|
|
Příčiny, dopady a řešení eroze v regionu
Nocarová, Martina ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl posoudit erozní ohroženost v regionu Podkrkonoší. Region Podkrkonoší, konkrétně Trutnovsko, je vystaveno závažným problémům s erozí. Na Trutnovsku se nejvíce erozních událostí objevilo na katastrálním území Kocbeře, Dubenec a Rtyně v Podkrkonoší. Opakovaně se na stejných pozemcích vyskytují erozní události, při kterých dochází k odsunu kvalitní úrodné svrchní vrstvy půdy - ornice.
Diplomová práce se zaměřuje na katastrální území Rtyně v Podkrkonoší, které je erozními událostmi nejvíce postihováno. Hlavním tématem je rozbor jednotlivých lokalit, na kterých se erozní události vyskytují opakovaně. K nejvíce postihovaným lokalitám patří: Žabárna, U Trhovky, U Horní zastávky, Pod Bohdašínem, K Bohdašínu, Nad Pekárnou a K Vodojemu. Diplomová práce monitoruje, jakou plodinou jsou postižené pozemky osívány, v jakých měsících je výskyt erozních událostí nejčastější, jaká byla provedena protierozní opatření a zda jsou účinná. Práce se pokusí zjistit, zda se erozní události opakují z důvodu pěstování širokořádkových plodin. Práce zkoumá jednotlivé půdní bloky dle ohroženosti. Každý půdní blok je řazen do kategorie ohroženosti dle DZES 5 (silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a neohrožené pozemky) a dle maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp - silně ohrožené, ohrožené, mírně ohrožené a bez ohrožení). Na všech půdních blocích, které byly postiženy erozními událostmi, byl proveden výpočet průměrné ztráty půdy pomocí metody USLE (rovnice Wischmeiera a Smitha). Výsledkem je zjištění, že ve všech případech byla překročena přípustná ztráta půdy (4 t.ha-1.rok-1).
Protierozní opatření byla navržena v lokalitě Žabárna, neboť při všech erozních událostech vznikly škody jak obyvatelům bydlících v těsné blízkosti půdních bloků, tak obci, i zde hospodařícímu zemědělci.
V neposlední řadě si diplomová práce klade za cíl zhodnotit, zda je legislativní ochrana půdy v České republice dostačující.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na distribuci vody v půdě
Voda, Filip ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Nikodem, Antonín (oponent)
Hospodařením na pozemcích může být významně ovlivněna kvalita povrchových a podzemních vod, protože je prováděno na půdě a stejně tak v celé krajině, odkud voda v rámci části hydrologického cyklu pochází. Na distribuci vody v půdě mohou mít významný vliv vlastnosti půd popsané v této bakalářské práci, jakými jsou například pórovitost, zrnitost, struktura půdy a její objemová hmotnost, které velkou měrou udávají zpracovatelnost půdy, jež je závislá na její vlhkosti. Dále jsou v předložené bakalářské práci popsány faktory hospodaření, jež mohou ovlivňovat obsah vody v půdě, půdní vlhkost a vliv povrchové vody na erozní činnost pozemků. Faktory ovlivňující distribuci vody v půdě jsou rozepsány do jednotlivých skupin, kterými jsou zpracování půdy a její zhutnění, vodní eroze, edafon a vliv vegetace na vodní režim půdy. V závěru práce pak bylo dle hodnocených studií zaznamenáno, že minimalizační a půdoochranné technologie mají pozitivnější vliv na vodní režim v půdě, vyšší obsah biomasy makroedafonu, snížení povrchového odtoku a eroze půdy a snížení nežádoucího zhutnění půdy, nežli tomu je u konvenčních technologií.
|
|
| |
|
|
Uplatnění fosforu a draslíku na výnos a kvalitu kukuřice seté
Maňásek, Josef
Kukuřice patří v celosvětovém měřítku mezi nejvýznamnější plodiny, přičemž je využívána jak k výživě lidí, tak i k výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě pak i k průmyslovému zpracování. Z obilovin patří kukuřice s rýží a pšenicí mezi tři nejdůležitější plodiny na světě (tab. 1). FAOSTAT (2012) uvádí, že pšenice se ve světě pěstovala v roce 2010 na ploše 217,2 mil. ha s celkovou produkcí 653,7 mil. tun, což znamená, že průměrný výnos je na úrovni 3,01 t.ha-1. Rýže se v roce 2010 celosvětově pěstovala na ploše 159,4 mil. ha s produkcí 696,3 mil. tun a průměrným výnosem 4,37 t.ha-1. Kukuřice na zrno se pěstovala celosvětově na ploše 161,8 mil. ha a celosvětová produkce zrna byla na úrovni 840,3 mil. tun, což znamená, že průměrný celosvětový výnos byl 5,19 t.ha-1. Nejvýznamnější plochy kukuřice na zrno jsou v USA a v Číně. Z evropských států se nejvíce pěstuje kukuřice na Ukrajině, v Rumunsku a ve Francii. Nejvyšší produkce zrna kukuřice je dosahováno v USA a v Číně. Z Evropských států je nejvyšší produkce dosahováno ve Francii, Ukrajině a Rumunsku. Deset světově nejvýznamnějších pěstitelů kukuřice na zrno pěstuje kukuřici na více jak 67 % celosvětové plochy a jejich produkce dosahuje až 79 % z celosvětové produkce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.