|
|
Historie školství ve Čkyni v letech 1880 - 1948
ŠIŠLÁKOVÁ, Marta
Práce se zabývá popisem života žáků na Obecné škole ve Čkyni v letech 1880-1948. V úvodu je nastíněna historie obce, následuje část o historii školství v obci a poté se jednotlivé kapitoly zabývají konkrétním časovým obdobím na školách. Kapitoly pojednávají o učitelích, žácích a jejich výuce, o výročích a oslavách, které se pravidelně nebo mimořádně ve škole pořádaly. Práce také zmiňuje politické a jiné významné události, které se v daných letech odehrály, a jak tyto události ovlivnily školní výuku. Nejdůležitějším pramenem pro zpracování této práce byly obecní kroniky a kroniky školy.
|
|
|
Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech
HANZALOVÁ, Edita
Bakalářská práce se zabývá informovaností personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech. Pro bakalářskou práci byly náhodně vybrány sociální zařízení poskytující pobytovou formu pro zdravotně postižené osoby. V těchto zařízeních jsou klienti po celou dobu závislí na pomoci druhých v tomto případě na personálu. Z toho důvodu by personál měl být dostatečně informován o mimořádných událostech a doporučených způsobech chování při jejich vzniku. Mezi sociální zařízení starající se o zdravotně postižené osoby a poskytující pobytovou formu patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. V teoretické části bakalářské práce je řešena problematika mimořádných událostí a dělení dle jejich vzniku. Jedná se o přírodní mimořádné události a mimořádné události způsobené lidskou činností. Podle Havarijního plánu Jihočeského kraje jsou vybrané mimořádné události představeny konkrétněji. Další kapitolou bakalářské práce, která je velmi podstatná k danému tématu, je popis sociálních služeb. Popisuji zde sociální služby, které poskytují pobytovou formu a starají se o zdravotně postižené osoby. Na území Jihočeského kraje odpovídalo těmto kritériím 81 zařízení. Pro praktickou část bylo náhodným výběrem osloveno 30 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 20 z oslovených zařízení. Cíl práce korespondoval s formulovanou výzkumnou otázkou, a to "Jaká je znalost personálu poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje o mimořádných událostech?". K dosažení cíle práce a zodpovězení výzkumné otázky bylo realizováno dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. Jeden dotazník byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí poskytovatelů sociálních služeb. Obsahoval celkem 15 otázek. Dotazníkové šetření u ředitelů a odpovědných vedoucích poskytovatelů sociálních služeb probíhal metodou PAPI (Paper And Pen Interviewing). Dále byl vytvořen dotazník pro personál poskytovatelů sociálních služeb. Tento dotazník byl rozdělen na tři části a obsahoval celkem 28 otázek. První část obsahovala 4 otázky, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhá část obsahovala 16 otázek. Tato část byla zaměřena na základní znalosti respondentů v otázkách mimořádných událostí. V poslední třetí části bylo 8 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení personálu poskytovatelů sociálních služeb. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb byla hodnocena v jednotlivých otázkách mimořádných událostí a následně v tematických oblastech mimořádných událostí. Mezi tematické oblasti patří nebezpečné chemické látky, ochrana obyvatelstva, požár, epidemie, radiační havárie, povodeň, evakuace a první pomoc. K hodnocení informovanosti personálu poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb není dostatečně informovaný v otázkách mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázce, k čemu sloučí varovný signál "všeobecná výstraha" a v otázce, co je akutní nemoc z ozáření. V tematických oblastech nebyla hranice úspěšnosti splněna nikde. V rámci bakalářské práce byla hodnocena i celková připravenost sociálních zařízení na vznik mimořádných událostí. Všichni účastnění poskytovatelé sociálních služeb mají zpracovaný požární evakuační plán a většina provádí nácvik evakuace. Z bakalářské práce vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb je nedostatečně informovaný o mimořádných událostech a poskytovatelé sociálních služeb nedostatečně školí svůj personál a klienty o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádných událostí.
|
|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
| |
|
|
Jemnická škola v letech 1952-1970
HABROVÁ, Vendula
Práce se zabývá popisem života žáků na Základní škole v Jemnici v letech 1952-1970, v době komunismu. Jednotlivé kapitoly se konkrétněji zaměřují na život žáků na škole. Ředitelé a učitelé, kteří na škole působili. Žáci, jejich výuka a kam odcházeli po ukončení školy. Jak žáci trávili čas mimo vyučování, v jakých organizacích a zájmových kroužcích se scházeli. Dále se z práce dozvíme, jaké oslavy výročí a svátky se v tehdejší době slavily a jaké mimořádné události se odehrály. Práce odhaluje i politickou situaci a to, jak působila na život ve škole.
|
|
|
Individuální ochrana obyvatel během mimořádné události na Břeclavsku
JAKUBCOVÁ, Dominika
Individuální ochrana obyvatel během mimořádné události na břeclavsku V dnešní společnosti dominuje neustálá potřeba informovanosti. Běžný občan se snaží získávat co nejvíce informací ze všech pro něj dostupných zdrojů. I přesto stoupá počet lidí, kteří sice mají dostatek informací o rizicích, které je ohrožují, ale neuvědomují si, že mnohým z nich mohou sami předcházet. Ze zkušeností posledních let vidím, jak stále klesají znalosti lidí v oblasti osobní ochrany. Díky tomu, že nejsou znalí výstražných signálů, nevědí jak se následně zachovat, a to může mít pro ně nedozírné následky. Dnes a denně nás ohrožují mimořádné události, jejichž průběh nemůžeme mnohdy nijak ovlivnit. Většina z nich přichází náhle, bez předchozího varování. Žijeme bohužel v době, kdy nás neohrožují jen faktory v rámci naší republiky, ale je zde stále aktuální hrozba útoku zvenčí. V zájmu každého z nás by mělo být mít co nejobsáhlejší informace a znalosti o dění kolem. Rčení ? Kdo je připraven, není ohrožen?, neplatí tak úplně, ale rozhodně připravenost je důležitým článkem pro přežití s co nejmenšími škodami na majetku i na životech. V této práci budou shrnuty mimořádné události, které nás nejvíce ohrožují a rizika pro občany s tím související. Z toho bude vycházet celá práce, která se týká především individuálních rizik a ochrany, kterou si může člověk zajistit sám. Pomocí dotazníkového šetření bude zjištěna úroveň znalostí lidí v oblasti dění během mimořádných událostí a individuální ochrany.
|
|
|
Připravenost Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému k řešení mimořádných událostí
MELICHAR, Zdeněk
Práce analyzuje současný stav Policie České republiky jako základní složky integrovaného záchranného systému, zejména pak na úrovni jeho výkonných útvarů s územní působností, které se s řešením mimořádných událostí setkávají nejčastěji. Dále poukazuje na oblasti, v nichž by v tomto směru měla policie zlepšit připravenost ke zvládání mimořádných událostí a navrhnout řešení, jak toho dosáhnout. Je zde popsán současný stav policie zejména v oblasti školství, legislativy, dostupnosti informací, materiálního zabezpečení a spolupráce s dalšími subjekty ve vztahu k řešení mimořádných událostí. Za pomoci dotazníkového průzkumu a doplňujících rozhovorů v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje je zjišťován současný stav připravenosti a především informovanosti policistů o dané problematice. Výsledky jsou pak porovnávány se žádoucím stavem, s legislativní úpravou dané oblasti a s výsledky jiných průzkumů. Získané údaje potvrzují hypotézu v tom smyslu, že v připravenosti policie jako základní složky integrovaného záchranného systému k řešení mimořádných událostí existují značné rezervy, zejména v informovanosti policistů. Na základě získaných informací je navržen postup ke zlepšení situace spočívající v návrhu proškolovacích modulů pro policisty ve výkonu i pro policisty zařazené na různých úrovních velení, v návrhu přehledného zveřejňovaní potřebných a snadno dostupných informací a v návrhu tvorby metodických pomůcek zejména pro policisty v přímém výkonu služby.
|
|
|
Umístění do výchovného ústavu jako alternativa výkonu vazby.
KOTNOVÁ, Andrea
Má diplomová práce pojednávala o dvou institutech trestního práva - o vazbě a o výchovném ústavu. Záměrem práce bylo teoreticky a empiricky zpracovat stanovenou problematiku, podat ucelený obraz o obou alternativách a komparovat je. Cílem práce bylo dalšími informacemi přispět do rozhodovacího procesu v oblasti vazebního nebo alternativního řešení problematiky delikvence mladistvých. Svou práci jsem rozdělila na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem vymezila legislativní podklad výkonu vazby v ČR se zřetelem k mladistvým pachatelům, zmapovala jsem psychosociální problematiku výkonu vazby mladistvých, dále jsem zpracovala legislativní podklad umisťování mladistvých do výchovných ústavů a nastínila psychosociální problematiku pobytu mladistvých ve výchovných ústavech. V závěru jsem se zabývala možnostmi a mezemi umístění mladistvých do výchovných ústavů namísto vazebního řešení. V úvodu empirické části jsem stanovila cíle práce a výzkumné otázky. K zodpovězení těchto otázek jsem provedla kvalitativní výzkumné šetření analyzující pobyt mladistvých ve vazbě a ve výchovném ústavu. Respondenty jsem získala účelovým výběrem přes výchovné ústavy. Potřebná data jsem získala prostřednictvím moderovaných polostrukturovaných rozhovorů se 7 mladistvými, jež prošli vazbou i výchovným ústavem. Rozhovory jsem přepsala a vytvořila z nich kasuistiky. Získaná data jsem analyzovala metodou zakotvené teorie, otevřeným kódováním. Výzkum ukázal odlišnosti v prožívání vazby a pobytu ve výchovném ústavu u mladistvých delikventů. Prokázalo se, že vazba je pro mladistvé stresující situace, která však destruktivním způsobem neovlivňuje osobnost mladistvého. Oproti tomu pobyt ve výchovném ústavu respondenti hodnotili kladně a zdůrazňovali jeho pozitivní efekt na svou osobnost. Výzkum dále odhalil důvody mimořádných událostí ve výchovných ústavech, jež spočívají zejména v neochotě přizpůsobit se režimu a v touze po svobodě. Nové poznatky práce spočívají v prokázání nedostatečného využívání nabízených programů ve věznicích. Z toho důvodu jako optimalizační doporučení navrhuji zvýšení informovanosti a motivace vězňů pro účast na těchto programech.
|
|
|
Logistické zabezpečení mimořádných událostí jednotkami integrovaného záchranného systému.
KULHANOVÁ, Zuzana
Logistické zabezpečení je nezbytnou součástí činností všech složek IZS. V současné době je kladen důraz na aktuální potřebu zlepšení a zefektivnění zásahu složek IZS. Dá se jednoznačně zkonstatovat, že úspěšnost zásahů složek IZS tví v jejich v logistickém zabezpečení. Bez logistického zabezpečení by nemohly být v žádném případě odstraněny následky působení mimořádných událostí v požadované kvalitě a rychlosti. Zainteresované složky IZS by měly mít zajištěn nezbytný komfort pro kvalitní vykonávání odborných činností, většinou prováděných ve velmi náročných podmínkách zásahu. Dá se jednoznačně zkonstatovat, že celá oblast logistického zabezpečení v rámci IZS by měla i nadále být v centru pozornosti všech kompetentních orgánů a to i v době relativního klidu a v žádném případě by nemělo být logistické zabezpečení základních a ostatních složek IZS podceňováno. Předmětem a cílem této diplomové práce je zmapování logistického zabezpečení základních složek integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje. Dílčím cílem je SWOT analýza, která vyspecifikovává vnitřní a vnější faktory, jež jsou využívány při tvorbě projektové žádosti, jejichž návrh je součástí této práce a který lze využít pro nákup speciální techniky. Zmapování je provedeno ve dvou rovinách. První rovinu představuje standardní zabezpečení technickými i věcnými prostředky, které jsou pořizovány v každém rozpočtovém roce z rozpočtu základních složek. Druhou rovinu představuje nadstandardní zabezpečení. Za nadstandardní je, pro potřeby této práce, považováno pořizování majetku ze zdrojů Evropské unie. Majetek pořízený ze zdrojů Evropské unie má jednoznačně pozitivní vliv na zkvalitnění logistického zajištění zásahu. Výsledky této práce tvoří data, jež byla získaná sekundární analýzou a na ní navazujícím standardizovaným rozhovorem. Data budou využita jako podkladové materiály pro zpracování dílčí projektové žádosti.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek
MARYŠKA, Václav
Ochrana obyvatelstva v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek Svou bakalářskou práci zpracovanou na téma Ochrana obyvatelstva v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek rozděluji do dvou částí. V teoretické části se zabývám vývojem ochrany obyvatelstva v ČR, jakožto základním elementem ochrany obyvatelstva před nebezpečnými látkami, jejím dělením a jejími základními úkoly, dále zde popisuji druhy a příklady mimořádných událostí (teroristický útok, únik nebezpečných látek ve vztahu k zásadám chování obyvatelstva). Praktická část je zaměřena na zjištění informovanosti občanů o ochraně obyvatelstva v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek. Cílem mé práce je potvrzení nebo vyvrácení následujících hypotéz. Občané mají dostatečnou možnost seznámit se s problematikou ochrany obyvatelstva v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek. Občané znají zásady správného chování v případě mimořádných událostí. Dále sestavení materiálu poskytujícího souhrnné informace o zásadách chování obyvatelstva při havárii s únikem nebezpečných látek. Uvést přehled možných nejčastějších a nejnebezpečnějších látek, jejich hlavní účinky a základní vlastnosti, které se uplatňují při haváriích. Objasnit některé základní způsoby výstražného označování nebezpečných látek. Zpracovaný materiál bude nabídnut učitelům této problematiky k využití při výuce dle pokynu MŠMT č. j. 12050/03-22 ze dne 4. března 2003. Ke zpracování praktické části byla využita forma dotazníku. Dotazník obsahoval dvacet pět otázek. První čtyři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku zkoumaného souboru respondentů (pohlaví, věk, vzdělání, velikost bydliště). Následující otázky již byly zaměřeny na zjištění informovanosti občanů Jihočeského kraje o ochraně obyvatel v případě teroristického útoku a havárie s únikem nebezpečných látek. Výzkum probíhal v měsících leden a únor roku 2007. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Výzkumný soubor tvořili občané Jihočeského kraje. Výzkumu se zúčastnilo 120 respondentů, kteří byli náhodně vybráni. Z výsledků praktické části lze říci, že občané mají, dostatečnou možnost seznámit se s problematikou ochrany obyvatelstva. Zdrojů, kde získat informace, je v dnešní době celkem dost, jen je využít. Ke druhé hypotéze lze říci, že podle mého výzkumu občané mají základní informace o zásadách správného postupu v případě mimořádných událostí. Ale jejich informovanost není na dostatečné úrovni. Věřím, že i tato práce přispěje k rozšíření poznatků o ochraně obyvatelstva, které mohou významně ovlivnit chování obyvatel při úniku nebezpečných látek nebo teroristickém útoku.
|
host ::
RSS.