|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje Bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod. Zmínil jsem se o legislativě, rezervních fondech a zákonu o odpadech, dále o vzniku vápence, o praktickém využívání a jeho těžbě. V práci je kapitola i o možných proměnné ovlivňující sukcesi na lokalitě a příklady nejčastějších disturbovaných míst vhodných k obnově.
|
|
|
Potenciál přírodě blízké obnovy po těžbě kameniva na příkladu lomu Smrčí
Petrů, Anna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou spontánní sukcese v ekologii obnovy ploch poškozených těžební činností. Stručně jsem představila její pozitiva a negativa. Hlavním tématem práce je shrnutí poznatků ze studií spontánní sukcese v kamenolomech různých typů a to převážně z pohledu rostlinné vegetace. Získané vědomosti jsou aplikovány na příkladu čedičového lomu Smrčí, kde jsem se pokusila v rámci vlastního měření posoudit potenciál přírodě blízké obnovy na plochách ponechaných volné sukcesi.
|
|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření dubu letního na výsypce po těžbě uhlí
Janoušová, Ivana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Studie probíhala na Podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V) na Sokolovsku. Bylo zde sledováno několik faktorů, které ovlivňují šíření dubu letního: vzdálenost od diaspor, typ stanoviště sukcese nebo olšinová rekultivace, pozice semenáčku na vlně, vliv okusu zvěří. Pomocí GPS přístroje byly zmapovány 4 plochy olšinové rekultivace a 3 plochy spontánní sukcese, zároveň byla zmapován výskyt všech vzrostlých dubů, které by mohly sloužit jako zdroj žaludů, na výsypce a mimo ni. Ze získaných dat se vytvořila mapa semenáčků a zdrojů diaspor. Většina semenáčků (657) byla nalezena na sukcesích plochách a pouze 98 v olšinové rekultivaci, přičemž výskyt v sukcesi byl statisticky významně častější. Potvrdilo se, že počet semenáčků od zdroje diaspor klesá, , nejdelší nalezená vzdálenost byla přes 1300 metrů. Dále byl založen pokus zkoumající přežívání a růst dubu na 3 různých stanovištích a vliv okusu zvěře. Na každou plochu (spontánní sukcese, lesnická olšinová rekultivace, volná plocha s travním porostem (Calamagrostis epigeios)) bylo vysázeno 12 semenáčků dubu do oplocenek a 12 semenáčků volně. Roční přírůstky a přežití dubu bylo vyhodnoceno pomocí dvoucestné ANOVY. Výsledky ukázaly, že plocha má signifikantní vliv na přírůstek dubů. V olšinové rekultivaci a na volné ploše měly semenáčky vysokou...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
|
Faktory ovlivňující průběh primární sukcese v lomech
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Opuštěné lomy představují z hlediska ekologie a konzervační biologie velice významné lokality: mají potenciál stát se refugiem druhové diverzity v dnešní, člověkem silně narušované, krajině. Význam opuštěných lomů pro ochranu přirozených společenstev a druhového bohatství stoupá při ponechání těchto lokalit přirozenému vývoji a spontánní sukcesi, případně při šetrném managementu, který může v některých případech napomoci vývoji zájmového společenstva. Abychom byli schopni takových drobných zásahů do průběhu spontánní sukcese, je nutné co nejlepší porozumění jejím mechanismům. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám faktory, které mohou průběh sukcese různým způsobem ovlivňovat, a to zejména podnebím, půdními podmínkami, šířením semen a interakcemi mezi rostlinami i mezi rostlinami a živočichy. Uvedená literární rešerše je teoretickým podkladem pro výzkum probíhající na lokalitě Čeřinka v Českém krasu, kde je studována zejména schopnost druhů z okolních společenstev osidlovat těžbou narušená stanoviště a vlastnosti těchto stanovišť ovlivňující průběh sukcese a složení druhů. Výsledky těchto studií by měly přispět k poznání procesu primární sukcese v opuštěných lomech a budu se jimi zabývat ve své navazující diplomové práci.
|
|
| |
|
|
Porovnání diverzity spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných výsypek na Mostecku
MÁLKOVÁ, Lucie
V této práci byla studována vegetace spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí na Mostecku. Data byla sbírána během dvou vegetačních sezon - léto 2008 a 2010. Podél 100m transektů byly zhotoveny fytocenologické snímky. Byla porovnávána alfa a beta diverzita spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných výsypek. Byly zjištěny signifikantní rozdíly v alfa i beta diverzitě těchto ploch.
|
|
|
Srovnání spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných ploch na Radovesické výsypce na Mostecku
MÁLKOVÁ, Lucie
V této práci byla studována místa ponechaná sukcesi s místy technicky rekultivovanými (lesnicky a zemědělsky) na Radovesické výsypce na Mostecku. Cílem práce bylo porovnat druhové složení a diversitu na těchto místech. Ačkoliv nebyl prokázán signifikantní rozdíl v druhové diverzitě mezi jednotlivými plochami, kvalitativně se plochy lišily. V tomto ohledu je spontánní sukcese jistě adekvátní variantou finančně nákladným technickým rekultivacím.
|
host ::
RSS.