|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
|
Stres v práci dopravních policistů.
KOLLMANN, Jan
Teoretická část práce se zabývá poznatky z oblasti základních typů zátěžových situací (stres, frustrace, deprivace, konflikt a trauma) a nejčastějšími následky stresových událostí (akutní stresová porucha, posttraumatická stresová porucha a syndrom vyhoření). Také krátce představuje policejní profesi se zaměřením na službu dopravní policie a uvádí všeobecná rizika policejní práce, vybrané stresové události v práci dopravních policistů, poznatky z oblasti pracovního stresu, jeho vlivu na výkonnost policistů a možné příčiny jeho vzniku a v závěru představuje možnosti využití psychologické podpory v rámci Policie ČR. Praktická část zkoumá, jaké jsou nejčastější stresory vnímané dopravními policisty, jejich příčiny vzniku, jakým způsobem se policisté proti působení stresu brání a jak jim ve zvládání stresu pomáhá organizace.
|
|
|
Postraumatická reakce v rámci krizových situací
DUCHOŇ, Jaroslav
Práce pojednává o syndromu posttraumatického poškození (Posttraumatic Stress Disorder - dále PSTD), která má v mezinárodní klasifikaci nemocí číslo F 43.1. značku F 43 MKN klíče má skupina "Reakce na těžký stress a poruchy přizpůsobení". Již z této příbuznosti je patrné, že se jedná o dysfunkční prožívání sebe sama a změnu v sociálním chování - jako stav následující po té, co byl jedinec vystaven krutému emočnímu zážitku. Cílem bakalářské práce je zjistit, zdali je míra zasažení posttraumatickou stresovou poruchou shodná u příslušníků armády České republiky, vykonávajích svou službu vlasti ve ztížených podmínkách bojových, ale i mírových zahraničních operací, a jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, do něhož spadají Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky a zdravotnická záchranná služba.
|
|
|
Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí
BURIANOVÁ, Jana
Abstrakt Diplomová práce na téma ?Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí? se v teoretické části věnuje všem důležitým aspektům domácího násilí a stalkingu. Výzkumná část je zaměřena na adolescenty ve věku 17 až 19 let, kteří žijí v kraji Vysočina, výzkumný soubor je tvořen 858 respondenty. Cílem práce bylo statistickými metodami na statisticky významném vzorku adolescentů zjistit klíčové faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí. Ve spojitosti s cílem práce byly stanoveny následující hypotézy, které byly testovány na 5% hladině významnosti s šesti zkoumanými otázkami. Hypotéza 1: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je osobní zkušenost? byla potvrzena ve čtyřech oblastech. Respondenti mající osobní zkušenost s domácím násilím se liší oproti respondentům bez této zkušenosti v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku, více odmítají tolerovat domácí násilí, lépe rozeznají vymezení domácího násilí a častěji si uvědomují možnost transgeneračního přenosu násilí. V souvislosti s touto hypotézou je důležité zjištění, že 57 respondentů (7%) má osobní zkušenost s domácím násilím, jedná o 49 dívek a 8 chlapců. Hypotéza 2: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je vzdělání? nebyla potvrzena v důsledku malé variability odpovědí a nedostatečných dat pro vyhodnocení hypotézy. Hypotéza 3: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je pohlaví (ženy)? byla potvrzena ve dvou oblastech. Dívky se liší od chlapců v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku a více odmítají tolerovat domácí násilí. Diplomová práce může sloužit jako zdroj aktuálních informací, které souvisejí s problematikou domácího násilí, přináší aktuální data o výskytu domácího násilí v adolescentním věku a prezentuje informace a názory adolescentů o domácím násilí či partnerských vztazích. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem či srovnáním pro další studie či výzkumy.
|
|
|
Sexuální zneužívání dětí
HROBAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání dětí. Teoretická část je zaměřena na objasnění základních pojmů souvisejících se sexuálním zneužíváním, právní vymezení této problematiky, na formy sexuálního zneužívání, dále na prevenci jevu a viktimologii. Druhá část je věnována osobě pachatele a oběti, spolu s příznaky sexuálního zneužívání, syndromem přizpůsobení se sexuálnímu zneužívání a posttraumatickou stresovou poruchou. Praktická část obsahuje dvě kasuistiky. První je zaměřena na intrafamiliární sexuální zneužívání a druhá na posttraumatickou stresovou poruchu. V závěru obou kasuistik jsou vytyčeny společné znaky teorie a praxe.
|
|
|
Psychosociální poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích
UHŘÍČEK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na oblast psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod. V důsledku dopravních nehod vznikají nezanedbatelné celospolečenské škody a také se velmi významně snižuje kvalita života postižených jedinců a jejich příbuzných. Dopravní nehoda může být traumatickou událostí, která se výrazně vymyká běžné lidské zkušenosti. Následkem toho se mohou u účastníků dopravních nehod objevovat psychické problémy, které přesahují do oblasti sociálního fungování postižených osob. Dopravní nehody tak mají nebývalý dopad na další život jednotlivých účastníků i jejich příbuzných. Svépomoc obětí může selhávat a bez intervence odborných pracovníků může docházet k celoživotnímu strádání. Jednou z možností pomoci účastníkům dopravních nehod je psychosociálního poradenství. Jedním z cílů práce bylo analyzovat nabídku psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích. Za tímto účelem byla realizováno dotazníkové šetření u odborníků a organizací v Českých Budějovicích, a dále také polostandardizované rozhovory s odborníky v Českých Budějovicích. Dalšími cíly práce bylo zmapovat povědomí veřejnosti o možnostech využívání psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích a dále také zmapovat zájem o využití tohoto poradenství ze strany veřejnosti. Za účelem splnění těchto cílů bylo realizováno dotazníkové šetření u veřejnosti v Českých Budějovicích. Výzkum ukázal, že v Českých Budějovicích existuje poptávka veřejnosti po využívání služeb organizace poskytující psychosociální poradenství pro účastníky dopravních nehod. Povědomí veřejnosti v Českých Budějovicích o možnostech využívání psychosociálního poradenství zaměřeného na účastníky dopravních nehod se nicméně prokázalo jako nízké. Výzkum také prokázal, že v Českých Budějovicích nabídka psychosociálního poradenství zaměřeného na účastníky dopravních nehod existuje. Práce může přispět k větší informovanosti nejen odborným pracovníkům pomáhajících profesí, studentům humanitních oborů a dobrovolníkům neziskových organizací, ale také samotným účastníkům dopravních nehod.
|
|
|
Posttraumatický stresový syndrom u záchranářů
LÁCHA, Pavel
Všichni pracovníci v oborech akutní medicíny, včetně záchranářů jsou v důsledku stresujících událostí v každodenní praxi ohroženi nejen syndromem vyhoření a akutní reakcí na stres, ale i posttraumatickou stresovou poruchou. Všechny uvedené stavy nejen významně ovlivňují osobní a pracovní život postiženého zaměstnance, ale mohou mít negativní vliv i na pacienty.
|
|
| |
|
|
Systém posttraumatické péče v rámci IZS.
VÁCHOVÁ, Jana
Systém posttraumatické péče v rámci IZS Tato bakalářská práce se zabývá systémem posttraumatické péče v rámci integrovaného záchranného systému. V úvodu práce je nastíněn obsah práce a důvod volby zpracovávaného tématu. Jednotlivé kapitoly seznamují s integrovaným záchranným systémem, psychologickou službou u Hasičského záchranného sboru v České republice, s psychologickou službou u Policie České republiky, se Zdravotnickou záchrannou službou a psychosociální složkou v armádě. Zaměřuje se na to, jak je poskytována posttraumatická intervenční péče u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Pojednává o zřízení systému této péče, anonymní telefonní lince pomoci v krizi a podrobně vysvětluje jednotlivé fáze posttraumatické péče. Zabývá se problematikou traumatu, stresových reakcí, posttraumatickou stresovou poruchou, krizí a krizovou intervencí. Cílem této práce je stručně seznámit se systémem poskytování posttraumatické intervenční péče u složek integrovaného záchranného systému. A především zjistit, jak je rámec pomoci při reakcích na stres u složek integrovaného záchranného systému ošetřen, zpracován a realizován a zda je posttraumatická stresová porucha u příslušníků Hasičského záchranného sboru vyšší než u příslušníků Policie České republiky. K praktické části této práce jsem použila dotazník, který bylo nutné nejdříve sestavit a uzpůsobit danému tématu. Zkoumaným souborem byli náhodně vybraní příslušníci Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky. Závěr je věnován diskuzi a rozboru výsledků zjištěných faktů.
|
|
|
Analýza metod posttraumatické krizové intervence
HLUŠKO, Oldřich
Ve své diplomové práci si kladu za cíl zmapovat metody a postupy uplatňované u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje v rámci primární, sekundární i terciální prevence posttraumatických reakcí a poruch. Dílčím cílem práce je zjištění spokojenosti s dostupností intervenční péče pro policisty a zaměstnance Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, zjištění informovanosti, využitelnosti a spokojenosti s péčí posttraumatického intervenčního týmu v Jihočeském kraji, povědomost o službě Linky pomoci v krizi a její využitelnosti. Dále si kladu za cíl zmapovat zájem o případnou internetovou linku důvěry v rámci IZS s vypracováním SWOD analýzy. Stresová reakce se nevyhýbá nikomu ani policistům. I oni mohou vykazovat psychické a tělesné příznaky akutní stresové reakce. Většinu služebních úkonů, zásahu a zákroku řeší rutinně, kromě toho ovšem dochází i k situacím, které vybočují z normálních životních zkušeností a policisté se tak velice často dostávají do stresových situací, které v nich mohou vyvolat hluboké duševní otřesy. Citový dopad na psychiku při extrémních zážitcích je normální lidská reakce v nenormální situaci. V současné době má každý policista možnost obrátit se o pomoc na tým speciálně vyškolených odborníků, tým posttraumatické intervenční péče. V týmu pracují nejen psychologové, ale i zkušení policisté, odborníci resortu Ministerstva vnitra a duchovní, kteří jsou připraveni pomoci svými zkušenostmi, erudicí a znalostmi získanými speciálním výcvikem. Od roku 2001 může postižený využít anonymní Linku pomoci v krizi, která je podpůrnou součástí posttraumatické intervenční péče pro policisty, hasiče, zaměstnance resortu Ministerstva vnitra a jejich rodinné příslušníky. Linka pomoci v krizi je rovněž k dispozici občanské veřejnosti při mimořádných událostech a krizových situacích. Proto se tato diplomová práce zabývá metodami posttraumatické intervenční péče, informovanosti, využitelnosti, spokojenosti a důvěry v tato resortní pracoviště Policie ČR. Na základě výsledků zpracovaného výzkumného cíle bude řediteli Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje předložen návrh k vytvoření a zefektivnění nových i stávajících postupů v rámci prevence na všech úrovních posttraumatické stresové reakce a poruch u svých zaměstnanců. Vypracovaná SWOD analýza internetové linky důvěry bude využita při tvorbě projektové žádosti v rámci grantových a projektových řízení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Diplomová práce je koncipována tak, aby poskytla ucelené informace k problematice posttraumatické stresové reakce, jejím příčinám a metod péče o postižené a mohla být využita jako edukační materiál pro celoživotní vzdělávání jak v rámci Policie ČR, tak i studentů Zdravotně sociální fakulty, Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. K práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Úvodem práce je pomocí různých literárních a elektronických zdrojů vytvořen ucelený přehled zkoumané problematiky. Zdrojem informací pro výzkum se stal zpracovaný anonymní nestandardizovaný dotazník s uzavřenými typy otázek s nucenou volbou odpovědí. Dotazníkového průzkumu se zúčastnili zaměstnanci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.