|
|
Ohlas na selekci na velikost kořenového systému u jarního ječmene
Svačina, Petr
Vytvořil jsem 12 populací nakřížením čtyř odrůd jarního ječmene Jersey, Diplom, Saloon, Prestige. Odrůdy s větším kořenovým systémem (VKS) lépe využívají půdní vodu i živiny v suchém prostředí než odrůdy s menším VKS. Studoval jsem proto vliv selekce ve 12 populacích v F3 generaci (2012) jako ohlas na selekci v předchozí F2 generaci (2011) na velký (A) a malý (B) kořenový systém. Velikost kořenového systému (VKS) byla hodnocena pomocí jeho elektrické kapacity jako součet ze tří měření (sloupkování, metání a plnění zrn). Průměrná hodnota potomstev šesti rostlin s největší VKS vybraných z 24 rostlin u každé z 12 kombinací měla větší VKS o 3,9% a výnos zrna o 8,1% než byl průměr jejich rodičů ve stejném roce. Odrůdy Saloon a Diplom zvětšovaly a další dvě odrůdy zmenšovaly VKS ve svých potomstvech. Kombinace Diplom x Saloon a Diplom x Prestige vykázaly největší VKS (6,48 a 6,22 nF), nejmenší VKS měla kombinace s hodnotou jen 1.81 nF. Selekční rozdíl v F2 generaci se dědil do F3 generace z 9,8% u A- a z 5,3% u B-selekce. Lze shrnout, že rekombinace některých odrůd vykázaly větší VKS v potomstvu než byly jejich rodiče, dědivost byla srovnatelná s výnosem zrna a selekce na tento znak byla efektivní. Selekce na velkou i malou VKS se projevila asi dvojnásobně více ve výnosu zrna.
|
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
| |
|
| |
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
host ::
RSS.