|
|
Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Borkovická blata, Olešenský mokřad
LEŠTINOVÁ, Iveta
Diplomová práce pojednává o vlivu rašeliništních biotopů na místní klima, převážně na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance podobných lokalit Borkovická blata a Olešenský mokřad v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost mezi obcemi Soběslav a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení bylo provedeno na základě měření teplotních a vlhkostních charakteristik stanoviště pomocí automatických měřících meteostanic. Měření probíhalo v období od 17. 4. do 3. 11. 2016 v hodinovém intervalu. Během vegetačního období byla odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost sledovaných ekosystémů. Analýza měřených meteorologických dat ukázala, že se lokality mezi sebou lišily. Výsledky ukazují poměrně malé rozdíly v teplotách vzduchu snímaných na úrovni povrchu porostu a ve 2 m nad povrchem. Největší průměrné teploty byly zjištěny na lokalitě trvalý travní porost. Největší průměrný tlak vodní páry byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad jak ve 2 m nad povrchem, tak i na úrovni porostu. Nejnižší průměrný sytostní doplněk byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad, je tedy nejvlhčím místem. Nejvyšší hodnoty vykázala lokalita trvalý travní porost, což značí, že se jedná o nejsušší místo. Nejvyšší průměrná evaporativní frakce byla zaznamenána na lokalitě Olešenský mokřad, kde bylo na výpar spotřebováno největší množství dostupné energie. Nejméně energie spotřebované na výpar bylo na lokalitě Borkovická blata. Rozdíly mezi studovanými lokalitami byly způsobeny vegetací a množstvím přítomné vody v ekosystému.
|
|
|
Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice
Zuna, Milan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michal (oponent) ; Soudek, Petr (oponent)
1 Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice Milan Zuna, 2012 Abstrakt Znečištění životního prostředí toxickými kovy patří v současné době mezi aktuální témata studovaná v mnoha zemích. Toxické kovy a jejich formy jsou studovány především kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Na území České republiky jsou přímá měření koncentrací těžkých kovů dostupná pouze za omezenou dobu. Z tohoto důvodu využíváme k určení historického zatížení prostředí studovanými kovy nepřímé metody např. geochemické archívy. Pro studium historického znečištění olovem (Pb) byly na vybraných lokalitách v České republice studovány rašelinné profily a dřevní letokruhy. Celkem bylo zkoumáno 12 rašelinných profilů a 33 dřevních jader (Picea abies) odebraných z okrajových oblastí České republiky s rozdílným historickým zatížením (Krušné hory - Novodomské rašeliniště-ND, Jizerské hory - Bílá Smědá-BS, Šumava - Jezerní slať-JS) a z historicky zatížené oblasti zpracováním Pb-Ag rud (Příbram-Brdy). V blízkosti Příbrami byly sledovány jak oblasti v okolí hřebene Brd (9 km východně od Pb metalurgické huti), tak i v těsné blízkosti metalurgické huti. Pro posouzení možného zdroje kontaminace bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb. Datování rašelinných...
|
|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
|
Molecular study of lipids in humic acids by sequential chemical degradation
Bachratá, Radka ; Grasset, Laurent (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Soil lipids were shown to have relatively high resistance to biodegradation and therefore could provide information on organic matter sources and diagenetic processes. Soil organic matter is highly heterogeneous and different dynamic pools have been evidenced. However the links between these pools and molecular structure have not yet been established. Lipid and bitumen analyses were performed for two samples (i.e. peat and lignite). Numerous compound classes (free hydrocarbons and free ketones, bound alkanols, bound fatty acids, bound -hydroxy acid, bound diacids and polycyclic compounds) were identified in both samples and their different distribution was determined. GC/MS analysis of the free and bound lipids has revealed different main sources depending on the differential degradation. Some similarities could be a strong sign of the preservation of a part of waxes and suberins from higher plants (long chained bound fatty acids.) Large differences in lipid molecular composition were observed between the samples, illustrating the importance of studying lipids from a young sediment (peat) and an older one (lignite).
|
|
|
Fosilní paliva v ČR
Ertelt, Tomáš ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerši fosilních paliv v České republice jejich druhy, vlastnosti, výskyt, jejich spotřebu, těžbu, dovoz a vývoz. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, antracit, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V práci je zmapovaná jejich dostupnost, ložiska, zpracování a využití v České republice. V práci jsou zhodnoceny statistická data těžby do roku 2011.
|
|
|
Použití alternativních surovin pro pěstování okrasných dřevin v kontejnerech
Frlausová, Monika
Experimentálně byl hodnocen vliv vybraných školkařských pěstebních substrátů na vývoj a kvalitu produkovaných výpěstků. Přidané alternativní komponenty byly pozorovány kokosové vlákno, kokosová rašelina a hydrogel. Jako modelová rostlina byl k experimentu zvolen Cotoneaster buxifolius ,Nana', pokus byl jednoletý. Hodnoceny byly parametry: výška rostliny, průměrná délka výhonů, počet výhonů, průměr kořenového krčku, objem kořenové soustavy. Dodané suroviny, jenž by měly v budoucnu nahradit rašelinu v pěstebních školkařských substrátech, prokázaly pozitivní vliv na kvalitu i kvantitu výpěstků.
|
|
|
Vliv land use na kvalitu rašeliny a složení vegetačního krytu na příkladu Borkovických bla
LEŠTINOVÁ, Iveta
Borkovická blata představují největší rašeliniště v Třeboňské pánvi. Dříve zde probíhala těžba rašeliny až do roku 1979. Nejzachovalejší část Blat byla poté v roce 1980 vyhlášena za chráněné území a vznikla zde přírodní rezervace Borkovická blata. Těžba ovlivnila nejen samotná Blata, ale i jejich přilehlé okolí a využívání krajiny. Práce pojednává o způsobu hospodaření na okolních plochách, a jak to může ovlivňovat kvalitu rašeliny a její vegetační kryt v přírodní rezervaci Borkovických blat. Práce v terénu měla dvě části: 1. odběr rašeliny a její chemické rozbory (prováděny v roce 20102011); 2. fytocenologické snímky s vypracováním land use okolních ploch (terénní práce byly prováděny od července do konce října roku 2014). Na Blatech byla vybrána čtyři místa o velikosti 5 x 5 m, na kterých se prováděly odběry a průzkum. Vybraná místa vykazovala již na první pohled značné odlišnosti podle způsobu dřívějšího využívání.
|
|
|
Experimentální stanovení toku tepla půdou nebo umělým substrátem pomocí čidla HFP01SC
VÁŇA, Jan
Tato práce si klade za cíl popsat metodu měření toku tepla substrátem nebo půdou pomocí samokalibrovatelného čidla tepelného toku HFP-01SC (Hukseflux, Holandsko) a potvrdit vhodnost jeho použití. V neposlední řadě by měla být návodem k aplikacím s použitím tohoto čidla. Tato práce by měla být přínosem oborům zabývajícím se z různých důvodů měřením toku tepla v substrátu nebo půdě.
|
|
|
Historie a současnost těžby rašeliny v Borkovických blatech
ŠTĚCHOVÁ, Monika
V obecné části diplomové práce jsou stručně charakterizovány kaustobiolity, rašelina a rašeliniště, způsoby jejich vzniku, druhy a význam. Další důležitou částí této práce je těžba rašeliny, její vývoj, následná rekultivace a ekologické problémy těžby. Hlavní částí je charakteristika lokality Borkovická blata, zmapování průběhu těžby na lokalitě a současný stav. Dále je zde stručně charakterizována společnost Rašelina, a. s., která na Borkovických blatech rašelinu dlouho těžila a dodnes se zabývá těžbou a zpracováním rašelin.
|
|
|
Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu
KRESÁČ, Martin
Diplomová práce porovnává průběh iniciálních stádiích sukcese na různých typech substrátů (písek, rašelina, výsykové miocénní jíly) a půdách, ve dvou rozdílných krajiných. Cíle práce jsou: - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí pokryvnosti a několika vybraných biologických vlastností druhů rostlin; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí vybraných půdně biologických charakteristik; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Zhodnotit vztah vybraných půdně biologických charakteristik studovaných substrátů a pokryvnosti rostlin v průběhu iniciálních stádií sukcese.
|
host ::
RSS.