|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
|
|
Návrh ostění tramvajového tunelu
Pokorná, Katka ; Čenčík, Dalibor (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh alternativní varianty ostění tramvajového tunelu na Velkém městském okruhu v Brně Žabovřeskách. V první části práce je popsáno skutečně realizované řešení. K alternativnímu návrhu byl využit software PLAXIS 2D, díky němuž byly získány potřebné parametry. Alternativní řešení primární ostění je tvořené stříkaným vláknobetonem vyztuženým dvěma kompozitními sítěmi. Navrhovaná varianta byla shledána ekonomicky výhodnější a v neposlední řadě méně časově náročná.
|
|
|
Sledování odolnosti betonu vůči abrazi
Kolková, Kristína ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou odolnosti betonu vůči abrazi a skládá se z rešeršní teoretické části a z experimentální části. V teoretické části jsou popsány druhy abraze působící na povrch betonových konstrukcí a průběh abrazivního působení proudících kapalin s obsahem pevných částic. Podstatná část je věnována vlivu vlastností betonu a jednotlivých složek betonu na odolnost vůči abrazi. Je sledován vliv přídavku různých typů vláken. V experimentální části diplomové práce jsou navrženy receptury betonu s čedičovými vlákny v dávce 2 kg.m-3 a 4 kg.m-3 a polypropylenovými vlákny v dávce 1 kg.m-3 a 2 kg.m-3. Vlastnosti těchto betonů jsou porovnávány s referenčním betonem bez obsahu vláken. V čerstvém stavu je stanovena konzistence betonu sednutím kužele v čase 5 minut a objemová hmotnost čerstvého betonu. Ve ztvrdlém stavu je stanovena objemová hmotnost betonu, pevnost v tlaku betonu, pevnost v tahu ohybem betonu, vodotěsnost betonu, nasákavost betonu a pevnost betonu v tahu povrchových vrstev. Je sledován vliv přídavku vláken na odolnost betonu vůči abrazi pomocí zkoušek stanovení odolnosti vůči obrusu podle metody Böhme, stanovení obrusnosti betonu a stanovení obrusnosti širokým kolem. Pro porovnání vhodnosti těchto metod je prováděna i zkouška odolnosti vůči abrazi za použití vodního paprsku s obsahem abraziva i čistého kontinuálního vodního paprsku.
|
|
|
Ověřování efektu jemných vláken a absorpčních přísad na proces self-healing betonu
Dokoupil, Tomáš ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá samohojením mikrotrhlin či defektů v betonovém kompozitu. V teoretické části představuje vliv polymerních mikrovláken na omezení rozvoje mikrotrhlin a na zlepšení samohojivých vlastností cementové matrice. Dále popisuje nejčastěji používané druhy bakterií používané pro umocnění samohojícího procesu a jejich vliv jak samostatně, tak ve spolupůsobení s vlákny, zdroji vápníku a absorpčními přísadami. Představuje také podpůrné příměsi ve formě superabsorpčních polymerů. V praktické části ověřuje vliv výše uvedených prvků a popisuje, jak bylo samohojení betonu umocněno užitím kombinací vláken, absorpčních polymerů a zdroje vápníku ve formě laktátu vápenatého. Ověřuje také, zda nebyly použitými složkami samohojivé vlastnosti zlepšeny na úkor zhoršení mechanických vlastností kompozitu.
|
|
|
Vliv druhu rozptýlené výztuže na vybrané vlastnosti betonu
Gajdušková, Patricie ; Křížová, Klára (oponent) ; Sedlmajer, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím vláken v betonu. Vlákna jsou rozptýlenou výztuží, která může mít různé vlastnosti na základě materiálové charakteristiky nebo geometrického tvaru vlákna, podle kterých je předurčena jejich vhodná aplikace s ohledem na přínos pro zlepšení vlastností betonu. Zároveň je pozorován vliv použitých vláken na chování betonu při vystavení vysokým teplotám, a tedy požární odolnost materiálu. Cílem práce je porovnání vlastností jednotlivých druhů vláken v betonu a jejich využití pro konkrétní aplikace vláknobetonu.
|
|
|
Studium vlastností cementových kompozitů s přídavkem polymerních vláken
Dokoupil, Tomáš ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá užitím polymerních vláken v cementové matrici. Popisuje rozdělení a výrobu nejběžněji používaných polymerních vláken a také požadavky na jejich vlastnosti. Je uvedeno porovnání vlastností různých typů polymerních vláken. Práce představuje jednotlivé složky matrice vláknobetonu, její výrobu, zkoušení čerstvého i ztvrdlého vláknobetonu a konkrétní příklady jeho využití v praxi. S využitím odborných rešerší je podrobně popsán vliv PP, PE a PVA vláken na vlastnosti čerstvého i ztvrdlého betonu. Jsou uvedeny také nové trendy využití polymerních vláken. V závěru práce je navržen postup experimentálního ověření vlastností vláknobetonu v porovnání s referenčním vzorkem prostého betonu.
|
|
|
Vliv typu rozptýlené výztuže na chování betonových desek
Wünsche, Dominik ; Žítt, Petr (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou betonu, konkrétně samozhutnitelného betonu, vláknobetonu a jiných druhů používaných betonů. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické, která se bude zabývat vlastnostmi uvedených betonů, a dále popisem jednotlivých zkušebních metod použitých v praktické části, kterými jsou ultrazvuková impulzní metoda, rezonanční metoda, určení statického modulu pružnosti, pevnosti v tlaku, a především pevností v tahu ohybem. Druhou částí je část praktická zpracovaná formou experimentu. V experimentální části půjde především o provedení zatěžovacích zkoušek desek ze samozhutnitelného betonu a betonu s přidáním ocelových vláken. Následně se stanoví vybrané charakteristiky betonů a vyhodnotí se celý experiment.
|
|
|
Experimentální ověření vlivu typu vláken na chování vláknobetonů
Hanuš, Petr ; Vymazal, Tomáš (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá porovnáním různých vlastností vláknobetonů v závislosti na typu vláken. Hlavní sledovanou charakteristikou je pevnost v tahu ohybem, zkoušená na trámcích průřezu 150x150 mm a délce 600 mm. Pro experiment byly zhotoveny 4 betony z přírodního hutného kameniva a 4 betony z umělého lehkého kameniva. Z toho byly 2 referenční betony a 6 vláknobetonů. Byly použity 3 typy vláken, a to ocelová, polypropylenová a skleněná. Celkem bylo vyrobeno přes 2500 kg betonu. Cílem práce je posoudit vliv typu vláken na pevnost v tahu ohybem a na další charakteristiky vláknobetonu.
|
|
|
Aplikace čedičových vláken v cementových kompozitech
Kolková, Kristína ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou použití čedičových vláken v cementových kompozitech a skládá se z rešeršní teoretické a experimentální části. V teoretické části jsou popsány vlastnosti čedičových vláken, technologie výroby a chování čerstvého i ztvrdlého betonu při přídavku těchto vláken. Je uveden příklad použití čedičových vláken v praxi při rekonstrukci mostní konstrukce. Teoretická část se dále zabývá dalšími možnostmi využití výrobků z taveného čediče. V experimentální části bylo ověřováno chování čerstvého a ztvrdlého betonu o přídavku 3, 10 a 20 kg.m-3 krátkých čedičových vláken. Tyto receptury byly následně porovnány s referenční směsí z prostého betonu. V čerstvém stavu byla stanovena a porovnána konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. Ve ztvrdlém stavu na vzorcích stáří 28 dnů byla stanovena a porovnána objemová hmotnost, pevnost v tahu ohybem, pevnost v tlaku a pevnost v příčném tahu. Přítomnost vláken v cementovém kompozitu byla dokumentována pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
host ::
RSS.