Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 154 záznamů.  začátekpředchozí135 - 144další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Stanovení obsahu platiny na území města Brna
Dvořák, Rostislav ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení platiny ve vzorcích silničního prachu a půd metodou atomové absorpční spektrometrie. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální a chemické vlastnosti platiny, funkce platiny v automobilových konvertorech a její chování v životním prostředí. V experimentální části jsou shrnuty metody použité k rozkladům vzorků, zakoncentrování analytu a výsledky hlavních měření.
Studium orgánů myší z inhalačních pokusů
Vrlíková, Lucie ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je studovat potenciální nebezpečí pro živé organizmy vyplývající z inhalace nanočástic vybraných těžkých kovů. Hlavním cílem je zkoumání orgánů pokusných bílých myší po řízené inhalaci nanočástic olova. Vzorky jater a plic jsou odebírány v časových intervalech z jedinců v inhalačních pokusech a dále jsou zpracovány příslušnými procedurami pro jejich hodnocení. Pro stanovení obsahu olova je zkoumané orgány nezbytné nejprve rozložit v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného rozkladu a následně stanovit obsah olova v mineralizátech metodou bezplamenové atomové absorpční spektrometrie. Dále jsou sledovány projevy působení olova na tkáně orgánů pomocí mikroskopie histologických preparátů barvených hematoxylin-eosinem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány výsledky obou přístupů.
Aplikace prekoncentračních/separačních technik pro stanovení platiny v životním prostředí atomovou spektrometrií
Kosárová, Hedvika ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací podmínek pro stanovení platiny metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie. V teoretické části je popsán výskyt platiny v různých složkách životního prostředí, její fyzikální a chemické vlastnosti, transport a biodostupnost. Jsou zde také zhodnoceny vhodné metody stanovení a prekoncentrace. Experimentální část popisuje postup při optimalizaci podmínek měření pro ETA-AAS, dále optimalizaci podmínek prekoncentrace pro SPE a práci s reálnými vzorky, při které byly tyto podmínky aplikovány.
Problematika stanovení cínu v environmentálních matricích
Bušinová, Markéta ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá v rešeršní části především obsahem cínu ve složkách životního prostředí, jeho koloběhu v nich a možnostmi stanovení cínu v životním prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, výskytu a koloběhu cínu ve složkách životního prostředí. Dále se zaměřuje na stanovení cínu ve složkách životního prostředí, pozornost je věnována především stanovení celkového obsahu cínu s využitím metody ET-AAS. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metody stanovení na ET-AAS a výběr vhodného extrakčního postupu pro stanovení celkového obsahu cínu v půdách a sedimentu. Nejvhodnější postup stanovení cínu na ET-AAS byl aplikován na vzorky půdy, sedimentu a vody. Jako optimální modifikátor matrice pro byl zvolen roztok Pd(NO3)2 v 5 % kyselině askorbové, optimální pyrolýzní teplota byla 1400 °C a teplota atomizace 2400 °C. Ani jeden z posuzovaných postupů extrakce nebyl shledán jako vhodný postup pro potřeby stanovení cínu v environmentálních vzorcích a je třeba dalších prací, které by optimalizovaly metodu separace.
Stanovení rizikových prvků v půdách s různým antropogenním znečištěním pomocí sekvenční extrakční analýzy
Židek, Michal ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mobility rizikových prvků v půdních vzorcích z Brna a Ostravy. Extrakce půdních vzorků byla provedena sekvenční extrakcí dle Tessiera a BCR. Byla provedena také extrakce v kyselině dusičné. Rizikové prvky byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie. Rtuť byla stanovena pomocí atomového absorpčního analyzátoru rtuti AMA 254. Olovo, měď a zinek byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s plamenovou atomizací. Kadmium a vanad byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací.
Korozní degradace hořčíkových slitin v SBF roztocích
Ročňáková, Ivana ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Hořčíkové slitiny jsou v současnosti, z důvodu kombinace dobrých mechanickým vlastností a nízké hustotě hořčíku, používány v mnoha odvětvích lidské činnosti, hlavně v leteckém a automobilovém průmyslu. V poslední době je ovšem věnována pozornost také možnosti použití hořčíkových slitin v oblasti medicíny, zejména díky chemickým vlastnostem hořčíku. Diplomová práce je zaměřena na hodnocení korozního chování slitiny AZ31 a slitiny AZ61 v SBF roztocích, což jsou roztoky simulující tělní tekutiny. Slitiny byly podrobeny imerzní zkoušce v Hankových roztocích pro časové rozpětí 24 až 1008 hodin. Proces koroze byl hodnocen v závislosti na několika faktorech: složení slitiny, čas a změny pH. V práci je také detailně popsána metodika stanovení hořčíku a zinku metodou plamenové absorpční spektrometrie (F AAS). Stanovení hliníku bylo provedeno metodou atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací (ET AAS).
Spektrofotometrické stanovení chromu(III) organickými činidly
Nevrlá, Jana ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena především na fyzikální a chemické vlastnosti chromu, jeho toxicitu a možnostmi vstupu různých forem chromu do životního prostředí. Dále jsou zde popsány nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu ve vodách, včetně způsobů úpravy a prekoncentrace vzorků vod. Předmětem experimentální části je optimalizace a zhodnocení podmínek spektrofotometrického stanovení Cr(III) vybranými organickými činidly (chromazurolem S, eriochromcyaninem R, 4-(2-thiazolylazo)rezorcinolem) a jejich srovnání se stanovením celkového chromu, jako Cr(III), pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací. Analytický postup spektrofotometrického stanovení chromu s chromazurolem S, který byl shledán jako nejvhodnější, byl spolu s ET-AAS aplikován na reálné vzorky vod.
Stanovení rtuti v rybách a v rybích produktech
Kroupová, Kateřina ; Ing.Tomáš Gregor, Ph.D. (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá výskytem různých chemických forem rtuti v životním prostředí a popisuje analytické techniky používané ke stanovení rtuti v biologických materiálech. V praktické části byla stanovena koncentrace rtuti ve 14 vzorcích ryb a rybích výrobků reprezentujících běžný spotřební koš. Analýza byla provedena pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány a konzultovány s platnou legislativní normou EU.
Výskyt těžkých kovů v blízkosti dopravních komunikací v Brně
Brzobohatý, Jan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením výskytu rizikových kovů v půdách v okolí dopravních komunikací na území města Brna. Bylo vybráno dvacet pět odběrových lokalit, které byly rozděleny do skupin dle dopravní zátěže, aby mohl být porovnán vliv dopravy na kontaminaci půd rizikovými kovy. V půdních vzorcích byly stanovovány obsahy rizikových kovů (Cd, Hg, Pb, Zn, Cu, Ni) s využitím instrumentálních metod atomové absorpční spektrometrie. Olovo, zinek, měď a nikl byly stanoveny atomovou absorpční spektrometrií s plamenovou atomizací (F-AAS), kadmium atomovou absorpční spektrometrií s elektrotermickou atomizací (ET-AAS), rtuť byla stanovena instrumentací AMA 254.
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 154 záznamů.   začátekpředchozí135 - 144další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.