|
|
Zobrazovací metody v diagnostice prsní žlázy
RADOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice onemocnění prsní žlázy. Rakovina prsu patří k nejčastějším zhoubným novotvarům, které postihují převážně ženy. Nemusí se však jednat vždy jen o karcinom, ale patří sem též benigní léze, které se mohou u žen objevit. Cílem práce je zpracování a porovnání zobrazovacích metod využívaných při diagnostice prsu v radiologii a jejich analýza z hlediska úlohy radiologického asistenta. Předpokládám, že nezastupitelnou úlohu v diagnostice prsní žlázy má mamografie, která klade vysoké nároky zejména na přesnost práce radiologického asistenta. Z důvodu upřesnění diagnózy se často využívá i sonografického vyšetření prsů včetně provádění biopsie či značení léze pod sonografickou kontrolou. Svůj přínos prokazuje i stále častěji využívaná metoda vyšetření prsů pomocí magnetické rezonance, která je pro radiologického asistenta metodou technicky nejnáročnější. Ve své práci vycházím ze spektra zobrazovacích metod využívaných na Radiologickém oddělení Nemocnice Písek, a. s., a pracuji se souborem pacientek vyšetřených tímto pracovištěm, na kterém pracuji zatím jako všeobecná sestra. Jednotlivé metody porovnávám z hlediska jejich diagnostického přínosu, výhod a nevýhod, časové a finanční náročnosti jednotlivých vyšetření a nároků na úlohu radiologického asistenta. Výsledky zpracovávám statisticky. Výsledkem práce je potvrzení hypotézy, že v mamodiagnostice hraje hlavní a zatím nezastupitelnou roli mamografie, která je ve většině případů první metodou zobrazující patologické změny v prsní tkáni. Jedná se o vyšetření časově i finančně méně náročné. Nároky na radiologického asistenta jsou v tomto případě kladeny zejména na přesné provádění projekcí a na specifický přístup k vyšetřovaným ženám. Mamografické vyšetření v některých případech doplňuje předchozí vyšetření prsů ultrazvukem včetně bioptického vyšetření pod sonografickou kontrolou. V důsledku rychlého technického rozvoje a přístrojového i personálního vybavení radiodiagnostických pracovišť je patologický nález v prsní žláze stále častěji zobrazován i metodou magnetické rezonance, zejména pak v případě karcinomů před operací či při vyšetřování prsů s prsními implantáty. Metoda magnetické rezonance je však technicky, finančně i časově náročnější. Z pohledu práce radiologického asistenta klade vysoké nároky na jeho odbornost a technickou zdatnost. Zpracováním této práce jsem vytvořila přehled možností zobrazovací techniky v diagnostice prsní žlázy, zhodnotila v praxi výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost žen o mamografickém vyšetření v Jihomoravském kraji
MICHNOVÁ, Lenka
Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapovat informovanost žen o mamografickém vyšetření. Od roku 2002 je spuštěn organizovaný preventivní program aktivního vyhledávání karcinomu prsu. Karcinom prsu je závažné onemocnění, které postihuje ženy již v mladém věku. Při včasném záchytu je však dobře léčitelný. Mnoho žen už vyšetřeno mamografem bylo. Právě proto byl proveden průzkum, jak jsou ženy informované o vyšetření. Potřebná data ke zpracování bakalářské práce byla zjišťována pomocí kvantitativního šetření. Pro sběr dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly dobrovolné a anonymní. Byly určeny ženám ve vybraných nemocnicích Jihomoravského kraje (Masarykův onkologický ústav Brno, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav a Nemocnice Kyjov). Šetření se zúčastnily ženy starší 18 ? ti let, bez ohledu na to, zda byly na vyšetření poprvé nebo opakovaně. Dotazníků bylo celkem rozdaných 120, z toho se jich vrátilo 110. Šetření probíhalo v červenci a v srpnu roku 2010. V práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen jdoucí na mamografické vyšetření. Cíl byl splněn. Druhým cílem práce bylo informovat a připravit pacientky na další postup při nalezení zhoubného nádoru. Cíl byl rovněž splněn. Třetí cíl, poukázat na odlišnost informovanosti mezi jednotlivými nemocnicemi Jihomoravského kraje, byl také splněn. První hypotéza, že informovanost žen v nemocnicích je dostatečná, se potvrdila. Hypotéza druhá, že jsou pacientky plně informovány a připraveny na další postup, v případě zjištění zhoubného nádoru, se také potvrdila. A poslední třetí hypotéza, že informovanost žen se v jednotlivých nemocnicích liší, se rovněž potvrdila. Problematika informovanosti pacientek před mamografickým vyšetřením je stále aktuální téma. Jelikož současná legislativa uvádí, že pacientka musí být o vyšetření poučena, je nutné, aby měla pacientka možnost poskytnuté informace v klidu vyhodnotit a vznést případné dotazy.
|
|
|
Hodnocení kvality mamografických snímků a mamografických projekcí
VOSTŘÁKOVÁ, Michaela
Vzhledem k tomu, že je karcinom prsu v ČR nejčastější nádorové onemocnění žen, je kvalitní mamografické vyšetření velmi důležité. Kvalita mamografického snímku samozřejmě záleží na všech částech zobrazovacího řetězce, včetně správné techniky snímkování a správného polohování pacientky, kdy musí být dostatečně zachycen prs v co největším rozsahu včetně pektorálního svalu. Stejně tak správná expozice a celková kvalita snímků jsou nutné pro zobrazení diskrétních kalcifikací, které mohou být jedinou známkou patologického procesu v prsu. Cílem této práce je zhodnotit kvalitu mamografického snímkování na dvou screeningových pracovištích. Jedno z pracovišť je plně digitalizované, druhé provádí klasickou filmovou mamografii. V průběhu mého výzkumu došlo na pracovišti s filmovou mamografií k výměně mamografických přístrojů na digitální přístroje. Výsledkem práce je pak porovnání kvality snímkování na obou těchto pracovištích a doplnění o srovnání filmové a digitální mamografie na pracovišti, kde došlo k výměně přístrojů.
|
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
|
CT laserová mamografie
BAČOVSKÁ, Michaela
Podle údajů Ministerstva zdravotnictví zaujímá zhoubný nádor prsu první místo v žebříčku nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění u žen v České republice. Každý rok je diagnostikováno více než 5500 nových případů karcinomu prsu, přičemž na jeho následky umírá každoročně přibližně 2000 žen. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný screening rakoviny prsu. Jeho hlavní úkol spočívá v záchytu nižších stádií karcinomu prsu a vlivem účinnější léčby počátečních stádií choroby, také v prodloužení přežití pacientů. Po zavedení screeningu došlo logicky ke zvýšení incidence a zároveň by mělo docházet ke snížení mortality. Snaha o zobrazení prsu začala s rozvojem rentgenových vyšetřovacích metod a při všeobecném vývoji nových technologií v minulém století nezůstaly pozadu ani diagnostické metody. Pokrok zaznamenaly především rentgenové vyšetřovací metody, zároveň došlo k vývoji metod zcela nových. Dnes je zcela dostupná počítačová tomografie, magnetická rezonance nebo emisní počítačová tomografie. Pro zobrazení prsní žlázy znamenaly největší pokrok mamografy a v těsné návaznosti na ně ultrasonografy. Nejnovější vývoj v mamodiagnostice nám umožňuje používat kromě těchto základních a osvědčených metod také nové vyšetřovací metody, které mají uplatnění jako doplňující metody. Jednou z nich je CT laserová mamografie (CTLM), která je používána v několika zemích ve světě. V České republice mají CTLM přístroj k dispozici radiodiagnostická klinika FNKV v Praze a Masarykův onkologický ústav v Brně. Jak název napovídá,jedná se o zobrazení prsu za pomoci laserového paprsku. CTLM zobrazuje fyziologické cévní struktury v prsu a eventuální angiogenezi, pokud je přítomna.
|
|
|
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu.
VÍTKOVÁ, Adéla
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu nebylo náhodně zvolené téma. K mému rozhodnutí přispělo to, že jsem se s tímto onemocněním setkala v rodině. Pročetla jsem a nasbírala mnoho informací. Existuje nepřeberné množství publikací, odkazů, sdružení, komerčních a mediálních projektů, přesto je diagnóza rakoviny prsu na předních místech v úmrtnosti nejen v České republice, ale celosvětově. V průběhu mapování informací jsem došla k závěru, že jediná prevence je včasná diagnostika a screening, na který jsem se v druhé části práce zaměřila. Výchova ke zdraví je ideální obor pro edukaci preventivního programu a jeho dalšího šíření. Proto doufám, že ucelené zpracování tématiky bude využíváno jako metodický materiál.
|
|
|
Diagnostika onemocnění prsu se zaměřením na speciální projekce a intervenční výkony
BOHÁČOVÁ, Markéta
Zhoubné onemocnění prsu patří k nejčastějšímu zhoubnému onemocnění žen. Screeningová centra mají za úkol objevit tuto chorobu v počátečních stádiích, kdy je její léčba efektivnější. Ve své práci jsem se zaměřila na využití speciálních projekcí a intervenčních výkonů při diagnostice onemocnění. Shrnula jsem jednotlivé diagnostické postupy, popsala jejich přednosti a omezení. Odhalila jsem i různá úskalí, se kterými se může radiologický asistent při své práci setkat a naznačila různá řešení. Na základě zpracování výsledků jednotlivých vyšetření jsem potvrdila předpoklad, že speciální projekce slouží ke snížení počtu intervenčních výkonů a intervenční výkony vedou k redukci počtu zbytečných operací. V minimálním počtu případů se ale i přes veškerou snahu nepodaří odebrat tak reprezentativní vzorek, aby mohla být diagnóza spolehlivě určena. Snaha je, aby se tento počet neustále snižoval a toho se docílí zvyšováním kvalifikace personálu a zaváděním moderních vyšetřovacích postupů.
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientek při mamografickém screeningu
HÁJKOVÁ, Michala
Vývoj mamografických přístrojů umožnil redukci dávky záření při mamografickém vyšetření. Na druhé straně stouply však nároky na kvalitu zobrazení, což vede ke zvýšení průměrné absorbované dávky. Je třeba docílit toho, aby radiační zátěž ve screeningu byla tak nízká, jak je to jen možné z hlediska dosažení kvalitního obrazu. Při použití moderních mamografických systémů se střední absorbovaná dávka ve žláze pohybuje kolem průměrné dávky 1 {--} 1,5 mGy pro jeden snímek. Pacientky mohou za svůj život absolvovat až 25 mamografických vyšetření, proto je nutné zredukovat dávku na přijaté minimum. U 1631 pacientek, které se podrobily mamografickému screeningu, byla pro kraniokaudální projekci levého prsu zjišťována závislost průměrné dávky v mléčné žláze na tloušťce komprimovaného prsu a mAs. Největší skupina žen ve sledovaném souboru byla v rozmezí věku 50 {--} 54 let a nejčastější věk klientek mamografického screeningu při prvním vyšetření byl v rozmezí 45 {--} 49 let. V práci jsem doporučila program na výpočet glandulární dávky, který je volně dostupný na internetu a nezjistila jsem překročení DRÚ.
|
host ::
RSS.