|
| |
|
| |
|
|
Je reálný jednotný Evropský důchodový systém?
Korčáková, Barbora ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Evropská integrace je složitým a dlouhotrvajícím procesem, který se postupně dotýká všech oblastí národních politik. Velmi aktuálním problémem je také neudržitelné důchodové zabezpečení, jemuž čelí mnoho členských států, a proto se jím Evropská unie začíná stále více zabývat. Cílem této bakalářské je charakterizovat důchodové systémy vybraných členských zemí (Švédsko, Německo, Velká Británie) a poté nalézt odlišnosti a podobnosti mezi nimi. Dále práce analyzuje současný stav koordinace národních důchodových systémů v rámci Evropské unie a další možný vývoj v této oblasti. Na modelu, který předpokládá jednotný Evropský důchodový systém, je pomocí SWOT analýzy poukázáno na výhody a nevýhody jeho zavedení na příkladu ČR. Závěr práce shromažďuje poznatky a odpovídá na otázku, zda je existence jednotného Evropského důchodového systému reálná.
|
|
|
Aktuální institucionální reformy a jejich vliv na rozhodování v EU
Půlkrábková, Petra ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá institucionálními reformami provedenými v kontextu východního rozšíření a jejich dopadem na rozhodovací procesy EU. V první části práce je nastíněn vývoj evropského integračního procesu po druhé světové válce a stručně charakterizován základní institucionální rámec rozhodovacího procesu EU. Ve druhé části práce jsou uvedeny samotné institucionální reformy provedené v kontextu rozšíření EU o další členské státy směrem na východ, přičemž je kladen důraz na zatím poslední změnu primárního práva EU - Lisabonskou smlouvu. Ve třetí části jsou uvedeny důsledky přijetí zmíněné smlouvy, zejména pak jejich dopad na rozhodovací procesy v EU, ovlivnění hlasovacího potenciálu ČR a nově vzniklé funkce v EU a jejich pravomoci. Stručně je zde také pojednáno o demokratickém deficitu a Listině základních práv EU.
|
|
|
Východní rozšíření EU a jeho dopady na Evropskou unii a vybrané členské státy
Hokešová, Kateřina ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá procesem tzv. východního rozšíření Evropské unie, které proběhlo ve dvou vlnách v letech 2004 a 2007. Zhodnotí východiska pro rozšíření z pohledu obou zúčastněných stran -- jak států střední a východní Evropy, které se po pádu komunismu chtěly navrátit do Evropy a stát se součástí demokratického celku; tak samotné EU, která viděla v rozšíření hlavně možnost, jak sjednotit kontinent a získat zpět klesající ekonomický potenciál. V druhé části práce shrne důsledky rozšíření opět z pohledu obou stran. Rozšíření mělo vliv jak na ekonomickou, tak na politickou situaci v daných zemích a výrazně změnilo i celý rozhodovací proces EU.
|
|
|
Pozice Švédska v rámci integračních procesů v Evropě
Vránková, Jana ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá vývojem postavení Švédska v evropském integračním procesu po Druhé svétové válce. Sleduje vývoj jeho neutrálního postavení, vstup do Evropského společenství volného obchodu a posléze i do Evropské unie. Zabývá se také současnými problémy a výzvami pro Švédsko, mezi něž patří přijetí eura, nezaměstnanost mladých, fiskální udržitelnost a imigrace. Poslední kapitola je komparativní a srovnává Švédsko z různých úhlů pohledu s jeho nejbližšími geografickými i kulturními sousedy, tedy s Dánskem a Finskem.
|
|
|
Analýza zahraničního obchodu ČR v 90. letech a na počátku tisíciletí - dopady účasti v evropském integračním procesu
Kollert, Jan ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat vývoj zahraničního obchodu České republiky posledních dvaceti let v kontextu participace ČR na ekonomické integraci v Evropě. V první fázi je pojednáváno o nejdůležitějších ekonomických změnách, týkajících se zejména zahraničně-obchodní politiky, v období transformace. Následující kapitoly nabízí podrobnou analýzu teritoriální i komoditní struktury zahraničního obchodu ČR v 90. letech a zejména od roku 2000. Závěrečná část se zabývá změnami v zahraničně-obchodní politice ČR po vstupu do Evropské unie a jejich dopady na obchodování vůči jednotlivým státům, integračním uskupením či skupinám států.
|
|
| |
|
| |
|
|
Postavení Francie v mezinárodních vztazích na přelomu 40. a 50. let 20. století
Poddaná, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
V mé bakalářské práci se snažím definovat postavení Francie na poli mezinárodních vztahů na přelomu 40. a 50. let 20. století. Francie vychází z druhé světové války zničená a ztrácí své dosavadní velmocenské a hegemonní postavení. V poválečném období se musí vypořádat hned s několika vlivy, aby si získala zpět své dřívější postavení. Svět je nyní rozdělen do dvou bloků mezi SSSR a USA. V tomto bipolárním rozdělení se Francie přiklání k západnímu bloku a k USA, kdy může čerpat jejich finanční podporu k ekonomické obnově země. Zároveň se ale snaží ponechat si svůj vliv ve svých koloniích, což se jí nedaří, protože je příliš zaměstnaná svoji vnitropolitickou situací. Ale i v této situaci najde východisko a chopí se iniciativy v začínajícím procesu evropské integrace a opět si získá své postavení v popředí veškerého dění v Evropě.
|
host ::
RSS.