|
|
Ukončení náhradní rodinné péče před 18. rokem věku dítěte
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků náhradní rodinné péče oddělení sociálně - právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na problémy při výchově dítěte v NRP z pohledu sociálního pracovníka. Druhým cílem bylo zmapovat životní situaci dětí evidovaných OSPOD Jihočeského kraje, u kterých byla v průběhu let 2003 - 2008 ukončena NRP před 18. rokem věku. Náhradní rodinnou péči, kromě osvojení, lze ze závažných důvodů zrušit i dříve. Jedná se o složitou situaci, jak pro náhradní rodiče, tak děti, svěřené do náhradní rodiny. Z výsledků práce vyplývá, že většině sociálních pracovníků nechybí v jejich regionu odborné zařízení, které by pomáhalo náhradním rodinám. Nejčastějším důvodem ukončení NRP před 18. rokem věku dítěte jsou výchovné problémy. Pod nimi se skrývá celá řada problémů. U většiny dětí, u kterých byla NRP ukončena, následovala ústavní výchova {--} výchovný ústav.
|
|
|
PROBLEMATIKA SOS VESNIČEK SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA PSYCHOLOGICKÉ OTÁZKY
TOMEŠKOVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá problematikou SOS vesniček se zvláštním zřetelem na psychologické otázky. Jejím cílem je ukázat na psychologické problémy, které souvisí s psychickou deprivací. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena činnost SOS vesniček. Dále vysvětluje pojem psychická deprivace, její vznik, historický vývoj, příklady a seznamuje s různými druhy náhradní rodinné péče. V praktické části práce je ukázán průzkum, pomocí dotazníkového šetření, který probíhal mezi maminkami-pěstounkami z SOS vesničky a maminkami-pěstounkami v penzi.
|
|
| |
|
|
Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině
MAREŠOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce, kterou jsem nazvala Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině, analyzuje téma náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo zjistit, jaké skutečnosti ovlivňují vývoj vztahů mezi dětmi osvojenými či v pěstounské péči, které přijdou do rodiny a dětmi, které již v rodině žijí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou nejprve popsány formy náhradní rodinné péče, období vnitřního rozhodování rodičů, období posuzování příslušnými odborníky, období čekání na dítě a především se tato část zaměřuje na dobu po příchodu dítěte do rodiny, kdy se může vyskytnout spousta problému hlavně při vytváření vztahů mezi všemi dětmi v rodině. Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumu, ve které je využita metoda rozhovoru s návodem. Mezi skutečnosti, které vztahy mezi dětmi ovlivňují patří především příprava dětí a celé rodiny, výběr dítěte, vhodný a spravedlivý přístup náhradních rodičů ke všem dětem a také schopnost rodičů řešit problémy, které se mezi dětmi vyskytnou.
|
|
|
Etické otázky spojené s problematikou partnerství homosexuálů
TAUBROVÁ, Květa
Bakalářská práce se zabývá problematikou, která je spojena s partnerstvím homosexuálů, kde je popsáno několik etických problémů, jako například registrované partnerství, adopce dětí homosexuálními páry, zvyklosti či postoje různých kultur a náboženství k homosexualitě. Zmíněna jsou i některá významná jména, jako například Jiří Hromada, šéfredaktor gay časopisů a gay aktivista, který dodnes bojuje za práva homosexuálů, či významné organizace, jako například SOHO, STUD, HRHO a mnoho dalších organi ací, které významným způsobem ovlivnily životy homosexuálů a napomohly k prosazení jejich práv. Homosexualita byla, je a do budoucna pravděpodobně ještě stále bude velmi diskutovaným tématem. Jedná se o celosvětový etický, ale i náboženský "problém". Přestože v Bibli není slovo homosexualita nikde vyřčeno, tak i přesto se dá říci, že je v Písmu svatém odmítána. (Lv 18,22; 20,13) Možnost adopce dítěte může, ale také nemusí být přáním mnoha homosexuálně orientovaných spoluobčanů. I tak jsou zde vysvětleny pojmy týkající se náhradní rodinné péče, postup, jak žádat o náhradní rodinnou péči, a možnost "dítěte ze zkumavky".
|
|
|
Osvojení jako jedno z možných řešení neplodnosti a etické aspekty vzniku nové rodiny
VESELÁ, Marta
Bakalářská práce se zabývá pohledem na osvojení jako na jednu z možností řešení při diagnostikované neplodnosti. Popisuje některé z léčebných metod neplodnosti spolu s etickými aspekty, které se k této revoluční léčbě váží. Od medicíny se však může přejít k sociální práci a k osvojení jako k další možnosti, jak se stát rodičem. Stručně nastiňuje osvojení z historického pohledu až do dnešní doby, kdy se osvojením zabývají státní i nestátní organizace. Realizace procesu osvojení není jednoduchým procesem, proto jsou zde osvětleny všechny části zprostředkování osvojení zakončené sociální prací zodpovědných pracovníků v právním uspořádání České republiky. Nezrušitelným typem osvojení zcela zanikají rozdíly mezi vlastní a náhradní rodinou. Závěr práce je věnovaný etické reflexi vzniku nové rodiny z pozice rodiny jako instituce, ale i z pohledu manželů, rodičů a jejich dětí.
|
|
|
Postoj veřejnosti k přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče
NOVÁKOVÁ, Markéta
Pro většinu z nás je rodičovství naprosto přirozenou součástí života. V dnešní době bohužel neustále přibývá počet rodin, které zůstávají bezdětné, i když si přejí mít dítě. A na straně druhé stále zůstává celá řada dětí v ústavních zařízeních. Nastává tedy otázka, jak tuto situaci řešit? Náhradní rodinná péče je jedním z možných řešení. Tato práce je rozdělena na dva jednotlivé díly, a to na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit pojem náhradní rodinná péče, popsat její jednotlivé formy. V závěru teoretické části jsem nastínila úskalí etnicky odlišného dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo cílem zjistit názor veřejnosti na přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče v Českých Budějovicích. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu, metodou dotazování. Jako výzkumná technika byl použit dotazník o 17 otázkách. Otázky byly rozděleny do dvou okruhů na: otázky zjišťující identifikační znaky respondentů a na otázky týkající se názorů respondentů na danou problematiku. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků a zpět se jich vrátilo 113, návratnost tedy činila 56,5 %. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že lidé jsou poměrně tolerantní pokud jde o pohlaví a věk dítěte. Bohužel tomu tak není ohledně etnika dítěte. Ve společnosti stále převládají lidé, kteří nejsou tolerantní a ochotni k přijetí dítěte jiného etnika do náhradní rodinné péče.
|
|
|
Současná mateřská škola ve městě a na vesnici
STAŇKOVÁ, Kateřina
Práce rozebírá, zda ještě existují rozdíly mezi městským a vesnickým způsobem života, a jestli mají vliv na chování a projevy dětí a učitelek v mateřských školách. V teoretické části píši o faktorech, které mají na chování dětí největší vliv, v praktické části pozoruji chování dětí při předem vybraných činnostech v pěti vesnických a v pěti městských mateřských školách.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
host ::
RSS.