|
|
Nepůvodní druhy sladkovodních ryb středomořského úmoří Balkánu
Balog, Štefan ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast úmoří Středozemního moře Balkánského poloostrova patří mezi tzv. horká místa biodiverzity. V této oblasti je velká diverzita sladkovodních ryb a vysoký stupeň endemismu. Introdukce nepůvodních druhů ryb výrazně ovlivňuje ekosystémy a původní druhy ryb. Introdukce probíhaly z různých důvodů. Akvakultura, sportovní rybolov a okrasný chov ryb patří mezi nejvýznamnější důvody pro introdukci nepůvodních druhů sladkovodních ryb. Do úmoří Středozemního moře na Balkánském poloostrově bylo introdukováno celkem 39 druhů ryb ze 12 čeledí, z nichž nejvíce jsou zastoupeny čeledi kaprovití (Cyprinidae) a lososovití (Salmonidae). Introdukce ryb byla známa už za dob Římanů. Ačkoli první zaznamenaná introdukce na toto místo proběhla již ve 13. století, nejvíce druhů bylo introdukovaných v průběhu 20. století. Severní Amerika, Evropa a Asie jsou tři oblasti, odkud byly nepůvodní druhy zavlečeny. V oblasti byl zaznamenán značný počet translokací, neboli přemístění určitého druhu v rámci jedné oblasti. Nejvíce rozšířené introdukované druhy ryb ve středozemním úmoří Balkánu jsou kapr obecný (Cyprinus carpio), střevlička východní (Pseudorasbora parva), pstruh duhový (Onchorhynchus mykiss), gambusie holbrookova (Gambusia holbrooki), karasi (Carassius spp.) a slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus). Hybridizace,...
|
|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Marketingový průzkum trhu ryb v ČR
LEVÁ, Lenka
Marketingový průzkum trhu ryb v České republice jsem zaměřila na prodej sladkovodních ryb, které jsou typické pro naši zemi. Konzumace sladkovodních ryb má v českých zemích dlouholetou tradici, naopak ryby mořské jsou záležitostí moderní doby, která umožnila dovoz této suroviny z přímořských států. I přes dlouhodobou existenci ryb na našem trhu je jejich konzumace v porovnání s jinými druhy masa i v porovnání s jinými státy na nízké úrovni. Ve své práci jsem se zaměřila zejména na mladou generaci a jejich stravovací návyky vzhledem k druhové konzumaci ryb. Ryby konzumují více než dvě třetiny obyvatel, což znamená, že je zde velký prostor na motivování lidí k vyšší spotřebě domácích sladkovodních ryb. Češi jedí mnohem více mořské ryby než sladkovodní. Příčinou je širší sortiment mořských ryb na trhu, lépe zpracované a upravené výrobky z nich a často i nižší ceny než u sladkovodních ryb. Ve většině restauracích je malý, nebo téměř žádný, výběr pokrmů ze sladkovodních ryb. Propagací ryb u kuchařů a jejich školením, lze docílit častější zařazení sladkovodních ryb do jídelníčků restauracích, které mladá generace využívá k častému stravování.
|
|
| |
|
|
Tasemnice čeledi Gryporhynchidae z Afriky
HAASOVÁ, Ivana
Tato práce je morfologicko-taxonomickou studií tasemnic čeledi Gryporhynchidae z Afriky. Nový materiál z Keňi, Senegalu a Súdánu zahrnuje 17 druhů v 8 rodech - Amirthalingamia macracantha (Joyeux et Baer, 1935) Bray, 1974; Anomotaenia riccii (Fuhrmann et Baer, 1943) Baer et Bona, 1960; Cyclustera magna (Baer, 1959) Bona, 1975; Cyclustera sp.; Dendrouterina macrosphincter (Fuhrmann, 1909) Baer et Bona, 1960; Neogryporhynchus sp.; Paradilepis lloydi (Southwell, 1926) Spasski, 1954; Paradilepis maleki (Khalil, 1961); Paradilepis urceina Bona, 1975; Paradilepis urceus (Wedl, 1855) Joyeux et Baer, 1950; Parvitaenia macrocoleo Bona, 1975; Parvitaenia macropeos (Wedl, 1855) Baer et Bona, 1960; Parvitaenia megascolecina Bona, 1975; Parvitaenia purpurea Johri, 1959; Parvitaenia samfyia Mettrick, 1967; Valipora ardeolae (Singh, 1952) Baer et Bona, 1960 a Valipora mutabilis (Linton, 1927).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.