|
|
Prostor pro rituál ?
Straub, Mathias ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
V první části práce pomocí kulturní antropologie, religionistiky a teorie performance objasňuji základní rysy rituálu a spojitosti mezi rituálem a divadlem.
Ve druhé části analyzuji různé faktory, které při tvorbě rituálu hrají důležitou roli. S těmito faktory následně pracuji při analýze své vlastní rituálně-divadelní tvorby na příkladech projektů: Hudební modlitba Lety 1942 (divadlo Ponec ? Praha, CZ, 2014) a instalace a performance Memories (HISTeRIA festival ? Gračišče, SL, 2013).
|
|
|
Kvalita života Romů ve věku 10 až 15 let v Českých Budějovicích
ŠÍMA, Radek
Práce se zabývá výzkumem kvality života Romů ve věku 10-15 let v Českých Budějovicích. Teoretická část vysvětluje pojem kvality života, její vývoj a hodnocení, popisuje historii Romského etnika a to od začátku migrace Romů od Evropy až po novodobé dějiny, charakterizuje romskou kulturu, rozdíly mezi romskou ženou a mužem a jejich společenské role. Dále rozebírá romskou národnostní menšinu a postavení Romů v Evropské unii. Praktická část práce je zaměřená na zjištění zdravotního, psychického, sociálního a emočního stavu respondentů romského etnika ve věku 10-15 let. Toto multidimenzionální dotazníkové šetření potvrdilo výsledky z Národní zprávy o zdraví Romů o celkem dobrém zdravotním stavu Romů ve věku 10-15 let.
|
|
|
Romská kultura a výtvarný projev v rámci NZDM v Českém Krumlově
TEMIAKOVÁ, Ivana
Tato práce pojednává o identitě Romů. O jejím vývoji, významnosti a důležitosti při hledání sebe sama. Abychom lépe pochopili důležitost nalézání identity u romské mládeže, musíme poznat jejich kulturu, tradice, způsob života, atd. Praktická část uvádí teoretické poznatky do praxe přípravou a realizací projektu Z Indie do Českého Krumlova.
|
|
|
Do jaké míry je etické asimilovat Romy
VROBELOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá aktuálními problémy české společnosti. Lidem žijícím na okraji společnosti, je často znemožněn přístup ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání, které by jim zvyšovalo možnost opětovného začlenění zpět do společnosti. Za jednu ze skupin nejvíce postižených či ohrožených sociálním vyloučením jsou již delší dobu vnímáni příslušníci romských lokalit. Česká republika je v oblasti sociálního začleňování často kritizována za svůj pasivní přístup při řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Váha tohoto problému je dána nejen jeho rozsahem, dopady ale také náklady, počtem lidí a lokalit, které zasahuje. Překonat sociální vyloučení, které znamená postavení mimo hlavní sociální a ekonomickou dynamiku země, znamená návrat do procesu integrace a asimilace a do sociální struktury české společnosti, včetně sociálních, ekonomických a kulturních schopností se v této dynamice a struktuře udržet a zvládnout potřebné kompetence a vzorce životního způsobu, zejména jeho ukotvení na vzdělání, zaměstnání a mzdě. První části práce se věnují vysvětlení pojmů a historickými souvislostmi vývoje romského etnika u nás. Mapován je přístup k Romům až do současnosti. Další kapitola se zabývá právy a povinnostmi všech občanů České republiky, vývojem a současným právním zakotvením národnostních menšin v České republice. Poslední kapitola nahlíží na otázku asimilace a integrace v měřítku současnosti. Romští občané žijící v České republice se musí asimilovat minimálně ve věci dodržování zákonů, práv a povinností stejně tak jako každý jiný občan České republiky.
|
|
|
Poskytování kulturně senzitivní ošetřovatelské péče těžce přizpůsobivým Romům
REIDINGEROVÁ, Alena
V diplomové práci jsme se zaměřili na skupinu těžce přizpůsobivých Romů. Tuto skupinu jsme si definovali jako lidi, kteří mají jen základní vzdělání, jsou nezaměstnáni a tak zcela odkázáni na pomoc od státu v podobě sociálních dávek, posledním kritériem je sociální odloučenost, která tyto lidi staví na pokraj společnosti. Tento životní styl vyplývající z jejich společenského postavení se u těžce přizpůsobivých Romů odráží v jejich zdravotním stavu. Cílem této diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o zdravé a nemocné těžce přizpůsobivé Romy a tyto specifika zpracovat do podoby standardu a sestavení edukačních zásad. Během výzkumného šetření jsme se zaměřili i na zjištění faktorů, které ovlivňují práci sester s těžce přizpůsobivými Romy.
|
|
|
Rozvoj pozitivní identity u romské mládeže ve volnočasových aktivitách
HYNOUŠOVÁ, Olga
Práce pojednává o identitě mladých Romů. O její vývoji, významnosti a důležitosti při hledání sebe sama. Abychom lépe pochopili důležitost nalézání identity u romské mládeže, musíme poznat jejich kulturu, tradice, způsob života atd. V teoretické části dále najdeme rozvoj osobnosti ve volném čase, jeho důležitost při utváření osobnosti a metody výchovy aplikované na práci s romskou mládeží vycházející z {\clq}qdobré praxe``. Praktická část je zaměřena na výzkum v terénu. Výzkum je ověření hypotézy, stanovené na začátku práce. Dále jsou součástí výzkumu nové skutečnosti, které autorka objevila při realizaci výzkumu v terénu. Pedagogovi by měla tato práce dát ucelený náhled na problematiku rozvoje identity u romské mládeže.
|
|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Volnočasové aktivity center Milíčův dům Jaroměř, Střelka Dvůr Králové nad Labem a integrace romské mládeže
HVÍŽĎALOVÁ, Barbora
Práce se zabývá integrací romských dětí a mládeže, kteří navštěvují středisko Milíčův dům Jaroměř a Střelka Dvůr Králové nad Labem. Skládá se ze tří hlavních částí. První část se zabývá problematikou integrace a soužitím majoritní společnosti s minoritami. Druhá část popisuje historii Romů, původ, kuluru, hodnoty a tradiční zvyky. Dále také romský rodinný život, přístup ke vzdělání nebo náboženství, odlišnosti mentality a specifika chování. Třetí část se zabývá stručnou historií, strukturou činnosti a rozborem aktivit středisek Milíčův dům Jaroměř a Střelka Dvůr Králové nad Labem. V této části jsou také uvedeny výsledky toho, jak střediska přispívají k integraci romské mládeže, získané z rozhovorů s pracovníky obou středisek.
|
|
|
Integrace romských dětí navštěvujících Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže České Budějovice
KUBÍNOVÁ, Radka
Práce se zabývá pomocí SaSM {--} DDM v Českých Budějovicích při integraci romských dětí, které toto zařízení navštěvují. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část se zabývá historií Romů, jejich původem, migrací, příchodem na území České republiky a vývojem, kterým zde prošli. Dále také romskou kulturou, tradičními zvyky a tím, jak se liší jejich výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Druhá část popisuje stručnou historii SaSM {--} DDM ČB a strukturu nabízeného programu. Hlouběji se věnuje romské sekci a tomu, jaký přínos mají činnosti, které obsahuje, pro romské děti navštěvující středisko. V této části jsou také uvedeny údaje získané z rozhovorů s pracovníky či z dotazníků vypracovaných dětmi. Pomoc střediska při integraci spočívá hlavně ve snaze upevnit v dětech pozitivní přístup ke vzdělání, v předávání důležitých hodnot, ve zvyšování jejich sebevědomí a také v tom, že prostřednictvím programů střediska účastníci získávají pozitivní zkušenosti s většinovou společností.
|
|
|
Znalost romské kultury a tradic ve městě Tábor
KOVÁČOVÁ, Silvie
Jak již vyplývá ze samotného názvu, tato diplomová práce pojednává o romské kultuře a tradicích, zejména mapuje úroveň znalostí jak ze strany samotných Romů, tak Neromů ve městě Táboře. Volba tématu vychází ze všeobecně známé skutečnosti týkající se problematického soužití těchto dvou tolik rozdílných skupin. Řada příslušníků majoritní společnosti nemá povědomí o tom, že Romové jsou specifickou skupinou obyvatel, mající svou vlastní kulturu a své tradice. Na druhou stranu se však tradiční způsob života Romů také výrazně změnil, spíše upadá, zvláště v jazyce. Oba tyto pohledu mohou hrát důležitou roli ve vzájemném porozumění Romů a většinové společnosti. Cílem práce bylo zmapovat znalost romské kultury a tradic romskou komunitou v Táboře a taktéž zmapovat tyto znalosti ze strany majoritní společnosti v Táboře. V souladu s tímto cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hlavní hypotéza předpokládala, že Romská komunita v Táboře své tradice a kulturu většinou již nezná. Druhá hlavní hypotéza předpokládala, že majoritní společnost v Táboře nezná romskou kulturu a tradice. Provedeným výzkumem se však tyto hypotézy nepotvrdily, protože převážná část dotazovaných jak strany Romů, tak Neromů znalo alespoň jeden prvek romské kultury a tradic. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
|
host ::
RSS.