|
| |
|
|
Výživa v prevenci aterosklerózy a informovanost veřejnosti o této problematice
HRDINA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem výživy k prevenci aterosklerózy a informovaností veřejnosti o této problematice. Byly stanoveny dva hlavní cíle. První hlavní cíl měl za úkol zmapovat informovanost veřejnosti o ateroskleróze, druhým hlavním cílem bylo zmapovat stravovací návyky u stejné populace. Teoretická část popisuje význam výživy pro člověka, jednotlivé výživové komponenty a jejich uplatnění v organismu, současné trendy, výživová doporučení a popis aterosklerózy společně se svými rizikovými faktory. Pro účely praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, techniku tvořil dotazník. Vyplnění dotazníků bylo zajištěno přímým kontaktem a elektronickou poštou. Výzkumný soubor tvořili občané starší dvaceti let žijící v městské části Černá za Bory v Pardubicích. Z výsledků práce je patrné, že převážná většina dotázaných nemá přehled o rizikových faktorech, které aterosklerózu způsobují. Více informací mají lidé starší padesáti let a především ti, kteří žijí v rodinách s výskytem této choroby. Z tohoto důvodu je nezbytné neustále informovat širokou veřejnost o této problematice. Využití bakalářské práce je především k dalším studijním účelům.
|
|
| |
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
|
|
Dodržování nefarmakologických možností léčby při snižování rizikových faktorů aterosklerózy ze strany pacienta.
REICHERTOVÁ, Stanislava
Ateroskleróza a její rizikové faktory představují jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů západní civilizace, patří k nejčastějším příčinám úmrtí, výrazně snižují kvalitu i délku života a způsobují invaliditu. V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí. Nedílnou součástí léčby aterosklerózy je nefarmakologická terapie, která spočívá v úpravě životních návyků. Mezi tato opatření se řadí redukce tělesné hmotnosti, vhodná pohybová aktivita, úprava stravovacích návyků, omezení stresových situací a úplné vynechání kouření. Náplní naší práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti a následné dodržování nefarmakologických léčebných opatření u pacientů, u kterých byl již zjištěn minimálně jeden rizikový faktor. V nefarmakologické léčbě sehrává velmi významnou roli sestra, která seznamuje nemocné s nefarmakologickými opatřeními, pomáhá osvojit si žádoucí návyky, změnit chování nemocného a zvládnutí péče o sebe. Proto jsme také chtěli zjistit, jaké mají sestry vzdělání, zkušenosti, možnosti, čas, ale i nadšení pro edukační činnost na různých pracovištích. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníků. Dotazník pro pacienty obsahoval 31 otázek a pro sestry 23 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Výzkumné šetření probíhalo na interní lůžkové stanici a odborných ambulancích kardiologické, diabetologické, interní a v ordinaci závodního lékaře Mulačovy nemocnice Plzeň. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Pacienti znají zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 2. Pacienti dodržují zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 3. Existují rozdíly v možnostech provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení u pacientů se zjištěním rizikovým faktorem aterosklerózy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti se zjištěným rizikovým faktorem znají zásady nefarmakologické léčby, ale tyto zásady nedodržují. První hypotéza byla potvrzena, druhá hypotéza byla vyvrácena. Dále bylo zjištěno, že existují rozdíly v možnostech a vybavenosti sester k provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení. Třetí hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou použity jako podklad pro edukační činnost sester, a mohou tak přispívat ke zvyšování preventivních opatření u pacientů se zjištěným rizikovým faktorem aterosklerózy.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy v rekonvalescenci u pacientů po infarktu myokardu
POSPÍŠIL, Martin
V teoretické části mé práce jsem se zabýval zpracováním teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Je zde popsána anatomie, funkce kardiovaskulárního systému, dále pak problematika infarktu myokardu. Je zde zahrnuta klasifikace, patologie a mechanismus vzniku infarktu myokardu. Práce obsahuje také klinické projevy onemocnění, diagnostické a léčebné postupy. Komplexně léčebný rehabilitační program je zde rozdělen do čtyř fází, a to do nemocniční rehabilitace, časné posthospitalizační rehabilitace, období stabilizace a udržovací dlouhodobé rehabilitace. V praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkum byl prováděn na kardiovaskulární rehabilitaci Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně. Testovaný soubor byl tvořen dvěma pacienty. První pacient navštěvuje II. fázi kardiorehabilitačního programu. Druhý pacient s odstupem cca. 4 let po prodělaném IM navštěvuje III. fázi kardiorehabilitačního programu. Cílem práce bylo zhodnotit přínos efektu kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po infarktu myokardu. U obou pacientů došlo k příznivému ovlivnění jejich zdravotního stavu. Pacienti udávají, že vlivem kardiovaskulární rehabilitace byly odstraněny subjektivní potíže spojené se stavem po AIM. Objektivně lze zhodnotit zvýšení svalové síly a pozitivně ovlivněné parametry transportního systému.
|
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba okluzívního onemocnění pánevních a stehenních tepen
PĚČKOVÁ, Kristýna
Okluzívní onemocnění v oblasti pánevních a stehenních tepen může pro pacienta znamenat velmi závažnou zdravotní komplikaci. Proto je důležité znát veškerá rizika, která by těmto onemocněním mohla předcházet, znát i onemocnění samotná a v neposlední řadě je velmi důležitou kapitolou i diagnostika a v poslední fázi i samotná léčba. Proto jsem si toto téma vybrala, za účelem poskytnout případnému čtenáři veškeré výše uvedené informace o této problematice. K diagnostice okluzívního onemocnění jsou používány zobrazovací metody. K prostorovému zobrazení byly vyvinuty metody ultrasonografie ( UZ ), spirální CT angiografie ( CTA ), angiografie magnetickou rezonancí ( MRA ) a modifikace klasické angiografie {--} digitální subtrakční angiografie ( DSA ). UZ patří mezi základní vyšetřovací metodu svou neinvazivností. Spirální CTA je metoda, která je založena na dvou a třírozměrném zobrazení za použití speciálních programů. Zobrazení magnetickou rezonancí je neinvazivní vyšetřovací metoda a je odvozena od klasické nukleární MR. MRA je jednou z možných vyšetřovacích technik, které podává komplexní informace o vztahu okolních tkání k cévám a hemodynamice krevního toku. DSA umožňuje sledování průtoku cévami a pomocí digitalizace obrazu i jeho grafické zpracování a záznam rozměrů. Léčba okluzivního onemocnění oblasti pánevních a stehenních tepen zahrnuje perkutánní transluminální angioplastika ( PTA ) a implantace stentů.
|
|
|
Nefarmakologické ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy
HARTOVÁ, Taťána
Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obyvatele České republiky považujeme jednoznačně za populaci se zvýšeným rizikovým profilem předčasné aterosklerózy. Práce se zabývá kvantifikací běžných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob (arteriální hypertenze, diabetes, kouření, obezita), sledováním počtů dalších hospitalizací, dalších kardiovaskulárních příhod a úmrtí a speciálně depresivní poruchou u 200 pacientů (ve věku 36 {--} 86 let) Oddělení invazivní kardiologie Nemocnice Karlovy Vary, s. r. o. indikovaných ke koronografickému vyšetření. U depresivních pacientů se setkáváme s kardiovaskulárním onemocněním a náhlou smrtí srdeční častěji než u nedepresivních. Platí to i v případě, kdy jsou v obou skupinách vyloučeny rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních poruch v předchorobí. Nemocný se srdeční chorobou prožívá významné zlomové období. Je bezprostředně omezen zdravotně a ohrožen existenčně, společensky, často i na životě. Psychické změny v dané situaci jsou téměř zákonité, rozvoj deprese je předpokládatelný. 13 % oslovených kardiaků udává výskyt typických problémů provázející depresi každý z minulých 14ti dnů, u 27 % přetrvávaly problémy více než týden. Celoživotní prevalence deprese se pohybuje mezi 5 a 16 %, vyšší výskyt depresivních pacientů mezi kardiaky je tedy zřejmý. Průměrný BMI u sledovaných žen je 29,12 {--} tedy na hranici normální váhy a nadváhy, průměrná hodnota BMI u sledovaných mužů činí 29,20 {--} to již značí o jejich obezitě. Lze tedy potvrdit, že u sledovaných osob byl potvrzen vyšší body mass index (BMI). Průměrný obvod pasu u sledovaných žen je 104,29, u mužů 104,83 {--} tj. obsah viscerálního tuku je značný. Při sledování dalších hospitalizací do půl roku tvořili většinu pacienti s angínou pectoris. Bez ohledu na diagnózu zemřeli pouze tři pacienti.
|
|
| |
|
|
Zdravotně sociální dopady u pacientů po akutním infarktu myokardu.
HAVLÍČEK, Robert
V klinickém obrazu akutního infarktu myokardu je bolest na hrudi, typicky lokalizovaná v oblasti za hrudní kostí, nebo někdy v oblasti epigastria, která často vyzařuje do krku, levé paže a levého ramene. Stejně tak se mohou vyskytovat anginózní příznaky, jako je dušnost a nepříjemné pocity v nadbřišku. Fyzikální nálezy mohou zahrnovat pocení, bledou chladnou kůži, sinusovou tachykardii a někdy snížení krevního tlaku. Cílem mé diplomové práce je popsat celkový zdravotně sociální dopad. Problematikou akutního infarktu myokardu jsem se poprvé zabýval při studiu jako záchranář. Ve své práci jsem použil metodu klasifikační analýzy dokumentů, komparaci a analogii jejich výsledků navzájem. Hlavním úkolem bylo ukázat, jak lidé po akutním infarktu myokardu žijí, jestli pracují či nikoliv. Grafy ukazují pacientů sociální anamnézu, produktivitu, poměr pohlaví atd. Vzorek pro analyze tvoří 109 pacientů, ze kterých 16 vytváří výsledky pracovní anamnézy, které byly vytvořeny odděleně.
|
host ::
RSS.