|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
|
|
|
Radioaktivní odpady a uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí (výukový program)
NOVÁK, Jan
Bakalářská práce "Radioaktivní odpady a uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí" se zabývá (mimo jiné) jaderným palivem a biologickými účinky ionizujícího záření. V úvodní části je krátce zmíněna historie jaderných oborů v České republice. Dále je práce zaměřena na účinky ionizujícího záření, rozdělené na účinky deterministické a stochastické. Práce obsahuje rovněž soupis legislativních norem týkajících se manipulací s radioaktivním odpadem, a to nejen v rámci České republiky, ale i Evropské unie. Ochrana životního prostředí a zdraví před radioaktivními odpady je v současné době upravena řadou předpisů. Prvotním cílem práce bylo sestavit komplexní podklad pro prezentaci pro studenty vysokých škol na téma radioaktivní odpady a jejich dopad na životní prostředí. Závěrečná diskuze představuje pohled autora práce na možné další uplatnění e-learningu v řešení problematiky výuky tohoto oboru na Jihočeské univerzitě.
|
|
|
Distribuce radioaktivního stroncia v organismu
PAULŮ, Zuzana
Ve své bakalářské práci jsem zpracovávala téma týkající se distribuce radioaktivního stroncia v organismu. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do 3 hlavních partií. V první se čtenář seznámí se všeobecnou problematikou radioaktivního stroncia. Především s jeho patologickým působením na savčí organismus. V této části jsem popsala možné cesty vstupu radioaktivního stroncia do organismu a zdravotní rizika z toho vyplývající. Ve druhé části jsou popsány jednotlivé kazuistiky kontaminace radioaktivním stronciem. První případová studie popisuje dlouhodobou kontaminaci populace 90Sr v okolí řeky Teča. Ve druhé kazuistice jsem zmínila studii skupiny dobrovolníků, kterým bylo aplikováno radiostroncium 85. V organismu těchto dobrovolníků se sledovala jeho eliminace, retence a exkrece. Poslední kazuistika sledovala vliv zevního ozáření na celkovou distribuci radiostroncia v organismu krys. Třetí část obsahuje diskusi, která se týká distribuce radiostroncia v savčím organismu. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení distribuce radiostroncia v savčím organismu po různých cestách vstupu. Ve své bakalářské práci jsem měla za úkol vyvrátit anebo potvrdit hypotézu, že stupeň poškození savčího organismu je nezávislý na způsobu vniknutí radiostroncia do organismu. Tuto hypotézu jsem vyvrátila. Problematiku jsem vyhodnotila analýzou a porovnáním všech získaných materiálů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.