Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 154 záznamů.  začátekpředchozí135 - 144další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Využití dálkového průzkumu Země k monitoringu a hodnocení zemědělského sucha
Otrusina, Adam
Cílem této práce bylo zkoumat možnosti dálkového průzkumu Země, k monitoringu a hodnocení zemědělského sucha, zejména se zaměřením na normalizovaný vegetační index (NDVI). Pro výzkum byly vybrány referenční oblasti, kterými byly Jihomoravský a Olomoucký kraj a to přesně okresy Blansko, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo za kraj Jihomoravský a okresy Olomouc, Prostějov a Přerov za kraj Olomoucký. Sledovanými zemědělskými porosty byly ječmen jarní a pšenice ozimá. Pro tyto oblasti byl zpracován a analyzován chod NDVI a to v letech 2000 -- 2012. Bylo provedeno zhodnocení využitelnosti NDVI ke sledování sucha v podmínkách České republiky a to s využitím z-indexu. Silné vazby byly prokázány mezi NDVI a výnosem ječmene jarního a pšenice ozimé. Pro kvantifikaci těchto vztahů byl využíván Pearsonův korelační koeficient r, který dosáhl nejvyšší hodnoty r = 0,94 a koeficient determinace R2, jehož nejvyšší hodnota byla R2 = 0,89. Bylo prokázáno, že použití NDVI je vhodným nástrojem pro predikci výnosů zemědělských plodin. Slabší vztah byl zjištěn mezi NDVI a z-indexem, kde nejvyšší hodnota vypočtená Pearsnovým korelačním koeficientem dosáhla hodnoty r = 0,70 a koeficientem determinace pak R2 = 0,49. Pro dosažení silnějšího vztahu byla navržena možnost použití z-indexu v detailnějším prostorovém i časovém rozlišení, či použití jiného nástroje pro hodnocení sucha.
Trend výnosů ječmene setého v kontextu vývoje klimatu
Procházková, Andrea
Agrometeorologickým modelem AVISO (Agrometeorologické výpočetní a informační soustavy) byla vypočítána zásoba půdní vody, využitelná kořeny rostlin, pro 16 pokusných stanic ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) ve vegetačním období 1975 -- 2010. Výnosové řady stanic ÚKZÚZ pro ječmen jarní(Hordeum vulgare L.) byly korelovány s hodnotami zásoby vody vyjádřené % využitelné vodní kapacity (% VVK). Statisticky průkazný vztah mezi výnosem ječmene a % VVK půdy byl zjištěn u části stanic, ale ne v průměru u výrobních oblastí. Při rozdělení sledovaného období na dvě etapy (1975 -- 1990 a 1995 -- 2010) se potvrdil pokles % VVK ve druhém období ve všech výrobních oblastech, kromě horské výrobní oblasti (HVO). Pro oblast Olomoucka byla provedena dlouhodobá analýza teplot vzduchu a srážkových úhrnů v období 1961 -- 1990 a pro scénářová období 2021 -- 2050 a 2071 -- 2100. Hodnocení teplotních poměrů je založeno na velikosti směrodatné odchylky od normálu a u srážkových poměrů rozdělení datového souboru na percentily. Při srovnání období je zřejmý nárůst teplotně nadnormálních měsíců a srážkově extrémních měsíců -- podnormálních i nadnormálních.
Sledování vybraných parametrů ovlivňujících gushing u sladovnického ječmene
Němec, David
V předkládané diplomové práci se pojednává o sladovnickém ječmeni, jako o výchozí surovině pro výrobu piva a u něj se vyskytujícímu negativnímu jevu zvaném gushing. V první části je popsán technologický postup výroby sladu a vymezen pojem gushing. Dále jsou zde uvedeny informace o příčinách vzniku, možnostech potlačení a způsobech stanovení tohoto fenoménu. Praktická část je zaměřena na stanovení náchylnosti sladovnického ječmene ke gushingu. Pro stanovení byl zvolen třídenní test Carlsberg. Gushing byl sledován v letech 2012 a 2013 na odlišně ošetřených porostech ječmene jarního pěstovaného v lokalitě Hrubčice. Celkově bylo provedeno 160 stanovení, u kterých byl vyhodnocen vliv jednotlivých ošetření ječmene na míru gushingu.
Kořenový systém ve vazbě na produkci a zdraví rostlin
Minaříková, Ladislava
V roce 2013 byla v polním a nádobovém experimentu měřena a hodnocena velikost kořenového systému odrůd jarního ječmene. V polních pokusech byla velikost kořenového systému měřena pomocí elektrické kapacity ve třech růstových fázích (sloupkování, metání a plnění zrn) na dvou lokalitách. V nádobovém pokusu se měřila velikost kořenového systému metodou soil-core a následnou digitální analýzou obrazu u čtyř odrůd ve čtyřech vláhově rozdílných variantách. V nádobovém pokusu dosahovala největší velikosti kořenového systému odrůda Bojos. U polního pokusu dosahovala odrůda Kangoo v obou lokalitách největší velikosti kořenového systému. Nejmenší velikost kořenového systému byla naměřena u odrůd Zhana v lokalitě Hrubčice a Vendela v lokalitě Želešice. Tyto odrůdy dosahovaly pouze 55 a 58% velikosti kořenového systému odrůdy Kangoo. Větší kořenový systém je předpokladem k vývoji silnějšího stonku a listového aparátu, který se snadněji vypořádá s prostředím a stresovými faktory, což v konečném důsledku vede ke zvýšení výnosů
Ohlas na selekci na velikost kořenového systému u jarního ječmene
Svačina, Petr
Vytvořil jsem 12 populací nakřížením čtyř odrůd jarního ječmene Jersey, Diplom, Saloon, Prestige. Odrůdy s větším kořenovým systémem (VKS) lépe využívají půdní vodu i živiny v suchém prostředí než odrůdy s menším VKS. Studoval jsem proto vliv selekce ve 12 populacích v F3 generaci (2012) jako ohlas na selekci v předchozí F2 generaci (2011) na velký (A) a malý (B) kořenový systém. Velikost kořenového systému (VKS) byla hodnocena pomocí jeho elektrické kapacity jako součet ze tří měření (sloupkování, metání a plnění zrn). Průměrná hodnota potomstev šesti rostlin s největší VKS vybraných z 24 rostlin u každé z 12 kombinací měla větší VKS o 3,9% a výnos zrna o 8,1% než byl průměr jejich rodičů ve stejném roce. Odrůdy Saloon a Diplom zvětšovaly a další dvě odrůdy zmenšovaly VKS ve svých potomstvech. Kombinace Diplom x Saloon a Diplom x Prestige vykázaly největší VKS (6,48 a 6,22 nF), nejmenší VKS měla kombinace s hodnotou jen 1.81 nF. Selekční rozdíl v F2 generaci se dědil do F3 generace z 9,8% u A- a z 5,3% u B-selekce. Lze shrnout, že rekombinace některých odrůd vykázaly větší VKS v potomstvu než byly jejich rodiče, dědivost byla srovnatelná s výnosem zrna a selekce na tento znak byla efektivní. Selekce na velkou i malou VKS se projevila asi dvojnásobně více ve výnosu zrna.
Technologie pěstování ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) a jeho využití
KRUML, Martin
Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit vás pomocí rešerše s pěstováním jarního ječmene (Hordeum vulgare L.). Pěstováním ječmene mám na mysli vše od biologické charakteristiky přes přípravu půdy až po setí a sklizeň. K této rešerši jsem použil knihy českých autorů píšících o této problematice, dále jsem používal zahraniční články autorů píšící o problematice vlivu hnojení na jarní ječmen, a také jsem využil praktické zkušenosti s pěstováním jarního ječmene agronomů pracujících v podniku ZKS AGRO Zahořany. Snažil jsem se obsáhnout celou problematiku pěstování jarního ječmene a vše pečlivě zaznamenat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 154 záznamů.   začátekpředchozí135 - 144další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.