|
|
Výuka klarinetové hry v návaznosti na metodickou a psychologickou průpravu
Dittrichová, Lucie ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá problematikou výuky klarinetové hry. Zkoumá jak psychologické aspekty žákovy i pedagogovy osobnosti, tak metodická pravidla výuky na r°uzných stupních vzdˇelání, od pˇrípravných nástroj°u (zobcová flétna, chalumeau, clarinéo), pˇres základní hudební vzdˇelání, studium na konzervatoˇri, až po vzdˇelání na vysoké škole. Hlavní kapitola pojednává o r°uzných smˇerech výuky nejen budoucího profesionála, ale dotýká se i vzdˇelávání amatérských hudebník°u a popularizace vážné hudby pomocí moderních výukových materiál°u (interaktivní uˇcebnice, internet, workshopy).
|
|
|
Vliv hudební výchovy na vývoj dětí předškolního věku Přispění Orffova Schulwerku k celostnímu rozvoji dítěte
JANDOVÁ, Renata
Práce se zabývá vlivem hudby a hudební výchovy na vývoj dětí ve věku mateřské školy. Pojednává o základních principech německého hudebního skladatele a pedagoga Carla Orffa a jeho přístupu ke každému dítěti a jeho individualitě. Je členěna celkem do 5 kapitol. První dvě kapitoly obecně pojednávají o vývoji dětí v předškolním věku a o vlivu hudby na vývoj hudebních i nehudebních dovedností. Třetí kapitola je věnována osobnosti a dílu Carla Orffa. Následující kapitola popisuje základní principy Orffova Schulwerku. Popisuje hru na tělo a seznamuje nás s nástroji Orffova instrumentáře. Závěrečná kapitola nás seznamuje s českou adaptací Schulwerku, která byla vydána pod názvem Česká Orffova škola a s činností České Orffovy společnosti.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
|
|
Rozvoj výtvarného cítění u dětí mladšího školního věku s přesahem do hudební výchovy (přesahová výtvarná hra)
ŠKOPKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá rozvojem výtvarného cítění dětí mladšího školního věku s přesahem do hudební výchovy. Teoretická část charakterizuje rozvoj tvořivosti u dětí mladšího školního věku, která je významná pro rozvoj výtvarného cítění. Pro celou práci je podstatné seznámení s výtvarným projevem dětí. Dále pak popisuji hudební i výtvarnou výchovu z hlediska školní výuky. Další část, charakteristika mladšího školního věku, nám napomáhá k získání podstatných informací právě o tomto věku. V praktické části popisuji přesahovou výtvarnou hru, která byla zrealizována při výtvarném kroužku Základní umělecké školy ve Volyni. Propojuji zde výtvarné činnosti s hudební výchovou a sleduji reakce dětí na tuto, pro některé neobvyklou, činnost.
|
|
|
Program rozvoje interkulturních kompetencí u dětí předškolního věku
SEDLÁKOVÁ, Štěpánka
Hlavním cílem této práce bylo popsat metody použitelné při rozvoji interkulturních kompetencí u dětí předškolního věku. Teoretické část je zaměřena na objasnění pojmů učení, teorie učení a styly učení. Následně je pozornost věnována pojmům, které souvisí s úrovní poznávání, sociálním vnímáním a osobností dítěte předškolního věku. Součástí je i charakterizace pojmů s přívlastkem interkulturní, jako jsou psychologie, komunikace, konflikt, výcvik a kompetence. Základ praktické části tvoří metody použitelné při rozvoji interkulturních kompetencí dětí předškolního věku, jejichž hlavní inspirací se stala indiánská kultura. Tato část práce dále obsahuje i nabídku konkrétních činností, které jsou použitelné v mateřských školách. V metodologické části je objasněn pojem kvalitativního výzkumu, metody pozorování a v její závěrečné části je uvedena kazuistika aktivity rozvíjející interkulturní kompetence předškolního dítěte. Práce je následně doplněna fotografiemi, které byly pořízeny v průběhu seznamování dětí s odlišnou ? indiánskou kulturou a jsou volně dostupné k nahlédnutí a stažení na internetu.
|
|
|
Rozvoj hudební tvořivosti žáků na základě Karafiátových Broučků
ŠIMKOVÁ, Klára
Diplomová práce se věnuje dětské hudební tvořivosti a jejímu rozvoji. Je rozdělena do dvou částí - praktické a teoretické. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu dětské hudební tvořivosti - jejímu místu ve školní výuce a prospěšnosti jejího rozvoje. Praktická část pak navazuje prostřednictvím hudebního projektu určeného zejména pro hodiny hudební výchovy na 1. stupni základních škol. Pojícím prvkem celého projektu je příběhová linie Karafiátových Broučků.
|
|
|
Jak se reálně učí hudební výchova na 2. stupni ZŠ
ROZNEROVÁ, Barbora
Diplomová práce pojednává o problematice vyučování hudební výchovy na druhém stupni základní školy. Teoretická část práce obsahuje kapitolu zabývající se hudební pedagogikou jako teoretickým základem hudební výchovy. Další kapitoly uvádí prostředky hudební pedagogiky a problematiku psychologických hledisek hudebních činností. Poslední kapitola teoretické části je věnována hodině hudební výchovy. Praktická část představuje jednotlivé učitele a žáky, podává jejich pohled na výuku hudební výchovy a přináší jejich stanoviska k jednotlivým řešeným cílům.
|
|
| |
|
|
Rozvíjení hudebnosti u dětí mladšího školního věku při volnočasových aktivitách
CHLUBNÁ, Dagmar
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku mladšího školního věku, základy fyziologie sluchu a hlasu, popisuje vývoj hudebních schopností a jejich klasifikaci. Dále definuje základní pojmy z hudební psychologie, popisuje některé základní metodiky hudební výchovy a řeší otázky motivace ve školním prostředí. Praktickou část tvoří projekt pro školní družinu na téma ?Cesta kolem světa?. Projekt je zaměřen na rozvíjení hudebních schopností a dovedností formou hry, vytváření pozitivních vztahů ve skupině a získávání poznatků o kultuře jiných národů.
|
|
|
Hudební poslechové aktivity dětí a mládeže ve volném čase
KAŠPÁRKOVÁ, Martina
Práce se zabývá funkcemi hudby v životě dětí a mládeže ve volném čase a je zaměřena především na hudební poslechové aktivity. Seznamuje s různými názory na význam a postavení hudby v průběhu historie. Zaměřuje se na přínos poslechových aktivit v oblasti osobnostního rozvoje dětí a mládeže. Upozorňuje také na možná rizika, která sebou může nezájem rodičů a pedagogů o tuto volnočasovou aktivitu přinášet. Závěrečná část pojednává o možnostech kultivace poslechových zkušeností dětí a mládeže ve volném čase.
|
host ::
RSS.