|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
| |
|
|
Ženská kriminalita v Táboře v 16. a 17. století
ŠULÁKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ženskou kriminalitou v Táboře v 16. a 17. století s užším časovým zaměřením do let 1523-1609. Stručně shrnuje právní normy raného novověku s důrazem na městské právo. Dále jsou zde charakterizovány trestné činy, které byly zapsány v táborské smolné knize. Tresty, které táborští konšelé udělili provinilým ženám, jsou porovnávány se soudobou právní normou představovanou městským zákoníkem Pavla Kristiána z Koldína. Poznatky z táborské smolné knihy jsou dále komparovány s jinými smolnými knihami z daného období a nechybí ani konkrétní příběhy táborských žen.
|
|
| |
|
|
Jindřichohradecký špitál u sv. Jana Křtitele v raném novověku
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana
Tématem předložené bakalářské práce je představení vývoje charitativních institucí na jindřichohradeckém panství završeným založením špitálu u sv. Jana Křtitele. Pro nastínění a pochopení kontextu byl v první části práce přiblížen vývoj obdobných institucí v Českých zemích do období raného novověku. Také jsou zde zmíněny základní problémy a důležité jevy vedoucí k založení špitálu u sv. Jana Křtitele. Kapitola o špitálu u sv. Jana Křtitele vychází ze zakládacích a nadačních listin a dochované instrukce od jeho zakladatele Jáchyma z Hradce.
|
|
|
Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconographic sources
Blažková, Gabriela ; Frolík, Jan ; Žegklitzová-Veselá, Jana
The main goal of this work was to introduce Early Modern finds of ceramics and glass from Prague Castle. As a starting source for this study were used eight find collections of cesspits originating from the Prague Castle area belong to houses located along the northern and western edge of the Third Castle Courtyard. The above mentioned collections of finds represent mainly features unearthed in the years 1925-1932 or 1957. The only recently discovered cesspit represents a feature (OBJ. 1) from the House No. 34/IV on the Jiřské square. The study is attempting to answer the question, in the cooperation with archive sources, how much can the cesspit-fillings reflect social position of their users.
|
|
| |
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
|
| |
host ::
RSS.