|
|
Porovnání fenolických profilů ovocných a révových vín
Michlovský, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá fenolickými profily ovocných a révových vín. V literární části jsou popsány fenolické látky, vybrané druhy ovoce, technologie výroby vín, nemoci a vady vín, typy a druhy vín a jejich marketing. V praktické části bylo vyrobeno čtrnáct druhů vín, z nichž každé bylo laboratorně a senzoricky hodnoceno.
|
|
|
Porovnání analytických a senzorických vlastností vín zrajících v různých skladovacích nádobách
Prátová, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo porovnat analytické a senzorické parametry vín, která zrají v různých skladovacích nádobách po určitou dobu zrání. V teoretické části jsou popsány skladovací nádoby na víno od historie až po současnost, jejich výhody a nevýhody. Detailnější je popis barikových sudů, jejich zpracování a vypálení. Následující kapitola pojednává o výběru vhodné nádoby pro alkoholovou fermentaci. Před zráním červených vín je důležitý proces biologického odbourání kyselin, což je popsáno v další kapitole. Nemalá část je věnována kapitole zrání vína. Jsou popsány některé vlivy z hlediska závislosti kyslíku na zrání, pH na barvu červených vín, pH na kyseliny. Důležitou kapitolou je zrání vín v barikových sudech, následná změna fenolických látek a závislost dubu a těkavých sloučenin na fyzikálně-chemické charakteristiky vín. V dalších kapitolách je vysvětlen pojem stárnutí vína, zákaly, choroby a vady vín, které mohou při zrání nastat. V experimentální části byla použita dvě červená vína a jedno bílé víno. Vína byla rozdělena do inertních nádob a do různých sudů odlišných výrobců a objemů. Červená vína byla vyrobena stejným technologickým způsobem a stejné byly i podmínky zrání vín (teplota, vlhkost). Cílem bylo vyhodnocení analytických a senzorických hodnot vín, po dobu jednoho roku. U bílého vína byl pokus zaměřen na 3 měsíce. Hlavním cílem bylo sledování změn obsahu fenolických látek: antokyanů, polyfenolů, množství kyseliny gallové, kyselin hydroxyskořicových a flavonolů. U jednotlivých vín byly pozorovány rozdíly v závislosti na použité nádobě, velikosti a době zrání. Důležitým parametrem se stalo senzorické hodnocení. Vína, která zrála v sudech, vykazovala aromatickou komplexnost, strukturu s taninovou jemností.
|
|
|
Antioxidační účinky vybraného sortimentu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se zaměřením na dřeviny
Kolísková, Barbora
Literární část této bakalářské práce se souhrnně zabývá látkami s antioxidačními účinky nacházejícími se v LAKR se zaměřením na dřeviny, dále vybrané léčivé dřeviny charakterizuje. Praktický experiment byl založen na stanovení látek s antioxidačními účinky ve vybraných druzích léčivých dřevin. Celkem bylo analyzováno 16 druhů plodů léčivých dřevin. Stanovovala se celková antioxidační kapacita, celkový obsah fenolických látek a celkový obsah flavonoidů. Při stanovování celkové antioxidační kapacity byla nejvyšší hodnota naměřena u mišpule německé (Mespilus germanica 'Holandská'). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl stanoven u růže dužnoplodé (Rosa pommifera 'Karpatská').
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních substancí v rostlinném materiálu
Dobeš, Jiří
Tato disertační práce je zaměřená na stanovení antioxidantů a antioxidační aktivity. V první práci byla optimalizována metoda DMPD ke stanovení antioxidační aktivity standardů antioxidantů a byl sledován průběh reakce v závislosti na čase, koncentraci a teplotě. Ve druhé práci bylo vyzkoušeno automatizované stanovení antioxidační aktivity standardů fenolických látek rutinu a kvercitrinu a standardů fenolických kyselin kyseliny gallové a kyseliny ferulové. Ve třetí práci byl stanoven fenolický profil a celková antioxidační kapacita (TAC) v meruňkových kultivarech a porovnávána metoda vysoce účinné kapalinové chromatografie s tandemovou elektrochemickou a UV spektrometrickou detekcí. Ve čtvrté práci byly popsány elektrochemické metody používané při stanovení fenolických látek. V páté práci byl sledován oxidační stres vyvolaný stříbrnými ionty v bakteriální kultuře Staphylococcus aureus pomocí spektrofotometrických a elektrochemických metod.
|
|
| |
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
|
Optimalizace podmínek a postupů při získávání bylinných extraktů.
SMUTNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá obsahem vybraných fenolických látek v některých druzích rodu Amaranthus, v černém bezu (Sambucus nigra L.) a v pohance (Fagopyrum esculentum M.). Fenolické sloučeniny jsou skupinou přírodních látek výhradně rostlinného charakteru. Flavonoidy představují pouze jednu skupinu fenolických látek. Flavonoidy vykazují mnohé příznivé biologické účinky, zejména působí jako antioxidanty. Přírodní flavonoidy působí jako prevence proti srdečním chorobám a dalším onemocněním spojené s vysokým věkem. Díky jejich biologickým účinkům se v posledních letech na výzkum flavonoidů obrací větší zájem. Pro stanovení fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody. A to metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC). Metoda MECC byla použita pro stanovení rutinu a volného kvercetinu. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech pohanky (76 400 mg/kg sušiny) a nejnižší obsah rutinu byl stanoven ve slupkách pohanky. Nejvyšší obsah rutinu byl pozorován u čaje z listů a květů pohanky. Toto množství koresponduje s obsahem rutinu obsaženém ve více než dvou pilulkách Ascorutinu (nejvyhledávanější flavonoidový preparát v České republice). Metoda HPLC byla použita ke kvantitativnímu stanovení fenolických kyselin. Obsah volného kvercetinu byl sledován ve všech vzorcích čajů. Ethanolický extrakt z květenství bezu černého neobsahuje žádný volný kvercetin. Volný kvercetin nebyl nalezen ani v žádných čajích připravených popsanými metodami.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.