|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II
Malá, Irena ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Slabý, Josef (oponent)
Titul a jméno autora: Bc. Irena Malá Instituce: Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 - Krč Obor: Navazující magisterské studium oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Název práce: Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II Vedoucí práce: PhDr. Hocková Jana, PhD. Počet stran: 170 Počet příloh: 41 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: časná pooperační péče, hypotermie, krevní transfuze, tekutinová resuscitace, perioperační kardiovaskulární dysfunkce, farmakologická podpora, mechanická srdeční podpora HeartMateII, monitorace, přístroje, srdeční arytmie, ventilační strategie, pooperační antikoagulace, kontrola glykémie, selhání ledvin, nutrice, ošetřovatelství, komplikace, rehabilitace, psychologické aspekty Výskyt srdečního selhání se podobá svými rozměry epidemii s vysokou mortalitou. Tato skutečnost, společně se stagnujícím až klesajícím počtem vhodných dárců vedla k potřebě nahradit činnost srdce jako pumpy umělým čerpadlem. Mechanické podpůrné srdeční systémy jsou sofistikované přístroje, které jsou schopné na určitou dobu podpořit nebo úplně nahradit funkci srdce jako pumpy. Klinickou indikací implantace mechanické srdeční podpory je výrazné...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
|
|
|
Crush syndrom v přednemocniční neodkladné péči
JENDŘEJASOVÁ, Tereza
Problematika Crush syndromu v přednemocniční péči není téma, kde by příliš často byly přinášeny nové poznatky z výzkumů odborníků. To, co je o Crush syndromu v současné době známé a dostupné se nezměnilo již desítky let. Z části je to způsobeno tím, jak složité je určit v přednemocniční neodkladné péči, zda jde opravdu o Crush syndrom nebo ještě o hypovolemický šok s následkem poškození ledvin. V České republice nemáme velká zemětřesení, naštěstí ani velké sesuvy půdy a přesto se, čas od času, takový případ vyskytne. Právě proto je v současné době stále více žádoucí, aby zdravotničtí záchranáři byli na takové výjezdy dostatečně teoreticky připraveni. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje včetně schopnosti využití těchto znalostí v praxi. V práci bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část výzkumu zmapovala pomocí anonymních strukturovaných dotazníků teoretickou znalost v problematice Crush syndromu u zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Výsledky kvantitativní části výzkumu prokázaly znalosti v problematice Crush syndromu jako velmi dobrou v obou krajích a tím se také povedlo verifikovat hypotézu. Kvalitativní část výzkumu zmapovala pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi respondenty ze Středočeského a třemi respondenty z Jihočeského kraje praktické propojení teoretických znalostí přímo v terénu u klienta s rozvíjejícím se Crush syndromem, které byly vyhodnoceny také jako dostačující k poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče. Z výsledků práce je tak patrné, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského i Středočeského kraje jsou dostatečně teoreticky znalí problematiky poskytování kvalitní přednemocniční péče u klientů s rozvíjejícím se Crush syndromem.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
| |
|
|
Ošetřování cévních vstupů u pacientů na hemodialyzačním oddělení jako ošetřovatelský problém
ŠTRBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na současnou problematiku dialyzovaných pacientů s dialyzačním katétrem. Základním předpokladem dobře fungující dialyzační léčby je funkční dialyzační katétr a minimum komplikací během jeho používání. Důraz se klade na dodržování aseptického přístupu při manipulaci s katétrem určenému k dialýze. Cílem je zjistit, zda sestry dodržují ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů, zda sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a zmapovat nejvíce problémovou oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester. Ze stanovených cílů vyplývají následující výzkumné otázky. 1. Dodržují sestry ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů? 2. Pokládají sestry na standardním oddělení za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze? 3. Jaká je nejvíce problémová oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester? Výzkum byl prováděn kvalitativní formou pomocí skrytého pozorování. Výzkumu se zúčastnilo 5 sester z dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Benešově a 5 sester z interního oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie a.s. v Benešově. Pozorování bylo doplněno anonymní anketou též rozdanou na dialyzačním středisku a standardním interním oddělení. Dle zjištěných výsledků lze stanovit hypotézy. Ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů všechny sestry nedodržují, sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a nejvíce problémová oblast při ošetřování cévních vstupů je nedodržování aseptických postupů během ošetřování dialyzačních katétrů a neposkytnutí převazového materiálu pacientovi do domácího prostředí. Výsledky výzkumu poslouží k vytvoření návrhu ošetřovatelského standardu Ošetřovatelská péče o dialyzační katétr. Tento návrh může být předložen ošetřovatelskému managementu daných oddělení. Docílilo by se zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s dialyzačním katétrem.
|
|
|
Využití psychosociálních služeb na hemodialyzačních střediscích
HACKLOVÁ, Lucie
Chronické onemocnění ledvin je postupná progrese od stavu zdraví do stavu nemoci, vyúsťující v trvalé selhání vylučovacích, regulačních a hormonálních (metabolických) funkcí ledvin. Při ledvinném selhání dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze, retenci katabolitů, metabolické acidóze a chybějí látky produkované v ledvinách. Vzniká komplexní metabolická porucha, jejímž klinickým korelátem je uremický syndrom. Konzervativní léčba spočívá v úpravě či příznivém ovlivňování metabolických odchylek cestou dietní a medikamentózní. Pokud však nestačí konzervativní léčba je nutné přistoupit k některé z očišťovacích metod krve {--} hemodialýza, peritoneální dialýza. Na tyto metody pak navazuje transplantace ledviny. Dialyzovaní lidé vedou abnormální život, protože jeden jejich životně důležitý orgán nefunguje a je nahrazen přístrojem. Pacienti jsou vystaveni mnohým stresům a zákazům {--} musí dodržovat dietu s restrikcí tekutin, pravidelně užívat léky, jsou vlivem dialyzačních dní časově limitováni, často mají změněný vzhled, sexuální dysfunkci, vysokou nemocnost aj. Velkou nadějí je pro nemocné úspěšná transplantace, ale i ta má své medicínské kontraindikace, a tak se netýká všech dialyzovaných. Proto nemůže být překvapením velký výskyt deprese i sebevražd mezi pacienty. Z těchto důvodů je potřebné zaměřit se mimo zdravotní péče i na psychologickou péči a sociální rehabilitaci. Výsledky dotazníkového šetření však nepotvrdily výskyt psychologických potíží mezi klienty dialyzačních středisek. Potvrdilo se, že klienti středisek nemají zájem využívat psychosociální služby, což byla hypotéza č. 3. Dále se ukázalo, že klienti se neorientují v sociálních službách a sociálních dávkách. Tím se potvrdila hypotéza č. 2 - Klienti středisek neznají psychosociální služby. Hypotéza číslo 1: Psychosociální pracovníci nejsou využíváni hemodialyzačními středisky {--} se také potvrdila. V týmech středisek úplně chybí psycholog a sociální pracovník je pouze na jednom středisku.
|
host ::
RSS.