|
|
Natura 2000 a její vliv na zemědělské hospodaření
TRYKAROVÁ, Kristýna
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území státy Evropské unie a jejichž cílem je zabezpečit ochranu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kladů a záporů soustavy Natura 2000 ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením a provedení analýzy hodnocení existence této soustavy hospodářskými subjekty. Teoretická část práce charakterizovala soustavu Natura 2000, historický vývoj a příslušnou legislativu. Dále byly popsány vlivy zemědělského hospodaření na krajinu a agroenvironmentální opatření. Praktická část práce byla zaměřena na dotazníkové šetření mezi uživateli zemědělské půdy v územích spadajících do soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji, především ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že zemědělci na soustavu Natura 2000 a hospodaření v rámci této soustavy nenahlížejí příliš pozitivně, když tvrdili, že je Natura 2000 v hospodaření omezuje, většinou i uváděli, že jsou tato omezení nedostatečně kompenzována.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Agroenvironmentální opatření vhodná pro uplatnění v pozemkových úpravách
MACHOVÁ, Markéta
V současné době si společnost začíná stále více uvědomovat roli zemědělce jako tvůrce venkovské krajiny a hospodáře, bez jehož šetrné péče by zachování pestré mozaiky prostředí nebylo možné. Soubor titulů, které k tomu přispívají, jsou agroenvironmentální opatření, které přináší nové možnosti podpory zemědělského hospodaření šetrného k přírodě. Mají za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejích vlastností. Cílem bakalářské práce je definovat jednotlivá agroenvironmentální opatření a vysledovat souvislost mezi agroenvironmentálním opatřením a pozemkovými úpravami. V praktické části práce porovnat, zda KPÚ v daném katastrálním území souhlasí s možnostmi uplatňovaných agroenvironmentálních opatření.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení využívání vybraných agroenvironmentálních dotačních titulů v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje
MUDRÁKOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce je formou literární rešerše zpracován vývoj Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) se zaměřením na reformy z let 1999 a 2003. Dále jsou porovnána agroenvironmentální opatření České republiky, Slovenské republiky a Republiky Rakousko vzhledem k podmínkám v jednotlivých státech. Cílem byla sumarizace poznatků o procesech vedoucích k současné podobě agroenvironmentálních opatření. Pro vyhodnocení v praktické části byly vybrány dotační tituly PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN, BIOPÁSY A PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH (a tituly na ně navazující). Jsou to tituly podporující zachování a zvýšení velikosti populací drobné zvěře a drobného ptactva. Vyhodnocována byla data z registru Státního intervenčního zemědělského fondu (SZIF) ze zkráceného programového období 2004-2006 a programového období 2007 {--} 2013 (roky 2004 {--} 2008). Data byla sledována v NUTS II Jihozápad na úrovni pracovišť Agentury pro zemědělství a venkova (AZV). Byl sledován zájem zemědělců o tituly, plocha, na které byly tituly využívány a výše poskytnuté finanční podpory. V rámci diskuse byly navrženy možnosti zlepšení využívání nabízených dotačních titulů. Dotační titul Pěstování meziplodin je plošným opatřením na orné půdě. Zájem o něj byl nejvyšší v roce 2004, kdy do něj vstoupilo nejvíc žadatelů, poté zájem o titul klesal (zejména v letech 2007 a 2008 po snížení dotace). Podíl orné půdy, zapojené v titulu, se pohybuje v průměru mezi 6 {--} 8 % výměry orné půdy a v čase rostl. Dotační titul Biopásy je málo využíván (pravděpodobně kvůli podhodnocení nákladů), ale zájem o něj roste. Dotační titul Ptačí lokality na travních porostech a navazující tituly, jsou vymezeny hnízdními lokalitami chřástala polního (Crex crex) a bahňáků (Charadrii). V Jihočeském kraji byl titul aplikován na přibližně 27 % vymezené plochy hnízdních lokalit v celém sledovaném období, v Plzeňském kraji okolo 26 % v letech 2004-2006 a 60 % v letech 2007 a 2008. Největší zájem o dotační titul (největší plocha, nejvíc žadatelů) byl v oblasti AZV České Budějovice. Zájem o navazující dotační titul PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH {--} HNÍZDIŠTĚ BAHŇÁKŮ je menší, než o PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH - HNÍZDIŠTĚ CHŘÁSTALA.
|
|
|
Vývoj zemědělství ČR v závislosti na dotační politice státu po vstupu do EU
HLAVNIČKA, Jiří
Zemědělství, ekologie a rozvoj venkova jsou často spojovány s pojmem dotace, u které důležitou roli hraje Česká republika a Evropská unie jako poskytovatel finančních prostředků. Zemědělská politika ČR před vstupem a po vstupu do EU vycházela z vládou schválených koncepcí agrární politiky, kdy hlavně na období 2004 - 2013 byly posíleny environmentální principy trvale udržitelného zemědělství. V ČR je podpora rozvoje venkova a využití zemědělské půdy v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny řešená v agroenvironmentálních opatřeních, jejichž součástí je i podpora ekologického zemědělství, která prodělala určitý vývoj. Bakalářská práce hodnotí vliv dotační politiky státu na vývoj ekologického zemědělství. Analyzuje vývoj podpory ekologického zemědělství, zjišťuje případnou změnu struktury půdního fondu a podílového zastoupení ploch v ekologickém hospodaření. Hodnotí vývoj poskytnutých sazeb a vyplacených státních finančních prostředků na podporu ekologického zemědělství.
|
|
|
Vliv způsobu obhospodařování lučních ekosystémů na výskyt samců chřástala polního ve vybrané části NP a CHKO Šumava
PEKSA, Martin
Cílem této práce byl monitoring výskytu samců chřástala polního v západní části NP a CHKO Šumava a ze zjištěných dat zjistit vliv managementu lučních ekosystémů na výskyt tohoto ptačího druhu. Byla praktikována metoda nočního sčítání volajících samců za pomoci bodového transektu a audionahrávky hlasu samce chřástala polního. Sledování výskytu probíhalo v hnízdních sezónách chřástala polního od roku 2008 do roku 2010. Průměrná nadmořská výška zkoumaných lokalit (celkem 74 lokalit) činila přibližně 879,5 m n. m. Celková plocha všech těchto lokalit je 803,9 ha. Ve sledované oblasti chřástal polní preferoval nejvíce nepasené a nehnojené travní porosty s dobou sklizně po 15. 7., a typ mezické a trvale zamokřené lokality. Negativní vliv na výskyt měly lokality s pastvou hospodářských zvířat. Od roku 2008 do roku 2010 byl zjištěn úbytek samců na sledovaných lokalitách až o 61,5 %. Z této práce vyplývá, že nejvhodnějším managementem pro výskyt chřástala polního je nespásaný a nehnojený travní porost s pozdní dobou sklizně, v případě nezařazení půdních bloků do agroenvironmentálního opatření na ochranu chřástala polního.
|
|
|
Optimalizace struktury zemědělského podniku s ohledem na systém dotací
Hronková, Eva ; Bína, Vladislav (vedoucí práce)
Cílem práce je přiblížit systém fungování a možnosti čerpání dotací v agrárním sektoru, optimalizovat strukturu zemědělského podniku s ohledem na systém dotací. Práce popisuje vývoj v oblasti zemědělských dotací, přibližuje čtenáři možné zdroje čerpání dotací v současnosti a optimalizuje strukturu zemědělského podniku, kdy zohledňuje nejen systém dotací, ale také geografickou polohu v rámci České republiky a velikost příslušného zemědělského subjektu.
|
host ::
RSS.