohou rodičům i učitelům pomoci v přístupu k dítěti s hyperkinetickou poruchou, čímž mu i lépe porozumět a zkvalitnit životní styl jak dítěti, tak i jeho okolí. V praktické části používám metodu kazuistiky, kdy popisuji vybrané případy dětí s ADHD a nabízím zde možná řešení, ke kterým bych jako autorka práce přistoupila.
|
|
|
Problematika dětí s ADHD a SPU a její řešení formou svépomocných skupin
KOŠNAROVÁ, Jana
Hyperaktivita a poruchy pozornosti jsou velice složitým jevem, ke kterému je potřeba přistupovat komplexně. V současné době neexistují žádné univerzální ani zázračné metody nápravy. Problematika specifických poruch učení spolu s ADHD paří aktuálně k obecně nejsledovanějším v oblasti základního školství v České republice. V současnosti se stává jedním z nejdiskutovanějších témat otázka agresivity dětí, dětské hyperaktivity a problémů ve výchově právě těchto dětí. Žádný obor a žádná metoda nenahradí kvalitní rodinné prostředí, výchovné působení rodičů a emoční vazby v rodině. Je však řada případů, kdy porucha nebo disharmonický vývoj dítěte může přímo narušit dobře fungující rodinu. Je třeba zdůraznit, že sebelepší rodina sama nezvládne výrazně hyperaktivní dítě. Ve všech těchto případech je spolupráce s odborníky nezbytná. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s dysfunkční poruchou zvanou syndrom ADHD. Obsah práce je v první části členěn do jednotlivých kapitol, které popisují terminologii týkající se ADHD, vývoj z historického hlediska, symptomatologii, možné příčiny vzniku této poruchy, diagnostiku a především možnosti jejího řešení pomocí komplexního přístupu. Další kapitoly jsou zaměřeny na specifické poruchy učení, které s ADHD úzce souvisejí. Stěžejní část práce spočívá ve vyzdvižení důležité úlohy svépomocných skupin a občanských sdružení na místní i celostátní úrovni. Druhá část je věnována vlastnímu výzkumu, a to v regionu Česká Lípa. Ten se týká zmapování současné situace v České Lípě, konkrétně se zaměřuje na poskytované formy péče a služby dětem s ADHD a SPU a jejich rodinám. Dále jsou formou dotazníku osloveni rodiče dětí s ADHD a SPU s cílem zjistit jejich spokojenost s poskytovanými službami, názory a potřeby, informovanost o svépomocných skupinách včetně zájmu o založení místní svépomocné skupiny či občanského sdružení. Diplomovou prací chtěla autorka více přiblížit aktuální problematiku specifických poruch pozornosti, chování i učení a pojmout možnosti jejího řešení z různých aspektů. Především pak vyzdvihnout důležitost občanského sektoru sehrávajícího nezastupitelnou roli při řešení výše zmíněné problematiky. Autorka chtěla zároveň touto cestou poukázat na potřebu pomáhat zkvalitňovat život těmto dětem i jejich nejbližšímu okolí.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
PŘÍSTUPY RODIČŮ K DÍTĚTI S ADHD
JEŽKOVÁ, Ivana
Výchova dítěte s ADHD v rodině i ve škole je proces náročný a dlouhodobý. Vyžaduje dobrou znalost problematiky. Rodiče i pedagogové, kteří přicházejí do styku s dítětem by měli být dobře seznámeni se zvláštnostmi jeho vývoje a měli by se vyrovnat se skutečností, že budou vychovávat dítě za ztížených podmínek. Cíle práce Cíl práce 1: Cílem práce je poskytnout přehled základních informací o ADHD a přehled vhodných přístupů k dětem s ADHD zejména ze strany rodičů. Cíl práce 2: Cílem práce je zmapovat informovanost rodičů dětí s ADHD, kteří jsou klienty pedagogicko-psychologické poradny. Hypotézy Hlavní hypotéza: Informovanost rodičů bydlících ve městě je vyšší než informovanost rodičů bydlících na venkově. Pracovní hypotéza 1: Předpokládáme, že nejvíce klientů přichází do pedagogicko-psychologické poradny na doporučení třídního učitele. Pracovní hypotéza 2: Předpokládáme, že nejvíce informací získávají rodiče od kvalifikovaných odborníků. Výzkumem byla potvrzena hlavní hypotéza a pracovní hypotéza 2, pracovní hypotéza 1 nebyla potvrzena. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že by bylo vhodné soustředit se více na oblast informovanosti učitelů základních škol a mateřských škol. Rodičům, kteří bydlí na venkově, kde vyšla dle výzkumu informovanost o problému ADHD nižší, mohou informovaní pedagogové poskytnout základní informace, doporučit odbornou péči. Aby nedošlo k narušení povahového vývoje a k vážnějším poruchám chování je nutná komplexní péče, aktivní a pozitivní přístup založený na spolupráci všech, kteří se podílejí na výchově dítěte. Tato bakalářská práce byla psána zejména pro rodiče, kteří mají dítě s ADHD. Shrnuje základní poznatky o syndromu ADHD, snaží se nastínit přístupy jenž doporučují odborníci. Výsledky výzkumu mohou využít pedagogicko-psychologické poradny.
|
|
|
Canisterapie u dětského klienta
KOCAROVÁ, Lucie
Cílem práce je zjistit vliv individuálně praktikované canisterapie na dětského klienta se sluchovým postižením a klienta s ADHD. Teoretická část zahrnuje celkovou charakteristiku canisterapie, její počátky sahající do historie a přípravu psa pro canisterapii. Dále se zabývá vybraným postižením, což je syndrom ADHD a poruchy sluchu. Praktická část se snaží o objektivní hodnocení canisterapie praktikované u klienta s postižením. Je zde podrobný popis zaznamenaných výsledků v průběhu individuálně prováděné canisterapie. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na základě zúčastněného pozorování, analýzy dokumentů a polostandardizovaného rozhovoru autor došel k závěru, že canisterapie přispívá ke zlepšení jemné motoriky a koncentrace, rozšíření slovní zásoby a v neposlední řadě se velmi dobře uplatňuje v socializačním procesu.
|
|
|
Rodinný příběh dětí s ADHD
KRÁLOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí s ADHD, hyperaktivitou, na 2.stupni základní školy a jejich vlastním pohledem na sebe sama jako na hyperaktivního jedince za použití narativní metody. Anotace V teoretické části bylo cílem zaměřit se na vymezení pojmů LMD, ADHD, ADD a narativní metody. V praktické části byla cílem analýza školní zkušenosti dětí s diagnózou ADHD, hyperaktivitou. Snahou bylo posoudit problém především z pohledů dětí samotných. Vycházeno přitom bylo z teoretické části.
|
host ::
RSS.