Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Funkce antimikrobiálních proteinů v bílku u prekociálních ptáků
Krkavcová, Eva ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Antimikrobiální proteiny obsažené v bílku jsou součástí tzv. maternálních efektů zahrnujících negenetickou složku vkládanou do ptačího vejce během oogeneze. Především u druhů, jejichž snůšky zůstávají až do doby kompletace vystaveny vlivům okolního prostředí, mohou tyto proteiny hrát zásadní roli v udržení životaschopnosti embrya díky jejich potenciálu ovlivňovat riziko mikrobiální infekce, jež je považována za jednu z hlavních příčin snížené líhnivosti. Zároveň se předpokládá, že tyto proteiny mohou svým specifickým způsobem ovlivňovat výsledný fenotyp mláděte, především jeho velikost a imunitu v rané postembryonální fázi. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na tři antimikrobiální proteiny ptačího bílku - avidin, lysozym a ovotransferin, které se svou antimikrobiální aktivitou liší. Pro lepší porozumění kauzálním vztahům mezi koncentracemi těchto proteinů v bílku a jejich vlivem na úspěšnost líhnutí, případně fenotyp mláďat, byly provedeny série manipulativních experimentů i korelativních měření na vejcích dvou prekociálních druhů ptáků - křepelce japonské (Coturnix japonica) a kachně divoké (Anas platyrhynchos). Naše výsledky naznačují zásadní roli antimikrobiálních proteinů v redukci rizika bakteriální infekce ve vejci a zároveň jejich přirozené koncentrace zvyšují úspěšnost líhnutí. Přímý...
Analýza užitkových vlastností pštrosa dvouprstého
KULÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou užitkových vlastností pštrosa dvouprstého. Data byla získána z pěti vybraných farem v České republice. Celkem bylo od 14 pštrosích samic získáno 407 vajec. Snáška vajec se na sledovaných farmách pohybovala v rozmezí od 15 do 50 kusů (průměr 29,07 ks). Hmotnost vajec byla od 1,22 do 1,89 kg (průměr 1,51 kg). Mezi sledovanými pštrosími samicemi, resp. chovy byly v hmotnosti vajec nalezeny statisticky významné rozdíly. Oplozenost vajec byla v rozpětí od 54,55 do 86,00 % (průměr 73,36 %). Líhnivost byla zjištěna v rozmezí od 31,82 do 52,77 % (průměr 44,61 %). Produkční ukazatele byly získané od 62 pštrosů. Produkce masa se pohybovala od 30 do 50 kg (průměr 39,74 kg). Plocha kůže byla v rozmezí od 1,10 do 1,50 m2 (průměr 1,34 m2). Mezi sledovanými chovy byly zjištěny v produkci masa a v ploše kůže statisticky významné rozdíly. Průměrná produkce peří v jednotlivých chovech byla od 1,36 do 1,50 kg.
Faktory ovlivňující líhnivost vajíček slunéček
MAŠÍN, Vladislav
Líhnivost vajíček slunéček (Coleoptera: Coccinellidae) je ovlivněna biotickými a abiotickými faktory. Biotickými faktory jsou stáří rodičů, opakované páření, přítomnost bakterií zabíjejících samce, množství a kvalita potravy. Teplota a vlnová délka světla jsou abiotické faktory. Na základě různých studií jsme výše uvedené faktory zhodnotili a navíc jsme získali data týkající se plodnosti a jejího vlivu na líhnivost. V 7 případech líhnivost významně pozitivně korelovala s plodností, v dalších 5 případech nebyl prokázán jasný vztah. Tvrdíme, že v nevhodných podmínkách, které zapříčiňují nízkou plodnost, slunéčka kladla vyšší podíl infertilních vajíček, tzv. trofických vajíček, sloužících jako potrava pro vylíhlé larvy.
Účetnictví zemědělského podniku zabývajícího se testováním drůbeže v mezinárodním rozsahu, produkcí živé a jatečně opracované drůbeže.
VRÁNOVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce je postihnout proces účetnictví tak, jak probíhá v podniku, který se zabývá testováním drůbeže za účelem ověření reprodukčních i produkčních schopností jednotlivých druhů drůbeže a jejich genotypů po vyšlechtění, z hlediska kvality a plynulosti účetnictví a daní.
REPRODUKCE PARMY OBECNÉ (Barbus barbus L.) V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH.
VAVREČKA, Antonín
Parma obecná (Barbus barbus (Linnaeus, 1758)) je autochtonní druh s proporcionálním výtěrem, vyskytující se na celém území České republiky. V posledních třech desítkách let došlo k výraznému úbytku tohoto zástupce naší ichtyofauny. Stabilní produkce násadového materiálu je možné dosáhnout vytvořením chovu parmy obecné v kontrolovaných podmínkách. Účelem práce bylo zjistit základní parametry reprodukce parmy obecné v kontrolovaných podmínkách na rybochovném objektu VÚRH JU Vodňany. Byla zjišťována oplozenost, líhnivost a následně kvalita potomstva osmotickými šoky. Tyto zjištěné hodnoty u domestikovaných parem byly porovnávány se stejnými hodnotami u hormonálně řízené ovulace generačních parem a s hodnotami u parem vytřených přímo na místě odlovu. Nejlepší výsledky oplozenosti, líhnovosti a odolnosti larev byly získány u parem vytřených hned po odlovu na řece Doubravě (Čáslavsko). Následuje skupina ryb ošetřená hormonálními přípravky na rybí líhni MO MRS v Třebíči. Domestikované parmy se sice vytírají od ledna do června v pravidelných intervalech, ale jejich parametry reprodukce jsou prokazatelně nejhorší.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.