|
|
Management těžce a extrémně nedonošených novorozenců v prvních hodinách po porodu z ošetřovatelského hlediska
ŠIMKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřena na management těžce a extrémně nedonošených novorozenců, a to především v prvních hodinách po porodu. Zejména z ošetřovatelského hlediska. Teoretická část je věnována problematice předčasného porodu, časnému zajištění těžce a extrémně nedonošených novorozenců po porodu, resuscitaci novorozence. Také se věnuje u těchto novorozenců potřebné léčby kyslíkem a dotýká se problematiky vývojové psychologie těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Největší podíl teoretické části je věnován termomanagementu novorozence, neboť ten je pro těžce a extrémně nedonošené novorozence jednou z podmínek přežití. Vhodnou sesterskou ošetřovatelskou péčí a prevencí při časném zajištění novorozence je možné tepelným ztrátám u novorozence zabránit a tím předcházet komplikacím ze ztrát tepla vyplývajících. V praktické části této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle a na každý cíl jedna navazující hypotéza. Prvním cílem bylo zjistit současný stav managementu při ošetřování těžce a extrémně nedonošených novorozenců v prvních hodinách po porodu. Hypotéza na tento cíl byla stanovena, ve znění, že sestry primárně zajišťují termomangement novorozence. Jako druhý cíl bylo zjistit, zda sestry při ošetřování těžce a extrémně nedonošených novorozenců postupují dle ošetřovatelských standardů daných pracovišť a hypotéza navazující na tento cíl byla stanovena ve znění, že sestry při ošetřování těžce a extrémně nedonošených novorozenců postupují dle standardů daných pracovišť. Další částí bakalářské práce je výzkumné šetření, které v tomto případě bylo prováděno kvantitativní metodou sběru dat, a to prostřednictvím anonymních dotazníků, které byly rozdány ve vybraných perinatologických centrech dětským sestrám. Celkem bylo rozdáno 85 dotazníků, z celkového počtu bylo vráceno a zpracováno 71 dotazníků. Oba cíle této bakalářské práce byly prostřednictvím otázek v dotazníku splněny a stanovené hypotézy tím potvrzeny.
|
|
|
Péče o ženu v šstinedělí z pohledu teréní porodní asistentky
FIEDLEROVÁ, Jiřina
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velkou zátěží jako po stránce somatické, tak po stránce psychické. Bakalářská práce se zabývá problematikou celého šestinedělí, péčí o ženy po propuštění do domácího prostředí a úlohou porodní asistentky v terénu. Bylo stanoveno pět cílů, které měly zjistit, zda ženy po porodu budou potřebovat pomoc, kterou by jim mohly poskytnout terénní porodní asistentky a zda by měly o tuto pomoc zájem. Další cíle měly zjistit, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou pomoc porodní asistentky v péči o epiziotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a zda ženy mají informace, kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. Hypotézy předpokládaly, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou péči porodní asistentky v péči o episiotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. V metodice bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření s dotazníkovou technikou sběru dat. V dotazníku bylo použito 31 otázek. 24 bylo uzavřených a 7 polootevřených. První otázky byly identifikační, další se týkaly problematiky související se šestinedělím žen. Výzkumné šetření proběhlo v době od začátku listopadu 2008 do konce února 2009. V bakalářské práci byly cíle splněny a hypotézy potvrzeny. Podařilo se zjistit, že ženy v domácím prostředí odbornou pomoc porodních asistentek potřebují. V současné době je v regionu Jindřichův Hradec velmi málo terénních porodních asistentek, které provádí návštěvní službu v rodinách. Šestinedělky musí i s malými problémy, které nejsou schopny zvládnout, navštívit obvodního gynekologa nebo lékaře v nemocnici. Porodní asistentky se jistě v blízké budoucnosti budou více věnovat péči o ženy v terénu a tím se zlepší i celková péče o matky i děti v období šestinedělí.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
|
|
Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení
CEAOIOVÁ, Jana
Na neonatologickém oddělení je protiepidemický režim z ošetřovatelského hlediska zaměřen především na blokádu možných cest přenosu infekce a zabránění vzniku nozokomiální nákazy u novorozence, který má během novorozeneckého období sníženou imunitu, a je tudíž zvýšeně vnímavý a ohrožený vznikem infekce. Jednotlivé složky protiepidemického režimu tvoří bariérový systém ošetřování novorozence, který je třeba z pozice ošetřovatelského personálu považovat za komplex opatření, tvořících jeden celek, a také je jako celek dodržovat, protože jedině za této podmínky poskytuje bariérový systém novorozenci během jeho pobytu na neonatologickém oddělení bezpečnou ochranu proti nozokomiální infekci. Bakalářská práce s názvem Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou rozepsány jednotlivé složky bariérového systému ošetřování, bránící přenosu infekce, se zaměřením na složky dezinfekce a sterilizace, hygiena a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. Ve výzkumné části práce jsou zpracovány výsledky ošetřovatelského výzkumu. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný rozhovor a zúčastněné, skryté pozorování. Výzkumným souborem bylo pět dětských sester a jedna porodní asistentka pracující na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi související výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje dezinfekční a sterilizační opatření, druhým cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a třetím cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje správnou manipulaci se zdravotnickým prádlem. V souvislosti s prvním cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál dezinfekční a sterilizační opatření, v souvislosti s druhým cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a v souvislosti s třetím cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál manipulaci se zdravotnickým prádlem. Autorka se snažila zjistit, zda ošetřovatelský personál pracující na neonatologickém oddělení zná a dodržuje některé výkony z vybraných okruhů bariérového systému ošetřování, týkající se dezinfekce a sterilizace, mytí a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. V závěru bakalářské práce bylo na základě poskytnutých rozhovorů a pozorování zjištěno, že ošetřovatelský personál, pracující na neonatologickém oddělení, zná a zároveň dodržuje zásady vybraných složek bariérového systému ošetřování novorozenců. Autorka se domnívá, že výsledky výzkumného šetření bakalářské práce by bylo možné použít jako informační materiál pro seminář, týkající se dodržování protiepidemického režimu, určený porodním asistentkám a dětským sestrám, pracujícím na neonatologických odděleních.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
|
|
Screening sluchu u novorozenců v Nemocnici České Budějovice
ČÁCHOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá screeningem sluchu u novorozenců v Nemocnici České Budějovice a. s. Jsou zde uvedeny výsledky screeningu sluchu u všech dětí narozených v Nemocnici České Budějovice od 1.1 2007 do 31.12. 2008. Screening byl prováděn metodou zjišťování přítomnosti transientně evokovaných otoakustických emisí přístroji Echo Check a Echo Screen. Při vyšetřování novorozenců úzce spolupracovaly Nemocnice České Budějovice a.s. a Zdravotně sociální fakulta Jihočeské Univerzity. Vyšetřovaní novorozenci byli rozděleni do dvou skupin. První z nich, fyzilogičtí (nerizikoví) novorozenci jsou děti, hospitalizované na stanici fyzilogických novorozenců. Tyto děti se narodily bez zjevných rizik a proběhla u nich nekomplikovaná poporodní adaptace. Druhá skupina, rizikoví (patologičtí) novorozenci jsou děti, hospitalizované na stanicích pro patologické novorozence z nichž každé má alespoň jedno z uvedených rizik: pozitivní rodinná anamnéza, prenatální infekce, hmotnost pod 1500 g, perinatální hypoxie, řízená a podpůrná ventilace, dlouhodobá oxygenoterapie, žloutenka VT nebo hraniční, neuroinfekce, aminoglykosidy, glykopeptidy, diuretika, vrozené vývoje vady hlavy a krku. Cílem práce byl včasný záchyt sluchových vad u dětí narozených na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Tento cíl se podařilo splnit. Z výsledků této práce vyplývá, že počet rizikových novorozenců s nepřítomnými transientně evokovanými otoakustickými emisemi alespoň na jednom uchu je vyšší u rizikových novorozenců, oproti novorozencům nerizikovým, a také že větší podíl sluchových vad a poruch je ve skupině patologických novorozenců oproti novorozencům fyziologickým. Těmito zjištěními byly potvrzeny stanovené hypotézy. Tato bakalářská práce poukazuje, na realizovatelnost celoplošného screeningu v našich podmínkách a na jeho nezbytnost při včasném odhalování sluchových vad a poruch.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
|
Prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí v přednemocniční péči
SÁKOVÁ, Erika
V bakalářské práci bylo cílem zmapování možností prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí záchranáři v rámci přednemocniční neodkladné péče. Prevenci zde zastupuje soubor teoretických a organizačních znalostí a praktických dovedností při porodech mimo zdravotnická zařízení. Výsledky poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni teoreticky odvést porod, ale v praxi si nejsou příliš jisti. To by se dalo považovat za námět k rozšíření jejich znalostí. Ošetřit novorozence po porodu však dokáží.
|
|
|
Čemu slouží babyboxy?
TOMÁŠKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá především zřizováním babyboxů v České republice. Interpretuje pro i proti argumenty odborníků, které popisují morální, právní a technické aspekty těchto zařízení. Část je věnována historickému vývoji postoje společnosti k otázce nechtěných dětí, v Čechách a Evropě. Práci pak uzavírá kapitola o dalších alternativách k babyboxům. Hlavním cílem je pomoci čtenáři vytvořit si z poskytnutých informací ucelený názor na probíranou problematiku.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
host ::
RSS.