|
|
Vliv stabilizace kontralaterálního ramenního pletence na přesnost fotbalového kopu
POMEJE, Marek
Tato bakalářská práce zkoumá, jaký vliv má stabilizace kontralaterálního ramenního pletence na přesnost fotbalového kopu. Pro efektivitu fotbalového kopu je důležitá dostatečná aktivita svalů a rozsah v ramenním pletenci. Rameno je pro fotbalisty velmi důležitým kloubem. Pomáhá udržet stabilitu těla během zápasu nebo tréninku, kdy hráč podstupuje desítky soubojů, ale pomáhá i stabilizovat tělo při každém kopu. Nestabilní ramenní pletenec může mít za následek snížení přesnosti fotbalového kopu. Dalším problémem může být, že chronické přetěžování nestabilního ramenního pletence může vést ke vzniku úrazů. Práci jsem rozdělil do dvou částí části teoretické a praktické. V teoretické části popisuji charakteristiku fotbalu, anatomii, kineziologii, centraci a stabilizaci ramenního pletence a v závěru práce se věnuji možnostem klinického vyšetření ramenního pletence. V praktické části byla použita metodika kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou zpracování kazuistik. Zkoumal jsem tři hráče fotbalu ve věku od 20 do 23 let. U každého hráče jsem provedl vstupní a výstupní kineziologický rozbor a pomocí strukturovaného rozhovoru jsem odebral anamnézu. U všech probandů jsem provedl vyšetření pohledem, palpací, antropometrické a goniometrické vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů a speciální testy ramenního kloubu. Terapie probíhala po dobu dvou měsíců, 2x týdně 30 minut. Hlavním cílem bylo zjistit, jak velký vliv má stabilizovaný, ramenní pletenec na přesnost fotbalového kopu, a zmapovat možnosti fyzioterapie v této problematice. Přesnost byla testována pomocí čtyř vlastních testů, které měly co nejvíce simulovat situaci kopu při fotbale. U všech respondentů došlo k uvolnění svalů ramenního pletence, zlepšení funkce horní končetiny a k zlepšení stability ramenního pletence, ale jen dva respondenti vykazovali zlepšené výsledky v přesnosti kopu. Práce by mohla sloužit pro zvýšení informovanosti širší sportovní veřejnosti o daném tématu. Zvýšit zájem fotbalistů i mimo vrcholovou kariéru ke stabilizaci ramenního pletence. Práce by zároveň mohla sloužit i jako studijní materiál pro fotbalové trenéry.
|
|
|
Vliv stabilizace kontralaterální dolní končetiny na přesnost fotbalového kopu
NĚMEC, Ondřej
Tato bakalářská práce se zabývá přesností kopu ve fotbale. Přesnost kopu je v dnešní době velmi důležitou součástí fotbalu. Na jejím zdokonalení pracují téměř všichni hráči na celém světě při každém tréninku. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsána historie fotbalu a lokomoční činnost ve fotbale. Dále jsou popisovány druhy fotbalových kopů, a jaké svaly jsou při nich nejvíce zatěžovány, anatomie dolní končetiny a kineziologie v kloubu kyčelním, kolenním a hlezenním. Jsou předloženy poznatky o postuře a o vyšetřeních, které jsou využity v části experimentální. V praktické části bakalářské práce je aplikována metodika kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří tři hráči fotbalového týmu TJ Hluboká nad Vltavou ve věku 2223 let. U hráčů byl proveden komplexní vstupní a výstupní kineziologický rozbor, anamnéza formou rozhovoru, aspekce (vyšetření pohledem), palpace (vyšetření pohmatem), antropometrické a goniometrické vyšetření, vyšetření kloubní hry, pohybových stereotypů, zkrácených svalů a funkční testy. Posledním testem vlastní testování přesnosti fotbalového kopu v několika situacích. Terapie zaměřená na zlepšení funkce opěrné dolní končetiny probíhala po dobu 6 týdnů 2x týdně po 15 minutách. Byla vytvořena specifická sestava cviků (SSC), která se zaměřovala na stabilizaci opěrné dolní končetiny. Obsahovala prvky dynamické neuromuskulární facilitace (DNS). Hlavním cílem práce bylo zmapovat vliv specifické stabilizace opěrné (statické) dolní končetiny na přesnost fotbalového kopu. U dvou ze tří sledovaných probandů došlo ke zlepšení přesnosti kopu. Díky zvoleným terapeutickým metodám u nich došlo k protažení zkrácených svalů, k úpravě stereotypů a ke zlepšení stabilizace opěrné dolní končetiny. Práce může být inspirací pro další práce s větším množstvím probandů a může sloužit sportovním fyzioterapeutům nebo trenérům ke zkvalitnění fotbalové techniky a přesnosti kopu.
|
|
|
Vliv metody "Propriofoot Concept" na stabilizaci kolenního kloubu u žen ve vrcholovém sportu v softballu
HOŠTIČKOVÁ, Barbora
Problematika kolenního kloubu je jedním z nejvíce diskutovaných témat týkajících se zranění v profesionálním sportu. V softballu tomu není jinak. Nároky kladené na biomechaniku kolenního kloubu se zvyšují a vyúsťují v poranění kolene a jeho struktur. Kolenní kloub je nejsložitějším kloubem v lidském těle skládající se z tří kostí femuru, tibie a pately a jejich kongruentní plochy vytvářejí skloubení femorotibiální a femoropatelární. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou instability kolene u hráček softballu na vrcholové úrovni. Teoretická část je zaměřena na historii softballu, predilekční místa a důvody zranění v softballu, poukazuji zde na velké nároky stability kolene při rotačním pohybu celého kolenního kloubu a následné zátěže celého těla kladené na tento kloub. Hlavním úkolem této práce bylo vytvoření specifické sestavy posilovacích a stabilizačních cviků (SSC) pro dvě skupiny hráček softballu. Jedna skupina hráček se zaměřila na posílení svalů kolenního kloubu s pomůckami a cviky zvolenými z metody "Propriofoot Concept". Druhá skupina hráček se stejným cílem používala pouze jiné pomůcky k posílení svalů kolenního kloubu ("čočka)", ale sestava cviků byla stejná. SSC měla být pouze doplňkem tréninkové jednotky hráček po dobu 3 měsíců. Dále jsem se zaměřila na porovnání obou skupin a vybraných metodik. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor hráček čítá čtyři hráčky ze softballového týmu Žraloci Ledenice. Věk hráček se pohybuje v rozmezí 18 až 21 let. Pro kvalitní výsledky bylo provedeno sledování hráček během jejich cvičební jednotky jednou týdně a pro jejich potřeby zpracován manuál provedení cviků. Hráčky cvičily třikrát týdně, z toho dvakrát individuálně podle jejich potřeb a bez mého sledování. SSC se v průměru pohybovala v rozmezí 15 - 20 minut. Tato práce může být v budoucnu využita jako pomocný materiál ke cvičení nejen se sportovci ve vrcholovém sportu, ale i pro osoby s instabilitou kolenního kloubu bez sportovního zaměření. Práce je vhodná jako studijní materiál pro fyzioterapeuty, trenéry a hráčky či hráče nejen softballu, ale i baseballu, který zatěžuje kolenní kloub stejným způsobem.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
|
|
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Motivace a stabilizace zaměstnanců v TüV
Prajzlerová, Lucie ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dittrich, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjištění a následná analýza pracovní spokojenosti, motivační struktury a stimulačních oblastí zaměstnanců společnosti TÜV SÜD Czech pomocí empirického výzkumu a následné zhodnocení aktuálního stavu a navržení možných opatření. V práci je popsán styl personální práce společnosti, zejména ty její oblasti, které přispívají k motivaci a následné stabilizaci zaměstnanců. V dalším kroku je provedena analýza spokojenosti a motivace zaměstnanců pomocí dotazníkového šetření, výsledky jsou dále hodnoceny a na jejich základě jsou navržena opatření ke zlepšení.
|
|
|
Specifika české transformace
Haberle, Ondřej ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Breňová, Lubomíra (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na popis ekonomické transformace v letech 1990-1997 v České republice. Důraz je kladen na rozdílností transformačního procesu v ČR oproti jiným tranzitivním státům. Teoretická část se věnuje konceptu centrálně plánované ekonomiky a teorii ekonomické transformace. Praktická část popisuje vlastní průběh transformace v makroekonomické a mikroekonomické rovině.
|
|
|
Stabilizace zaměstnanců generace Y
Kazík, Tomáš ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Šikýř, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval tématem stabilizace zaměstnanců Generace Y. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory jsou pro cílovou skupinu nejdůležitější při stabilizaci v organizaci, přičemž cílovou skupinou byly jedinci z Generace Y s vysokoškolským vzděláním a ekonomickým oborem. V teoretické části jsem popsal proces stabilizace zaměstnanců, včetně všech proměnných, které do tohoto procesu zasahují. Dále jsem představil a charakterizoval Generaci Y. Na konci teoretické části jsem představil studie, ze kterých jsem čerpal informace pro můj výzkum. Na začátku výzkumné části jsem sestavil soubor 20 stabilizačních faktorů. Tyto faktory jsem zkoumal pomocí vzorku 10 respondentů. 7 faktorů bylo vyřazeno a 13 postoupilo do on-line dotazníku. Dotazník vyplnilo 737 respondentů a výsledkem byly zjištěné 4 nejdůležitější (TOP) faktory stabilizace pro cílovou skupinu: "zajímavá práce", "dlouhodobé kariérní možnosti", "respekt organizace ke svým zaměstnancům" a "plat".
|
|
|
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
| |
host ::
RSS.